HK - kapitola 76

Kapitola 76 – S dědečkem!

Dneska jsem vyráběl alkohol. Včera jsem sterilizoval lahve vyvařením a už jsem měl připravené všechny suroviny. Když jsem spatřil velké množství čirého destilátu, co jsem koupil, cítil jsem nepopsatelný pocit, neboť jsem vždycky zakoušel velmi komplikovaný proces, abych vyrobil méně než třetinu tohoto množství.

Vyhrnul jsem si rukávy a okamžitě jsem začal pracovat.

12K - kapitola 24

Kapitola 24

Itan třískl stohem papírů o stůl.

„Probůh!” vykřikl. „Rozhodně se nedá podceňovat přitažlivost nového krále. Dokonce ani já si nemůžu pomoct a zapůsobilo to na mě. Během tří dnů jsme získali tisíc dobrovolníků na obranu Kankyuu a tři sta dalších ochotných mašírovat do Ganboku!”

„Neříkej,” řekl Shukou a natáhl se po papírech.

„Kromě toho přichází spolupráce a podpora i ze čtvrtí a prefektur mimo provincii Sei. Vesničané z nejvzdálenějších oblastí se stahují do budov městské rady a vyrážejí do Kankyuu. Ministry to žene k šílenství.”

12K - kapitola 23

Kapitola 23

Zpráva o Saihově únosu zanechala Kankyuu v hlučném stavu. Z královských provinčních úřadů se linuly dlouhé řady. Lidé chtiví zpráv o celé situaci zabrali každý kousek mezi Branou Vysokého klamu a Bažantí branou.

„Gen hodlá vtrhnout i do Kankyuu?”

Království se z pokraje zničení dostalo teprve před dvaceti lety. Nikdo nezapomněl na tehdejší bídný stav En. En bylo v porovnání s ostatními královstvími stále zchudlé, ale jeho lid měl všechny důvodu pro to, aby věřili, že zítřek bude lepší než dnešek.

12k - kapitola 22

Kapitola 22

Rokuta se dovlekl zpět do své cely. Ribi si hrála s dítětem.

„Ach, vrátil ses,” řekla.

„Jo.”

Ribi si všimla jeho rozladěného tónu a naklonila se k němu s tázavým pohledem. „Co se děje?”

„Ribi,” řekl Rokuta a posadil se, „myslíš si, že chtít království je to samé jako chtít trůn?”

„Ech?”

12K - kapitola 21

Kapitola 21

Rokuta stál na balkónu vytesaném do úbočí hory Ganboku a díval se dolů na provincii Gen a město pod ním. Vánek, co se mu otíral o tvář, s sebou nesl vůni deště.

„Blíží se monzuny. Nevypadá to, že hráze na Rokusui budou hotové včas.”

Co nevidět měla začít dlouhá válka a deště přijdou, než se ta rozmíška urovná. Navzdory deštivému období provincie podél břehů Černého moře jako Gen neviděly tolik srážek. K těm hrozivým dešťům docházelo dál proti proudu.

12K - kapitola 20

Kapitola 20

Itan vtrhl do královských obytných komnat. Když viděl, že král se rozvaloval na divanu, vybuchl hněvem.

„Ty—ty—ty hlupáku!”

Teprve tehdy si Shouryuu uvědomil, že tam byl. Posadil se a přikývl, jako kdyby nikdy nečekal, že Itana uvidí v jiném stavu. Kromě Shukoua hned za ním a Seishoua, co je musel pustit dovnitř, měli všichni stejně ztrhaný výraz.

„Co to je tak najednou?”

12K - kapitola 19

Část 5
Kapitola 19

Deset dní poté, co Taiho zmizel, dorazil z provincie Gen posel.

„Z provincie Gen? Nepovídej.”

Shouryuu byl zrovna na radě vlády a předstíral, že dával pozor při osočování a kritice, co mu předhazovali jeho ministři. Rikkan byl rozpuštěn. Zástupci ministrů, co postoupili na svou hodnost jako chráněnci svých nadřízených teď bědovali kvůli tomu odvolání.

Shouryuu byl za to vyrušení vděčný a rozkázal, aby posla přivedli. Za chviličku do sálu vstoupil muž kolem padesátky oděný ve formálním dvorském oděvu. Poklekl před trůnem a sklonil hlavu.

12K - kapitola 18

Kapitola 18

Mladší ministr vrazil do místnosti. „Našli jsme ho!” zvolal a s trhnutím se zarazil. Nejenom že tam byl Shukou, ale také Itan, Seishou a sám král.

Tato místnost ve vnitřním paláci byla původně vyhrazena pro královy milenky, takže přítomnost krále by neměla být tak nečekaná. Ale ten ji dal Shukouovi a státní záležitosti, co tam Shukou prováděl, byly typicky jen pro jeho oči. Takže ministr nečekal, že tam bude i král.

Shukou se jenom podíval přes rameno. „Našli jste ho? Nepovídej. Je v provincii Gen.”

DM - kapitola 133

Kapitola 133 – Agónie transportovaného člověka

Myslel jsem si, že cokoli zvládnu sám.

Kdo mi připravil jídlo, kdo mi dal hry a telefon, ničeho z toho jsem si necenil, myslel jsem si, že to bylo dané. Pročpak asi?

Byl jsem jiný než spolužáci kolem mě. Bezdůvodně jsem si to začal myslet.

Samozřejmě jsem si myslel, že vynakládat nějakou snahu bylo hloupé, a tak jsem nic nedělal, akorát jsem si zlepšoval své herní schopnosti. Mou specialitou bylo také anonymně flamovat na fórech.

DM - kapitola 132

Kapitola 132 – Pochi a Obrázková knížka

Mými oblíbenými věcmi jsou pán a maso nanodesu.

„Ale? Pochi mě nenávidí, co?”

To ne nodesu. Taky mám ráda Arisu nanodesu.

„Pochi nenávidí Tamu~?”

„Vážně, jsem níž než maso, co?”

DM - kapitola 131

Kapitola 131 – Pochino tajemství

Pochi nezapomene.

Ten den, kdy jsem dostala jméno.

DM - kapitola 130

Kapitola 130 – Pohroma Zeniny jednotky

„Zeno, blíží se hejna netvorů. Jsou to létající typy, je jich 50~60. Co se týká těch, co jsou na zemi, jsou tu tři velcí, 10 středně velkých a spoustu malých – kolem 400. Většina jsou hmyzího typu.”

Rio se vrátila z průzkumu a přinesla s sebou celkem beznadějné počty.

Navíc to byl jen malý zlomek nepřátel.

My, 24 lidí z labyrintové jednotky z města Seryuu, jsme jádrem jednotky na levém křídle, kterou utvořili spěšně a sestávala z 300 lidí – civilistů, rolníků a nevolníků. Byli vyděšení. To bylo přirozené, nutili je bojovat s netvory, co obvykle nikdy ani neviděli, a přitom neměli ani řádné vybavení.

HK - kapitola 75

Kapitola 75 – Se Sieglinde!

Dneska jsem šel po dlouhé době ven se Sieglinde. Nedávno jsem se od tchánových přátel naučil, jak vyrobit alkohol, takže jsem se jí zeptal, jestli chtěla jít pro nějaké suroviny.

Tchyně řekla, že přiměřené cvičení pomáhá zlepšovat těhotné ženě náladu. Sieg chodila na procházky do zahrady nebo do nedalekého lesa, ale bylo to poprvé, co jsme takhle šli do ulic.

Po ránu byl trh plný lidí, takže jsme mířili do méně zalidněné obchodní čtvrti.

HK - kapitola 74

Kapitola 74 – S tchánovými přáteli!

Dneska jsem měl pijanský večírek s tchánovými přáteli. Tchán se na to velmi těšil, připravoval zvláštní uzené maso a alkohol. Co se mě týče, já jsem naložil ryby, co jsem nachytal v nedaleké řece. Tohle byl ten druh ryby, o kterém Sieg řekla, že se nejvíc hodil k alkoholu.

Tato hostina se konala v přístřešku na nářadí na ranči. Aby nás nechytila tchyně nebo švagrova manželka, postupovali jsme potichu. Ale jelikož budeme vařit, nechali jsme okno otevřené.

DM - kapitola 129

Kapitola 129 – Extra – Zajirova melancholie

„Ty hlupáku! Dej do toho sílu, pokud chceš použít fázové kladivo!”

I dneska mistrovy pěsti řádily.

Teď jsem byl v péči mistra 30 let, ale stejně jsem nedokázal použít fázové kladivo k jeho spokojenosti. Dokonce i mezi mistrovými přímými učedníky byli jenom dva, kdo dokázali použít velké kladivo, a to já a Garir. A potom už se s ním musím naučit jen řádně máchnout. Ukážu, že toho budu schopen za 10, ne za 5 let. A pak si jednoho dne vybuduji rodinu (shotai) s Jojori.

DM - kapitola 128

Kapitola 128 – Noc, o které nikdo nevěděl (5)

Tady Satou. Zdá se, že generace, co zažila úsvit domácích konzolí, dělala seznam hiragany pro Kouzlo obnovy. Když jsem to slyšel, smál jsem se a myslel jsem si, že to je vtip, ale byla to pravda. Lidé dokázali nečekaně pilně pracovat, když přišlo na zábavu.