ICDS - kapitola 31

Kapitola 31 – Ode dneška jsem oficiální průzkumník (1)

Jelikož už jsem získal profesi Elementalisty, zapomněl jsem na ně. Strčil jsem si ty kapesní hodinky do inventáře a nikdy se na ně nepodíval. Ale když si pomyslím, že to dopadne takhle. Ty nejlepší pocity vzešly z nečekaných zisků jako vždycky. 

Ale důležitější bylo, že to byla vedlejší profese. Na rozdíl od profese Elementalisty mi nedala žádné úžasné schopnosti, co by změnily můj způsob boje. Takhle řečeno by bylo divné, kdyby se moje profese změnila z Elementalisty na něco jiného. Být schopen použít Válečný pokřik Lorda orků, Nářek mstivého ducha a ostatní techniky z vybavení, aniž bych si musel vybavení obléknout, bylo rozhodně výhodné. 

Ani nemluvě o té pasivní profesní technice Duch sběratele! Ačkoli se zdálo, že se tato technika z větší části spoléhala na štěstí, bylo jasné, že mi to nijak neublíží. Jako pasivní technika mi bude dlouho pomáhat. 

Když jsem si uspořádal myšlenky, honem jsem vytáhl kapesní hodinky. Zářily oslnivým světlem z drahokamů na krytu. Bylo to, jako by je někdo zapnul. 

Jakmile jsem otevřel kryt, minutová ručička, co byla mezi 11. a 12. hodinou, se najednou začala točit. Zároveň s tím jsem v uších zaslechl hlas. 


| Použil jsi techniku Obdařit technikou. Momentálně máš v držení 3 vybavení s technikou. Kterou bys chtěl použít k obdaření? | 

| 1. Válečný pokřik Lorda orků. | 

| 2. Nářek mstivého ducha. | 

| 3. Temná hřmící exploze. | 


„Jů.” 

Nebylo to tak, že bych o tom pochyboval, ale nemohl jsem si pomoct a musel jsem se usmát, když jsem to viděl na vlastní oči. Aniž bych ten úsměv smázl, jsem promluvil: „Válečný pokřik Lorda orků.” 


| Urči hodinu. | 


„Hodinu? Ach, ptá se to kam. Tak 1. hodina.” 

Jakmile jsem ta slova vyslovil, z mého inventáře vyletěla sada vybavení Lorda orků a spadla na zem. A pak začala zářit rudým světlem. Brzy z toho rudého světla vyletěl rudý drahokam a vletěl do kapesních hodinek. 

Myslel jsem si, že jsem pod útokem, a skoro jsem ty hodinky pustil. Ale když jsem viděl, že jsem neutrpěl žádné zranění, obrátil jsem pohled zpět k hodinkám. Rotující minutová ručička se zastavila a byla teď na pozici 1. hodiny. A tam byl vložený rudý drahokam, co nahradil číslo 1. 

Teď jsem si uvědomil, že ty díry vlastně nebyly skutečné díry, z kterých něco vypadlo. Byla to prázdná lůžka na techniky, které se tam vloží. 

„Nářek mstivého ducha.” 

Jako předtím sada Královny přízraků zářila pochmurným šedým světlem a vyplivla šedý drahokam. Ten se pak vložil do lůžka na 2. hodině. Pokračoval jsem sadou Temného krysího muže, která šla do lůžka na 3. hodině. Ale ten drahokam byl z nějakého důvodu žlutý. Bylo to proto, že blesk byl žlutý? Ale jmenovalo se to temný hřmící... jaká záhada. 

„Hu, takže tohle znamená, že už nemusím nosit kompletní sadu vybavení. I když sada Temného krysího muže je nejlepší, takže ji budu dál používat.” 

Zvyšovala mi sílu a obratnost o 10 bodů. Tento bonus se rovnal celým 4 levelům! Porazit Temného krysího muže sólo bylo relativně obtížné, ale také jsem tím hodně získal. Cítil jsem se šťastný, a tak jsem se usmíval od ucha k uchu a pohladil Peiku po hlavě. 

[Přestaň, rozcucháš mi vlasy.] 

Jelikož to Peika řekla se rdícími tvářemi a kroutila se přitom, pokračoval jsem v tom. 

Hm? Proč jsem měl pocit, že jsem na něco zapomínal? 

„No jo, odměna.” 

Odměna za to, že jsem sám porazil Pána podlaží. Skoro jsem na to zapomněl. Když jsem to zkontroloval, byla to Magická knížka Návrat. Návrat? S hlavou nakloněnou ke straně jsem ji okamžitě použil. 


| Naučil ses techniku Návrat. Za 80% svého zbývajícího MP se můžeš teleportovat na předem určené místo. Můžeš s sebou vzít až dva lidi. Kdykoli můžeš mít vybraná jen dvě místa a tato místa jsi musel už dříve navštívit. Tuto techniku můžeš použít dvakrát denně. Určená místa můžeš měnit po dvou týdnech. S vyšším levelem se počet určených míst a počet použití Návratu zvýší. | 

| Do kobky nemůžeš vzít lidi, kteří nejsou průzkumníky kobky. | 

| Do svého světa nemůžeš vzít lidi, kteří patří do jiného světa. | 

Ach jo, proč je to všechno po dvou?! Aspoň si to snadno zapamatuju. Počkat, když tak teď o tom přemýšlím, tahle technika... 

„Je... úžasná.” 

Neexistovala žádná lepší technika na chození do a ze školy! Jak jsem si představil, jak se teleportuju do školy a pak zase zpět, jen co vyučování skončí, nemohl jsem skrýt své vzrušení. 

Ach, jít ze školy domů by mělo být snadné, protože můžu prostě zajít na záchod, ale naopak to bude těžké... budu si muset ve škole najít nějakou odlehlou oblast. No, o tomhle budu přemýšlet později. 


| Jméno: Kang Shin | 

| Rasa: člověk / Pohlaví: muž | 

| Profese: Elementalista (vedlejší profese: Sběratel technik) | 

| Titul: Zabiják Temného krysího muže | 

| Řád: Bronz 1 / Level: 20 | 

| HP – 5.870/5.870 / MP – 3.860/3.860 | 

| Síla – 55(+15) / Mrštnost – 49(+13) / Konstituce – 59(+3) | 

| Inteligence – 20(+3) / Magie – 74(+3) | 

| Charisma – 43(+3) / Štěstí – 20(+3) | 

| Normální techniky – Bojové umění středního řádu (Lv 9), Boj s kopím vyššího řádu (Lv 4), Perutův okruh (Lv 3), Hrdinný úder středního řádu (Lv 2), Provokace nízkého řádu (Lv 7), Návrat (Lv 1), Božská manifestace | 

| Profesní techniky – Mistrovství ducha středního řádu (Lv 5), Duchovní aura nízkého řádu (Lv 1), Kontrola elementála nízkého řádu (Lv 1), Úmluva s elementálem nízkého řádu (Lv 2), Živelná bouře nízkého řádu (Lv 5) | 

| Techniky vedlejší profese – Obdařit technikou, Duch sběratele | 

Huu. Když jsem se teď podíval na svoji statistiku, vyčnívala tam jedna konkrétní věc. A to, že moji nejvyšší hodnotou byla magie. To proto, že jsem dostal bonusové body, když jsem se stal Elementalistou a Sběratelem technik. 

Jelikož magie dokázala posílit techniky kopí, samozřejmě to nebylo nic špatného. Ostatní profese na boj zblízka pravděpodobně dostávaly bonusovou sílu, obratnost nebo konstituci. Ale tento rozdíl snadno pokryly Komprimující elixíry, co jsem zkonzumoval. Ani nemluvě o tom, že jsem to všechno překonal bonusem ze sady vybavení Temného krysího muže. Věděl jsem jistě, že vybavení, co zvyšovalo sílu a obratnost o 10 bodů, bylo vzácné. 

Když jsem potom zašel do Obchodu, Loretta se usmívala a nic neříkala. Dokonce i když jsem jí ukázal své naleštěné kapesní hodinky, udržela svůj pokojný úsměv. Zdálo se, že to čekala. Její poklid mě z nijak patrného důvodu rozčiloval. 

„Takže dál vyzveš na souboj Pána 20. podlaží.” 

„Ano, ačkoli se nevrhnu na kompletní pokoření, dokud nebudu v levelu 25.” 

Zdálo se, že Loretta po mých slovech o něčem uvažovala, a pak řekla: „Zákazníku, Pán 20. podlaží Ještěří rytíř je netvor, co odděluje Bronzový řád od Stříbrného. Je to krutý a působivý netvor, co zabíjí průzkumníky, co nesplňují kvalifikaci dostat se na Stříbrný řád.” 

„Vážně? Ale proč mi to říkáš?” 

„Pro tebe bude možná snazší porazit Ještěřího rytíře než Temného krysího muže, zákazníku.” 

„A pročpak?” 

Loretta chvíli mlčela, než znovu otevřela pusu: „Zákazníku, kdyby se Temný krysí muž objevil se silnější obranou, ale bez svých krysích podřízených, co bys udělal?” 

„Pravděpodobně bych ho dokázal porazit v levelu 15. Jen bych se musel vyhnout jeho technice.” 

Boj s Temným krysím mužem byl tak těžký jen z jednoho důvodu. A to proto, že bylo obtížné bojovat s krysími podřízenými a přitom se vyhýbat blesku Temného krysího muže. Ale kdybych se nemusel trápit žádnými krysími podřízenými, porazit Temného krysího muže by bylo snadné. Vlastně by to možná bylo snadnější než boj s Královnou přízraků. Bez ohledu na to, jak moc by se mu zvýšila obrana, proti mým technikám by neměl šanci. Jen bych je musel použít trochu víckrát. 

Ale po mé odpovědi Loretta neměla slov a upřeně na mě zírala. Když jsem se zatvářil ve smyslu: proč se na mě takhle koukáš, odkašlala si a pokračovala. 

„Přesně takový je Ještěří rytíř. Nemá žádné podřízené, co by pro něj bojovali. Ale je silný, rychlý a robustní. S těmito vlastnostmi přinutil nespočet průzkumníků padnout na kolena a zoufat si. Ale pokud si věříš, zákazníku, bylo by zábavné jej vyzvat na souboj sám.” 

„Troufni si na dobrodružství. To říkáš, ne?” 

„Vzpomínáš si, co jsem ti řekla? Že plody dobrodružství jsou vždycky sladké.” 

Loretta mi dávala nápovědu. Ale co myslela tím, že plody dobrodružství jsou sladké? Titul Zabijáka Ještěřího rytíře by měl být stejný bez ohledu na to, jak jej získám. Jaký byl rozdíl v tom, jestli ho získám teď anebo později? 

Ach. 

„Neříkej mi, že je rozdíl, jestli uspěju ve své výzvě sólo?” 

„Kdo ví? Hwi hwi~!” 

Loretta odvrátila pohled a přitom si pískala. Bylo to tak očividné, až to bylo podezřelé, ale Loretta nikdy neřekla nic, co by pro mě bylo nevýhodné. Ale snažila se mě podvést, abych koupil víc předmětů. 

...Můžu jí věřit? 

„Ještě něco, zákazníku.” 

Zatímco jsem přemýšlel, jestli by dobrodruh v pouhém levelu 20 jako já měl zkoušet něco, co se nezdálo až tak lákavé, Loretta dodala, jako kdyby chtěla zarazit poslední hřebíček do rakve. 

„'Poprvé' je vždycky speciální.” 

Poprvé. V tom slově jsem cítil silný půvab. Také to naznačovalo, že jsem nikdy ve skutečnosti nebyl první. Jelikož jsem byl takový hlupák, jakým jsem byl, cítil jsem, jak to vyprovokovalo mou hrdost. Dokonce i její oči jako by říkaly: nedokážeš ani tohle? 

„Dobrá, udělám to. Poprvé.” 

Loretta mi chvíli zírala do očí, než jí zčervenaly tváře a ona se odvrátila. A pak něco vytáhla z kapsy a zakřičela: „Tak tady je nabídka našeho Obchodu, zákazníku! Toto tady je magický předmět, co nepříteli na 5 sekund znemožní pohyb! Teď jen za 10. 000 zlatých!” 

„Nekoupím to.” 

„Proč ne?!” 

Vyzvu ho na souboj. V levelu 20 vyzvu na sólový souboj Pána 20. podlaží! A samozřejmě bez toho magického předmětu! 
-----------------------------------------------

Autorova poznámka: Techniky nízkého řádu v levelu mistr jsem odstranil ze statistiky, abych předešel nepořádku! 

-----------------------------------------------



Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>