neděle 7. května 2017

DM - kapitola 17


Kapitola 17 – Návrat démona


Tady Satou. „Musím si dávat pozor na jeho ruce,” dokonce i potom, co jsem si tohle zamumlal, jsem na to v půli procesu zapomněl.

Ale je to jenom paže. Prostě ji rozdrťme a rychle to skončeme.




„Co je to kruci za paži?!”

Tlustý kněz, kterému ty ostré drápy rozpáraly vnitřní orgány, okamžitě zemřel. A Uusu, co těmi jedovatými spáry máchá, vypadal, že nerozumí, co se děje...

„T-ta paže!”

„Ze včerejška, že?”

Zena přikývla.

„Víte o tom něco?”

„Je to paže démona vyššího řádu, co včera zaútočil na hrad lenního pána,” odpověděla Zena nápomocně na otázku pohledného kněze ve středním věku.

...Co je tohle za situaci.

Uusu od začátku nevypadal jako démon. Takže je pravděpodobně hostitelem démonického parazita, ačkoli nevím proč nebo jak. Pojďme znovu zkontrolovat Uusuovy informace.

…Tam, [Abnormální stav: Posednutí démonem]. Kdybych to jen viděl dřív!

I když mám tuhle podvodnou schopnost, pokud ji nepoužiju obratně, pak je to k ničemu... měl bych se nad tím zamyslet.

Problémem je, jak ho porazit.

„Pokud se pokusím to silou oddělit, tak ten muž pravděpodobně zemře, co budeme dělat?”

„Na takovéhle věci nemáme čas, okamžitě zavolejme posily!”

„Zkusím mu zabránit v pohybu! ■■■■ ■■■■■ ■■ ■■■■■■...”

Knězovo zaříkání je příliš dlouhé.

„Zeno, prosím, zavolej posily. Pravděpodobně bude nejrychlejší, když zavoláš centrálu pomocí větrné magie.”

Prozatím Zenu udržím v bezpečné zóně.

Po krátkém zaváhání se Zena rozběhla a řekla: „Hned budu zpět.”

Jedovatý spár se na nás pokusil zaútočit, ale Uusu nemohl vstát, takže to sem nedosáhlo. Ta paže vyrůstá z Uusuovy hrudi. Na začátku ta paže byla 1 metr dlouhá, ale po troškách dál roste. Roste to?

Kámen hozený z davu zasáhl Uusua ze strany do hlavy. Udeřil celkem hlasitě. Tentokrát mu krk probodl šíp vystřelený zezadu. Jak jsem z toho byl v šoku, trefily jej další tři šípy za sebou. Když jsem se podíval dozadu, ze stínu se objevili dva lovci.

„...Když máme šanci, sestřelíme kořist.”

Odkdy jste tady.

Ale je to svět, kde má život malou hodnotu. Prozatím jsme zachránění, aniž bych do toho musel jakkoli zasahovat. Možná se ze mě stane mírumilovný idiot.

Uusu, co by měl být mrtvý, vstal s podivným postojem a bez ohnutí kloubů. Vypadal jako Kyonshii (Pozn.: čínská verze upíra). Z toho těla sálalo černé světlo.

„Vy červi, za zničení mozku tohoto hostitele. Vám děkuji.”

...Démone, měl jsem tě radši, když jsi nemluvil.

„...■■■■ ■■■■■ <Kruh proti zlu>!”

„Jaká drzost. Se směji.”

Démon vypadal, že ho to nezajímalo. Pohledný kněz ve středních letech vyvolal kouzlo, které zapečetilo démonovu paži světelným magickým čtvercem. I když se nad tím démon poškleboval, magický čtverec vytrval.

„Gunununu. Tohle není magie, kterou by člověk měl být schopen použít! Jsem se přepočítal.”

Pohledný kněz ve středním věku začal odříkávat další kouzlo. Lovci se stáhli, neboť věděli, že to není protivník, kterého by mohli porazit šípy.

Na náměstí zůstali jenom já, pohledný kněz ve středním věku a tři zvířecí dívky. Pár lidí, které pravděpodobně zajímala situace, sem nakukovali ze stínu střech kolem náměstí.

Všichni vážně dokáží rychle běžet~

Tři zvířecí dívky jsou připoutané řetězy ke kůlu zaraženém do země, takže nemůžou utéct. Prozatím to udělejme tak, aby byly zvířecí dívky mimo nebezpečí. Neměl bych ztrácet přehled o skutečném důvodu, proč jsem se vůbec zaplétal s tím tlustým knězem.

Roztrhnout řetěz by bylo příliš nápadné, takže jsem vytáhl kůl. Jelikož to nevypadalo, jako kdybych použil nějak moc velkou sílu, i kdyby to někdo viděl, myslel by si, že tu byla uvolněná půda.

„Tady to je nebezpečné, rychle odtud utečte. Jelikož vám nemůžu sundat řetěz, jděte se spolu schovat do stínu pevné budovy.”

„To nejde, mňau.”

Kočičí dívka bázlivě promluvila, zatímco se čas od času zalkla vlastními slovy. Zdá se, že jim Uusu rozkázal: „Nehněte se odtud ani na krok”. A pokud se tomu příkazu postaví, obojek je zabije... Tím se nám situace komplikuje.

Nemůžu čekat, až sem dorazí armáda. Jejich válečný potenciál od včerejška klesl a nejsou tu dostatečně široké silnice, aby sem mohli dovézt dělo. Ani tu není místo pro jízdu. I počet mágů ostře klesl.

Pokud budu v téhle situaci šaškovat, počet obětí se akorát zvýší. Nechci, aby tu zemřela Zena nebo tři zvířecí dívky.

Pojďme se převléct za hrdinu a vyřídíme toho démona, až pohledný kněz ve středním věku aktivuje svoji svatou magii.

Proměnil jsem se, než mohl démon začít dělat něco nepříjemného.

„Ty mizero támhle. Ty červe, ty se opovažuješ mě ignorovat. Jsem naštvaný!”

Postavil jsem se čelem k démonovi. Indikace v AR se změnila z Uusu na přívržence démonů. V kolonce pro jméno jsou místo normálních písmen fonetické znaky.

Už to Uusua naprosto spolklo?

Démona jsem měl pořád na očích a zkontroloval jsem v AR stav zvířecích dívek. Jejich stav se také změnil na [Pán: žádný].

„Ty mizero, kdo jsi? Mi je nepříjemně.”

„Prozatím si to potvrdím, nejsi Uusu, ale démon, že?”

„P-počkat! Já jsem Uusu! Prosím, sundej ze mě tu paži, nechci umřít! Prosím, pomoc!!”

Ha? Je jeho vědomí nedotčené? Když jsem o tom vteřinu přemýšlel, démon vyrazil tři jedovaté nehty.

„Mufufufufu~. Lidé vždycky reagují takhle~ Jsem rozechvělý.”

V okamžiku jsem jedovaté drápy odrazil kůlem. Kůl změnil barvu a okamžitě se rozpadl.

„Unununu, odrazil jsi to, jsem udivený!”

Zvedl jsem ze země svatý kámen. Mám ho tímhle oslabit?

Jeho čelist se začala měnit, že vypadala jako vlčí. Než se ta proměna dokončila, hodil jsem po něm kamenem, ale odrazil ho jedovatým spárem.

„Fushurururu~. Teď je snazší mluvit. Jsem natěšený~”

Ale mě celkem bolí, když poslouchám, jak mluvíš.

„■■■ <Svatý oštěp>.”

Jen tak z ničeho vznikl světelný oštěp a vyletěl od pohledného kněze ve středním věku.

„Se vysmívám.”

Démon zařval, objevila se stěna z temnoty a odvrátila světelný oštěp. Jak jsem si myslel, nejenom že se mu mluví snadněji, ale také teď dokáže používat magii.

„Všichni prosím rychle utečte z tohoto náměstí! Blíží se magický útok!!!” zakřičel jsem zoufale na lidi, co na náměstí nakukovali!

>[Získána technika Tlampač]

„Všechna ta panika, strach, úzkost, předsudky, arogance jsou vskutku úžasné! Jsem spokojený.”

Já budu v pořádku, ale pokud to takhle půjde dál, pokud ty tři zvířecí dívky nechám jen tak, zemřou.

Démon ze sebe vypravil obzvláště hlasitý dlouhý řev.

„A tak z tohohle místa udělám moi hnízdo. Nejsi šťastný? K službám jsem!”

Mám si ty zvířecí dívky vzít na ramena a utéct? Nedá se nic dělat, že tak upoutám pozornost.

Zároveň s tím, jak jsem se takhle zbytečně trápil, se situace začala rychle měnit. Země pod nohama se začala kroutit jako v nějakém zvláštním efektu z pořadů z období showa (Pozn.: 1926-1989). I když je země tvrdá, problikává temně fialovým světlem, kroutí se, svíjí, natahuje... a pak ten záblesk potemněl.





Když světlo pohaslo, byl jsem na místě, co vypadalo jako jeskyně. Kromě země, co vypadala beze změny, všechno ostatní vypadalo jako holé kamení. V prostoru zhruba 10 metrů v průměru jsem na jedné stěně viděl východ.

To všechno tak nějak vidím díky tlumenému fialovému přísvitu vycházejícímu z podlahy.

Kromě mě jsou tu další lidi, a to pořád svázaná psí a kočičí dívka, co nesu v náručí, a ještěrčí dívka, co mám na rameni. Pohledný kněz ve středním věku a démon, co byli předtím nedaleko, tu nejsou.

„Vítejte v moi labyrintu. Ještě pořád nemá jméno a zrovna teď se tvoří netvoři, můžete moi za to poděkovat. Pilný jsem!”

Odněkud vychází hlas démona. Nezdá se to jako telepatie.

Psí dívka ukázala do rohu na stropě. Zdá se, že ten hlas vychází z ventilace.

„Kvůli moi naprostému oživení zakuste strachu, co hrdlo ráčí. Zabijte se navzájem! Všechno kraďte. Vás povzbuzuju v tom!” Po krátké odmlce démon pokračoval: „Duše těch, co se vzdají, jsou tenké. To nesnáším.”

„A proto z každé místnosti vede cesta k východu a k moi. Jsem spravedlivý.”

„Očekávám zoufalství, co přichází po naději. Snažte se, chásko! Vás povzbuzuju v tom!”

...Aha.

Tohle je jako vynucená událost [Únik z labyrintu] ve videohrách. Jdeme na to! Takový pocit.

Fuu.

> Získán titul [Průzkumník labyrintu]
-----------------------------------------

6 komentářů: