pondělí 21. června 2021

IDCS - kapitola 153


Kapitola 153 – Karmínové chaotické kopí (3)


V bezpečí jsme se postarali o většinu kobek v Itálii. Ačkoli Sumire byla trochu smutná, že v Římě nebyla žádná kobka, když jsem jí řekl, že bychom se sem všichni mohli vrátit na návštěvu, až skončíme s pokořováním Akčních kobek, zdála se šťastná.

Jediná zbývající kobka byla řádu S+.

Proč se objevila zrovna v benátských kanálech?”

„Ech... Vážně?”

Copak už se to předtím nestalo? Správně, copak takové nebylo i Windermere? Zdálo se, že Hwaya pomyslela na to samé, neboť pokrčila rameny a přikývla hlavou.

„Jo. Pokud se to promění na Plošnou kobku, Benátky budou odrovnané.”

„A v různých ohledech...”

Konečně jsem pochopil, proč nás italská média v porovnání s jinými zeměmi tak moc podporovala. Mnohem víc by jim uškodilo, aby se benátská Akční kobka proměnila na Plošnou kobku, než když přijdou o pár Akčních kobek nízkého řádu. Široce jsem se usmál a pobídl jsem Lotte.

„Dobrá, pojďme zmírnit jejich starosti, Lotte.”

[Graaaaaa!]

Lotte odpověděla živým řevem a letěla rychleji. Při její ohromující rychlosti nám trvalo jenom 20 minut, než jsme se dostali do Benátek.

Tam jsem se setkal s někým, u kterého jsem si nemyslel, že se s ním setkám.

„Já jsem Luca Bruno. Všechny jste nesmírně nádherné dámy.”

Na mostě nedaleko benátské Akční kobky na nás čekal italský řád SS. Jak Hwaya řekla, byl velmi pohledný. Jeho mírně rozcuchané vlasy a tričko vypadaly trochu okázale a zdálo se, že mu bylo kolem 25 let. Ta mocná mana, co jsem každopádně cítil z jeho těla, mi dozajista řekla, že to byl řád SS.

„Ach, jaká nádhera. Viděl jsem mnoho žen po celém světě, ale nikdy jsem neviděl tak oslňující krásky.”

„Hiik.”

Když Luca Bruno natáhl ruku, Ye-Eun a Ludia, co to s cizími lidmi moc neuměly, ze sebe vydaly polekané zvuky a skryly se za mými zády. Sumire, co neměla ráda lichotky, se zamračila, zatímco Shuna vypadala trochu nespokojeně a Hwaya se smála. Jen tak mimochodem, Plene se unavila při pokořování kobek řádu A a níže, takže tu momentálně nebyla.

„Nádherná? Takový kompliment jsem v poslední době neslyšela.”

„Samozřejmě. Hodně jsem toho o vás slyšel, slečno Mastifordová, ale jste ještě nádhernější, než jsem si představoval. Oči máte jako rubíny, jenom pěknější.”

Hwaya se při komplimentu Lucy Bruna usmála a mě řekla: „Slyšel jsi to, Shine? Řekl, že jsou pěknější než rubíny.”

„No... nemyslím si, že se plete.”

„Och, neměl bys mi to potom říct? Bez ohledu na to, jak jsem krásná, pokud mi to neřekneš, nebudu to vědět.”

„Promiň, nejsem ten typ, co říká něco takového. Představ si, kdybych ti to řekl.”

„...Pft! Puhahaha!”

„Pokud se hodláš smát, neptej se!”

Hwaya vybuchla smíchy. Jelikož ji řád SS chválil hned při prvním setkání, nebylo divu, že byla v dobré náladě. Podíval jsem se na Lucu Bruna, co kvůli Hwayině smíchu vyhlížel zmateně, a povzdechl jsem si.

„Já jsem vůdce Revivalu, Yeon Hwawu. Rád vás poznávám.”

„Och, omlouvám se za svou drzost. Nechal jsem se rozptýlit kráskami. Moje chyba, Dračí rytíři. Já jsem Luca Bruno z italského Strážce. Jak pravděpodobně víte, jsem řád SS.”

Luca Bruno vysvětlil, proč tu byl. Zdálo se, že nám chtěl pomoct pokořit kobku řádu S+. Ačkoli jsem si věřil, že bez něj nebudeme mít problém, neublíží nám, pokud nám pomůže. Zrovna když jsem chtěl kývnout...

„Promiňte, ale budeme muset odmítnout,” odpověděla Hwaya s úsměvem.

Pak udělala něco, co jsem nedokázal pochopit. Přišla ke mně a propletla si se mnou paže. Ten její náhlý počin mě omráčil, zatímco Ludia vyskočila a Sumire roztomile vykřikla.

„Pokud se k nám někdo přidá, bude těžké dělat tohle. To chápete, ne? Ach, pořád vám můžeme poskytnout mrtvoly netvorů z kobky. Samozřejmě to nebude zadarmo.”

„Ach, omlouvám se, skoro jsem pochybil.”

„Žádný problém. Už jste pochybil, ale po tomhle byste to už měl vědět, ne?”

Hwaya na něj mrkla a odvrátila se.

„Pojďme dovnitř.”

„Jo.”

Její hlas byl tichý, ale odhodlaný. Následovali jsme ji, jako kdyby nás všechny očarovala. Ale jakmile vešla do kobky, zaskřípala zuby a zavrčela:

„Shine, až ho příště uvidíš, kopni ho do koulí.”

„Cože, proč?”

„Ten mizera se mě snažil sbalit. Jeho schopností musí být něco jako hypnóza nebo očarování. Jsem si tím jistá. Cítila jsem, jak se jeho mana potají pohybovala. Nejenom u mě, ale u všech ostatních dívek. Tys to necítil?”

„Cože?! Zatraceně, vůbec jsem si toho nevšiml!”

To bylo naprosto mimo má očekávání. Když si pomyslím, že Luca Bruno měl spadeno na všechny dívky v mé družině! Konečně jsem pochopil, co tím Hwaya myslela, když řekla, že už pochybil!

Ale bylo těžké věřit, že použil svou manu, aniž bych si toho všiml. Jak jsem si toho mohl nevšimnout? Když uvážím, jak si toho všimla Hwaya, ale já ne, musel mít schopnost mentálního typu.

Ye-Eun, co byla celou dobu zticha, na Hwayina slova přikývla a dodala: „Jo, bylo to děsivé. Na sekundu vypadal jako ty, Shine, a byl atraktivní. Napadlo mě, že zavolám mistrovou, ale ten pocit zmizel, jen co jsem použila Krvácející srdce.”

„Aby sis takového muže spletla s Shinem...” pokárala ji Ludie chladným hlasem.

Ani jsem nevěděl, proč Ye-Eun kárala. Přece jen tu jeho schopnost okamžitě zrušila pomocí metody zvláštního dechu, co se naučila od Ducy!

Když Hwaya zaslechla, co Ludia řekla, zeptala se jí: „Jak to bylo u tebe, Ludie?”

„Neříkej mi Ludie! ...Něco jsem cítila, ale setřásla jsem to svou svatou mocí. Mitarus je bohyně spravedlnosti a lásky, takže schopnost, co přináší falešnou lásku, je u mě zbytečná. Nemyslela jsem si, že jste tak slabé, abyste se takovému útoku poddaly. Kdybyste mě předem požádaly, pomohla bych vám to setřást.”

„Uuu, myslím, že mě měl, Ludie. Když Hwaya odmítla a vypustila svou manu, procitla jsem z toho. Poté jsem se ochránila mocí strážce, ale bála jsem se něco říct. Ten muž byl děsivý.”

Jak to Sumire poslouchala, skřípala zuby. Zdálo se, že nic necítila. Byla to moc pravého jména Atheny? Nicméně jsem si byl jistý, že byla nesmírně naštvaná. Na rozdíl od svého obvyklého klidného vzezření nahlas klela.

„Je strašný! Nejhorší ze všech mužů!”

„Správně. Lidé, co se snaží ovládnout pocity druhých, jsou nejhorší ze všech. Navenek se usmívat, jako kdyby se nic nedělo, a mezitím se snažit... Ten mizera, chci ho zabít.”

Hwaya skřípala zuby a vzala za ruce Sumire. Kolem ní se vznášelo několik bílých ohnivých koulí.

Celý zmatený jsem zakřičel: „Proč jsi mi to neřekla? Okamžitě bych odřízl jeho rodovou linii!”

„Huhu, můj syn je úplně dospělý.”

„Pravděpodobně z něj vyrostlo tohle kvůli tobě, Kang Yungungu. Když jsem s tebou strávil nějakou tu chvíli, konečně jsem Kang Shina začal chápat. Skutečným nepřítelem jsi ty... Kuk.”

Jak se Hwaya dívala, jak jsem byl naštvaný, překvapivě se trochu usmála.

„Věděla jsem, že bys reagoval takhle, a tak jsem nejdřív šla do kobky. Konečně jsme v dobrém postavení a všichni nás podporují. Představ si, co by se stalo, kdybys ublížil řádu SS. Všechno by se vrátilo zase na začátek.”

„Na tom nezáleží. Není to tak, že bych s tím začal, abych získal podporu všech. Je důležitější oplatit to rozhořčení, co všichni zakusili.”

„Jo, ale jsem šťastná jen za to, co jsi řekl. Ačkoli jsem trochu nespokojená, že ses nezajímal konkrétně o mě.”

„Všichni jsou mí drazí přátelé a společníci!”

Když jsem tohle zdůraznil, Hwaya se zatvářila omráčeně, ale brzy se zase usmála. Kvůli tomu jejímu rozkošnému úsměvu jsem uvolnil sevření na svém kopí.

„Jo, uvidíme, jak dlouho budeš s těmito slovy utíkat.”

Protože jsem se nedokázal přimět čelit jejímu úsměvu, odvrátil jsem se. Věděl jsem, co ode mě chtěla... ale momentálně jsem jí nemohl odpovědět.

A tak jsem místo odpovědi všechny pobídl: „Pojďme... Pojďme lovit netvory! Musíme tuhle kobku rychle pokořit, abych toho mizeru mohl zabít!”

„Jak jsem řekla, nemůžeš ho zabít. Slyšel jsi, co jsem řekla? A navíc už pravděpodobně utekl.”

Intriky Lucy Bruna nás nicméně všechny rozlítily a motivovalo nás to, abychom kobku řádu S+ pokořili rychleji.

Samotná ta kobka byla celkem podivná. Bylo to proto, že se objevila ve vodních kanálech? Kobka byla napůl ponořená ve vodě a v ní vzpřímeně stáli salamandrové a netvoři rybího typu. Střídavě vyskakovali a stříleli vodu pod tlakem, co se zdála dostatečně mocná na to, aby rozřízla diamanty. Bez Hwayi by to bylo obtížné. Jinými slovy s Hwayou to pro nás nebyla žádná hrozba. Její mocné plameny snadno vypařily vodu, co stříleli, a my jsme využili příležitosti a zabili je.

„Prosím, odpusť nám, nechceme zemřít!”

„Naučili jsme se lidskou řeč, jen abychom se omluvili!”

„Odprejskněte zpět do vody!”

Hwayiny plameny zuřily a přehnaly se přes ryby, co blábolily nesmysly. Protože veškeré bonusové body, co získala během pokoření Akčních kobek, soustředila do magie, její plameny teď byly neuvěřitelně mocné. Dokázaly dokonce v mžiku proměnit netvory z kobky řádu S+ na prach. Měli jsme na pilno udržet krok s jejím výkonem. Ačkoli to přede mnou odbyla smíchem, zdálo se, že byla ohledně toho, co Luca Bruno udělal, nesmírně naštvaná.

Nakonec se nám tu kobku podařilo pokořit za pouhé dvě hodiny. Když jsme porazili dva netvory bossy, velkého salamandra a velkého rybího muže zvaného Sahuagin, vybrali jsme si svoji odměnu. Poprvé po dlouhé době byly moje zásluhy až druhé nejvyšší. Každopádně jsem si vybral předmět zvaný Křišťálové doupě, neboť to mělo nóbl jméno...

„Podvodní stan? Luxusní domácí stan, díky kterému je svět pod vodou stejně útulný jako souš...?”

Vybral jsem si předmět, co vypadal dobře, ale vzešel z toho divný předmět. Mělo to funkci poskytovat neomezené množství pročištěné vody a chleba. S tímhle budu moct navěky žít pod vodou! Ačkoli jsem to vůbec nepotřeboval!

Uložil jsem ten matoucí předmět do inventáře a čekal jsem, až s výběrem skončí ostatní.

„Pokud se objeví velký netvor, Benátky budou vyřízené.”

„Nezakřikni to.”

Ačkoli lidé z okolí by už měli být evakuovaní, nádherné benátské kanály, mosty a budovy by to všechny zničilo. Zatímco jsem se chvěl kvůli tomu, co Ye-Eun řekla, čekal jsem na zprávu.

| Naprosto jsi pokořil Akční kobku řádu S+! Všichni členové družiny získají 3 bonusové stavové body! |

| Nyní se vrátíš. |

„Tsk.”

„Někdo zrovna nespokojeně mlaskl! Kdo to byl?!”

S touto novou záhadou naše pokořování kobek v Itálii skončilo. Jak Hwaya předpokládala, Lucu Bruna nebylo nikde vidět. Chtěl jsem ho najít a zlámat mu nohy, ale pořád tu byly Akční kobky, co jsme museli zničit. Prozatím jsem neměl na výběr a musel jsem ho nechat být.

Brightmann a teď Bruno. Zvyšoval se počet lidí, co jsem musel zmlátit. To bylo dobře.

„Proč jsou všichni ořádovaní muži takoví? Proč se všichni tak moc zajímají o ženy?” zeptal jsem se, když jsme odcházeli z Itálie.

Ludia bez obalu namítla: „Shine, musíš být víc jako oni.”

„Ludia má pravdu. Musíš se víc zajímat.”

„Promiň, moje chyba.”

Ne, když jsem teď o tom přemýšlel, byl tu jeden normální ořádovaný. Američan na místě, kam jsme momentálně letěli.

„Pepper, co Leon Pepper?!”

„On je... gay, si myslím?”

„To říkáte, že lidi, co se nechovají jako Brightmann a Bruno, jsou všichni gayové?! Není to příliš?!”

Zatímco Hwaya pokračovala ve svých kontroverzních prohlášeních, naše letadlo mířilo přímo do Ameriky.

Čekala na nás jedna z kobek řádu SS na Zemi.
-----------------------------------------------

Autorova poznámka:

Nový řád SS! A skoro jak jsem sliboval, byl to špatňák. Musí zemřít!

Luca Bruno se ještě později objeví. Tato kapitola o Itálii byla hlavně k tomu, abych ho představil. Doufám, že dostane nakládačku, až ho Shin příště uvidí!
-----------------------------------------------

~ +1 Luca Bruno potřebuje vypráskat. ~


8 komentářů: