překlady od Tadomi: KY

Kapitola 32 – Abnormalita po odjezdu

Loren ještě nikdy nedělal práci týkající se doprovodu.

Věřil, že najmout si doprovod bylo něco, co obvykle dělali bohatí lidé nebo lidé vysokého postavení.

Nebyl si jistý, jestli to tak bylo, ale chápal to tak, že takoví lidé by si nikdy nenajali žoldnéře, co byli většinu času od přírody násilní a drsní.

Kvůli tomu si nebyl jistý, jak celá ta věc s doprovodem fungovala, a myslel si, že Shaynu strčí do vozu a zbytek ho obklopí. Ale když spatřil tři vozy, uvědomil si, že jeho předpoklad nebyl správný.

„Taky pojedeme na vozech, co?”

„Kdybychom šli pěšky, nedokázali bychom se tam dostat za tři dny.”

Vozy nebyly tak velké a vypadaly spíš jako ten druh vozů, co se používal na přepravu zboží a zavazadel.

Lorena vlastně udivila schopnost gildy připravit jejich prostředek k převozu, neboť téměř všichni dobrodruhové tu zakázku přijali.

Jediným důvodem, proč tu zakázku přijali jenom „téměř” všechny družiny, byla ta událost, kdy se mladý dobrodruh pohádal s Lorenem. Poté, co ho Loren porazil, jeho družina tu zakázku odmítla.

Loren si myslel, že dojde na nějakou odplatu od členů družiny toho mladého dobrodruha. Ačkoli nevěděl, co si o něm v duchu mysleli, zdálo se, že chápali, že pokud člověk nezemřel, bylo to v pořádku.

„No, tohle je nápomocné.”

Pro Lorena, co si s sebou nesl gigantickou zbraň, bylo dobře, že nemusel jít po svých.

Trénoval a rozvinul si tělo, aby dokázal používat širou tíhu svého druhu zbraně, ale nemuset marnit výdrž bylo vždycky dobře.

„Nemůžu uvěřit, že si s tím na zádech schopný mašírovat.”

„Zvykl jsem si na to. To je celé tajemství.”

Jak to Loren řekl, vylezl na vůz, ale pak došlo k problému.

Po obou stranách vozu byla sedadla, ale když se Loren zkusil posadit, celý vůz se kvůli kombinované tíze jeho a zbraně na jeho zádech nahnul na jeho stranu, a taky zabral většinu místa.

„Tady můžeme udělat jenom to, že se všichni ostatní nacpou na druhou stranu, zatímco Loren a já budeme sedět tady.”

Gilda to naplánovala tak, že každý vůz měl vézt osm lidí, takže šestnáct dobrodruhů ve dvou vozech.

Spolu s vozem pro Shaynu a sedm dobrodruhů, co ji mělo doprovázet, se této zakázky účastnilo dvacet tři dobrodruhů.

Takže pokud by Loren a Lapis zabrali jednu celou stranu vozu, znamenalo to, že ostatních šest bude muset sedět naproti nim.

Ačkoli se to váhově vyvážilo, museli se mačkat.

Atmosféra už tak nebyla dobrá, neboť dobrodruhové železného řádu se museli vzdát svých sedadel kvůli Lorenovi a Lapis, co byli v nižším řádu než oni.

„Vážně se za tohle omlouvám. Nemám žádnou výmluvu.”

Loren se uklonil a upřímně omluvil, věděl, že tohle byla jeho chyba.

Ostatní dobrodruhy jeho upřímná omluva zarazila. Po chvilce se zdálo, že je to uspokojilo, a jeden ze starších dobrodruhů ze skupiny promluvil: „S tím se nedá nic dělat.”

„Promiňte. Za tohle vám dlužím laskavost.”

Zdálo se, že se situace vyřešila, ale brzy se objevila jiná otravnost.

Rudovlasý chlapec, co měl jet na jiném voze, skočil přímo do vozu, kde byl Loren.

Musel odhadnout, že k tomuhle dojde, a přišel sem a křičel na Lorena, co se omlouval ostatním: „Hej, ty v nízkým řádu! Nejenom že neznáš svoje místo, ale dokonce děláš ostatním dobrodruhům potíže? Jak moc nám musíš překážet, než budeš spokojený?!”

Loren zakryl dlaní Lapisiny oči, co okamžitě zářily krvežíznivostí, a i když bylo problematické, jak to ten chlapec řekl, nemýlil se a on pro to neměl žádnou výmluvu.

Zdálo se, že to věděl i ten rudovlasý chlapec a otevřel pusu, aby pokračoval, ale ten dřívější dobrodruh naštvaně zakřičel: „Zmlkni, děcko! Tahle konverzace už skončila! Hned se vrať do svého vozu!”

Zatímco tam rudovlasý chlapec stál s pusou dokořán a nedokázal odpovědět, ostatní členové jeho družiny přispěchali a odtáhli ho zpět do jejich vozu.

Během toho Loren využil příležitosti a pozoroval družinu rudovlasého chlapce.

Žena s rovnými blonďatými vlasy, co na sobě měla skvostné pancířové brnění.

Hnědovlasá dívka s pihami, co držela zakřivenou dřevěnou hůl a co na sobě měla námořnicky modrou róbu.

Dívka s modrými vlasy zastřiženými na mikádo, co na sobě měla bílý kněžský oděv a v ruce biskupskou berlu.

Družina rudovlasého chlapce sestávala z těchto čtyř lidí.

„To je teď v módě vytvářet družiny s jedním chlápkem a spoustou dívek?”

Loren si vybavil, že družina, s kterou se vydal na lov goblinů, byla taky taková a Lapis, které Loren stále dlaní zakrýval oči, zašeptala: „Ta, co vypadá jako rytíř, je Layla. Ta, co vypadá jako mág, je Ange. Kněžka se jmenuje Roll a pokud si to vybavuju správně, slouží bohu vody.”

„Jak to všechno vůbec víš?”

„Viděla jsem soupis v gildě. Jen tak mimochodem, ten rudovlasý chlapec se jmenuje Klaus. Momentálně jsou to podporovaní dobrodruhové.”

„Podporovaní... kým?”

Pokud to, co Lapis řekla, nebyl jen nějaký sarkasmus, znamenalo to, že ten rudovlasý chlapec jménem Klaus měl mecenáše nebo někoho, kdo ho kryl.

„Prozatím se zdá, že samotnou Gildou dobrodruhů. Ale neměla jsem dost času, abych prošetřila, kdo ho poslal.”

Lapis řekla, že později bude pokračovat ve svém vyšetřování.

Loren se nedokázal rozhodnout, kvůli čemu by měl být překvapenější. Že měl Klaus za zády podporu. Anebo že mu Lapis zrovna řekla, že to prošetří. Nakonec se rozhodl zůstat zticha.

„A teď z jiného soudku, ten starší dobrodruh přímo támhle je Broas a je to veterán, co tohle dělá dvacet let.”

„Hmpche. To se snažíš říct, že dokonce i po dvaceti letech jsem stále zaseklý v železném řádu?”

„Samozřejmě že ne. Dokonce i z té spousty železných řádů se jenom hrstce podaří povýšit na stříbrný řád. Jsem ohromená, že máš schopnosti, abys neutržil větší zranění a celých dvacet let byl dobrodruhem.”

Lorena překvapilo, že Lapis řekla něco druhému člověku, co v sobě neobsahovalo žádný jed, že spustil ruku, kterou jí zakrýval oči.

Lapis, co znovu nabyla zrak, spatřila Lorenův překvapený výraz, popadla ho za límec a začala se dožadovat vysvětlení.

Ostatní dobrodruhové se na ně dívali a pomalu začali roztávat, zatímco Broas si založil ruce na hrudi a odvrátil zrak.

„Hmm? To se červenáš?”

„Zmlkni... A už si jdi sednout.”

Mezi dobrodruhy nebylo nic neobvyklého mít nevymáchanou pusu a Loren usoudil, že Broas byl mnohem vlídnější člověk, než vypadal, a znovu před ním sklonil hlavu.

„Díky za pomoc.”

„Ty bys měl taky zmlknout. Jen dál flirtuj s tou vedle sebe.”

Broas mávl rukou v gestu, že konverzace skončila, a Loren usoudil, že kdyby to téma dál načínal, bylo by to nezdvořilé, a tak Lapis zabránil říct cokoli dalšího a zašeptal jí: „Ritz a jeho družina jsou celkem úžasní, co?”

„Jsou dostatečně neuvěřitelní, aby poslali dobrodruhy měděného řádu na zakázku železného řádu.”

To znamenalo, že Loren a Lapis tu byli díky jejich vlivu.

Pro Lorena to bylo celkem bolestné, ale nezdálo se, že by to Lapis nějak trápilo.

„Dělat si konexe je také nadání, víš?”

„Dobře, dobře. Chápu to, tak se uklidni.”

Po Lorenově odevzdaném výkřiku se vozy s dobrodruhy a Shaynou daly do pohybu.

„Hej. Nepřipadá ti to celkem divné?”

Jelikož cesta měla trvat tři dny, znamenalo to, že aspoň dvě noci budou muset strávit na cestě.

Ale kočí, co gilda najala, nebyli trénovaní na jízdu během noci, takže večer museli všechny vozy zastavit a rozbít tábor.

Takhle se Loren zeptal, když vystoupil z vozu a podíval se na vůz, kde měla jet Shayna, jak se vůz zastavil za nimi.

Dva vozy s dobrodruhy jeli vpředu a za nimi jel vůz se Shaynou. A Loren si všiml, že kočí vozu za nimi nevypadal dobře.

„Hej, jsi v pořádku?”

Jak se Loren přiblížil k vozu, kočí ztěžka oddechoval, zatímco si z čela stíral pot s mírně bolestným výrazem.

„Stalo se něco?”

„Ne... nic neobvyklého, ale necítím se moc dobře.”

Kočí, co gilda najala, byli zdravě vyhlížející mladí muži, ale ten, co řídil vůz, na kterém jela Shayna, vypadal, jako kdyby byl nemocný, a hodně se potil.

„Uvnitř je všechno v pořádku, že?”

„M-mělo by být...”

Ačkoli se kočí zadrhl, nevypadalo to, jako kdyby se snažil něco skrýt, a Loren usoudil, že se vážně necítil moc dobře.

„Hej, kluku, co to děláš?”

Loren ukázal na kočího, zatímco Broas vylezl z vozu a přišel k němu.

„Kočí nevypadá v dobrém stavu.”

„Cože? ...Hej, lidi! Než začnete stavět stany, rozložte na zemi nějaké přikrývky nebo tak něco!”

Broas se podíval na kočího tvář a otočil se a zakřičel na lidi, co vypadali jako členové jeho družiny. Pak kočímu pomohl z kozlíku.

Jak mu Loren pomáhal, Klaus vystoupil ze svého vozu a vydal se k nim.

„Co si myslíš, že děláš, ty nízký řáde!”

„Lapis, můžeš to jít zkontrolovat do vozu? Pokud si to dobře vybavuju, všichni dobrodruhové v tomto voze, by měly být ženy.”

„Tak by to mělo být. Můžeš se na mě spolehnout.”

Lapis vylezla na vůz a strčila hlavu dovnitř.

Mezitím Klaus, kterého ignorovali, začal štěkat na Lorena: „Hej, ty! Odpověz mi!”

„Promiň, ale zrovna teď nemám čas se tebou zabývat.”

„Cos to zrovna řekl?!”

Loren se Klause pokoušel setřást a ten začínal být hlasitější. A Loren usoudil, že ho bude muset přimět zmlknout tak či onak. Jak Loren začal přemýšlet o způsobech, jak by toho mohl dosáhnout, jeho pozornost upoutal Lapisin hlas.

„Tohle je zlé, Lorene! Pojď sem!”

„Uhni. Nepřekážej mi.”

Loren odstrčil Klause z cesty a zamířil k Lapis, co vystrčila hlavu z vozu a vypadala, že panikaří.

Lapis podržela plachtu vstupu do vozu tak, aby viděl dovnitř.

Kvůli tomu pohledu se Lorenovi zadrhl dech.

„Co to kruci? Co se to kruci stalo?”

Byla tam Shayna v cestovním oděvu. Opírala se o stěnu vozu, hluboce spala. Nic se jí nestalo, ale co se stalo kolem ní, Lorena překvapilo.

Bylo tam všech sedm dobrodružek, ale všechny byly bledé a zpocené, stejně jako kočí. Některé byly na svých místech jen stěží při vědomí, zatímco některé ani neseděly na svých místech, ale ležely na podlaze v bezvědomí s očima vytočenýma v sloup.

Byl to vskutku abnormální pohled a Loren nahlas zavolal Broase, co se staral o kočího: „Broasi! Může mi tady někdo pomoct?”

„Proč tak hlučíš... jejda, co se tady děje?” řekl dutě, když se podíval do vozu.

Když ostatní dobrodruhové viděli, co se dělo, také znejistěli.

Loren usoudil, že tu nebyl prostor na ohledy, vlezl do vozu a začal ven vynášet ženy.
-----------------------------------------------

~ Klaus je jen takové rozptýlení, vždycky když o něm čtu, vybavím si sousedovu čivavu (－‸ლ) ~

~ A problémy na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat. ~

Hlavní stránka novely