čtvrtek 5. září 2019

OSO - kapitola 7 (1)


Kapitola 7 – Dlouhý luk černé panny a Magický drahokam


Zmizela mi potřeba opatřovat peníze. Ale zapomeňte na 50kG, nemůžu s sebou nosit zatracené 2M.

Ačkoli mi do klína spadla velká suma peněz, já jsem jen prostý občan. Nechci si s sebou nosit takové jmění.

Vážně jsem vyděšený z věcí jako PK. Možná jsem ve stavu, v kterém se nachází výherce loterie.

Vybral jsem si ze seznamu přátel Takua a zavolal mu.

„Hej, jsi tam? Taku.”

[„Copak? Pokud chceš pozvat na lov, tak to nejde. Momentálně lovíme kolem druhého města.”]

„To ne, krátká konzultace. Nezabere to dlouho.”

[„Dobře. Lidi, krátká přestávka! Zrovna mluvím.”]

Hm, není zlé zastavovat uprostřed lovu?

[„Takže? Je nezvyklé, abys se mnou něco konzultoval, Yun.”]

„Ne, jen jsem nastřádal hodně peněz a bojím se je s sebou nosit. Dají se někde uložit? Existuje ve hře něco jako banka nebo něco?”

[„Aach, žádnou jsem neviděl. Ale gilda a dům slouží i jako úložna předmětů a zlata.”]

„Já dům nemám.”

[„No, ještě nejsou ani žádné gildy. Já jednu brzy začnu, pokud na to teda najdu lidi...”]

Aha, gilda. No, já lovím sólo, takže mě se to netýká.

[„Takže kolik jsi nashromáždil?”]

„Ne, je to děsivé, takže ti to neřeknu. Taky to chci uložit, abych to nerozházel. Jinak bych to okamžitě použil.”

[„Máš pravdu, určitě bys koupil něco jako pole.”]

„Ahahaha... když koupíš páté pole, cena se desetkrát zvedne. Taky za to chtějí poplatek.”

[„To snad ne, neříkej mi, že jsi jich koupil víc.”]

„...Koupil jsem šest. Do teď jsem za pole zaplatil 100k.”

Ačkoli jsem vydělával celkem dobře, z nějakého důvodu mi peníze dál mizely, jak jsem kupoval materiál nebo nástroje. Taková záhada.

[„Ty, měl by sis tam prostě zřídit obchod.”]

„Ech, to můžu?”

[„No, nemám ponětí... půjde to? Možná.”]

„...Zeptám se NPC.”

[„J-jasně, tak já taky půjdu.”]

Konverzace tak nějak skončila. Ne, to nepůjde, je to zemědělská půda, jižní čtvrť. Kdyby to šlo, tak by si všichni koupili pole, ne? A to není pravda, ne, pane NPC?

„Hm? Chceš obchod? Pokud koupíš dostatek půdy, aby se z tebe stal lenní pán, tak si ho budeš moct postavit.”

Hej, ono se to dá?!

„Jen tak mimochodem, kolik půdy potřebuji?”

„Pokud koupíš deset lánů, bude z tebe pověřený lenní pán. Ale půda pro obchod je něco jiného. Navíc stavba obchodu se provádí samostatně.”

„Tak čtyři přilehlá pole.”

„Takže 200kG. Dokážeš tolik půdy obdělat? Pokud bys potřebovala, můžeš si najmout rolníkovu dceru, chceš to zkusit?”

NPC se o mě bál. Ne, má pravdu, myslím, že možná nebudu schopný to zvládnout. Zatímco jsem se tím trápil, dostal jsem dekret o půdě.

„Řekla jsi, že chceš obchod? Máme na výběr spoustu půdy, takže si můžeš svobodně vybrat.”

„Tak místo přilehlé jak k mým polím, tak hlavní silnici...”

„Zase sis vybrala příznivé podmínky. Jeden lán půdy je za 200kG.”

Eech, ještě před chvilkou jsem 200kG zaplatil za 4 lány pole a teď je to 200k za jedno!

„No, jenom s jedním to bude příliš úzké, pokud si koupíš tři čtyři, tak to bude pěkný a velký obchod.”

„Jak široký je jeden lán?”

„Stejně jako jedno pole.”

Ach, takže čtyři by byly celkem prostorné, mohlo by to jít jenom se třemi.

„Tak mi prosím dej tři.”

„To bude———800kG.”

„Počkat! Zrovna teď jsi řekl, že stojí 200k.”

„To je nejnižší cena. V tomhle případě je to 800kG včetně poplatku za přilehlé lány. Tohle by už teď měl být dostatečný kompromis,” vyplísnil mě NPC.

Grrrr....

„Dobrá. Tak dobře. Tak mi je dej.”

Nemyslel jsem si, že 2M se za tak krátko změní na 1M. Ale s deseti poli můžu vypěstovat dvě stě předmětů. To mi udělalo radost. Možná dokonce najmu NPC, aby se mi o to staral. Když jsem si tohle pomyslel, v inventáři se mi objevil klíčový předmět, certifikát lenního pána.

„Takže tohle ti předám.”

„Tohle je?”

NPC mi předal několik listů papíru a pero. Zdálo se to důležité, i když tam nebylo nic napsáno.

„Načrtni na to půdorys obchodu a ukaž to [Mistru tesařovi] v Druhém městě. Stačí jenom odhad. Potom je třeba, abys mi zaplatil za stavbu obchodu.”

Jinými slovy tohle je předmět úkolu. Tohle město obchody akorát pronajímá, obchod se nestaví jen tím, že si člověk koupí půdu. Je na to specializovaný úkol.

Vlastně se mi v seznamu úkolů objevilo [Stavba obchodu], ale———

„Hej, už jsi byla ve Druhém městě?”

„Och, jakmile se tam člověk dostane, tak se může přesouvat portálem, že?”

„Ale předtím musíš aspoň jednou porazit bosse.”

NPC přimhouřil oči a založil si ruce na hrudi. Ne, už jsem souhlasil. Ještě něco? Hej.

„Ach, správně. Zapomněl jsem.”

Zdá se, že to je nová konverzace. Je to pro mě nějaká výhoda?

„Pokud si chceš najmout rolníkovu dceru, pak je to 100kG na měsíc.”

„To říkáš teď?!”

„Co uděláš?”

„...smlouvu na tři měsíce.”

No, ale najal jsem si ji. Dokáže pole obdělávat motykou, dokáže hnojit a já jí jen musím dát semínka a rozdělit pole a všechno se udělá samo.

A když jsou rostliny zralé, sklidí je.

NPC, co vykonával těžkou práci, třikrát sláva za odvedenou práci. Zdá se, že pracuje, i když se odhlásím.

Vyřešil jsem problém s polem, od zítřka potřebuju začít mířit do Druhého města, abych jej pokořil.

Obchod, o kterém jsem snil! Musím jít do Druhého města a najít Mistra tesaře, abych od něj získal plán obchodu. Abych to mohl udělat, musím bojovat s etapovým netvorem, Čepelovou ještěrkou.

Upřímně to byla otrava. Ale měl jsem představu, kdo mi pomůže projít kolem.

„...Miu, víš, potřebuji jít do Druhého města. Mohla bys mi pomoct?”

To jsem ze sebe vypustil, když jsme spolu seděli u večeře. Dnešní večeři jsem udělal tak, aby ji to potěšilo, a tak jsem uvařil Miuiny oblíbené masové špagety. No, připravit nudle je snadné. Ale to bylo tajemství.

„Brácho, začal ses zajímat o pokrok ve hře! Samozřejmě že pomůžu! Pojďme na letní aventure!”

„Vlastně ne. Kromě toho, Miu, víš, co to znamená aventure?”

Aventure ve francouzštině znamenalo dobrodružství. Ačkoli to nebylo nezbytně špatně, také to mělo význam milostného dobrodružství a hraní si s ohněm.

„Mám úkol, kvůli kterému se za každou cenu musím dostat do Druhého města.”

„Je neobvyklé, abys přijal úkol, brácho. Co se týče úkolů v Druhém městě, tak je tam [Svět vílí záře] nebo [Prošetření Milldandyho cesty], taky je tam úkol vztahující se k založení gildy, [Zabij Dána Mastila]?”

„Ne, je to úkol [Stavba obchodu].”

„O tom jsem nikdy neslyšela. Kde jsi ho dostal?”

„Ach, to...”

Nevadí, když to řeknu. Upřímně je to záležitost semínek, chci to udržet v tajnosti, protože chci dál skupovat pole. Dobrá, řeknu to mlhavě. Dokud nebudu konkrétní, tak v tom není problém.

„...Stal jsem se lenním pánem.”

„Jak se dá stát lenním pánem?”

Jo, nefungovalo to. Moje sestřička roztomile naklonila hlavu ke straně, klasika. Pokud by to provedla kráska od přírody, zdálo se, že všichni by s největší pravděpodobností okamžitě odpadli. Zatraceně, tahle holka je zarytá hráčka, už si vzala do hlavy, že je možnost stát se lenním pánem.

Je to ten typ, co začne zkoumat, jak se stát lenním pánem.

„Ehm... koupil jsem léno.”

„Léno, kde? O tom jsem neslyšela.”

„Ne, myslím, že to víš. Slyšel jsem to od tebe.”

Ode mě... potichu přemýšlela s vidličkou v ruce. Po téhle hlášce jsem ztichl a v tichosti ji pozoroval.

„To nemůže být pravdaaaaa!!”

„Ach, všimla sis toho.”

„Pole v jižní čtvrti! Koupil jsi ho, i když nejsou žádná semena?! Dokonce ani já jsem žádné nenašla!”

„Ne, koupil jsem ho, protože semínka mám.”

„Ech... brácho, ty máš semínka. Jak ses k nim dostal?”

„Normálně, takhle, eiiiii...”

No ano——zazářilo to a bylo hotovo. Použil jsem schopnost, víš?

No, kdyby to pochopila, bylo by to úžasné.

„...našel jsi Smysl, co dělá semínka?”

Pochopila to. Co to je, konverzace beze slov mezi sourozenci?

„Nikde to nešiř, nedávej to info na fóra.”

„Nikomu to neřeknu, vážně!”

„Tak ti to povím.”

„Děkuju, brácho.”

Taková hamižná malá ségra. Můj ty světe.

„Vyrobil jsem je za pomoci Smyslu [Alchymie].”

„Ech... takovou schopnost ses naučil vylevelováním [Alchymie]?”

„Ne, použil jsem Nižší proměnu hmoty. Pokud ji použiješ na rostlinné předměty, předmět nejnižšího řádu je semeno a vyroste z nich zdrojová rostlina.”

„Jinými slovy... vyrobil jsi to z bylinek. To znamená...”

„Koupil jsem surový materiál na Vyšší lektvar a MP lektvar a vypěstoval je. Za pomoci Smyslu [Alchymie] jsem zvýšil množství semen a osadil celé pole. [Mísením] jsem vyrobil lektvary a prodal je.”

„B-BRÁÁÁÁÁÁchooooo! Ty dokážeš vyrobit Vyšší lektvary a MP lektvary?!”

„Co, je to tak překvapivé?”

„Není možné, aby mě to nepřekvapilo! Předměty vyrobené hráči mají přirozeně vyšší účinek. Když vezmeš v úvahu účinnost lovu, takové lektvary jsou mnohem účinnější než lektvary vyrobené NPC!”

Ale já hraju sólo a porážím protivníky dřív, než můžou vůbec napáchat škodu, pokud se přiblíží, zemřu. Kromě toho lovu s Takuem a ostatními jsem žádné opravdové lovení neokusil.

„Zrovna teď pěstuju materiál na Vyšší lektvary a MP lektvary. Mezitím vydělávám prodejem Modrých lektvarů.”

„Abys vyrobil Modré lektvary, to ti muselo [Mísení] celkem dost povýšit. Poslední dobou ve hře cirkulují prémiové Modré lektvary, jsou dokonalé pro zadní voj, co mají méně HP.”

Prémiové Modré lektvary? Po Záhadných modrých lektvarech se to teď změnilo na prémiové.

„O prémiových Modrých lektvarech nic nevím, ale skupuju levný materiál a vyrábím je z něho, a tak jsem pole předělal na pěstování Vyšších lektvarů.”

„Brácho! Seženu to nejlepší složení členů! Zítra si se všemi promluvím, takže pozítří! Za dva dny pojďme na lov Čepelové ještěrky!”

„J-jasně. Zrovna si připravuju vybavení, takže pokud by to vyšlo, pomohlo by mi to.”

Podařilo se mi ji přetáhnout na moji stranu. To je skvělé, ale trochu mě zneklidnilo, jak snadno se Miu nechala motivovat.

„Zítra se budu připravovat, takže pozítří. Vyhovuje mi to kdykoli, takže to nechám na tobě.”

„Jasně! Poskytneme ti průchod a zaručíme ti bezpečí!”

Taky chci vylevelovat svůj luk, takže mi dovol pomoct. Jak jsem tohle řekl, Miu začala uvažovat.

„Hmm. Jasně!”

Vážně se začínám bát. Zdá se, že pro členy její družiny budu velkou přítěží. Než abych poskytl jen provize, co kdybych připravil nějaké dárky jako omluvu? Bude to jako odměna za to, že mě doprovodili kolem tohoto etapového netvora, a také jako rozšíření popularity obchodu.

Po večeři jsem začal s přípravami na pozítří, koupil jsem materiál a připravil lektvary. Vyzývaným nepřítelem bude Čepelová ještěrka.

Když jsme bojovali s Golemem, většina Modrých lektvarů se nevyužila. Jak jsem mluvil s Myu, momentálně se používaly Vyšší lektvary a vysoce účinné Modré lektvary.

Pro hráče na úrovni Myu a ostatních nebudou Vyšší lektvary nezbytné, ale nemůžu říct, že to bude naprosto bezpečné. Ačkoli jsem míru úspěšnosti nemohl zvýšit do extrému, rád bych co nejvíce vymazal pro mě znepokojivé elementy. Měl jsem nesporný pocit, že se něco stane právě kvůli tomu, jak je Myu natěšená. A tak, i když jsem věděl, že to přeháním, jsem udělal asi stovku Modrých lektvarů.

Pokud mám připravené takové množství, cítím se naprosto v bezpečí. A členové té dosud nepoznané družiny a také Myu je můžou využít při jiné příležitosti.

A jelikož momentálně nemám čas, místo manuální přípravy jsem je připravil pomocí schopnosti.

Když se [Mísením] nebo [Syntézou] vyrábí předměty jeden po druhém, míra úspěšnosti je vysoká, ale množství zkušeností nízké. Naopak když vyrábíte velké množství předmětů najednou, část vyráběných předmětů selže, ale člověk vydělá více EXP.

Poslední dobou vzrostlo množství Modrých lektvarů, co jsem mohl vyrobit najednou. Kvůli neúspěchům jsem už neměl velké ztráty na materiálu.

„Hmm. Když jim předám jenom Modré lektvary, tak mi to nepřijde tak moc zajímavé. Musím najít něco, co bude zajímavější.”

Pokud to bude možné, chtěl bych jim předat nějaké předměty, které zvýší publicitu mého obchodu.

Hledal jsem ve svém inventáři předměty, co by vypadaly dobře.

Když o tom přemýšlím z praktického hlediska, kolekce Vyšších lektvarů a MP lektvarů by měla ten správný dopad. Něco jako dárek k dušičkám.

„Počkat, takhle se to dělá, když se jde na návštěvu. Očarovaný prsten... to je nemožné. Nemůžu jim jen tak najednou předat něco takového.”

Když tak o tom přemýšlím, 《Očarování schopností》 se dá použít na materiál. Pokud nemám žádné předměty, co bych jim dal, tak zkusím něco vyrobit. Pojďme chvíli experimentovat.

„Ehm, klíčové slovo 《Očarování》 by mělo být v pohodě. 《Očarování schopností》——Očarování útoku.”

Aplikoval jsem na kámen očarování ke zvýšení útočné moci.

Materiál zazářil rudým světlem očarování a aniž by se rozbil, spadl mi do dlaní.

„Jak ho pojmenuju, co takhle Očarovaný kámen? Klíčovým slovem je také 《Očarování》.”

Očarovaný kámen, co jsem držel v ruce, vycítil klíčové slovo, o kterém jsem přemýšlel, a zahájil schopnost, kterou jsem do něj vložil. Dokončil svou úlohu a proměnil se na písek.

„Nejenom když to zamumlám, ale i když nemám v úmyslu to aktivovat. Je hodně věcí, co potřebuju ověřit.”

Jak jsem zkontroloval rozdíly mezi normálními kameny a Očarovanými kameny, co jsem vyrobil, uvažoval jsem: „Takhle bude těžké odlišit je od normálního kamene, nijak se od normálních velkých kamenů neliší.”

Jsou to kameny velikosti mé pěsti. Zdá se, že bude těžké je s sebou nosit.

„No, tohle jsem vyrobil, ale předat jim něco tak obrovského je, no, trapné. Správně, mám přece ty správné schopnosti na opracování materiálu.”

Vytáhl jsem nový kámen a pak jej v okně schopností podrobil [Leštění].

Očištěný kámen se změnil na kámen takové velikosti, že jej bylo snadné držet, a měl lesklý povrch.

„Tohle, tohle je ono. V téhle velikosti se snadno drží. Ale barva zůstala stejná. Jelikož každý typ očarování má svou vlastní barvu, nabarvím je, aby se barvou shodovaly.”

Rudá pro zvýšení útoku, modrá pro obranu, žlutá pro rychlost a taky oranžová pro magický útok a zelená pro magickou obranu. Když jsem si urovnal barvy, vyleštil jsem kameny a než jsem je podrobil očarování, nabarvil jsem je patřičnou barvou.

„Ve hrách jsou i takovéhle věci, ne? Věci, co vám dočasně zvýší statistiku.”

No, co se týče téhle hry, pokud máte další fázi Smyslu [Mísení], jmenovitě Dávkování, můžete takové lektvary vyrobit z masa z netvorů, to mi dřív řekl Taku.

A level [Čarovných umění] z nijak význačného důvodu vzrostl... možná abych navýšil magický útok, měl bych vylevelovat Smysl, který má spojitost s magickými útoky? A nebylo by úžasné, kdybych dovnitř vložil magický útok? Například svitek s magií uvnitř, který vám umožní tu magii jednou aktivovat.

Měly by existovat takové předměty. Věci, co vám umožní aktivovat magii bez použití MP a zbytečně dlouhého zaříkávání.

Samopal se stovkou magických nábojů, no ano, taková romantika.

Byl jsem na to tak zvědavý, že jsem si nemohl pomoct a vyzkoušel to.
-----------------------------------------------


~ Jak bylo řečeno, milion je v tahu a druhý jej bude za chvilku následovat při stavbě obchodu. ~
~ A v příštích částech budou nové postavy! ~


Hlavní stránka novely
Seznam postav


<Předchozí>...<Následující>

8 komentářů:

  1. Svitky no... :) klasika. :D
    Ďakujem.

    OdpovědětVymazat
  2. děkuji :D magický samopal to mi něco říká :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ^_^ Aby ne, magické střelné zbraně jsou v každé druhé japonské novele (psané muži, u žen jsem na to ještě nenarazila). Vážně nevím, co je na tom tak bere...

      Vymazat
  3. -Dakujem. Tesim sa na dalsiu cast.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc. Trochu se nám to začíná rozjíždět. :D

    OdpovědětVymazat
  5. ďakujem. Konečne si najal na pole NPC a môže sa venovať objavom pri zdokonaľovaní zmyslov.

    OdpovědětVymazat