DM - kapitola 22

Kapitola 22 – Démonův labyrint (5)

Tady Satou. Je těžké přimět lidi věřit něčemu, čemu já sám nevěřím.

Ještě kousek k východu.

Chci se hned vrátit ke svému každodennímu životu.




„Východ je pravděpodobně hned za nimi. Mám k tomu dva důvody. První, je tu démon, kterého jsme až do teď nikde neviděli. Zadruhé, počet nepřátel je jasně vyšší než kdy předtím.”

Ty důvody jsou vážně slabé, ech~

„...Nechápu, proč by to znamenalo, že je východ hned za rohem.”

„Co kdybychom to vzali oklikou, jak navrhl ten poločlověk?”

Máte naprostou pravdu... ale! Teď jsem na řadě já!

„Pane vikomte, copak jste zapomněl? Tohle je labyrint stvořený démonem. Svůj druh by dali na místo, kde nechtějí, aby lidé prošli.”

Kruci, tenhle důvod jsem měl použít od samého začátku.

„Ale mají naprostou početní převahu. Nemyslím si, že dokážeme sami porazit tak velkou tlupu.”

Já vím, že~

„Samozřejmě že máme šanci... Totiž s magií pana vikomta.”

Ani jednou jsem ho neviděl použít magii, ale ta ohnivá bouře, co tehdy použili na náměstí proti démonovi, byla vážně okázalá. Jako štít by to mělo stačit.

Ups, neměl bych vědět o vikomtově magii.

„Jak určitě víte, nemrtvá rasa je vůči ohni slabá. Navíc jsem slyšel, že pan vikomt je nejlepší ohnivý mág v celém hrabství.”

„Hm, protože i takhle jsem zástupce kapitána jednotky magických vojáků.”

Nezdá se, že by byl vikomt úplně proti tomu nápadu. Takže je Zenin nadřízený, co?

„Pane vikomte, mám otázku kvůli strategickému plánu, kolikrát dokážete použít ohnivou bouři?”

„Limit pro ohnivou bouři je jedno použití. Po ohnivé bouři můžeme chodbu zatarasit ohnivými sloupy a počkat.”

Hm, je to magie s velkou spotřebou?

Je praktické, že hovor najednou pokročil k přípravám na bitvu.

Až kvůli ohnivé bouři nebude vidět, prostě nepřátele vyřídím útokem mincí.

>[Získána technika Strategie]





Zuří ohnivá bouře vikomta Beltona.

Okřídlená oční bulva v dálce něco utrousila, ale bitva začala, aniž by to někdo slyšel.

Základem je překvapivý útok.

„Pochi, Tamo, házejte po přibližujících se nepřátelích kameny. Lizo, bodni nepřítele, co projde kamenným útokem,” rozkázal jsem zvířecím dívkám.

Takže, pojďme je rozdrtit, než ohnivá bouře zmizí. Posledním svatým kamenem jsem trefil střed oka okřídlené bulvy. Nevím, co mám říct na tu velkou, odhalenou slabinu. Svatý kámen démona prorazil, rozdrtil kosti vzadu a udeřil do zdi. Ten řev zamaskoval hluk ohnivé bouře.

Několika měďáky jsem zničil 3 kostlivé netvory vysokého levelu. Takže to je mincovní brokovnice. Když se ohnivá bouře utišila, zbývalo jenom 7 malých kostlivých netvorů jenom s půlkou HP.

Prozatím to dosažení strčme na jiné.

„Úžasné, pane vikomte. Ta ohnivá bouře kostlivce oslabila, takže zchátrali a jeden po druhém padli po úderem kamene.”

„Hm, moje ohnivá magie očistila ty špinavé nemrtvé netvory.”

„Přesně tak, tohle je poprvé, co jsem viděl tak obrovskou magii, to byla ale ohromná palebná síla!”

Vikomta s vítězným výrazem na tváři jsem nechal v péči Nidorena a jeho chvály. Nechal jsem Nidorena, ať se postará o vikomtovu dobrou náladu, a se zvířecími dívkami jsem vyčistil zbytek nevýznamných kostlivců zako.

Liza zaútočila na chodidlo kostlivce zako, aby ho vyvedla z rovnováhy, a Pochi a Tama pak na něj zaútočily společně, aby jej zničily. Já jsem se skrýval za ohněm, co ještě hořel při zemi, a zničil jsem kostlivce měďáky. Myslím, že to je kvůli technice Házení, ale HP kostlivců zako snadno klesne až na nulu, jen když ten měďák odpinknu palcem... Copak nemají žádnou obrannou techniku? I když je to super.

>Získán titul [Zabiják Nemrtvých]

>Získán titul [Zabiják démonů]





Vymýcení kostlivců zako brzy skončilo. Zamířili jsme k východu. Jelikož by bylo nepříjemné, kdyby přišly posily netvorů, magická jádra jsem tam nechal.

Chodba byla jiná než ty, kterými jsme dosud procházeli. Podlaha byla z dlažebních kostek podobně jako v místnostech. Byla 4 metry široká a 3 metry vysoká. Díky tomu tu bylo jasno. Chodba chvíli pokračovala rovně a pak se před poslední místností stáčela.

„Vůně venku, nanodesu~” nahlásila Pochi vesele, zatímco běhala kolem mě. V porovnání s tím, když to udělala poprvé, jsem si na to celkem zvykl.

„Až se dostaneme ven, dáme si něco dobrého k jídlu.”

„Maso~”

„Maso maso~”

Jelikož Liza byla na samém konci, do konverzace se nezapojila, ale Pochi a Tama vypadaly tak šťastně.

V poslední místnosti se na radaru postupně ukazovala početná světla. Ale nejsou to červené tečky, co značí nepřítele, ale bílé tečky, co značí neutrální postavení. Pravděpodobně územní armáda. Než jsem se nadál, i pohledný kněz ve středním věku dorazil do té předešlé místnosti s kostlivci. Jaký trik použil?

No, každopádně to je dobře.

Zrovna teď mám chuť na jedno vychlazené pivo a sprchu. Ačkoli to je pravděpodobně neuskutečnitelné.

„Hlasy lidí~” řekla Pochi, jak ukázala dopředu.

Na dohled je první zatáčka chodby. Po 3 otočkách je východ.

„Stěna vpředu~ je divná?” nahlásila Tama.

Podíval jsem se do mapy, za tou stěnou je jáma. Možná je to labyrintová zkratka jako ve hře.

„I tady jsou tajné dveře. Nedotýkejte se jich.”

„Aj!”

„Dobře! Nanodesu~”

Když jsme procházeli kolem tajných dveří... prorazila je zvířecí tlapa.

Odrazil jsem se od rozbitých úlomků dveří, zatímco se ukázalo obrovské tělo! Pochi a Tamu jsem strčil ke kraji chodby. Taky jsem chtěl odskočit, ale kdybych se tomu lehkovážně vyhnul, je jisté, že by se ti tři vzadu ocitli v nebezpečí. Chytil jsem to zvíře, připravil ho o jeho momentum, ale to zvíře se odrazilo od země. Jeho skok byl těžký a mocný, rychle přeskočilo ty tři a přistálo za nimi.

Konečně se vzpamatovali a srovnali se s nastávající situací.

Ozval se křik. Hekání. A všechno to přehlušil řev zvířete. Je to znovu to Nemrtvé zvíře, o kterém jsem si myslel, že jsme ho vyřídili.

Ne, má dva rohy, je to jiné zvíře, co?

Ale tohle stranou, co mám dělat?

Vyškrábalo se jámou úplně až sem nahoru, je nemožné se s ním vypořádat jako s tím předtím. Jelikož má vyšší level, kdybych požádal zvířecí dívky, aby se mnou spolupracovaly, mohly by zemřít. Rád bych požádal vikomta o pomoc jako v místnosti předtím, ale jeho magická moc je nedostatečná...

Myšlenky se mi míhají jako o závod, zatímco jsem se vyhýbal zubům Nemrtvého zvířete.

„■■■■ ■■ ■■■ ■■■■ Vzduchové kladivo.”

Od východu přišla masa neviditelného stlačeného vzduchu, co Nemrtvé zvíře přinutila ustoupit. Mě to odvanulo s ním. Nemrtvé zvíře skočilo vzad ke vchodu do nejbližší místnosti, zdánlivě ve snaze redukovat sílu magie.

A ty dveře se otevřely a z nich vyšel pohledný kněz ve středním věku. To je ale špatné načasování.

„Zpět do místnosti, je to Nemrtvé zvíře!”

Díky technice tlamač a ozvěně v chodbě ze mě vyšel mnohem hlasitější hlas, než jsem čekal.

Pohledný kněz ve středním věku začal bez paniky odříkávat zaříkávání.

To je směšné!

V mžiku zemřeš, než to zaříkávání dokončíš.

Jak to Nemrtvé zvíře zaslechlo zaříkávání, otočilo se.

Nedá se nic dělat, stáhnu jeho pozornost zpět na sebe a budu s ním hrát únikovou válku. A pak ho porazím silným útokem pod rouškou knězovy magie.

„■■ Očištění (Proměna Nemrtvého)!”

Krátké. Co to je.

Nemrtvé zvíře se přestalo hýbat a proměnilo se na vycpané zvíře. Nedokáže samo ani stát, ta hrozba je pryč. Dobrá práce, pohledný knězi.

„Satou~~~~~”

Než jsem se vůbec otočil po hlase, někdo do mě rychle strčil. Je to Zena v koženém brnění.

„Je dobře, že jsi v požádkuuu~~~ To je dobře~~~~~”

Hlavou se mi otírala o hruď, je nadšená, že jsme se znovu setkali.

Ta magie předtím byla Zena, co? Z druhé strany se začali objevovat vojáci, pomohli se záchranou vikomta. Zvířecí dívky přišly ke mně, ale udržovaly si trochu odstup. Liza se chopila Pochi a Tamy, co se snažily přiblížit.

„Jsem doma, Zeno.”

Zena si otřela slzy a zvedla hlavu.

„Vítej zpět, Satou.”

Úsměv uslzené Zeny vypadal hrozně atraktivně.
---------------------------------------------------

~ A to máme poslední kapitolu druhé knihy dle webnovely. ~

Hlavní stránka novely

Seznam technik

Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>