EGA 2 - Kapitola 2

Kapitola 2 – Situace v různých zemích

„Takže nám prosím řekněte, jaká je situace ve všech ostatních zemích.”

Tena na obrazovce pobídla shromážděné lidi. Kolem kulatého stolu seděli důležití členové Víry a samozřejmě tam byl Veselý papež.

Od toho prohlášení, že zakládáme zemi, jsem poslala lidi, aby zjistili, jak ostatní země zareagují, a informace, co sesbírali, budou ohlášeny na tomto shromáždění.


Co se týče mé přítomnosti, jelikož Tenu už uznali za mou představitelku, nechala jsem to na ní a místo toho jsem se rozhodla sledovat v přímém přenosu – na obrazovce v nejvyšším patře chrámu. Vedle mě seděla Lili, četla si obrázkovou knížku a učila se písmena. Na tomto světě, kde je procento vzdělanosti na středověký evropský svět podivně vysoké, je nezbytné naučit se číst.

Tena seděla na zvláštní židli, která stála na nejvyšším stupínku za kulatým stolem, a přehlížela všechny shromážděné. Přesně jako se moje vzezření nezměnilo, když jsem se stala božstvem, ani Tenino vzezření se nezměnilo, když se stala apoštolem. Ale z nějakého důvodu mám pocit, že teď byla pohroužená do nějaké nadpřirozené atmosféry.

S nádhernými blonďatými vlasy, s mladistvou, ale důstojnou tváří a také s černým oděvem se záhadnou atmosférou. Bylo to, jako kdyby byla princezna nebo chrámová kněžka z dalekého kraje. No, hádám, že je přesně chrámová kněžka.

„Takže já začnu. Co se týče pohybů Velitelství Církve Svatého světla, Teokracie Luxiria okamžitě odmítla naše prohlášení o založení země. Apelují na ostatní národy, aby s nimi souhlasili.”

Toto náhlé hlášení způsobilo na shromáždění zmatek.

„Uklidněte se. Paní Anri nás také sleduje.”

Hlučnou místností zazněl papežův hlas a hluk se změnil na naprosté ticho.

No, jo, sleduju, ale není třeba to říkat.

„Od začátku jsme věděli, že Teokracie Luxiria zareaguje takhle. Otázkou je, jak zareagují ostatní národy. Jak se to vyvíjí jinde?”

Po papežově otázce zvedla ruku jedna žena.

„Co se tohoto týče, podám první hlášení.”

„Ty jsi... Jak si vybavuju, člověk, co má na starosti království Forteru, že.”

„Ano.”

Království Fortera byl národ, který původně vlastnil půdu, na které jsme, a tím pádem jako bývalí podílníci se dá říct, že jsou pro nás nejdůležitější. Byla jsem zvědavá, jaké novinky to hlášení obsahuje.

„Království Fortera odmítla výzvu Luxirie. Navíc vznesli stížnosti ohledně neupřímnosti současných vyšších vrstev Církve, vytvořili novou frakci a zaujali proti nim nepřátelské postavení. Navíc co se týče našeho prohlášení o založení země, nepopřeli to a zaujali neutrální postavení.”

Shromáždění začalo být ještě hlučnější než předtím.

Církve svatého světla byla oficiálním náboženstvím všech národů na Lidském území a tohle bylo poprvé v historii, kdy se mu někdo vzepřel, takže rozruch byl na místě. Ne, možná že vytvoření nové frakce není přímo protivení se samotné Církvi svatého světla.

„Nová frakce nese název Prapůvodní frakce a je založena na věrnosti učení Bohyně.”

„Jak Teokracie Luxiria zareagovala na prohlášení Fortery?”

„Jejich papež vyjádřil vlastní politování a požadují stažení toho rozhodnutí.”

Když papež obdržel hlášení té ženy a zeptal se na tu otázku toho muže, kdo jako první nahlásil situaci v Luxurii, dostalo se mu odpovědi, o které by se dalo říct, že byla přirozená. Ale pokud by to rozhodnutí hodlali stáhnout, tak by ho od samého začátku neudělali, takže už bylo rozhodnuto, že ty dvě země budou k sobě nepřátelské.

„Vypadá to, že i ostatní národy sledují konfrontaci mezi Luxirií a Forterou a situace je ve slepé uličce.”

Ale stejně přemýšlím, co se děje.

Z úhlu pohledu Fortery naše země – jsme samoprohlášená země, ale – naše země ukradla jejich zem a prohlásila se národem, takže Fortera by měla být první, co by nás zamítla. To jsem také čekala.

A výsledkem bylo, že vůči nám zaujali neutrální stanovisko a vůči vedení církve zaujali nepřátelské stanovisko. Nechápu, proč by se k teokracii Luxiria zachoval nepřátelsky a ne k nám.

„Nějaký pokrok?”

Když jsem se otočila po hlase, co na mě zavolal, spatřila jsem osobu, co měla na území démonů shromažďovat informace, Leonoru. Jakmile jsem se otočila, abych se na ni podívala, odvrátila oči. Byl to velmi plynulý pohyb... Zvykla si na to, co?

„Vítej zpět.”

„Díky. Zrovna jsem se vrátila.”

Co se týče informací z lidského území, ty můžu tak nějak nechat na papežovi a ostatních ale jak se dalo čekat, na démonickém území to neplatí. Jelikož jsme přímo mezi těmi dvěma územími, nemůžu zanedbat ani démonické území.

Kvůli tomu jsem Leonoru požádala, aby tam sesbírala informace. Jak se dá čekat, nemyslím si, že mi řekne něco, co by pro její zemi bylo nevýhodné, ale nejsme vůči démonickému území nepřátelští nebo tak něco, takže bohatě stačí normální informace. Správně, a taky bych měla zjistit, co si Leonora myslí o tom s Forterou a Luxirirí. Přece jenom je z královské rodiny, takže možná bude vědět, co mají v plánu. Ale trápí mě, že má místo mozku svaly.





„Aha...”

Diskuze stále pokračovala, ale vzhledem k tomu, že jsem si vyslechla to nejdůležitější, rozhodla jsem se udělat si přestávku a prodiskutovat to s Leonorou při čaji. Leonora si založila ruce na hrudi a na chvíli se ponořila do přemýšlení. Zatímco jsem já hladila Lili, co seděla vedle mě a se zářícíma očima se dívala na sladký bochánek, čekala jsem, až si Leonora urovná myšlenky.

„Hmm, napadají mě tři věci.”

„Jaké?”

Leonora je vážně spolehlivá. Omlouvám se, že jsem si myslela, že máš místo mozku svaly.

„První je, že se tě prostě velmi bojí.”

„...”

Byla jsem hloupá, že jsem tě chválila. Ne, no, rozhodně si myslím, že jsou ze mě vyděšení, a asi to pravděpodobně není špatné, ale když uvážím, jak moc jsem se na tu odpověď těšila, bylo to celkem zklamání. Zatímco jsem se válela po stole, Lili mě svými malými dlaněmi hladila po hlavě. To je ale hodná holčička.

„Za druhé, Fortera a vyšší vrstva Církve Posvátného světla měli už ze začátku nějaké rozpory.”

„Rozpory?”

„Jo. Když předtím forteranská armáda provedla invazi, řekla jsem ti, že 'pokud jejich interní problém vyřeší Církev nebo Řád, tak jim budou dlužit velkou laskavost', ne? Jinými slovy Církev Posvátného světla věděla, že k tomu dojde, a přesto se stejně pokusili svolat Řád Posvátného světla. Může to prostě znamenat, že je jejich prioritou postavit se Zlému bohu, ale je tu také možnost, že měli nějaké rozpory s Forterou.”

„Jinými slovy svolali Řád Posvátného světla, aby na Forteru zatlačili?”

„Není to nic než domněnka, ale ano.”

Aha. Takže pokud to budeme brát za pravdu, tak se zdá rozhodně rozumné, že se Fortera a Luxiria hádají.

„Za třetí... tu je vztah s démonickým územím.”

„...?”

Co by to mohlo být za vztah?

Když Leonora viděla, jak jsem nepatrně naklonila hlavu na stranu, pokračovala v řeči.

„V celém království Fortera je tohle místo nejblíže démonickému území. Fortera je v přední linii proti démonickému území, ale pokud se tu objeví země, tak se situace mění. Nebylo by nic divného, kdyby se rozhodli, že přijít o malé území má velké výhody.”

„To...”

Jinými slovy použít nás jako štít proti démonickému území?

Pokud by to udělali, pak by to rozhodně vysvětlovalo jejich neutralitu. Pokud nás chtějí použít jako štít, tak by nebylo dobré mít vůči nám ani nepřátelský, ani přátelský postoj. To první by jim akorát vyneslo nového nepřítele místo démonického území a to druhé by znamenalo, že nebudou schopní nás předhodit nepříteli.

A pokud vůči národu Zlého boha zaujmou neutrální postoj – pokud si nezvolí stát se naším nepřítelem, nezbytně si tím zhorší svůj vztah s Církví svatého světla. A jelikož toto věděli dopředu, vzbouřili se proti teokracii Luxiria. Něco takového?

„Oboje je možné a taky to může být tak, že to je víc důvodů najednou. Překvapivě by to mohl být důsledek všech těch tří důvodů společně.”

To by mohlo být ono.

Prozatím pro nás bylo velmi praktické, že náš nejpravděpodobnější nepřítel Fortera je na mrtvém bodě s Luxirií.

Dokud můžeme, měli bychom zapracovat na tom, abychom vylepšili své vzezření jako národa.

„Když už o tom mluvíme, co démonické území?”

„Aach, v podstatě to jenom sledují. Démonická rasa nemá ráda 'Zlého boha', ale to bylo proto, že to byl nápad lidstva, jak démonizovat našeho Temného boha. Jelikož nejsi Temný bůh a jsi úplně někdo jiný, tak není důvod k nepřátelství. Pokud se bude zdát, že mým prostřednictvím budeme moct dojít vzájemnému porozumění, tak v tom budou pokračovat i v nejbližší budoucnosti.”

„Aha.”

Jak jsem to zaslechla, ulevilo se mi.

Aspoň se teď zdá, že se budu moct soustředit na problémy na lidském území.

S pocitem sytosti jsem si promnula unavené oči, hladila jsem Lili po hlavě a s úlevou si vydechla.





„Předpokládám, že to zhruba shrnuje situaci v jiných zemích a naší vlastní správu. Nakonec je tu jedna věc, kterou bych chtěl, abyste za mě vyřídila paní Anri, paní Teno.”

„Copak?”

Hm?

Zdá se, že zatímco jsem odpočívala, uzavřeli veškeré komplikované záležitosti, ale papež začal zase o něčem mluvit.

„Po pravdě řečeno jsem vymyslel plán, jak vznešenost paní Anri rozšířit i do dalších zemí. Rozhodně bych chtěl podrobnosti probrat s paní Anri.”

Co má v plánu...?

Bojím se. Strašlivě se bojím.
--------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>