HK - kapitola 107

Kapitola 107 – Děti a letní les

~ Než se narodil Arno... ~

Dneska jsem šel do lesa se svými neteřemi a synovcem.

„Strýčku, dneska jsem se starší sestrou připravila krémový sýr a med!”

„Hee, to zní dobře.”

Neteře připravily svačinu do lesa. Jednoduchý sendvič s medem a krémovým sýrem, byla to svačina, co měli lidé z této země rádi.

OSO - kapitola 16 (1)

Kapitola 8 – Velký žrout Mýtických zvířat a Podpora

Když jsme přispěchali zpět do našeho základního tábora, uvítala nás scéna, jak hráči spěchali jako včely z úlu, do kterého někdo píchl.

Myslel jsem si, že hráči, co se pohybovali po základním táboře, byli stejně naštvaní jako já, ale——

„Hej! Okamžitě pojďme na lov. Najděme Žrouta Mýtických zvířat a ulovme ho.”

„Počkejte chvilku! Co kdybychom ho nalákali sem, ať se všichni dívají?”

„To je dobrý nápad?!! Necháme družiny a jednotlivce soupeřit v časově omezených útocích.”

ICDS - kapitola 11

Kapitola 11 – Svět se stal kobkou (4)

Kromě toho, že na mou budoucnost průzkumníka kobky zářilo světlo, blížil se můj poslední den středoškoláka. Byla to maturita.

„Vůně stále zelených borovic...”

V posluchárně hrála staromódní a dětinská školní hymna. Nikdo z maturantů samozřejmě nevěnoval hymně, ani instrukcím ředitele pozornost. Teprve když pár studentů šlo na pódium, aby si převzali ocenění, se každý podíval, jestli to je někdo, koho znali.

A přesně takhle skončila moje maturita. Přišla moje sestra a předala mi kytici květin.

ICDS - kapitola 10

Kapitola 10 – Svět se stal kobkou (3)

| Vyber si odměnu. |

| 1. Magická kniha Božská manifestace |


„Agh, točí se mi hlava.”

„Mohly by ty zprávy chodit pomaleji?” zeptal jsem se informační slečny, na kterou jsem si zvykl, jak jsem kontroloval protokol.

OSO - kapitola 15 (2)

Ryui a Rickle a také malá liška šli ven. Cloude a Lyly zůstali v základním táboře, takže jsme vzali i Socks a Neshiase, a zamířili jsme na určité místo. Byl to sběrný bod na skalnaté hoře, co Magi našla, když pracovala s Cloudem a Lylym, zatímco jsme odděleně hledali materiál.

Šli se mnou Magi a ještě jedna osoba.

„...proč nás doprovází Sei?”

„To proto, že se o tebe bojím, Yun... no, vlastně ne.”

Tak proč tedy. Namítl jsem v duchu a zíral na ni. V tichosti se omluvila a řekla pravdu.

„Poslední dobou jsme se nesetkali, měla jsem chvilku volného času, takže... překážím ti v rande?”

ICDS - kapitola 9

Kapitola 9 – Svět se stal kobkou (2)

„Lorde orků! Bojuj se mnou!”

„Chwiiiik!”

Počáteční rozmístění čtrnácti orkských podřízených bylo omezené. Jakmile jsem vstoupil do místnosti, uvědomil jsem si, ve kterém vzorci byli, a vyrazil k orkovi nejblíže ke mně.

Kvůli Válečnému pokřiku bylo nemožné zabít Lorda orků a ignorovat přitom jeho podřízené. A tak jste se museli rychle postarat o podřízené. Útoky Lorda orků bolely vždycky, ale když použil Válečný pokřik, když byl sám, jeho obrana také klesla o 50%. A proto bylo nezbytné zabít jeho podřízené.

ICDS - kapitola 8

Kapitola 8 – Svět se stal kobkou (1)

Zhruba dva roky poté, co jsem poprvé porazil Lorda orků, už žádná družina, v které jsem byl, neznala porážku.

Bez ohledu na to, jak měla zmršenou kompozici a dokonce i když se přidal průzkumník na houby, neměl jsem problém Lorda orků porazit.

Každý den bez výjimky jsem porážel Lorda orků a odměna 100 zlatých se mi pomalu hromadila.

Se zvýšeným počtem úspěchů proti Lordovi orků jsem přirozeně měl větší příležitost získat Elixír na kompresi svalů nebo kostí. Teď už nestačilo sníst jeden nebo dva, aby mi to zvýšilo hodnoty. Musel jsem sníst aspoň deset.