čtvrtek 1. září 2016

EGA - Kapitola 21 (Průměrný Zlý bůh)


Kapitola 21 – Průměrný Zlý Bůh


Jak jsem držela ruku u jádra kobky, poprvé po dlouhé době jsem přidala nové podlaží. Ale tentokrát jsem dělala něco jiného, než co jsem dělala doposud. Do teď jsem podlaží přidávala normálně a jelikož je tohle kobka typu jeskyně, podlaží narůstala do hloubky. Ale tentokrát jsem přidávala podlaží v rozporu s podstatou této kobky.

Poprvé jsem musela zaplatit 30.000.000 MP navíc jako nějaké týrání, ale potom už jsem mohla přidávat podlaží jak dolů, tak nahoru. ...Aach, i když jsem konečně nastřádala tolik many. Ten drak, co jsem tolik chtěla, odchází mimo můj dosah.

Poté, co jsem jednou přidala zvláštní podlaží, byla jsem schopná přidávat další jen za pomoci funkce normálního přidávání podlaží. Nadzemní podlaží nebyla jen místnosti, a tak jsem potřebovala navolit i vnější vzezření, což byla otrava, ale jelikož většina nastavení už byla daná, dokončila jsem to rychle.


Leonora stála vedle mě s křečovitým výrazem na tváři, ale nevšímala jsem si jí a dokončila výrobu posledního podlaží.

Tu místnost jsem nijak neměnila, ale měla jsem pocit, že s tímhle budu schopna předvést pěkné představení, a tak jsem se otočila ke scéně na zrcadlu, co jsem nechala vedle sebe.




Královští vojáci, co se postavili do formací, kultisti, co byli připraveni na vzdor království zemřít jako mučedníci; všichni lidé byli ztuhlí šokem a posvátnou hrůzou, s očima upřenýma na ten jeden bod.

Na dosud holé planině, která měla sloužit jako základ pro chrám, se najednou objevila kolosální budova, jako by chtěla probodnout nebesa.

Ten z větší části černý palác byl navržen s dokonalou rovnováhou posvátnosti a hrůzy a samotná ta budova byla jako umělecké dílo.

Všichni přítomní si to jistě instinktivně uvědomili; že tohle byl chrám, v kterém žil Zlý bůh.




Správně. Na vrcholu 5. podlaží jsem založila chrám. Přidat u podzemní kobky nadzemní podlaží od samého počátku vyžaduje příliš mnoho many, takže by se k tomu žádný Pán kobky neuchýlil. Díky tomu lidé neví, že to vůbec jde, takže je to pravděpodobně dostatečně okázalé. Pokud si to špatně vyloží a budou to považovat za moc, kterou mám, protože jsem Zlý bůh, bude to ještě efektivnější.

Na závěr jsem se s Leonorou a Tenou přemístila na nejvyšší podlaží. Z balkónu na věži jsem viděla vyjevené a ztuhlé postavy forterské armády a kultistů Zlého boha.

„Leonoro, Teno, začněte, prosím.”

„Jo, jasně.”

„Ano, paní Anri.”

Leonora a Tena začaly spolu zaříkávat.

Požádala jsem ty dvě o pomoc při přípravě jeviště pro mé představení.

Leonora odříkávala kouzlo, co změní den v noc, aby se zvýšila efektivita temné magie.

A Tena odříkávala kouzlo na výrobu podpěr používaných ve vzdušných bitvách.

Území několika kilimetrů v průměru s chrámem v jeho středu pohltil stín noci a uprostřed toho všeho, následovaná Leonorou a Tenou, jsem já vykročila z balkónu do vzduchu.

Normálně bych se v takovéhle situaci řítila k zemi, ale jelikož Tena vytvořila z černého dýmu schodiště, pomalu jsem sestupovala dolů.

Jelikož 'země' pod nohama byla nadýchaná a nespolehlivá, i když jsem věděla, že nespadnu, pořád jsem měla strach. Srdce mi tlouklo rychleji, než kdy předtím, co jsem se vůbec narodila. Kdyby to bylo možné, byla bych radši, kdybych se mohla někoho držet za ruku a nezáleželo by na tom, jestli by to byla Leonora nebo Tena, ale to v této situaci nebylo možné.

Schodiště pokračovalo až na zem, ale já jsem se zastavila na odpočívadle v půlce vzdálenosti a znovu přehlédla zemi pod sebou. V mém zorném poli byli vojáci a kultisti, co bez výjimky vzhlíželi ke mně.

Takže je čas na závěrečné úpravy.

V tichosti jsem zavřela oči a začala tvarovat manu.

Použijme všechnu manu, co jsem ušetřila tím, že jsem požádala Leonoru a Tenu, aby mi připravily jeviště, a vystřelme to do nebe jako jeden velký, okázalý ohňostroj.

Přiměju si je myslet, že je mezi námi masivní silový rozdíl a zařídím, aby se jim nikdy ani nezazdálo, aby na mě zaútočili.

Znovu jsem otevřela oči a moje zaříkadlo———

——Co—he? Vždyť tu forterská armáda ani není. Kam se poděli?

S jevištěm postrádající publikum, kterému jsem měla zahrát představení, jsem ztuhla v nejistotě, co mám dělat.

„Ehm, paní Anri? Zdá se, že už to skončilo.”

„Pokud hledáš Forterany, utekli hned, co tě spatřili, víš?”

Cos to řekla?

Počkat—tak co budu dělat se vší tou manou, co jsem nahromadila?

Nevšímala jsem si maličkostí jako maximální limit, takže to co nevidět bouchne, víš?

„No tak, jak dlouho tady hodláš stát? Pojďme už zpět.”

Aťsi, já si to vystřelím.

Měl to být neškodný ohňostroj, ale jelikož jsem ustala v zaříkadle, změnilo se to na obyčejnou útočnou magii, ale mělo by to být v pořádku, pokud to vystřelím někam bez měst a podobně.

„Co—?! Co hodláš dělat?!”

Promiň, už se to nedá zastavit.

„I-idiote! PŘESTÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁŇ———!!!”

( ¯ ¯ ¯--¯ ¯ ¯ )

Chudooon.

(pohled k nebi se zavřenýma očima)




[Kandidátka „Anri” přesáhla požadovanou úroveň víry a strachu.]

[Rasa byla změněna z „člověk” na „nebeská rasa”.]

[Povolání bylo změněno z „mág” na „správce”.]

[Titul byl povýšen z „Dítě Zlého boha” na „Zlý bůh strašlivého chvění”.]

[Získán titul „Třetí správce”.]

[Získána schopnost „Správa”.]








He?







Proč to dopadlo takhle?

Ne, tím myslím, že je moje chyba, že jsem jednala bez rozmyslu, takže to není nic jiného, než že sklízím, co jsem si zasela, ale i tak kdo mohl předpokládat, že se stane něco takového? Po tom všem je možná zbytečné něco říkat, ale moje pokání je tentokrát dokonce hlubší než oceán.

Kaju se, takže——

„Nemůžeš mi už odpustit?”

„Ne. Zůstaň sedět na patách.”

—Jsi bezcitná.

Poté, co jsem se svou celoživotní fraškou přerušila rozhodující boj mezi vojáky a kultisty, navzdory tomu šoku z toho náhlého [hlasu] se mi nějak podařilo se ovládnout a vrátit se do kobky, ale tam mě čekal test od zuřící Leonory.

Přemožena jejím děsivým postojem jsem posledních pár hodin strávila v sedu na patách, aniž by mi bylo dovoleno se najíst nebo jít na záchod. Ale je záhada, že z nějakého důvodu nejsem hladová a nevadí mi, ani když jsem si ani jednou nedošla na záchod.

Jen tak mimochodem, Leonora by neměla mít ani ponětí, co sed na patách je, ale tenhle trest mi udělila na základě Tenina doporučení. Teno... opravdu kvůli tomu cítíš vůči mě zášť. A takhle stačí akorát, abych si představila, co mě ještě čeká, a běhá mi mráz po zádech.

Ačkoli jsem Japonka, která je na sed na patách zvyklá, jak se dalo čekat, po několika hodinách jsem přišla o cit v nohách a jen se pokusím se byť jen trochu pohnout a mravenčí mi celé tělo.

Pokud do mě v tomhle stavu budou šťouchat—bojím, bojím.

Také co se týče Leonořina hněvu, to, že jsem se stala Zlým bohem... nebyl důvod její nepříčetnosti. Místo toho to bylo kvůli tomu, že jsem tu nastřádanou manu vystřelila nahodilým směrem.

Nejprve jsem měla v plánu použít jen neškodný a okázalý ohňostroj, abych ty vojáky vyděsila, ale kvůli tomu, že ti vojáci utekli, aniž bych si toho všimla, jsem se přestala soustředit a propásla jsem svou chvilku. A mana, co se dostala za limit, byla na pokraji výbuchu.

Jelikož jsem ji nedokázala řádně zvládnout, neměla jsem na výběr a musela jsem ji vystřelit, ale pokud by ta už ne neškodná mana něco zasáhla, tak by vznikla škoda. Takže aspoň s tímhle zbytkem rozumu jsem ji vystřelila směrem bez měst.

No a samozřejmě že tam nebyla žádná města. Protože to bylo směrem na území démonické rasy.

Když si Leonora uvědomila, co jsem provedla, začala za pomoci magie obvolávat území démonické rasy a zjišťovat, kolik škody jsem napáchala, zatímco mi v tom samé okamžiku začala činit. Vážně nemusela odvést tak dobrou práci v multitaskingu. Přála bych si, aby se prostě zaměřila jen na zjišťování škod.

„Posloucháš, Anri?!”

„Poslouchám.”

Myslela jsem na něco jiného, ale přinejmenším mi to šlo do uší. Zatímco Leonořino kárání šlo jedním uchem dovnitř, tak druhým vycházelo ven a já potají zašeptala „statistika”.


Jméno: Anri
Rasa
božská rasa
Pohlaví
žena
Věk
17
Level
1
Povolání
správce
Mana
27.193.018
Titul
Zlý bůh strašlivého chvění [nové]
Pán Kobky
Třetí správce [nové]
Schopnosti
- Aura Zlého boha (Lv.5)
- Mystické oko podlé autority (Lv.5)
- Božské kouzlo (Lv.7)
- Odolnost vůči abnormálním stavům (Lv.9)
- Temná magie (Lv. 9)
- Inventář (Lv. 9)
- Tvorba kobky (Lv. 7)
- Správa (Lv. 5) [nové]
Vybavení
- Krátká dýka
- Kožená róba
- Kalhotky nemravnosti
- Tanga sukkuba
- Lodičky temnoty
Apoštol:
- Tena

Bééé... Ehm~hm, bééé...

To není dobré. Nemám slov.

Proč to jen dopadlo takhle?

Věděla jsem to hned, jak jsem zaslechla ten [hlas], ale znovu to vidět je drsné mnoha způsoby.

------------------------------------------------
Zlý bůh strašlivého chvění

Zlý bůh, jenž vládne pravomoci Strachu.
-------------------------------------------------

-------------------------------------------------
Třetí správce

Ten, jenž zaujal třetí místo správců světa.
--------------------------------------------------

--------------------------------------------------
Správa

Základní schopnost Správce.
Organizuje zákony a prostředí světa.
Level definuje dosah pravomoci.
Lv. 5 je úroveň, kdy pravomoc zahrnuje vše 
kromě systému světa 
a pravomocí držených ostatními správci.
---------------------------------------------------


Pokud jsem na třetím místě, pak to znamená, že existují ještě další 2 lidé (2 bohové?), takže pokud jsou ty legendy od Leonory správné, pak by to měl být Bůh Světla a Bůh Temnoty.

To 'systém světa', mohli by tím myslet moc Boha Stvořitele, která má za úkol udržovat svět? Když tak o tom přemýšlím, tyhle statistiky a tituly, schopnosti a techniky kobky jsou pravděpodobně součástí tohoto systému.

I po proměně na boha z této správy přece jenom nejsem vyňata, takže si nedokážu představit, co jiného by to mohlo být.

Jméno: Tena
Rasa
apoštol
Pohlaví
žena
Věk
14
Level
1
Povolání
kněžka
Mana
187.530
Titul
Anrina kněžka [nové]
Schopnosti
- Odolnost vůči abnormálním stavům (Lv.6)
- Temná magie (Lv. 6)

Vybavení
- Kněžský oděv Zlého boha


Dokonce jsem s sebou z říše lidí propašovala i Tenu. Promiň.

Jako bonus byla zbavena otroctví a stala se mou kněžkou.

„...A tím končí mé hlášení.”

„Aha. Dobře. Pokud se něco stane, kontaktuj mě.”

„Rozumím.”

Zdá se, že teď už Leonora ví, jak je na tom území démonické rasy. Když jsem se na ni úpěnlivě podívala, odvrátila oči, zatímco mi povídala, co se stalo.

„Naštěstí nebyl nikdo zraněn.”

Díky bohu. V duchu jsem si oddechla úlevou. Její kárání jsem nijak vážně neposlouchala, ale to bylo proto, že jsem se kvůli starosti nedokázala soustředit. Totiž dokonce i takhle si vlastně dělám starosti. Pokud by někdo došel ke zranění kvůli takové hlouposti, nebyla bych schopná se dostatečně omluvit.

„Ale evidentně to jednu horu napůl zničilo.”

To myslíš vážně? Ano, v době, kdy to mělo vybuchnout, tam bylo strašlivé množství many, ale když si pomyslím, že to bylo dost na to, aby to rozmlátilo horu.

No ale to nevadí, hlavně že to nikoho nezranilo. V tom nejhorším případě bych to pravděpodobně mohla napravit tou schopností, co jsem získala.

Zatímco jsem přemýšlela o tomhle, dopadl na mě stín. Jak jsem přemýšlela, co se děje, vzhlédla jsem a zjistila jsem, že se nade mnou tyčí Leonora se svěšenou hlavou. Kvůli jejím stříbrným vlasům jsem jí neviděla do tváře, ale viděla jsem, že měla stisknuté rty a že jí v nich cukalo.

Tahle atmosféra mi přijde celkem nebezpečná.

„...Zdá se, že jsi mě neposlouchala, co?”

„Já jsem poslouchala.”

„Tak mi to zkus zopakovat.”

„... … … …”

...Omlouvám se.

„Teno. Vypadá to, že Anri chce namasírovat nohy.”

„Rozumím, Leonoro! Taky pojď pomoct, Lili.”

„Hm.”

Mě je to vážně líto?!

Co—počkat. Tohle vážně špatně dopadne.

Nehýbejte prsty, jak se ke mně přikrádáte!

Pikyaaaaaaaa——————!!!

Tena se smála s radostnějším výrazem, než jaký jsem kdy u ní viděla.

Lili, co si hrála spolu s Tenou, a taky Leonora, co měla být naštvaná. Zdálo se, že se všichni baví.

Ačkoli se ze mě stal Zlý bůh, chovaly se ke mně pořád stejně.

Je to scéna, kde jsem přišla o veškerou důstojnost, ale myslím si, že tohle je skutečné štěstí.

Ačkoli jsem měla být schopna žít průměrným životem, nakonec to dopadlo tak, že jsem jako standard měla průměr u Zlého boha. A nakonec se ze mě dokonce stal skutečný Zlý bůh, ale... pokud můžu být s těmihle holkami, pak si jsem jistá, že to bude sranda.

Jsem jen Zlý bůh začátečník, ale abych se s těmihle dívkami mohla dál smát, budu se ze všech sil snažit, aby se ze mě stal aspoň průměrný Zlý bůh.

„Jaké to je tady, paní Anri?”

„To lechtá.”

„Dobrá, je na čase, abych taky vypomohla, Anri.”

Vážně, už mi odpusťte...
-------------------------------------------------

<Předchozí>...<Hlavní stránka>

4 komentáře:

  1. Díky a chudinka Anri za to nemůže jsemna její straně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve skutečnosti to bylo celé její nápad, takže...

      Vymazat
    2. Nebyl ona prece původně chtěla zdrhnou🤦‍♀️

      Vymazat