pondělí 22. května 2017

DM - kapitola 18


Kapitola 18 – Démonův labyrint (1)


Tady Satou. Zatímco jsem si myslel, že to bude městské dobrodružství, najednou se z toho stal útok na labyrint. Nejsem schopen sledovat situaci, Satou.

Labyrint se vytvořil snadno, ale jestlipak východ vede do centra?

Po pár letech by se pravděpodobně mohla založit gilda dobrodruhů.





Když jsem se podíval do mapy, zobrazilo se [Démonův labyrint, spodní vrstva], ale chodby se nezobrazily. ...Nebude to tak snadné, co?

Zvířecí dívky vypadaly nervózně.

Nejdřív se postaráme o tohle.

„Já jsem Satou, kupec.”

„Kočka, mňau.”

„Pes, haf.”

„Ještěrka.”

Kočičí a psí dívka se zalykaly vlastními slovy. Zatímco ve slově ještěrčí dívky bylo v půlce slyšet zadrhnutí.

Netýká se to jenom Uusua, dokonce i jejich předchozí pán je tak nazýval. Kočičí a psí dívka byly otroky od narození, ale zdá se, že ještěrčí dívka měla nějaké jméno, než se stala otrokem. Ale je to dlouhé jméno s nenapravitelnými zvuky, které se těžko vyslovují.

Jelikož mě požádaly, abych jim dal nějaké snadné jméno, nakonec jsem je pojmenoval Pochi, Tama a Liza. Nechovej se k nim jako k domácím mazlíčkům! Možná jste takhle naštvaní, ale nevěřím si, že bych si je dokázal zapamatovat s normálními jmény, takže mi prosím odpusťte. Alespoň než se dostaneme z tohohle labyrintu.

Liza není skutečné jméno ještěrčí dívky, ale je to jen zkratka ze slova „lizard”.

Takže než začneme s naším únikem, nejdříve vyléčíme zvířecí dívky.

Z tašky jsem vytáhl látku, čutoru s vodou a masti. Ty masti jsou vzorky z alchymické sady. Jelikož je to jenom vzorek, nemám jich moc, ale pravděpodobně to bude stačit.

„Zranění si vyčistěte touhle látkou namočenou ve vodě z téhle čutory. Potom si je namažte mastičkou a zavažte látkou. Nepoužívejte látku, co jste použily na čištění, jasné?”

Když jsem jim předal novou látku, zvířecí dívky jsou zmatené.

Pravděpodobně jsou popletené, že je to poprvé, co na ně někdo nemluví rozkazovačně, jo. Mám pocit, jako kdybych se vrátil časem zpět do doby, kdy jsem se staral o svoje mladší příbuzné.

„Co se děje? Otočím se k vám zády, zatímco se ošetříte, takže se nebojte.”

Evidentně to není proto, že by jim bylo trapně, ale protože jako otroci jen stěží kdy dostaly dobrou látku a mast.

„Děkuju, nanodesu. Nemusíš se otáčet zády, nanodesu.”

„Krásná látka. Takové štěstí~”

„Jelikož je náš pán mrtvý, nemůžeme ti to nijak splatit. Je lepší vodu a ošetření odložit, až když se dostaneme z labyrintu... ehm, no... ne...”

Nepochopitelná slova se v mysli proměnila na řádné věty. To je dobře, ne?

Pochi a Tama si rozvázaly šňůrku na svém prostém oblečení a bez váhání se svlékly, aby si začaly ošetřovat zranění.

Zdá se, že Liza je přemýšlivý typ a trochu váhala, ale rozkázal jsem jí, aby si toho nevšímala, takže taky začala s ošetřováním.

Když skončily, rozdal jsem jim pečené sladkosti. Každé jsem dal 3 sladkosti velikosti dlaně. Prozatím by to mělo stačit. Tyhle sladkosti mi zbyly, jak jsme se Zenou chodili po různých stáncích. Ale nejsou to okousané zbytky.

Pochi slintá, že je celá oslintaná. Všechny na ty sladkosti zíraly, ale ani jedna nejedla.

„Nejsou otrávené, takže dobrou chuť.”

To jim není dovoleno jíst bez rozkazu? Otroci jsou vážně utiskovaní~ Pochi při jídle zaběhlo, takže jsem jí podal čutoru s vodou.

„Nikdo ti to nevezme, tak jez pomalu.”

Cítím se trochu jako chůva...





Ještě jednou jsem se podíval do mapy. Pořád se tam zobrazuje jenom tahle místnost.

...Magie je neefektivní, anebo rozptýlená...

Otevřel jsem menu a použil magii [Průzkum celé mapy]. I když je tahle magie tak snadno použitelná~ (Pozn.: na rozdíl od jiných druhů).

Zobrazil se celý Démonův labyrint. Snadný mód je příliš dobrý!

Spíš než jako labyrint to vypadá jako mraveniště.

Chodba odtud do další místnosti je rozvětvená jako kořeny stromu. Ve stylu labyrintů tu jsou také tajné proplétající se chodby, co spojují jednotlivé místnosti.

Jak jsem propátral celou mapu, je tu 109 lidí. Z čehož 7 jsou pololidi. Zbylých 102 jsou lidé a zhruba čtvrtina z nich jsou otroci.

Pohledný garleonský kněz ve středním věku je na značně odlehlém místě. Pokud se s ním dokážeme setkat, tak už to bude blízko východu, co? Já osobně nechci, aby skončil mrtvý, ale jelikož je to schopný člověk, takže pravděpodobně tak snadno nezemře. Ale stejně to budu považovat za štěstí, pokud se s ním setkáme.

Snažil jsem se vyhledat démona, ale nemohl jsem ho najít. V nejhlubší části je jedna konkrétní místnost, pravděpodobně je tam...

Pokud bych ho lehkovážně porazil, labyrint by se mohl zhroutit. Prozatím ho nechme na pokoji.

Nepřáteli jsou hmyzí netvoři kolem levelu 10~20. Když jsem se díval poprvé, bylo jich zhruba 20, ale teď už jich je přes 100. Navíc se objevují i hadí a žabí netvoři.

Dám zvířecím dívkám nějaké zbraně, protože by bylo zlé, kdybychom uvízli mezi chodbami. Dobrá, pojďme najít nějakou skrytou, vhodnou lokaci, kde bych mohl z inventáře vytáhnout kopí a meč.

Když jsem se rozhodl, co dělat, zkusil jsem vyrazit k chodbě, ale zvířecí dívky mě spěšně zastavily.

„Prosím, neodvrhuj mě! Udělám cokoli!”

„Prosím, nenechávej mě tady!”

„Pane, nevadí mi, pokud ze mě bude oběť, ale prosím, vezmi mě s sebou. Prosím.”

Zoufale se mě snažily zastavit. A přesto mě ani jedna nezatahala za oblečení, je to kvůli jejich zkušenostem jako otroci nebo kvůli výcviku?

„Nebojte se. Jen jsem se chtěl jít podívat, jak to vypadá v chodbě. Neopustím vás, takže se nebojte.”

Mluvil jsem co možná nejlaskavěji. Ačkoli si nemyslím, že je to plně utěší. Je to lepší než neříct nic.

Když tři dívky dojedly, vyndal jsem z tašky dýky a magickou pistoli (pro sebe a pro dívky).

Jenom Liza měla techniku vztahující se k boji, a to [Kopí]. Jelikož jsem nemohl jen tak vytáhnout kopí z tašky, vytáhl jsem další dýku a dal ji Lize. Váhala pravděpodobně proto, že je nezvyklé, aby měli otroci zbraně, ale vnutil jsem jí ji.

Já zaujal místo vpředu, Liza je zodpovědná za překvapivé útoky zezadu. Liza chtěla bojovat sama, ale požádal jsem ji, aby zůstala vzadu.

Jelikož mám radar, není možné, aby na nás někdo najednou zaútočil, ale dal jsem jí ten úkol, abych aspoň trošku zmírnil jejich nervozitu.

Jsem seřazení takhle: já, Tama, Pochi a Liza. Silným tónem jsem jim rozkázal, aby se neúčastnily bitev. Jelikož jejich level je jen kolem 2~3, kdyby lehkovážně šly proti útoku, mohly by zemřít.

Je to vážně mise eskorty.





Podlaha v chodbách je z kamenů. Jelikož tam není žádná dlažba, z které by sálalo světlo, je tam tma. Ale dobré na tom je to, že každých pár metrů stojí v chodbách několik zářících kamenných sloupů. I když to vypadá děsivě, alespoň dokážeme jít.

Ten kamenný sloup mi sahal zhruba do pasu. Jelikož světlo dosahovalo jenom zhruba nám k prsům, strop byl utopený v temnotě, je to nepříjemné.

Pravděpodobně je to tak proto, aby to živilo úzkost.

Taková ohavná věc hodná démonů.

Když člověk vstoupí do místnosti, chodba se ponoří do tmy, aby zůstal uvnitř. Pravděpodobně je to takhle připravené.

„Tamo, pokud cokoli uvidíš v chodbě před námi, potichu mi to řekni. Pochi, pokud ucítíš nebo uslyšíš něco divného, řekni mi to. Lizo, dávej pozor na záď. Ale nesoustřeď veškerou svou pozornost dozadu, aby ses neopozdila.”

„„„Ano.”””

Pořád jsem trochu nervózní, ale je to dobrá odpověď.

>[Získána technika Vůdce]

>[Získána technika Formace]

Na radaru se zobrazily náznaky nepřátel. Je to celkem dost daleko.

„Z druhé strany chodby cítím krev, nanodesu,” řekla Pochi.

Odtud je to přímo rovně, ale pořád je to ještě 500 metrů daleko.

Pochválil jsem Pochi a pohladil ji po vlasech. Takhle se člověk chová k domácímu mazlíčkovi, ale její oháňka se míhá ze strany na stranu, pravděpodobně z toho má radost.

Jak jsme kráčeli blíž, prozkoumal jsem nepřítele. Level 20, žádné zvláštní schopnosti. Útočí nárazem a kousáním. Zdá se, že v následující místnosti je jenom jeden netvor.

Zrovna jsem si na něco vzpomněl a zaznamenal jsem si současný stav a schopnosti těch tří. Jelikož mají i kolonku zkušenosti, načrtl jsem si plán... Tohle mi vážně připadá jako hra.

Jelikož se zkušenosti zobrazují jako procenta, nevím jejich přesné číslo, ale při levelování je to vážně praktické. Jelikož hodnotu zkušeností jiných lidí na mapě nevidím, jestlipak je to omezené jen na členy stejné družiny? Nebo jsou v tom i jiné podmínky?

Spatřil jsem světlo prosvítající z místnosti.

Řekl jsem těm třem, aby čekaly, a nakoukl jsem do místnosti. Hmyzí netvor soustředěně pojídá [něco] a nás si nevšímá. Jak jsem řekl...

Vůči prolité krvi jsem slabý, víte.

Počkal jsem, až ten zvuk žvýkání ustal, a pak jsem vystřelil z magické pistole. Jediným výstřelem jsem se strefil do kloubu zadní nohy. Úlomky se rozletěly kolem. Nedal jsem tomu velkému cvrčkovi žádné místo k protiútoku a rychlou střelbou jsem ho zabil.

Můj ty světě, proč se tenhle obrovský cvrček neobjevuje nikde jinde jen na poušti...

„Úžasné, nanodesu.”

„Úžasné.”

„Pane, jsi mág?”

Pochi a Tama jsou prostě nadšené, ale Liza se mě zeptala.

„Tohle je magická zbraň, víš? Nikomu to neříkejte!” varoval jsem je s ošklivým šklebem. Nezapomněl jsem jim s magickou pistolí zapózovat.

Pochi a Liza vážně přikývly, ale Tama řekla „Aj” a vypadala šťastně. Budu je varovat ještě jednou, až vyjdeme z labyrintu.

Řetěz od obojku překáží. Tama má plné ruce jen z toho, jak si ho drží. Správně, tímhle bych to mohl zničit. Zavolal jsem Lizu a požádal jsem ji, aby ten řetěz držela vodorovně, a pak ho střelil magickou pistolí.

To samé jsem udělal s Tamou a Pochi... pravděpodobně se bály, protože měly uši sklopené k hlavě. Řetěz jsem uložil do tašky a tašku jsem dal Pochi, aby ji nesla.

Jelikož utržená noha z cvrčka byla 2 metry dlouhá, vyrobil jsem z něj provizorní kopí. Nejdřív jsem ale navýšil Výrobu zbraní na level 1.

Drápky na palci jsou uvolněné, takže jsem je připevnil kouskem dřeva a koženým páskem. Jelikož z useknuté části vytékala zelená tekutina, obalil jsem ji látkou, co jsme použili při ošetření.

Když jsem to cvrčkové kopí hodlal dát Lize... Momentálně odsekávala krční článek cvrčkovy hlavy, něco tam dělala.

Má hlad?

„Lizo, pokud sníš něco takového, bude tě bolet břicho.”

„T-tak to není. Jelikož je to netvor, měl by mít uvnitř magické jádro, takže ho chci dostat...”

Magické jádro?

>Získán titul [Zabiják hmyzu]
----------------------------------------------


<Předchozí>...<Následující>

6 komentářů: