EGA 2 - Kapitola 10

~ Na oslavu 100. liku na FB. ~

Kapitola 10 – Černý tyran

„Ty, jenž jsi přišel k souboji vyzvat Černého tyrana, správně uspořádej hvězdy.”

Přesně jak bylo nově napsáno, jak prošli do trůnního sálu, uvnitř na ně čekal Černý tyran—

„GUOOOOOOOAAAA!!!”

—černý drak Vardneel.

Řev vycházející z jeho obrovského těla stačil na to, aby v člověku zasil fyzický nátlak, a zaútočil na Hrdinnou družinu. S tou svou pronikavou silou, co na vás tlačila jen samotnou svou přítomností, se k němu ta přezdívka „tyran” vskutku hodila.

...Vážně bych dala přednost tomu, abys tu svou majestátnost ukázal i přede mnou.

„D-drak?!”

„Tak obrovský!”

„Tohle je zlý, všichni zaujměte postavení!”

„Jde na nás!”





„Anri? Nebyl na 10. podlaží Král Neživota?”

„Vyměnila jsem je.”

Jelikož Leonora věděla, kdo býval finálním netvorem, zeptala se mě na tu otázku, ale odpověď byla vážně prostá. Po tom dračím svolání jsem o tom chvíli přemýšlela a rozhodla jsem se, že ho umístím na 10. podlaží.

Ale s tím se nedalo nic dělat, ne? Když jsem ho viděla, jak tam leží břichem nahoru, přece jsem ho nemohla nechat strážit 30. podlaží, jenž je prakticky naší poslední pevností. Jsem si jistá, že by se tak cítil každý.

Jen tak mimochodem, očarované Orichalkové brnění jsem nechala na 20. podlaží a původního finálního netvora z 10. podlaží, Krále Neživota, jsem přesunula na 30. podlaží. No, možná by bylo lepší říci: původního Krále Neživota. Poté, co přijal mou božskou ochranu, skončil tak, že se vyvinul na něco jiného.

„Co jsi to svolala! To je černý drak Vardneel... Zlomyslný drak, o kterém se říká, že světu přináší kalamitu!”

„Hm?”

Řekla Bohyně světla Sophia se zoufalým výrazem na tváři, ale já jen instinktivně naklonila hlavu v němé otázce. O té části „přináší světu kalamitu” nic nevím, ale vybrala jsem si draka, na kterého bylo potřeba nejvíce many. Takže předpokládám, že by nemělo být překvapením, že o něm panuje taková anekdota. No, není to překvapením, ale když si zároveň vybavím, jak se choval po svolání, prostě ho s tím nedokážu srovnat.

A proč je vůbec v takové panice?

Rozhodně má vysokou statistiku, ale rozhodně to není nic, co by božstvo nezvládlo.

„Neměl by být tak silný, aby ho správce nezvládl.”

„To je možná pravda, ale kolik si myslíš, že napáchá škody, než ho zastavíme!”

Aha. Předpokládám, že je to přesně v její povaze, aby se bála, že lidská rasa dojde k úhoně. Ale...

„Dokud bude v mé kobce, nenapáchá žádnou škodu.”

„... …. … … … … … … Ach.”

„Teď když to Anri zmínila, nevypadá to, že bude schopen odejít.”

Správně. Jak řekla Leonora, černý drak Vardneel o své vlastní moci v podstatě nedokáže odejít z kobky. Ne, ani nemluvě o odchodu z kobky, při své obrovské velikosti nedokáže ani odejít z místnosti. Co se týče způsobu, jak by mohl odejít, v podstatě ho můžu akorát teleportovat. Jak se dá čekat, bylo by vážně příliš kruté držet ho tam navěky zavřeného, takže jsem přemýšlela, že ho čas od času vyvenčím. Ale i kdybych ho vzala ven, rozhodně ho nenechám se někde toulat nebo tak něco.

Takže vážně není třeba se bát nějakých škod.

„...”

„...”

„...”

Místnost vyplnilo trapné ticho. Tvář Bohyně světla Sophie byla mírně rudá. Teď když je klidná a plně chápe situaci, to vypadá, že je jí trapně, jak moc zrovna zpanikařila.

„Zdá se, že brzy začne bitva.”

Ach. Změnila téma.





Frey vrhla černému drakovi Vardneelovi, jenž létal s mrštností neúměrnou jeho velikosti, do tváře plameny. Kvůli své magické odolnosti v podstatě neutržil žádné zranění, ale jak se dalo čekat, pravděpodobně nemohl ignorovat plamen přímo do tváře, takže trochu zpomalil. S touhle pomocí se ti čtyři vyhnuli jeho přímému útoku. V následujícím okamžiku jeho velké tělo proletělo místem, kde Hrdinná družina nedávno stála. Kdyby neustoupili, srazil by je do vzduchu a pravděpodobně by utrpěli masivní zranění.

„A co tohle!”

Než se černý drak otočil, aby jim čelil, Zio sekl svým mečem po Vardneelových ramenech. Ale ozvalo se kovové kin a meč se od něj snadno odrazil.

„Pche, ten je ale tvrdej... Ups.”

I když ten útok Vardneela nezranil, možná ho stejně dopálil a máchl svou přední tlapou a Zio okamžitě odskočil vzad, aby se jí vyhnul.

„Nevypadá to, že ho svým mečem seknu, hej?”

„Tak co můj Svatý meč!”

Arc ho svým Svatým mečem sekl do nechráněné přední tlapy po útoku na Zia a prosekl šupiny černého draka. Z rány vytrysklo trochu krve.

„GYAOOOOOOOOOOAAAA!!”

„Podařilo se mi ho seknout, ale vážně má úžasnou obranu, co?”

Černý drak zařval bolestí, než svými ostrými tesáky cvakl po Arcovi.

„Jako kdybych tě nechal!”

Zio tentokrát udeřil černého draka štítem do tváře, zrovna když se chtěl zakousnout do Arca. Nijak ho to nezranilo, ale rána ze strany jej vychýlila z původního směru a jeho čelisti scvakly bez Arca.

„Díky, zachránil si mě!”

„Žádný problém. Nezdá se, že bych ho dokázal zranit, takže se zaměřím na jeho rozptylování. Ty se soustřeď na útok se Svatým mečem!”

„Dobře!”

Zio odhodil svůj meč a oběma rukama se chopil svého štítu, zatímco začal narušovat útoky černého draka, aby jej rozptýlil. A zatímco Zio vytvářel tyhle příležitosti, Arc sekal po černém drakovi, neboť byl jediný, kdo mu mohl ublížit. Zadní linie je podporovala plameny a pomalu, ale jistě Vardneela zraňovali.

Ale Vardneel možná začal být netrpělivý, a tak se zhluboka nadechl a zařval. Spolu s tím řevem z něj vyšel výbušný nátlak větru, co na Hrdinnou družinu zaútočil.

„GUOOOOOOOOAAAAAAA!!”

„UWAAA?!”

„KU— SAKRA!”

Minule mezi nimi byl celkem velký rozestup, takže je jeho řev akorát rozhodil z formace, ale tentokrát je zasáhl přímo. Arca a Zia to snadno odfouklo a oni narazili do stěny několik metrů od místa, kde stály Frey a Widdi.

„Arcu?!”

„Zio?!”

Frey a Widdi k nim přiběhly a začaly je léčit léčivými bylinkami a léčivou magií. Černý drak se po nich úkosem podíval a začal se nadechovat ještě hlouběji než předtím.

„T-to... nemůže být pravda...”

„Dračí dech?!”

Frey a Widdi obě dvě zbledly, ale jelikož Arc a Zio byli mimo, nemohli se tomu vyhnout. S odhodlanými výrazy na tvářích začaly ty dvě s magickým zaříkáním.

„————————!”

Z velkých dračích čelistí vyletěl černý plamen ovíněný fialovými blesky. Frey se ohnivou magií pokusila trochu umírnit škodu dechu, ale její ohnivou magii okamžitě pohltil ten obrovitánský plamen. Widdi kolem nich aktivovala ochrannou magii, ale ukázala se být jen skrovným vzdorem, než ji dračí dech roztříštil na kousky. Zdálo se, že jakmile je obklopil dračí dech, ocitli se v tíživé situaci, ale Arc a Zio se zotavili natolik, aby se vrhli před Widdi a Frey v tomto pořadí a pokusili se je aspoň trochu odstrčit.

Dračí dech narazil do podlahy, kde ještě před chviličkou stáli, a čtveřice odletěla kvůli nárazové vlně. Ačkoli to byla jen nárazová vlna, její moc byla ohromná. Poté, co to s nimi praštilo do podlahy, jejich životy sice nebyly v ohrožení, ale stejně mohli akorát sténat a nebyli schopní vstát.

Na druhou stranu černý drak se otočil jejich směrem a začal se k nim v klidu blížit.





„H-hej... není to zlé, Anri?”

„Anri! Tímhle tempem budou...?!”

„V pohodě.”

Jak Leonora a Bohyně světla Sophia sledovaly obrazovku, obě byly zoufalé. Bohyně světla Sophia dokonce vytáhla svůj velký meč a z jejího výrazu se zdálo, že se do toho každou vteřinu vloží. Abych ty dvě uklidnila, přenesla jsem svůj hlas na druhou stranu obrazovky.

„Vnee, sedni.”

Reakce byla dramatická a černý drak Vardneel, co kráčel k padlé Hrdinné družině – domácí mazlíček jménem Vnee, se okamžitě na místě posadil se správným postojem.

„He?”

„Ha?”

Jak Leonora, tak Bohyně světla Sophia ze sebe vydaly hloupé zvuky a ztuhly, ale já jsem se rozhodla je prozatím ignorovat a vytvořila jsem magický kruh, abych Hrdinnou družinu teleportovala z kobky ven. Když jsem se ujistila, že je to bez problémů poslalo ven, obrátila jsem se a zjistila jsem, že Leonora se užuž skládá do kleku. Zvykla si na to, že ode mě odvrací zrak, ale jelikož byla tentokrát rozptýlená, zdá se, že zareagovala pomalu.

„Co to bylo?”

„I když se mě na to zeptáš...”

Bohyně světla Sophia ke mně pořád omráčeně promluvila. Ale nebylo jak jinak odpovědět, než že to byly plody mého výcviku.

Na rozdíl od nemrtvých a živoucích brnění, Vnee je živá bytost, takže přirozeně potřebuje jídlo. A krmím ho já. Ale jelikož jsem se uvolila jej krmit, rozhodla jsem se, že bych se dost dobře mohla pokusit ho prostě vycvičit. Vždycky a pokaždé, když jsem přišla do jeho komnaty, odběhl do rohu, ale stali jsme se dostatečně blízcí na to, že pro teď zareaguje na moje rozkazy. Prozatím jsem ho naučila „sedni”, „k zemi” a „čekej”. „Pac” by mě rozmáčkl, takže tohle ho učit nebudu.

„Ty... se k nejzlomyslnějšímu drakovi chováš jako ke svému mazlíčkovi?”

„No, přece jenom je to Anri.”

Z nějakého důvodu si jak Bohyně světla Sophia, tak už se neuklánějící se Leonora unaveně povzdechly.

Přemýšlím, jestli bych Vneemu neměla nasadit obojek.

...Ach— zapomněla jsem sesbírat předměty a peníze Hrdinné družiny.
---------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>