ICDS - kapitola 27

Kapitola 27 – Slyším tvůj hlas (4)

Nebrečela. Ani když její zemi stihla zkáza, ani když se její svět zhroutil, ani když její sestru odvlekl Démonický lord, ani když císař a císařovna spáchali sebevraždu.

Jako korunní princezna a poslední přeživší člen Říše stála vzpřímeně až do konce.

[Vrátím se vzít si zpět, co je moje!]

[Moje rozkošná korunní princezno, jaká škoda, že musíš odejít. Budu čekat na den, kdy tě znovu spatřím,] zašeptal Démonický lord s prohnaným výrazem dívce v mém náručí a pak se podíval na mě a řekl: [Spasiteli, Hrdino. Z jakého důvodu jsi přišel na tento padlý svět?] 

[Argh, ty jsi vážně případ syndromu náctileté fantazie. Jen jsem přišel zachránit kamarádku.]

[...Důvod, proč tě teď nezabiju je—]

[Protože to nedokážeš, hlupáku. Odcházím. Až tě příště uvidím, jako první ti dám pěstí do tváře. Návrat!]

[Jak arogantní, člověče.]

Po mém výkřiku to v mém okolí zazářilo oslnivým světlem a ve vzduchu se objevily dveře. Otevřel jsem je a vytrčil jsem na Démonického lorda, co se až do konce snažil vyhlížet skvěle, prostředníček.

[Pokud se ti to nelíbí, co kdybys přišel na můj svět?!]



„...Zase.”

Bylo to další nepříjemné ráno. Bylo to proto, že jsem řekl, že to vezmu zlehka, a neudělal jsem to?

Celé mé tělo mi přišlo mimo a měl jsem příšerný bolehlav. Posadil jsem se na postel se zkříženýma nohama a začal jsem s Perutovým okruhem. Peruta mi řekl, že kdykoli jsem cítil, že je moje tělo v nerovnováze, mám použít Perutův okruh, abych ho vyrovnal.

Mana, co cirkulovala mým tělem, byla nesmírně intenzivní, ale zároveň nesmírně ryzí a pohybovala se dynamicky. Jakmile jsem ji začal cirkulovat, pohybovala se vlastně sama.

Cirkulace many ve mně a přijímání vnější many. Vyplivl jsem nečistoty, co se ve mně nahromadily.

[Kyaa, skvělý princ!]

[Mana je tak jasná. Nasává mě to~]

[Držte ho někdo!]

Několikrát jsem si poklepal ucho a protáhl se. Dneska byl víkend, takže jsem hned po snídani zamířil do kobky. Byl to den, kdy Temného krysího muže vyzvu na souboj jen ve dvou. Mým partnerem nebyl nikdo jiný než Shina.

„Jsi si jistá? Nechala jsi tu členy své družiny. A kromě toho to je nebezpečné.”

„To nic. Na 17. podlaží pokračujeme jen málo. A kromě toho nikdo z družiny dneska nemá čas,” odpověděla Shina, jako kdyby si to předem připravila. V jedné ruce měla kulatý štít a v druhé dlouhý meč. Co jiného čekat od vůdce družiny, její vybavení vypadalo dobře.

Pro dnešek byla mým tankem. Byla stabilní a dokázala se vyhnout technice Temného krysího muže. Byla nejlepší volbou partnera.

„Upřímně řečeno se trochu bojím, ale vím, že s tebou budu v pořádku, Shine!”

„Jo. Jak jsem řekl, jen musíš Temného krysího muže trochu pozdržet.”

„Dobře. Dávej na mě pozor!”

Jak jsem si s ní čas od času vyměnil zprávy, sblížili jsme se dost na to, aby mi říkala jménem. Obvykle byla vyspělá, ale také věděla, jak se nechat rozmazlovat a jak se chovat s láskou. Celkově to byla velmi příjemná dívka. Ale s mojí Yuou se samozřejmě nemohla srovnávat!

Jelikož nás čekal souboj s bossem, nasadila si svou Róbu odolnou vůči blesku. Já jsem měl na sobě také sadu vybavení Královny přízraků.

Ačkoli Válečný pokřik Lorda orků byla fantastická technika, i kdybych mohl ignorovat útok Temného krysího muže, jediný temný blesk by mě zabil. A tak v souboji s Pánem 15. podlaží nebyla tahle technika nijak zvlášť užitečná.

Nářek mstivého ducha ze sady vybavení Královny přízraků měl ten účinek, že okolní nepřátele uvrhl do zmatku a strachu. S tím jsem se mohl postarat o všechny krysí podřízené, zatímco to Temného krysího muže omráčí.

A tak kdykoli jsem bojoval s Temným krysím mužem, sundal jsem si sadu vybavení Lorda orků a oblékl si sadu vybavení Královny přízraků, v které jsem se pořád cítil trapně. Také jsem si nemohl pomoct, abych se při lehkosti tohoto brnění nechvěl.

Ale zdálo se, že Shina věnovala pozornost jiné části sady vybavení Královny přízraků.

„Jů, vypadáš skvěle, Shine.”

„H-hm?”

„Huhu, hodí se to k tvé pohledné tváři. Jako nějaký král.”

„K-král... příliš mi lichotíš.”

S tím, jak mi všichni říkali Korunní princ, by bylo zlé, kdybych se spletl a považoval se za skutečného krále nebo tak něco. S hořkým úsměvem jsem pozvedl Glévu Lorda orků.

„Dobrá, můžeš mi lichotit po boji.”

„Dobře! Pojďme!”

Stáli jsme bok po boku a rozkopli dveře dokořán. Uvnitř bylo 40 krysích mužů a Temný krysí muž. Bylo to stejné jako vždycky.

Z plných plic jsem zakřičel.

„BOJUJTE SE MNOU!”


| Použil jsi techniku Provokace! Získal sis pozornost okolních nepřátel! |


„Kigik!”

„Kugagak! Zabijte ho!”

„Člověčí muž!”

Z výšky by každému přihlížejícímu bylo z té hordy běžících krys nepříjemně. Zatímco já jsem pevně sevřel své kopí a připravil se na Hrdinný úder, zakřičel jsem na Shinu: „Postarej se o Temného krysího muže!”

„Dobře!”

Temný krysí muž byl mezi krysími lidmi, co běželi ke mně, a Shina k němu vyrazila, aby převzala aggro. A Temný krysí muž opravdu změnil svůj terč a máchal jejím směrem svými drápy.

Z nějakého podivného důvodu měli krysí lidé v porovnání se svým vysokým útokem nízkou obranu. Jejich mentální obrana byla ještě slabší. Jasně to bylo vidět na tom, jak se tak snadno nechali vyprovokovat technikou nízkého řádu. Za pohybu jsem upravoval trajektorii svého kopí a zahrnul jsem do svého útoku co možná nejvíce krysích lidí.

„Hrdinný úder!”

Mé kopí zahalené bílým světlem bodlo kupředu a zabilo zhruba tucet krysích lidí, co mu stálo v cestě. Pak jsem kolem kopí obalil manu a začal jsem probodávat hrdla ostatních krysích lidí.

„Kueek!”

„Člověče!”

„Haaap!”

Neustále jsem používal Provokaci a zařídil tak, že žádný z krysích lidí nešel k Shině. Jak jsem probodával hrdla krysích lidí jedno po druhém, ujistil jsem se, že jsou mrtví.

„Kyak! Používá svoji techniku!”

„Nářek mstivého ducha!”

[Kiyaaaaaa!]

Ačkoli jsem si ji chtěl schovat, protože jsem ji mohl použít jenom jednou za den, do Shiny už uhodil blesk. Následujícím útokům by se dokázala vyhnout, kdyby se vyhnula počátečnímu blesku, ale kdyby ji teď zasáhly, neměla na výběr a zemřela by. Tedy pokud bych nepoužil Nářek mstivého ducha.


| Použil jsi Nářek mstivého ducha! Všichni nepřátelé jsou zmatení! Všichni nepřátelé se bojí! |


„Kigigik! Člověk, příliš mnoho člověků!”

„Děsivé, temně děsivé!”

Okolí začalo být chaotické. Někteří krysí lidé začali bojovat mezi sebou, zatímco ostatní padli na zem a chvěli se strachem. Temný krysí muž také zrušil svou techniku a se zarudlýma očima bojoval s okolními krysími lidmi.

„Nemáme moc času. Udělej co možná nejvíc škody!” zakřičel jsem, jak jsem se Bouří postaral o několik krysích lidí. Zdálo se, že se Shina zotavila z paralýzy díky Róbě odolné vůči blesku, neboť zalapala po dechu a soustředila svou manu na meč. Její mana měla stejnou barvu jako její oči.

„Sežer tohle! Sršní bodnutí!”

„Kueeek!”

Zatímco Shina útočila na zmateného Temného krysího muže, já jsem se dál vypořádával s krysími podřízenými. Jak bojovali mezi sebou nebo se třásli strachy, byli naprosto bezbranní. Když jsem zabil posledního krysího člověka, účinek Nářku mstivého ducha vyprchal a Temný krysí muž znovu použil svou techniku.

„Kigigik, uvařím tě, až budeš celý černý!”

„Myslím, že jsi myslel sežehnu, hlupáku!”


| Temný krysí muž použil Temnou hřmící explozi! |


Bylo to tady! Jakmile z jeho těla začaly vybuchovat černé blesky, Shina a já jsme odskočili vzad. Dobrá, vyhnuli jsme se tomu!

„Kugagaga!”

Temný krysí muž ve svém šílenství neustále střílel blesky. My jsme to samozřejmě jen tak nesledovali z ústraní. Já jsem vypil Manový lektvar a připravil si Hrdinný úder, zatímco Shina vypila Léčivý lektvar.

„Fuu, tohle je těžké. Vždycky jsi bojoval takhle?”

„Jo, no... blíží se!”

„Kugagagak! Člověci!”

„Sežer tohle!”

Temný krysí muž k nám vyrazil, jakmile jeho technika skončila. Když jsem to viděl, hodil jsem své kopí. Když jsem cítil tu kondenzovanou energii na kopí, cítil jsem nebývalé uspokojení. Zároveň s tím jsem měl pocit, že se mé kopí trefí přesně tam, kam jsem s ním mířil.


| Kritický úder! |


„Kugagagak!”

Gléva Lorda orků naprosto probodla hruď Temného krysího muže. Vylezla z jeho zad a přišpendlila ho ke zdi. Z hrudi Temného krysího muže stříkala krev a on se zhroutil na zem. Buď byl mrtvý, nebo na pokraji smrti.

„Ú-úžasné. Probodnout obranu Pána podlaží. Ach...”

„Shino! Honem!”

„Ach! Ano!”

Oba dva jsme vyrazili k Temnému krysímu muži. Ačkoli sebou cukal a nebyl ochotný zemřít, Shinin a můj útok jej snadno dodělaly.

„Haaap! Chcípni!”

„Eit!”

„K-kiiii!”

Když jsme zaslechli ten jeho poslední hrůzostrašný skřek umírajícího dechu, Shina a já jsme si plácli. Uspěli jsme.


| Pozřel jsi Hřmící krystal. Tvoje odolnost vůči blesku se mírně zvýšila. Tvoje afinita s bleskem se zvýšila. Magie +5. Zdá se, že další krystaly nebudou mít žádný účinek. |


„Och.”

Skončil jsem s konzumací Hřmících krystalů až na limit mnohem dříve, než jsem čekal. Také jsem nečekal, že mi to zvýší magii o pět bodů. Jak jsem si spokojeně kontroloval status, Shina, co získala Kožené boty Temného krysího muže, se na mě omluvně podívala.

„Vážně to nevadí? Slyšela jsem, že Kožené boty jsou vzácné.”

„Už je mám. Už potřebuju jenom dvě části, abych měl celou sadu.”

„Ú-úžasné.”

Jedna ta část bude ze sólového lovu Temného krysího muže, takže jsem vlastně potřeboval jenom jednu. Jakmile budu mít ten jeden díl... půjdu na Temného krysího muže sólo. Pořád jsem si nevěřil, ale neměl jsem na vybranou.

„Hodně štěstí! Ačkoli si nejsem jistá, co děláš, vím, že dokážeš cokoli!”

„Haha, to se mě snažíš povzbudit? Díky.”

„Pokud mě kdy budeš potřebovat, zavolej mi. Vždycky budu mít čas!”

„Dobrá, tak se uvidíme zase později.”

Rozloučil jsem se se Shinou, co se chovala roztomile se zářícíma očima.

Dobrá, než dnešek skončí, získám ten poslední díl sady Temného krysího muže. A pak ho zítra vyzvu na souboj sólo. Mumlal jsem v pokusu zmírnit svou nervozitu.
-----------------------------------------------



Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>