DM - kapitola 165

Kapitola 165 – Mia a dietní omezení

Jídlo lidské rasy je výborné. Bylo vážně výborné, víte? Ale bylo vážně nebezpečné. Poučila jsem se, víte? To bylo nedávno—

„Nejsilnější je hamburgský steak nanodesu.”

„Mňam mňam~”

„Já mám ráda něco pevnějšího, ale to nezastiňuje chutnost hamburgského steaku. Je vážně dobrý.”

DM - kapitola 164

Kapitola 164 – Arisa a Ďáblova skříňka

Dneska jsme měli na dvoře vily grilovačku.

„Ku, té vůně škvařícího masa není nikdy dost.”

„Tarararara~”

„Nodesu!”

Tama, jestlipak měla takovou radost, nedokázala říct „tamaranai”. Znělo to trochu, jako kdyby zpívala, bylo to vážně roztomilé (Pozn.: tamaranai se dá volně přeložit jako nedostávat se, takže to je část Arisiny předchozí repliky).

Ale Liza, co ve vší vážnosti dohlížela na maso s kostmi, co se grilovalo, byla trochu děsivá. Jelikož pán připravil spoustu masových rožňů, všichni se najedli, co hrdlo ráčilo.

DM - kapitola 163

Kapitola 163 – Vrchní kněžka Tenion (2)

„Vrchní kněžko, jsem doma.”

Sera vešla do svatyně, zatímco vypadala živěji než kdy dřív. Tohle dítě vždycky vypadalo šťastně, ale bylo vzácností, aby byla takhle veselá.

„Co se stalo, Sero? Setkala ses se svým milým?”

„T-tak to není! Pan rytíř není můj milý.”

Tohle dítě vážně špatně lhalo.

Jelikož mě to trochu zaujalo, zeptala jsem se na toho pana rytíře.

OSO - kapitola 3 (1)

Kapitola 3 – Křišťálový strom a Myu

Když jsem si vzpomněl, jaká sranda to byla lovit s Takuovou družinou, pomyslel jsem si, co kdybych šel lovit s jinou družinou—ale neměl jsem žádnou, ke které bych se přidal.

Smutné bylo, že jsem neměl odvahu někoho pozvat.

Taku a Myu řekli: „Zkus si nejdřív sám udělat konexe s ostatními lidmi.” Aby tohle řekla staršímu bráchovi jeho mladší sestra, bylo překvapení.

Nezorganizoval jsem žádnou družinu s ostatními a místo toho dál pilně sbíral, jako kdyby na tom závisel můj život.

DM - kapitola 162

Kapitola 162 - Vrchní kněžka Tenionu (1)

„Vážená vrchní kněžko! Pohroma!”

Ach jo, to bylo ale beznadějné dítě. Aby mu chyběl klid, když mu brzy bude 40, myslím si, že to bylo trochu problematické. Možná bych mu teď měla dát nějakou přísnou radu?

„Co se děje, vrchní knězi. V chrámu máš vyšší postavení než já, takže bys mě neměl oslovovat jako 'vážená'.”

„Omlouvám se, vážená vrchní kněžko. Ne, teď na tohle není čas!”

„Uklidni se. Co se stalo?”

„Někdo unesl kněžku z chrámu Parion a Garleon.”

OSO - kapitola 2 (3)

Ačkoli jsem zkontroloval svůj level, než jsem odešel z lesa, nevzpomínám si, že bych dělal něco ve spojitosti s [Mísením]. A přesto se mi zvýšil level, což znamená, že to bylo něco ve spojitosti s prací na tomto poli.

Tak nějak přemýšlím, jestli přidání kostí a mulče do půdy jako hnojivo se dá takhle vyložit. Pokud ano, pak s tím můžu souhlasit. A také mi k receptům přibylo hnojivo. Jinými slovy se to považovalo za produkt vyrobený mnou. Hmm. To je podezřelé. Dá se to připravit bez mísící sady.

Ale... no coby.

Nakonec jsem zasel semínka a byl konec. Na poli za 3.000G bylo dvacet míst na semínka. Zdá se, že bylinky se dají sklízet po jednom dni. Zase fantazie, co?

DM - kapitola 161

Kapitola 161 – Ork alchymista

Pocházím z dávné, vyhynulé rasy – ork Ga Hou.

Jsem potomek bláznů, co následovali démonického lorda, co si udělali nepřátele z celého světa a které před několika stovkami let zničili. Dokonce i teď by se po světě mělo schovávat několik skupin, ale žádná rasa nás pravděpodobně nepřijme.

I když byla říše orků zničená před více než 600 lety, svět nikdy nezapomněl na zločin spáchaný orky. Jelikož jsme byli dlouhověcí, naučili jsme se moudrost a techniky, jak přežít na minimu v různých koutech světa. Už jsme nebyli vhodní objevit se na světě.