Kapitola 19 – Démonův labyrint (2)
Tady Satou. Vzdal jsem se nápadu, že je tohle sen, ale teď si myslím, že to možná nebude realita, ale hra. Po tom zmatku mám takové pochyby. Kdyby to vážně bylo takhle, tak bych spíš preferoval svět eroge. Takový Satou.
Je to prostě moje štěstí, že prvním nepřítelem v labyrintu je cvrček. Ačkoli doufám, že takhle bude snazší se z labyrintu dostat živí.
Aniž bychom upoutali pozornost, tak.
„Co je magické jádro?”
„Magické jádro se dá směnit za peníze. Pokud věci z netvorů dáš kupci, můžeš získat různé věci.”
Lizina odpověď nebyla úplně špatná, ale nebylo to to, co jsem chtěl slyšet. Hádám, že očekávat zvonivou odpověď jako od děvečky pro všechno, Nadi, je nemožné.
Liza z netvora vytáhla kouli pokrytou zelenou krvavou kaší. Je to červená koule zhruba ve velikosti pěsti. Jelikož má kalnou červenou barvu, pravděpodobně se nedá použít jako šperk.
Když se Liza vrátila, předal jsem jí měšec z tašky. Taky jsem jí dal trochu ušpiněný zbytek látky, aby do ní otřela sraženou krev.
„Magické jádro dej do měšce. A taky si vezmi tohle kopí.”
Měšec jsem dal Pochi a Lize jsem předal kopí z cvrčka. Dýku, co Liza měla, předala Tamě.
Výměna vybavení, vážně jako v RPG, co~
„Lizo, při dalším magickém jádru ti Tama a Pochi pomůžou, tak je nauč, jak na to.”
„Ano, rozumím.”
„Dobře, nanodesu.”
„Aj~”
„Ach ano, Pochi.”
„Ano, nanodesu.”
„Nemusíš se nutit k tomu, abys říkala nanodesu, dobře?”
„Pokud to neřeknu, tak dostanu výprask, nanodesu.”
Aha, vštípili jí to, co... Jelikož jsem stejně jenom jejich dočasný pán, není třeba ji opravovat.
„Tak dobře, ale nerozčílí mě, ani když to nebudeš říkat, tak se do toho nenuť.”
„Dobře... nanodesu.”
Pomodlili jsme se za toho, kdo se stal obětí cvrčka, a vyšli jsme z místnosti. Do poznámek jsem si zapsal jméno té mrtvoly.
Porovnal jsem stav dívek před a po bitvě, ale kromě jejich staminy se nic nezměnilo. Takže zkušenosti nezískají jen tím, že jsou se mnou? Tak jak si zvedají level zásobovací jednotky nebo kněží?
Pokud těm třem dokážu zvednout level, pak nebude žádný problém, ani kdybychom po cestě narazili na víc lidí. Ale evidentně to není tak snadné.
Jelikož je tenhle svět jako hra, měl bych zkusit herní přístup?
„Tamo, pokud na zemi uvidíš kámen zhruba stejně velký jako teď to magické jádro, seber ho.”
„Aj!”
Hladce jsme pokračovali kupředu, až se chodba rozdělila.
Všechny vedly do stejné místnosti, ale jedna z cest v půlce vzdálenosti vyústila do další místnosti. V každé místnosti byli netvoři, ale v místnosti uprostřed byly dva housenčí netvoři v levelu 10. A taky tam byl jeden člověk...
Pojďme jim pomoct.
„Cesta se větví~, mňau.”
Jak se před námi objevila křižovatka, od Tamy přišlo hlášení. Vždyť jsem řekl, že nemusíš na konec přidávat divná slova, aby sis vytvořila charakter...
Pochválil jsem Tamu, zatímco jsem ji pohladil po vlasech. Zdá se, že je lechtivá.
Jelikož se na nás Pochi dívala se závistí, taky jsem ji zlehka pohladil po vlasech.
Jelikož obě jsou tak zhruba mě do prsou, je snadné je hladit po vlasech. Mají zhruba 120 cm? Lisa je trošičku vyšší než já... takže zhruba 165 cm.
„Pojďme doprava.”
Pokračovali jsme dál. Na radaru se něco objevilo, ale co to je?
„Támhle nahoře jsou brouci~ nanodesu,” varovala Tama.
Tentokrát imituje Pochi, co?
Takže, jak porazíme neviditelné nepřátele? Jelikož z radaru dokážu vyčíst jejich přibližnou pozici, podíval jsem se tam.
Dál jsem tam zíral. Vyskočilo okýnko AR se jménem netvora a jeho levelem. Nekriticky a opakovaně jsem střílel do míst, kde se ukázalo AR.
Pyu, pyu, pyu. Tap.
Zdá se, že jsem se jednou trefil, na zem spadla housenka.
„Tamo, tref se do ní kamenem.”
Tama ji strefila zhruba třikrát. Po dvou úderech tělo housenky kámen odrazilo. Zdá se, že jí ublížil jenom jeden úder.
Housenka se blíží.
„Pochi, Tamo, ústup. Lizo, pojď sem. Jednou ji udeř zpoza mých zad.”
Zatímco jsem se co možná nejvíce držel zpátky, kopl jsem do housenky, co se řítila k nám, abych získal čas.
Liza během té chvilky zaútočila kopím! Housenčino HP kleslo zhruba o 10%.
Jak jsem si to potvrdil, dvakrát jsem po ní střelil, až zemřela.
„Lizo, Tamo, magické jádro nechám na vás. Pochi, následuj mě, támhle je další netvor.”
Tama předala Pochi pár kamenů. Kolik jich nasbírala?
V místnosti byla stejná housenka jako před chvílí. Navíc bylo na zemi tělo mladé ženy a chlapce, co vypadal jako otrok. Na rozdíl od toho cvrčka před chvílí je housenka nesežrala.
„Pochi, až vejdeme dovnitř, hoď po netvorovi kameny. Až ti kameny dojdou, jdi zpět k Lize.”
Bezstarostně jsem nakráčel do místnosti a vystřelil z magické pistole. Jak jsem Pochi zaúkoloval, z blízka hodila 2 kameny.
Housenka, kterou ten kámen zasáhl, se otočila na Pochi a vyprskla jed. Ve zlomku vteřiny jsem housenku kopl do hlavy a změnil směr jejího útoku. Housenka zemřela jen kvůli tomu kopnutí.
Pochi, co doházela kamení, vběhla zpět do chodby.
Totiž do špatné chodby.
Znervózněla a spletla si cestu?
„Pochi, stůj!”
Okamžitě jsem vyběhl za ní. Jelikož jsem musel obejít mrtvou housenku, trochu jsem se zpozdil.
„Jé~~~ nechoď sem, nechoď sem~~~!”
Co? Kdo to je? To není Pochin hlas. To je muž v chodbě!
Podíval jsem se na radar. Tohle je nebezpečné.
„Pochi, stůj!”
Dobrá, teď už mě řádně slyší. Pochi se vracela zpět ke mně.
Ten muž zmizel z radaru. Ale i tak, proč ten mladý muž utekl? Spletl si Pochi s netvorem? Nebo se cítil provinile, že ty dva lidi předtím nechal jako obětní beránky...
„Pane! Jsi v pořádku?”
„V pořádku?”
Přiběhly sem Liza a Tama.
„Ach, v pořádku. Pojďme zpět do té místnosti předtím sesbírat magické jádro.”
„Omlouvám se, nanodesu.”
Pochi se omlouvala s ušima přitisknutýma k hlavě. I ocásek měla stažený mezi stehny.
„Pochi, nevadí, že utečeš. Ale není dobré panikařit. Rozumíš?”
„...Ano.”
Pohladil jsem Pochi po vlasech.
Když jsme se dostali do místnosti, Liza a Tama vykuchaly housenku. Já jsem napsal do poznámek jména dvou mrtvých. Jestlipak u sebe měli něco užitečného... Řekl jsem Pochi, aby je prohlédla.
...Protože, no, obvykle se přece nechcete dotýkat mrtvol, ne?
„Mám sundat oblečení?” zeptala se Pochi, ale jejich oblečení nějak zvlášť nepotřebujeme. Všiml jsem si toho teprve teď, ale zvířecí dívky nemají boty.
„Sundej jim boty. Šaty nech.”
Pochi mi předala sesbírané věci. Ten zotročený chlapec nic neměl, ale žena měla měšec a šperky jako prsten a náhrdelník. Udělal jsem v inventáři složku a nazval ji memento. A pak dovnitř vložil upomínky. Později je předám rodině mrtvých. Zrovna jsem dostal nápad, že bych těm dvěma ustřihl pramínek vlasů a vložil je do složky.
Sandály jsem dal Pochi a Tamě, aby si je nazuly.
Liza, největší dítě, musí čekat do příště. V další místnosti s obrovskou housenkou by měly být boty toho mladého muže před chvilkou, takže nebude muset čekat dlouho.
Zkušenost s útokem, bez ohledu na způsobenou újmu, je evidentně úspěšná.
Tama a Liza povýšily o level, Pochi o dva.
Když člověk povýší do nového levelu, evidentně se automaticky naučí nějakou techniku. Pochi získala techniku [Házení], Tama techniku [Sběr] a Liza [Rozebírání].
Ale já techniku [Rozebírání] nemám... později bych měl zkusit vykuchat rybu.
Počkat, s Lizinými technikami je něco špatně. Technika [Rozebírání] je zašedlá, i když je technika [Kopí] bílá. Pochina a Tamina technika je také zašedlá. Jestlipak ještě nejsou zaktivované. Kdyby se aktivovaly, tak by zesílily, ale...
Hodnoty jejich statistiky se také zvedly, ale například STR je psaná jako 15(18), takže se nezdá, že by se to zvedlo okamžitě.
Stejně je mezi námi a východem ještě zhruba 100 místností, do té doby to vyřešíme!
Vedl jsem zvířecí dívky (Tama – Pochi – Liza) ven z místnosti.
>Získán titul [Cvičitel (Krotitel)]
------------------------------------------
Všechny vedly do stejné místnosti, ale jedna z cest v půlce vzdálenosti vyústila do další místnosti. V každé místnosti byli netvoři, ale v místnosti uprostřed byly dva housenčí netvoři v levelu 10. A taky tam byl jeden člověk...
Pojďme jim pomoct.
„Cesta se větví~, mňau.”
Jak se před námi objevila křižovatka, od Tamy přišlo hlášení. Vždyť jsem řekl, že nemusíš na konec přidávat divná slova, aby sis vytvořila charakter...
Pochválil jsem Tamu, zatímco jsem ji pohladil po vlasech. Zdá se, že je lechtivá.
Jelikož se na nás Pochi dívala se závistí, taky jsem ji zlehka pohladil po vlasech.
Jelikož obě jsou tak zhruba mě do prsou, je snadné je hladit po vlasech. Mají zhruba 120 cm? Lisa je trošičku vyšší než já... takže zhruba 165 cm.
„Pojďme doprava.”
Pokračovali jsme dál. Na radaru se něco objevilo, ale co to je?
„Támhle nahoře jsou brouci~ nanodesu,” varovala Tama.
Tentokrát imituje Pochi, co?
Takže, jak porazíme neviditelné nepřátele? Jelikož z radaru dokážu vyčíst jejich přibližnou pozici, podíval jsem se tam.
Dál jsem tam zíral. Vyskočilo okýnko AR se jménem netvora a jeho levelem. Nekriticky a opakovaně jsem střílel do míst, kde se ukázalo AR.
Pyu, pyu, pyu. Tap.
Zdá se, že jsem se jednou trefil, na zem spadla housenka.
„Tamo, tref se do ní kamenem.”
Tama ji strefila zhruba třikrát. Po dvou úderech tělo housenky kámen odrazilo. Zdá se, že jí ublížil jenom jeden úder.
Housenka se blíží.
„Pochi, Tamo, ústup. Lizo, pojď sem. Jednou ji udeř zpoza mých zad.”
Zatímco jsem se co možná nejvíce držel zpátky, kopl jsem do housenky, co se řítila k nám, abych získal čas.
Liza během té chvilky zaútočila kopím! Housenčino HP kleslo zhruba o 10%.
Jak jsem si to potvrdil, dvakrát jsem po ní střelil, až zemřela.
„Lizo, Tamo, magické jádro nechám na vás. Pochi, následuj mě, támhle je další netvor.”
Tama předala Pochi pár kamenů. Kolik jich nasbírala?
V místnosti byla stejná housenka jako před chvílí. Navíc bylo na zemi tělo mladé ženy a chlapce, co vypadal jako otrok. Na rozdíl od toho cvrčka před chvílí je housenka nesežrala.
„Pochi, až vejdeme dovnitř, hoď po netvorovi kameny. Až ti kameny dojdou, jdi zpět k Lize.”
Bezstarostně jsem nakráčel do místnosti a vystřelil z magické pistole. Jak jsem Pochi zaúkoloval, z blízka hodila 2 kameny.
Housenka, kterou ten kámen zasáhl, se otočila na Pochi a vyprskla jed. Ve zlomku vteřiny jsem housenku kopl do hlavy a změnil směr jejího útoku. Housenka zemřela jen kvůli tomu kopnutí.
Pochi, co doházela kamení, vběhla zpět do chodby.
Totiž do špatné chodby.
Znervózněla a spletla si cestu?
„Pochi, stůj!”
Okamžitě jsem vyběhl za ní. Jelikož jsem musel obejít mrtvou housenku, trochu jsem se zpozdil.
„Jé~~~ nechoď sem, nechoď sem~~~!”
Co? Kdo to je? To není Pochin hlas. To je muž v chodbě!
Podíval jsem se na radar. Tohle je nebezpečné.
„Pochi, stůj!”
Dobrá, teď už mě řádně slyší. Pochi se vracela zpět ke mně.
Ten muž zmizel z radaru. Ale i tak, proč ten mladý muž utekl? Spletl si Pochi s netvorem? Nebo se cítil provinile, že ty dva lidi předtím nechal jako obětní beránky...
„Pane! Jsi v pořádku?”
„V pořádku?”
Přiběhly sem Liza a Tama.
„Ach, v pořádku. Pojďme zpět do té místnosti předtím sesbírat magické jádro.”
„Omlouvám se, nanodesu.”
Pochi se omlouvala s ušima přitisknutýma k hlavě. I ocásek měla stažený mezi stehny.
„Pochi, nevadí, že utečeš. Ale není dobré panikařit. Rozumíš?”
„...Ano.”
Pohladil jsem Pochi po vlasech.
Když jsme se dostali do místnosti, Liza a Tama vykuchaly housenku. Já jsem napsal do poznámek jména dvou mrtvých. Jestlipak u sebe měli něco užitečného... Řekl jsem Pochi, aby je prohlédla.
...Protože, no, obvykle se přece nechcete dotýkat mrtvol, ne?
„Mám sundat oblečení?” zeptala se Pochi, ale jejich oblečení nějak zvlášť nepotřebujeme. Všiml jsem si toho teprve teď, ale zvířecí dívky nemají boty.
„Sundej jim boty. Šaty nech.”
Pochi mi předala sesbírané věci. Ten zotročený chlapec nic neměl, ale žena měla měšec a šperky jako prsten a náhrdelník. Udělal jsem v inventáři složku a nazval ji memento. A pak dovnitř vložil upomínky. Později je předám rodině mrtvých. Zrovna jsem dostal nápad, že bych těm dvěma ustřihl pramínek vlasů a vložil je do složky.
Sandály jsem dal Pochi a Tamě, aby si je nazuly.
Liza, největší dítě, musí čekat do příště. V další místnosti s obrovskou housenkou by měly být boty toho mladého muže před chvilkou, takže nebude muset čekat dlouho.
Zkušenost s útokem, bez ohledu na způsobenou újmu, je evidentně úspěšná.
Tama a Liza povýšily o level, Pochi o dva.
Když člověk povýší do nového levelu, evidentně se automaticky naučí nějakou techniku. Pochi získala techniku [Házení], Tama techniku [Sběr] a Liza [Rozebírání].
Ale já techniku [Rozebírání] nemám... později bych měl zkusit vykuchat rybu.
Počkat, s Lizinými technikami je něco špatně. Technika [Rozebírání] je zašedlá, i když je technika [Kopí] bílá. Pochina a Tamina technika je také zašedlá. Jestlipak ještě nejsou zaktivované. Kdyby se aktivovaly, tak by zesílily, ale...
Hodnoty jejich statistiky se také zvedly, ale například STR je psaná jako 15(18), takže se nezdá, že by se to zvedlo okamžitě.
Stejně je mezi námi a východem ještě zhruba 100 místností, do té doby to vyřešíme!
Vedl jsem zvířecí dívky (Tama – Pochi – Liza) ven z místnosti.
>Získán titul [Cvičitel (Krotitel)]
------------------------------------------
dakujem
OdpovědětVymazatĎakujem
OdpovědětVymazatDěkuju
OdpovědětVymazatďakujem
OdpovědětVymazat