neděle 25. června 2017

DM - kapitola 24


Kapitola 24 – Pán zvířecích dívek


Tady Satou. Ačkoli jsou tu otroci běžní, pořád na to nejsem zvyklý, takový Satou.

Na tomto světě by bylo těžké rozšířit základní lidská práva.

Ale stejně nemám takové úmysly...




Po několika sériích otázek a odpovědí nás konečně propustili. Slečna úřednice, které jsme dali naše zavazadla, nám je vrátila zpět.

„Tyhle věci si můžete vzít. Ale magická jádra támhle skoupí hrabě.”

Můžu to odmítnout? Zkusil jsem se na to zeptat, ale s úsměvem mi okamžitě odpověděla „ne”.

„Jelikož nemůžeme s naprostou jistotou potvrdit bezpečnost tohoto netvořího masa, zabavíme ho. Ale jelikož je tohle kopí vyrobené z části netvora, nemůžeme vám dovolit ho vzít do města.”

Liza na to zareagovala přehnaně a obrátila se na mě. T-ta zřídkakdy naštvaná Liza je naštvaná?

Jelikož se zdá, že má to kopí vážně ráda, pojďme vyjednávat: „Jelikož je to kopí mocné, nemohla byste požádat člověka s technikou identifikace, aby zkontroloval, jestli je nějak nebezpečné? Samozřejmě náklady za takový proces zaplatím, ale mohla byste mi ho vrátit, až to dokončíte?”

Lizo, jsi strašlivá. Strašlivá. Hele, dokonce i slečnin úsměv kolísá.

„R-rozumím. Zařídím to. Budu vám muset vydat nový doklad o úschově a zítra odpoledne to bude hotové. Pak s tímhle dočasným účtem zajděte na armádní stanoviště.”

„Ano, děkuju.”

Správně, zeptám se jí, jak mám zacházet se zvířecími dívkami.

„Ehm, mám jeden dotaz...”

Týká se to zvířecích dívek.

„...Aha, pán otroků zemřel, takže jste se o ně postaral a vyvedl je z labyrintu, že?”

„Ano, správně.”

Liza také přikývla. Pochi a Tama se apaticky opíraly Lize o nohy. ...Jsou znuděné, co?

„V takovém případě jsou tihle pololidští otroci vaši.”

Vážně? Ale já přemýšlel o tom, že bych je přivedl ke kupci s otroky, koupil je a pak je osvobodil.

„Pokud pán otroků v labyrintu zemře, tak přejdou do vlastnictví kohokoli vyjma vraha, kdo ty otroky najde. Stejně jako u ztracených věcí. A proto dle tradice i zákona jste pánem těch otroků vy.”

Slečna něco napsala na certifikát a pak mi ho předala.

„Je to certifikát, který hlásá, že jste majitelem těch otroků. Jelikož platí jenom ve městě, je lepší si co nejdříve nechat vystavit oficiální smlouvu u kupce s otroky na hradním náměstí. Jako díky za to velké množství magických jader, co jsme dostali, to nestačí, ale za otrockou smlouvu se neplatí žádné poplatky.”

Vzal jsem si od ní certifikát a poděkoval jsem. A společně se zvířecími dívkami jsme vyšli ze stanu.

Ach ano, jelikož se magická jádra používají jako materiál na bariéru izolující labyrint, jsme povinni jim je prodat.





Venku o něčem diskutovaly Zena a ty tři hlučné dívky z dřívějška. Je špatné je rušit při práci, ale aby mi na pozdrav jenom kývly je celkem chladné...

Zatímco jsem přemýšlel o tom, co se stalo, Lilio se zašklebila a se smíchem šťouchla do Zeny. Pak ukázala na mě. „Hodně štěstí~” S touhle podporou od Lilio zamířila Zena sem.

„Satou, vidím, že už je všechno vyřízené. Teď se vracíš zpět do hostince?”

„Ano, rád bych nechal i otroky odpočinout si v hostinci.”

„Jsi vážně laskavý. I když hádám, že i stáje jsou pohodlnější než podlaha v labyrintu.”

...Ha? Zaslechl jsem něco divného.

„Ne, nenechal bych svoje druhy, co mi pomohli v těžkostech, aby spali ve stájích. Mám v úmyslu pro ně rezervovat řádný pokoj.”

„Ehm, Satou. Na tomhle území není žádný hostinec, co by svolil k ubytování pololidí, víš? Pokud pán zůstává v hostinci, tak se otroci dávají do stájí...”

To jako vážně? Myslel jsem si, že to je akorát nesouhlas a že když víc zaplatím, tak k tomu svolí. Jelikož Zena vypadá tak utrápeně, nezdá se, že by to byl žert.

„Zeno, nemusíš se takhle tvářit. Díky tobě se s hostincem nebudu hádat.”

Pořád vypadá, že je jí to líto, ale dál jsem jí opakoval, aby se tím netrápila.

Jelikož Zena a její skupina tady budou na hlídce až do půlnoci, poděkoval jsem jim, že mě poučily, a odešel jsem.





Ale i tak, kdybych se o tom od Zeny předem nedozvěděl a kdyby mi majitelka hostince řekla, abych dal zvířecí dívky do stájí, pravděpodobně bych se z hostince Monzen spakoval.

Mám si koupit dům? Nebo odejdu z území hraběte? Je to jiné, než když jsem sem poprvé přišel. Setkal jsem se se Zenou a mnoha dalšími lidmi, takže k němu začínám lnout. Ačkoli nemám v úmyslu zůstávat na pořád...

Po cestě zpět zajdu do pracovní gildy a zeptám se Nadi, jestli je schopná zařídit koupi domu.

„Pane, je ode mě troufalé, že to říkám, ale jsme spokojené, když se vyspíme ve stájích. Jelikož jsme předtím spaly na zemi pod stříškou...”

„To... dokonce i na otroky je to přílišné týrání.”

„Omlouvám se.”

Proč se Liza omlouvá? Chci slyšet důvod.

„Ne, totiž, nechtěla jsem, aby ses tvářil takhle, pane... chci, aby ses netrápil, ani když budeme spát ve stájích, ale moje slovní zásoba je nedostatečná...”

„Takže takhle to je, brala jsi na mě ohled. Děkuju.”

Pochi a Tama, co mi visí na rukách, mě zatahaly za rukáv. Podíval jsem se, kam ukazují, zdá se, že se mnou chce mluvit dívka v jednodílných šatech. V ruce držela krátkou hůlku. Zaklínačka, co?

„Můži ti nějak pomoc?”

„Ano, co takhle magii od cesty?”

Je to jako léčitel na rozcestí v MMO?

„K ošetření zranění?”

„Plné uzdravení neumím~ co takhle zástava krvácení a očista? Je to osvěžující a pokud si nevyčistíte zranění, uhnije vám maso, víte~? Ach, a pokud jste unavený, umím také povzbuzující magii, i když je to trochu drahé~?”

„Kolik je zástava krvácení a očista?”

„Sada [Jemného omytí] a [Sušení] je za 12 měďáků. [Obvaz] je jeden za 3 měďáky.”

Hm, hádám, že zástavy krvácení není třeba. Jelikož každé zranění jsme okamžitě ošetřili mastí.

„Tak prosím 4 sady Jemného omytí a Sušení.”

„Ech? Pro pololidské otroky taky?”

Dívka zaklínačka je tak překvapená, že má oči doširoka rozevřené. Se zadumanou tváří počítala na prstech.

„Eee~ 40 měďáků a 3?”

„Dělá to 48 měďáků.”

I když umíš magii, nedokážeš počítat z hlavy? Jelikož to vypadá, že musím zaplatit dopředu, dal jsem jí 3 stříbrňáky. Dívka zaklínačka začala počítat, zatímco si psala na zem... To jako vážně?

„1 stříbrňák se rovná 20 měďákům.”

„U~ to vím, řádně to počítám, protože to vím!”

Dívka zuřivě počítala s jednou rukou na hlavě. Po chvilce konečně dopočítala a vrátila mi zpět 12 měďáků.

„Děkuju za trpělivost~ Takže pojďme rychle začít~! Držte malé děti v klidu, prosím, podržte je za ramena, dobře.”

Přemýšlím, jestli je na tuhle část nějaký manuál. Dokonce i u pololidí si dává pozor, aby byla zdvořilá.

Pochi a Tamu Jemné omytí překvapilo a snažily se utéct, ale já je popadl, aby se nehýbaly. Když začalo kouzlo Sušení, zdálo se, že z toho Pochi měla dobrý pocit, takže vypadala šťastně a užívala si to. Naopak Tama vypadala ještě nespokojeněji než u mytí a snažila se dostat od Lizy, co ji držela za ramena.

„Děkuju, teď se vážně cítím svěže. To tady vždycky provádíš magii?”

„Dneska je tu hodně lidí, co vypadá, jako že si hráli v blátě, takže jsem si přišla vydělat něco navíc. Ale obvykle obcházím nevěstince. Dobře to vydělává, jelikož je tam hodně lidí, co chtějí osvěžit.”

Aha, to je rozhodně pravda. Je bystrá.

Když jsem jí řekl, že jsme poslední skupina lidí, co si hráli v blátě, dívka se vydala na své obvyklé pochůzky.





Den se chýlil ke konci, takže hádám, že by nemělo vadit, když oficiální otrockou smlouvu uděláme zítra. Zatímco jsem o tom přemýšlel, koupil jsem 4 porce chutně vyhlížejících masových špízů. Je to kozí maso? Chutná to trochu divně, ale ten zelený prášek, co chutná jako pepř, mi stimuluje apetit.

Zvířecí dívky jí horečnatě, jako by při tom vycházely zvukové efekty ham, ham. Tak mě tak napadá, že i to grilování žabího masa bylo úžasné~ Dokonce i obvykle zdrženlivá Liza začne být intenzivní, když přijde na maso. Dívat se, jak ochutnává různé druhy masa, je pastva pro oči. A její nesmělost, když si uvědomila, že ji pozoruju, je také pěkná.

Když se začalo stmívat, zaklínači s krátkými hůlkami rozžínali lampy na hlavní ulici. Je to jenom můj pocit, nebo tu je hodně lidí. Jelikož se mi nelíbilo, že jsem musel křičet, když se nějaký opilec snažil dotknout Lizy nebo Pochi, koupil jsem těm třem pláště s kápí. Zajímavé je, že Tama šikovně chodí, aniž by se s někým zapletla.

Procházeli jsme tím shonem a zjistili jsme, že na náměstí smontovali jeviště. Na náměstí je vedle jeviště odstavených spoustu vozů s klecemi, tu a tam pár kupců řeční.

...Ach ano, včera začala aukce otroků.
-------------------------------------------------------


7 komentářů: