DM - kapitola 50

Kapitola 50 – Létající mravenci (2)

Tady Satou. Střílečky byly kdysi dávno populární, ale já je nehrál. Ale jelikož se moje práce vztahovala k FPS, na předváděčkách jsem je hrál.





Létající mravenci utvořili skupinky po 8 mravencích a pak zamířili k tomuto vozu.

Předal jsem všem kromě Lulu, co řídí vůz, kuše a dal jim jednoduchou přednášku o tom, jak s ní zacházet. Použít páku na natažení tětivy, pak do rýžky založit šipku a zmáčknout spoušť. Pokud si odmyslíte tu část, kdy se musíte strefit do cíle, je to vlastně celkem jednoduché.

„Zamířit... pal!”

Po mém signálu vyletěly šipky. Cílem je blížící se roj.

Sestřelilo to tři mravence. Když jsme znovu nabili, zase jsme vystřelili. Tentokrát to zasáhlo dva mravence. Další salvu nezvládneme, ale Arisa vypustila Nárazovou vlnu, jak jsme se předtím domluvili, a srazila k zemi zbývající tři.

Protože následující vlna mravenců se po první salvě přiblížila víc než první vlna, snížili jsme jejich počet Nárazovou vlnou a dva zbývající mravenci pak padli za oběť Lizině kopí a mé šipce vystřelené z nulové vzdálenosti.

„Pane, máš nějaký lék na obnovu MP?”

Dal jsem Arise tři flakónky. Když je přijala, založila si jednu ruku v bok a jedním lokem vypila energetický nápoj.

„Další vlna je nebezpečná.”

Ano, jako další vlna útočily tři skupiny najednou. Už teď střílíme šipky, ale nevypadalo to, že by se jejich počet snižoval. Jedinou naší záchranou bylo, že byli pořád ještě daleko.

„Prosím, dovol mi použít Over Boost. Nějak se dokážu postarat o půlku.”

Během odmlky v naší konverzaci Arisa vyzunkla další lektvar.

„Rozumím, dovoluje se.”

„Děkuju, miluju tě.”

Prosím, nevyvěšuj tady divné prapory. Arisin lehký žertík byl trochu ztuhlý.

„Over Boost!”

Spolu s jejím rozkazem z ní vyrazila světle fialová aura. Držela dlouhou hůlku a začala zaříkávat. Fialová aura ve středu dlouhé hůlky tvořila velké množství magických kruhů.

„■■■ ■■■■■■■ ■■■ ■■■■■ Nárazová vlna.”

Neviditelná nárazová vlna srazila roj mravenců. Na rozdíl od obvyklého procesu mravenci, které to zasáhlo přímo, zemřeli, zatímco jim z hlav vytékaly tělesné tekutiny. I ostatní mravenci, které zasáhl jen dozvuk nárazové vlny, se točili na místě, dokud nepadli.

I když Arisa řekla půlku, ve skutečnosti všechny tři skupiny nebyly schopné boje. Co jiného čekat od jedinečné techniky.

Jemně jsem zachytil Arisu, co se zapotácela.

„Točí se mi oči~”

„Dokola a dokola~ nanodesu.”

„Možná je to účinek Arisiny magie, mám trochu závrať.”

Zdá se, že ty tři jsou neschopné stát v reakci na použitou magii. Arisu jsem dal na starosti Lize a rozhodl jsem se zbavit pěti mravenců, co se opozdili. Nechal jsem Lulu zastavit vůz.

„Pochi, Tamo, natáhněte tětivy kuší.”

„Ej.”

„Desu.”

Ty dvě vypadaly vyčerpaně, ale ze všech sil se snažily natáhnout tětivy. Kdykoli jsem z kuše vystřelil, vyměnil jsem ji za nabitou od Pochi nebo Tamy. Tohle mi připadá jako Nagashino (Pozn.: Koho to zajímá, může si vygooglit bitvu u Nagashina).

Když jsem vymýtil roj, s pomocí radaru jsem pod vysokým úhlem namířil na zemdlelé mravence. Pokusil jsem se napodobit protagonistu z jedné mangy, co jsem kdysi dávno četl, ale nemyslel jsem si, že bych se vážně strefil.

Protože nemám žádný zaměřovač, neustále jsem střílel na relativní pozici, kde se nepřátelé shromažďovali, zatímco jsem se učil, jak vyladit zamíření. I když míra zásahu nebyla větší než 20%, mělo by to stačit.

Několik mravenců, které jsme na začátku sestřelili, bylo pořád naživu, ale přece jenom je nemožné zasáhnout nepřátele, co byli odtud dva kilometry. Šipky tam nedostřelí.





Udělali jsme si krátkou přestávku, abychom my a koně uhasili žízeň.

„Je to únavné, ale je dobře, že jsou všichni v bezpečí.”

„Úna—”

„—vné nodesu.”

„Arisa se pořád neprobírá, je v pořádku?”

„Až se přes noc vyspí, bude v pořádku.”

Podle AR se Arisina stamina a magická moc, co klesly na nulu, postupně obnovují. Lulu jí stírala pot vlhkým ručníkem.

„Lizo a ostatní, sesbírejte magická jádra, žihadla a jedové žlázy.”

„Žihadlo je jasné, ale která část je asi jedová žláza?”

Jelikož to bylo těžké vysvětlit, předvedl jsem jim to: vykuchal jsem jednoho mravence a ukázal jsem, kde se nachází jedová žláza.

„Žihadla dejte do téhle tašky a jedové žlázy do téhle nádoby. Stačí, když nasbíráte pět od každého. Dávejte pozor, abyste se přitom neotrávily.”

Zdálo se, že se zbývající mravenci v dálce stahují, počet teček na mapě klesal.

Vůz jsem svěřil Lulu a začal jsem ze surového materiálu jedových žláz míchat několik [Protijedů: Létající mravenci]. Z jedné jedové žlázy jsem vyrobil pět protijedů.

Snesl jsem „princeznu”, co mi předal rudá helma, z vozu a během mísení jsem ji měl vedle sebe. Mohl jsem ji položit na holou zemi, ale to bych měl pocit, jako že týrám dítě, takže jsem na zem rozprostřel deku.

„Pane, Arisa se probrala.”

„Počkej, ne~ Copak jsem neřekla, že máš říct, že se neprobírám, a navést ho, aby mi dal MP lektvar z úst do úst~”

Vážně se to Arise podobá, ale proč tady odhaluješ svoje vlastní zlé záměry.

Jelikož se dneska snažila ze všech sil, prominu jí jen po jednom šťouchnutí do čela. Arisa přišla z vnitřku vozu, zatímco se opírala Lulu o rameno. Rozpažila a řekla: „Pomoz mi na zem.”

Takže jsem jí pomohl na zem.

No ano, když jsem ji snášel, tiskla se mi ke krku— To byla finta, ve skutečnosti se mě snažila políbit. Jen stěží se mi podařilo se jí vyhnout a udělil jsem jí pinknutí do čela α. To α nemá žádný zvláštní význam.

„Auu, láska bolí.”

„Ano, ano, miluju tě, Ariso.”

Když jsem se podíval k vozu, Lulu také stydlivě rozpažila. Pravděpodobně ji Arisa inspirovala. Lulu jen stěží kdy projevovala svou rozmazlenou stránku, takže jsem ji jemně snesl na zem. Samozřejmě jsem ji nijak pevně neobjal. Ale vážně bych byl rád, aby ses na mě přestala dívat tak rozpačitě. Mám pocit, jako že zapomenu na náš věkový rozdíl.

„Jen tak mimochodem, co je tohle? Tu jsi dostal od toho krysíka?”

Krysíka, to myslí rudou helmu, že? Je to celkem roztomilá přezdívka.

„Rudá helma řekl, že to je princezna.”

„Och, řekl jsi princezna! I když na tebe čekají krásky z různých ras, teď si chceš do svého harému přidat i krysí princeznu! Proto jsou muži tak—”

Čpí z tebe hraní.

„P-pane...”

Ha? Není to tak, že by Lulu vzala Arisina slova vážně?

„T-taky se budu snažit získat si tvou přízeň.”

„Ano, ano, jsi roztomilá, Lulu. Ale o té přízni si promluvíme za pět let, až z tebe bude žena.”

Lulino napětí je divné, přemýšlím, jestli to je reakce na tu bitvu. Bezděky jsem jí odpověděl, jako kdyby byla Arisa. Lulu si položila obě ruce na tváře a celá se svíjela. Je to roztomilé, ale co mám teď dělat.

„Jsme~”

„Zpět~”

„Vrátily jsme se, pane.”

Ty tři se vrátily právě včas. V nádobě bylo 5 jedových žláz. V brašně bylo spoustu magických jader. A—

„Proč je tu tolik žihadel?”

„Řekl jsi, že stačí, když jich nasbíráme jenom pět, ale přemýšlela jsem, jestli by z nich šlo vyrobit kopí na jedno použití, a tak jsem jich nasbírala víc.”

„Aha, příště to uděláme.”

„Moc děkuju!”

S největší pravděpodobností na to zapomenu, takže jsem si udělal poznámku. Kdybych zapomněl na takový slib, postupně by to zhoršilo náš vztah. Navíc Pochi a Tama sesbíraly některé části výzbroje rudé helmy a krysí kavalérie. Nepřinesly žádné ostatky a brnění krysí kavalérie bylo až na helmy rozbité, takže to nechaly tak. Taky jsem zapomněl na sesbírání šipek, ale zdá se, že sesbíraly všechny kromě rozbitých. Liza strašně litovala, že z prchajících divočáků nezůstalo žádné maso.

Princezna, kterou mi svěřil rudá helma, se pořád ještě neprobrala.

Jelikož by se kvůli mravenčím ostatkům mohli shromáždit zvířata, ujeli jsme s vozem několik kilometrů. Naše tábořiště bylo otevřené prostranství s malým jezírkem nedaleko. Lulu se vážně bála míst bez jezírka. Možná to je nějaké trauma.





Když jsem zaopatřil koně, četl jsem si knížky, zatímco jsem pil čaj, co mi přinesla Lulu během přestávky při vaření. Zběžně jsem pročítal cestovní deníky, co jsem si koupil dřív. Listoval jsem jimi v menu. Jelikož jsem nechtěl vypadat, jako že senilním, navenek jsem si otevřel úvodní knihu k životní magii a sem tam jsem obrátil list. Je pravděpodobně lepší číst knihy normálně, ale používat menu je praktičtější, protože si můžu dělat poznámky a hledat podobné pasáže.

Začínal jsem cítit úžasnou vůni z večeře, co připravovaly Liza a Lulu. Na moje přání dneska k večeři připravovaly fazolovou polévku.

„Oo~j”

„Kořist~”

„Chytily jsme to nodesu~”

Tři dívky, co šly lovit, se vrátily. Doufám, že s sebou nenesou víly nebo něco takového~

Odložil jsem knihu stranou a podíval se po zdroji těch hlasů. S Arisou v čele Tama a Pochi nesly vysoko nad hlavou divoká prasata – samozřejmě ta čtvernohá. Také se zdálo, že na místě s pozůstatky mravenců ulovily mravence, co omdleli kvůli nárazové vlně.

„Pane, prosím, ochutnej.”

Lulu mi přinesla malou misku s polévkou.

Arisa řekla: „Proč jenom pán, to není fé~r.” Ale když jí bylo řečeno, že to je fazolová polévka, ztratila zájem a šla s Lizou naporcovat divoká prasata.

Ochutnal jsem polévku. Jo, chutná to dobře díky pepři, co jsem koupil z prvotřídní restaurace.

„Je to výborné, dneska mi bude chutnat.”

„Děkuju! Budu se snažit.”

Lulu se začala tvářit celkem přirozeně.

Teď se cítím vřele a jako na obláčku, ale princezna krysích lidí, co byla vedle mě, se probudila.

--------------------------------------------

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>