KY - kapitola 31

Kapitola 31 – Setkání po nárůstu

Zakázka od gildy byla vzít Shaynu Lonbaltearovou zpět do městského státu Hanza.

Jakmile se Loren a Lapis vrátili z nakupování všeho, co potřebovali, Jack poslal zprávu, že se druhého dne v gildě pořádala schůzka s jinými dobrodruhy, co se k zakázce přidají.

Lorenův dluh u Lapis se celkem dost zvýšil.

Nové kožené brnění stálo patnáct stříbrných.

Černý plášť, co mu Lapis doporučila koupit, stál pět zlatých.

Zbraň, co mu Lapis našla, stála patnáct zlatých.

Také mu koupila věci jako léčiva a dýky a tak.

Koupili všechno, co dobrodruhové potřebovali, od brnění a zbraní až po nástroje k údržbě, proviant a náhradní oblečení.

„Spolu s tou sumou, co už jsi mi dlužil, a po zaokrouhlení částky dolů mi teď dlužíš dvacet tři zlatých a osm stříbrných. S měďáky se nemusíš zatěžovat.”

„To zní jako malé jmění.”

„Samotné vybavení dobrodruha je přece jenom malé jmění.”

Jakmile Lapis zaplatila zachmuřenému majiteli obchodu, Loren měl konečně všechno, aby mohl pracovat jako dobrodruh.

Loren si myslel, že setkání s ostatními účastníky bylo celkem náhlé, ale pokročil k tomu, že zrušil ten pokoj pro dva, co Lapis rezervovala, a místo toho zarezervoval dva oddělené pokoje. Nechal Lapis, co vypadala nespokojeně, tak a noc strávil sám. A druhého dne se s ní setkal a zamířil do gildy.

Jakmile se tam dostali, Loren šel k přepážce a řekl jim, že je Ritz doporučil na zakázku.

V místnosti, kam je zavedli, byla zaměstnankyně gildy, co tu zakázku vyvěsila, a také sama Shayna. Měla na sobě cestovní oděv místo těch šatů, v kterých ji našli.

Kolem nich bylo zhruba dvacet dobrodruhů železného řádu, co se rozhodlo účastnit zakázky.

Pokud jich pár bylo z jedné družiny, znamenalo to, že se této zakázky účastnilo pár družin.

Mezi těmi dobrodruhy železného řádu si Loren všiml rusovlasého chlapce, s kterým se setkal včera v obchodě a který mu přímo pod nosem ukradl meč.

Zároveň s tím si ten chlapec všiml i Lorena, ukázal na měděný štítek na jeho hrudi a stěžoval si zaměstnankyni: „Hej. Není tato zakázka určena pro dobrodruhy, co jsou v železném řádu a výše?”

„Tyto dva jsme přijali k účasti na zakázce na doporučení dobrodruhů stříbrného řádu.”

„Takže použili konexe.”

Smějící se chlapec měl u pasu černý dlouhý meč, co si včera koupil.

I brnění měl dobře udělané, posílené ocelovými pláty.

„Gilda má pravidlo, že pokud je dobrodruh měděného řádu doporučen dobrodruhem stříbrného řádu, dá se brát stejně jako dobrodruh železného řádu. A proto není problém, aby se ti dva účastnili této zakázky.”

Jak to zaměstnankyně vysvětlovala všem dobrodruhům, co na Lorena a Lapis zírali ve snaze posoudit jejich cenu, Loren se mírně pousmál nad tím, že zaměstnankyně nepopřela, že to bylo všechno o konexích.

Ale to vysvětlení chlapce evidentně ještě víc podráždilo a on zapíchl prst do štítku na Lorenově hrudi.

„Už jsem ti včera řekl, aby sis byl vědom vlastního postavení, nízký řáde. Nevím, jaké triky jsi použil, aby ses dostal dobrodruhovi stříbrného řádu pod kůži, ale radši by ses nám neměl plést do cesty.”

Lapis byla ve skutečnosti dobrodruh měděného řádu přesně jako Loren.

Ale vůbec to nevypadalo, že by ji zajímalo, co ten chlapec říkal. A místo toho se akorát s utrápeným výrazem dívala, jak se situace vyvine.

Loren pak na chlapcova slova zdráhavě odpověděl: „Jo, jo. Budeme na kraji a zařídíme, že se ti nebudeme plést pod nohy.”

„To ani nemáš odvahu odmlouvat?”

Loren si nebyl jistý, co říct na chlapcovu další provokaci, ale zaměstnankyně se rozhodla se do toho vložit: „Prosím, nechte to tak. Všichni jste se přišli účastnit zakázky.”

„Neházej mě s nimi do jednoho pytle.”

„Pokud s tím nepřestaneš, vezmu to tak, že chceš bránit dokončení zakázky a pokutuji tě dle gildovního standardu.”

To stačilo na to, aby to chlapce přimělo zavřít pusu. A poté, co Lorenovi věnoval ošklivý pohled, se vrátil zpět na místo, kde byl zbytek jeho družiny.

„A vy dva taky, buďte si vědomi, že účastnit se zakázky tímto způsobem je výjimečný případ. Prosím, snažte se nevyvolávat žádné problémy.”

„Za to se omlouvám. Omluvím se, takže můžeš nás tentokrát nechat tak?”

Jak Loren sklonil hlavu a omluvil se, zaměstnankyně neměla nic dalšího, co by řekla, a tak se otočila a přelétla pohledem po celé místnosti a všech dobrodruzích uvnitř. Hlasitým hlasem řekla: „Ráda bych poděkovala všem, co se rozhodli účastnit se této zakázky. Tato zakázka bude oficiální zadaná přímo gildou. Musíte v bezpečí dopravit Shaynu Lonbaltearovou do městského státu Hanza.”

Blonďatá dívka jménem Shayna vyhlížela poděšeně kvůli všem těm dobrodruhům, co před ní stáli, ale podařilo se jí sklonit hlavu, když se o ní zaměstnankyně zmínila.

„Shayna je dcerou prezidenta. Určitě nebuďte nezdvořilí. Cesta do Hanzy bude trvat tři dny a gilda poskytne vozy, na kterých můžete jet. Chceme, abyste ji po cestě tam strážili. Odměna bude dvanáct stříbrných na osobu.”

Lorenovi se ta suma, co zaměstnankyně zmínila, zdála jako celkem dost peněz, ale byla to třídenní cesta tam a pak další třídenní cesta zpět.

To znamenalo dva stříbrné na den a jelikož výdaje na jeden den u dospělého člověka byly kolem padesáti měďáků, ani to nebyla tak dobrá odměna.

„Počkat. Ti v měděném řádu dostanou stejnou sumu?” To se zeptal mladý muž. „Neměli byste těm dvěma snížit odměnu?”

„Ačkoli se to týká jen této zakázky, budou považováni za dobrodruhy železného řádu. V odměně nebude žádný rozdíl.”

„To je vtip, že jo? Už tak je dost složité mít na stejné zakázce začátečníky, ale teď nám říkáš, že dostanou zaplaceno stejně jako my? Hej, lidi, taky něco řekněte.”

Loren naklonil hlavu k tomu dobrodruhovi, co na něj křičel a přitom mu čelo mírně znachovělo hněvem.

„Říct něco? Co chceš, abych řekl?”

„Samozřejmě bys měl říct, že potřebuješ jenom půlku a o zbytek se podělíš s námi v železném řádu! To s tou svojí hlavou nedokážeš vymyslet?!”

Loren v tichosti stál, zatímco mladý dobrodruh dál kráčel k němu a křičel.

Tak nějak chápal, co se ten dobrodruh snažil říct, ale kdyby se ho někdo zeptal, jestli by řekl, co ten dobrodruh chtěl, aby řekl, pak by odpověděl ne. Neboť to neměl v povinnosti.

Ale zatímco tam Loren stál a snažil se vymyslet, jak toho dobrodruha před sebou v míru umlčet, Lapis vedle něj promluvila: „Ale pokud je to pravidlo, co stanovila sama gilda, pak nemáme důvod vzdát se půlky své odměny, ne?”

„Cos to zrovna řekla, ty mrcho? Zkus si to říct ještě jednou!”

Přesunul pozornost na Lapis a pokusil se jí chopit, ale jeho pokus skončil neúspěchem.

To proto, že ho Loren popadl za zápěstí paže, kterou se k Lapis dosahoval.

„Hej ty, chceš do toho jít...”

Jelikož platilo, že dokud jste svého protivníka nezabili, bylo to v pohodě, obecně se mezi dobrodruhy přijímalo, že pokud jste nekladli odpor, byla to vaše prohra.

Loren si na to vzpomněl, jak se s úsměvem díval na mladého muže, co se snažil dostat z jeho sevření. Pak začal pomalu zesilovat své sevření.

„Co to... No tak!”

Dobrodruh měl navlečené kožené rukavice, ale tvář mu zbledla, jak se z místa, které Loren svíral, ozvalo trhání. Vydal ze sebe bolestný výkřik.

To Loren jako zbraň používal kus železa.

Aby člověk mohl použít velký meč, nepotřeboval jenom silné paže, ale také silné sevření.

Loren měl požadovanou sílu a drtil dobrodruhovo zápěstí společně s rukavicí, svaly, kostmi a tak.

„Zatraceně... Pusť mě, sakra!”

Bez ohledu na to, jak moc zápolil, nedokázal uniknout z Lorenova sevření.

Ty zvuky vycházející z jeho zápěstí začaly být hlasitější a hlasitější a bylo očividné, že z toho bude fatální zranění, takže se přestal snažit uniknout. Místo toho se volnou rukou natáhl po dýce, co mu visela u pasu.

Jakmile Loren spatřil jeho pohyb, trhl zápěstím, zatímco stále držel dobrodruha.

Jen to samo o sobě stačilo, aby ho to mrštilo do zdi, rozbilo ji a dobrodruh padl na zem v bezvědomí.

Nebylo to tak, že by ten muž byl malý.

Byl celkem svalnatý a také měl na sobě veškeré své dobrodružné vybavení.

Lorenova síla mluvila sama za sebe, neboť dokázal dobrodruha tak snadno odmrštit.

„Nevadí to, pokud protivníka nezabiju, ne? Takže někdo další mi chce něco říct? Pokud ne, rád bych pokračoval k detailům o zakázce.”

Jak to Loren s úsměvem řekl, část dobrodruhů odvrátila zrak, zatímco zbytek se na něj ohromeně díval.

Když o tom chvilku přemýšleli, viděli, že Loren měl na zádech velký balík, co byl stejně vysoký jako on.

I když nevěděli, co bylo uvnitř, bylo očividné, že to byla jeho zbraň. A měli by být schopni odhadnout, že Loren měl sílu na to ji vytasit.

Nebyli dost hloupí na to, aby bojovali s člověkem, co měl větší fyzickou sílu než oni.

„Takže gilda už do Hanzy vyslala několik poslů. Samozřejmě jsme je vyslali, abychom je informovali, že máme v péči dceru jejich vůdce, ale žádný z nich se do Hanzy nedokázal dostat.”

To znamenalo, že po cestě tam bylo nějaké nebezpečí.

Navíc to bylo něco, přes co se nedokázal dostat jediný posel vyslaný gildou.

Bylo na každém z nich odhadnout, jak nebezpečné to bylo, ale stejně jeden dobrodruh zvedl ruku a zeptal se zaměstnankyně: „Víte, že to bude nebezpečné, a přesto je odměna taková? To je příliš málo, nemyslíš?”

„V této chvíli si nejsme jistí, co to je přesně za nebezpečí. Poskytneme léčiva a údržbu vybavení. A také odměnu změníme na základě toho, na co během zakázky narazíte.”

Když se zmínila o extra odměnách, pár dobrodruhů se rozzářilo, ale ostatní měli tvář zamračenou.

To proto, že chápali, co zaměstnankyně říkala. Tedy pokud chtějí extra odměnu, museli dokázat, že to nebezpečí bylo vskutku hodno více peněz, než co gilda nabízela.

„Jak už jsem zmínila dřív, toto je oficiální zakázka od Gildy dobrodruhů. Tentokrát můžete nabídku odmítnout, ale pokud tak učiníte, čeká vás penále. A také pokud tato zakázka uspěje, spolu s odměnou získáte od gildy jisté výhody.”

„Prosím, vezměte mě do mé domoviny. Zrovna teď nemůžu nic slíbit, ale určitě svého otce informuji o vaší laskavosti.”

Shayna se konečně rozhodla otevřít pusu a hluboce sklonila hlavu.

Loren věděl, že z toho nemohl vycouvat, protože tu nebyl jen kvůli Lapis, ale také na doporučení od Ritze. Zatímco přejížděl pohledem po místnosti, aby viděl, jak ostatní dobrodruhové zareagují, Lapis šla přijmout smlouvu o zakázce a začala si ji pročítat. 

-----------------------------------------------


Hlavní stránka novely

<Předchozí>...<Následující>