čtvrtek 31. října 2019

OSO - Extra 1


Kapitola 0 – Den během Beta. Před oficiálním spuštěním.


„Hej, Taku. Je všechno připravené?”

„Jo, bez problémů se mi pro Shuna podařilo sehnat VR vybavení.”

„Na to se těším. Budu se s ním moct setkat, i když jenom ve hře. Až do teď jsem s Shunem mluvila jenom po telefonu.”

Modrovlasá dívka si jemně položila ruku na tvář.

KY - kapitola 9


Kapitola 9 – Od útěku k přiznání


„No jo, ohledně toho, co se předtím stalo.”

Loren klusal tunelem s Lapis na zádech.

Meč přitisknutý k Lapisinu tělu musel být nepříjemný, neboť se na jeho zádech ošívala. Ale stále nedokázala sama pohnout údy.

„Předtím?”

DM - kapitola 183


Kapitola 183 – Les Borenan


Tady Satou. Podle křiku můžete lidi rozlišit na ty, co rádi jezdí na atrakcích v lunaparku, a na ty, co ne. Různí lidé měli samozřejmě různou toleranci, ale možná si to dokázali užít, protože věřili těm zábavním strojům.

neděle 27. října 2019

KY - kapitola 8


Kapitola 8 – Zhroucení k útěku


„Hádám, že se z tohohle snadno nedostanu!”

Nebylo kam utéct, svíraly je v kleštích dvě skupiny.

Jak Loren usoudil, že jedinou cestou ven se jimi probít, zaslechl, jak Oxy dokončila zaříkávání svého kouzla.

„Rozptyl písek, svolej dřímotu! <Spánek>.”

sobota 26. října 2019

KY - kapitola 7


Kapitola 7 – Pronásledování ke střetu


S největší pravděpodobností to byla past.

To byla ta myšlenka, co se mu honila hlavou.

Ačkoli měli goblini nízkou inteligenci, bylo těžké uvěřit, že byli dost hloupí, aby u vchodu nepostavili nikoho na hlídku.

Dokonce i nemyslící zvířata, pokud žila ve smečkách, si dávala pozor na to, aby některá z nich střežila ústí do jejich doupat.

středa 23. října 2019

DM - kapitola 182


Kapitola 182 – Setkání na horském hřebeni (2)


Tady Satou. Večírek na uvítání nováčků, večírek na konec roku, večírek na nový rok. Existují různé druhy oslav, ale podle mě to je lubrikant komunikace. Ale opilci, co neznají svou vlastní toleranci k alkoholu, působí problémy.

úterý 22. října 2019

KY - kapitola 6


Kapitola 6 – Pronásledování po přepadení


V té mírně apatické atmosféře Loren najednou zbystřil.

Lapis to mírně překvapilo a sledovala, jak se Loren začal natahovat po velkém meči, co měl připevněný na zádech.

„Počkat! Zrovna jsem něco zaslechla!”

Naronino varování se ozvalo chvíli po Lorenově náhlém počinu a všichni ztuhli.

Loren prohlédl oblast, usoudil, že ostatní si nebezpečí všimli příliš pozdě.

DM - kapitola 181


Kapitola 181 – Setkání na horském hřebeni


Tady Satou. Povídá se, že nedbalost je největším nepřítelem člověka, ale podle mě je v pořádku, když si jste aspoň vědomi toho, že jste lehkovážní. Poslední dobou jsem si začal myslet, že vážně děsivá je vlastní ješitnost.

neděle 20. října 2019

KY - kapitola 5


Kapitola 5 – Od zotavení k rezignaci


Konverzace s Lapis trvala až do rána.

Ačkoli Lorena v jednu chvíli napadlo, že by si vyměnil hlídku se Sarfem, nesnášel tu představu, že by strčil hlavu do stanu, kde prováděli ty věci. Došel k závěru, že bude lepší, když prostě bude pokračovat v hlídce až do rána.

Ty záležitosti ve stanu skončily celkem pozdě v noci a Loren si myslel, že Lapis půjde zpět do stanu se vyspat. Překvapilo ho, když řekla, že mu bude dělat společnost až do rána.

pátek 18. října 2019

HK - kapitola 97


Kapitola 97 – Hlášení Luky Salonen Eskoly (3)


Devátý rok. Když jsme teď mohli komunikovat slovy, mohl jsem o Miruporon pochopit spoustu věcí.

Dozvěděl jsem se, že byla nečekaně hovorná. No, možná to bylo tím, že jsme byli „přátelé”. Zdálo se, že Miruporon lovila ve volných dnech. Dneska jsme mluvili o kočce, co Bergholmové chovali.

Kočičí srst byla evidentně jiná než psí nebo sobí. Mluvila o tom tak šťastně, a tak jsem se jí zeptal, jestli by chtěla chovat kočku. Miruporon potřásla hlavou. Řekla, že tady byli jenom rysi. Zdálo se, že ve městě byly toulavé kočky, ale tady kočky nemohly žít bez lidské pomoci, takže se tu nedaly najít.

HK - kapitola 96


Kapitola 96 – Hlášení Luky Salonen Eskoly (2)


Pátý rok.

Její lid své emoce evidentně vyjadřuje pomocí gest. Lenní pán řekl, že jim moc nerozumí. Být s cizinci, s kterými nemůže komunikovat. Respektoval jsem ho.

Někdy jsem ji potkal v lese. Když nic neměla, dal jsem jí malá zvířata jako zajíce. Vážně jsem to nedělal pro ni. To jenom, že zpracovat malá zvířata byla otrava.

Nedávno jsem se dozvěděl, že ten počin, kdy na škvírku otevřela oči a uvolnila ústa, byl úsměv.

Cože, takže se umí usmívat.

HK - kapitola 95


Kapitola 95 – Hlášení Luky Salonen Eskoly (1)

~ Toto je mimo jiné příběh o tom, jak se Miruporon a Luka setkali. Co se týče toho, kdo Luka je, viz kapitola 50. Tento příběh je rozdělen do 3 částí. ~

První rok. Dneska jsem šel znovu do lesa na větve. Pokud člověk nezajde do hluboké části lesa, nenarazí na nebezpečná zvířata. Jen pro případ jsem si s sebou vzal psa.

Ještě jsem se nenaučil, jak střílet. Otec mi řekl, že mě naučí střílet, jakmile tři dny po sobě dokážu ulovit jednoho zajíce. Co se týkalo výsledku, ještě jsem neulovil ani jednoho. Otec také řekl, že on svou první kořist ulovil, když mu bylo třináct. Do té doby jsem pořád měl dva roky.

Takové to byly okolnosti. Jediným vybavením byl luk a šípy a nůž. V tomto období se rychle šeřilo, takže jsem to musel rychle skončit.

čtvrtek 17. října 2019

KY - kapitola 4


Kapitola 4 – Zotavení z šoku


To neblahé tušení, co Loren dřív cítil, se brzy stalo realitou.

Ale nebylo to přesně kvůli hlídce.

Když zaparkovali vůz po straně cesty, uvázali koně a najedli se ze zásob, všichni šli do svých stanů si odpočinout kromě Lorena, co seděl blízko ohně a držel hlídku.

Po chvilce slyšel, jak z jednoho stanu začaly pronikat hlasy. Ztuhl a sekundu mu trvalo, než pochopil, co to slyšel.

DM - kapitola 180


Kapitola 180 – Snadný zisk


Tady Satou. Během léta na doyō-no ushi-no-hi je pěkné si moct dát něco, co obvykle nejíte, jako kabayaki nebo tykev, ne? Ačkoli obě strany namítají, když se to týká Valentýnu... (Pozn.: Ať se na to dívám, jak chci, tak to moc nechápu. Ale to nic, protože tyhle předmluvy začínají být čím dál divnější.). 

neděle 13. října 2019

KY - kapitola 3


Kapitola 3 – Odjezd a Nevíra


Druhého rána se Loren ukázal u východní brány. Měl svou zásobu jídla v malé plátěné tašce, svůj velký meč připnutý k zádům a na sobě své ošoupané kožené brnění.

Nebylo to moc, ale s tím se nedalo nic dělat, protože všechno musel nechat na bojišti a neměl žádné peníze, aby si koupil řádné vybavení.

Zdálo se, že přišel brzy, neboť neviděl Sarfeho, ani nikoho jiného z družiny.

A tak se rozhodl si trochu popovídat se strážemi, dokud zbytek družiny nepřijde.

DM - kapitola 179


Kapitola 179 – Cestování vzduchem


Tady Satou. Dříve jsem létal letadlem kvůli pracovním cestám, ale nikdy jsem neletěl vzducholodí. Během svých školních let jsem vyrobil pár horkovzdušných balónů, ale mezi modelem a skutečnou věcí bylo mnoho rozdílů.

sobota 12. října 2019

KY - jmenný seznam

Nakonec mi to nedalo...
A jako vždy mohou následovat (a většinou následují) spojlery.


✿✿✿✿✿

KY - kapitola 2


Kapitola 2 – Přijatá nabídka


Loren v duchu věděl, co to jsou goblinové.

Goblinové byli ošklivá stvoření. Jejich barva se pohybovala od zelené k tmavě zelené a byli velikosti dítěte.

Dali se najít skoro všude a rychle se množili.

Byli to divocí netvoři, ale měli nízkou inteligenci a nebyli ani tak silní.

Ale jejich vysoká míra množení a početní síla se nedala podceňovat.

KY - kapitola 1


Kapitola 1 – Bezradný po útěku


Ozývala se malá zkazka, že byla zničena vesnice.

„To není nic neobvyklého,” pomyslel si Loren, zatímco pil v baru provozovaném Gildou dobrodruhů.

Pro lidi ve vesnici to bylo neštěstí, ale u pionýrské vesnice, co vznikala, aby vytvořila více zemědělské půdy, to tak nějak dávalo smysl.

Byla to vesnice, co vystavěli na zemi, kam se lidé neodvažovali jít.

Ať už ta země patřila čemukoli, lidé byli vetřelci.

pondělí 7. října 2019

Kuitsume Youhei (KY)



Kuitsume Youhei no Gensou Kitan (KY)
Podivná dobrodružství žoldnéře na mizině 
země původu: Japonsko
autor: Main (まいん)
rok vydání: 2016
délka: 9 knih (vydává se)

DM - kapitola 178


Kapitola 178 – Silnice plevele


Tady Satou. Během základní školy jsem měl rád vědecké experimenty. A z nich mě vážně uchvátila elektrolýza, co oddělila kyslík a vodík. Měl jsem pocit, že vytváření magických nástrojů přinášelo stejné vzrušení jako v těch dnech.

sobota 5. října 2019

TK - Ticho (6)


Nastoupili jsme do vlaku a zamířili jsme domů.

O den dříve než bylo v plánu.

Towako mě přiměla všechno vysvětlit: že mě požádal o tu donášku; že mě slečna Mei zavezla na stanici a že než jsem se dostal do firmy klienta, bylo CD pryč; že jsem to po cestě zpět všude prohledal, ale nic jsem nenašel.

„Aha.”

„Já jen nechápu, jak jsem ho ztratil.”

TK - Ticho (5)


Náš druhý den u pana Kadokury v domě byl už z půlky pryč.

Towako měla v plánu jít domů následující den. Ani ne tak moc kvůli povinnostem v obchodě, ale z větší části kvůli tomu, že nedokázala vystát, když měla Relikvie půjčovat. Já musel chodit do školy, takže jsem také nemohl zůstat donekonečna.

Ale v sázce byl lidský život. Bylo z obliga odejít, aniž bychom našli nějaké vodítko.

„Kurusu, mohl bys mi věnovat okamžik?” zastavil mě pan Kadokura, když na mě narazil, jak jsem se procházel kolem budovy. „Rád bych tě požádal o laskavost.”

„Ano?”

pátek 4. října 2019

OSO - kapitola 9


Epilog – Lučištník a Ateliér


Setkal jsem se s NPC [Tesařem] a dokončil úkol, ale jelikož jsem byl bez haléře v kapse, strávil jsem čtyři dny vyděláváním peněz. Včera jsem konečně byl schopný dokončit obchod, po kterém jsem toužil.

Se širokým úsměvem jsem setřel dřevěný pult.

„Yun, to jsi tak šťastná?”

„Samozřejmě. Tohle byl můj sen! Stát se nezávislým je sen každého muže!”

OSO - kapitola 8 (3)


Ačkoli jsme porazili Čepelovou ještěrku, bitva pokračovala.

Šli jsme pomoct Lucato a ostatním vypořádat se s velkým množstvím ptáků, krys a ošklivých velkých divočáků.

Jelikož jsme byli rozdělení na dvě družiny, pokud bychom zaútočili nějak nešikovně, dostali bychom penále společného boje. Abychom se tomu vyhnuli, já používal očarování a kletby a Myu je podporovala léčením.

Třetí strana léčí, v jiných hrách se taková pomoc používala často. Pokud se takhle zařídíte v [OSO], k penále ze společného boje nedojde.

čtvrtek 3. října 2019

TK - Ticho (4)


Vznášel jsem se ve všezahrnujícím, příjemném tichu.

I když to byla stejná věc, bylo to jasně jiné.

Tentokrát jsem vklouzl do světa zvuku v naprostém tichu Zrcadla poklidu.

To bylo to jediné, co se změnilo, a přesto všechno vypadalo naprosto jinak.

Jako kdyby se ta mírně nevyvážená koule stala dokonale kulatou.

TK - Ticho (3)


„Kruci!”

Zmačkal jsem prázdný notový list a hodil ho na stěnu, jen abych se hned potom bez síly opřel vzad. Židle, na které jsem seděl, nedokázala udržet mou váhu, přepadla a já jsem zíral na strop.

Dneska to nebyla jedna z Meiných chyb, co mě vytrhlo z mé tvořivé reverie. Prostě jsem jen měl problém se soustředit.

Ráno jsem se soustředil lépe a byla škoda, že to nevydrželo. Kvůli... Ne, na tom nezáleželo. Kdybych byl v zóně, nepozbyl bych soustředění kvůli něčemu tak triviálnímu.

Byl jsem ve skluzu. Navzdory bezprostřednímu konečnému termínu jsem neměl ani náznak. Kdy naposledy jsem měl takovou krizi?

DM - kapitola 177


Kapitola 177 – Ve městě magických lovců (5)


Tady Satou. Odměnit dobro a potrestat zlo. To mi připomíná historická dramata, ale nečekané je, že to také existuje v novelách a mangách. Samozřejmě dokonce i v příbězích na jiném světě.