pátek 26. června 2020

DM - kapitola 214


Kapitola 214 – Cesta po moři


Tady Satou. Mám pocit, že když se člověk doslechne o konzumaci delfínů, zamračí se nad tím mnohem víc lidí než u konzumace velryb. Jelikož mě samotnému je špatně, když slyším, že někdo snědl kočku nebo psa, musí to být kvůli rozdílné kulinářské kultuře.


„Chlapi! Kapitán pan Arisa vyplouvá~”

„Anopane~?”

„Aj Aj~”

„Hm.”

Arisa a ostatní se převlékly za piráty a hrály si na přídi. Arisa na sobě měla kapitánský prodloužený klobouk a plášť s dlouhým lemem a pod tím košili a kalhoty. U pasu měla rapír.

To byl pirát v mírně retro stylu, co? Myslel jsem si, že se převlékne za krále pirátů, ale zdálo se, že to bylo jiné.

Pochi a Tama na sobě měly oblečení jako pro pirátské podřízené, což jsou pruhovaná trička a zkrácené kalhoty. Měly také klapku na oku, co jsem včera vyrobil. Kdybych vyrobil normální klapky, nebylo by to zajímavé, takže jsem je udělal ve tvaru malého deformovaného psa a kočky.

Mia na sobě měla oblečení jako pro námořníka nebo spíš jako bílou námořnickou uniformu a bílé kalhoty.

„Pane, čaj je hotový.”

„Děkuju, Lulu.”

Sestoupil jsem na místo, kde bylo kormidlo, co se nacházelo na vyšší palubě, a posadil jsem se u jednoho prostého stolu, co tam stály v řádě. Když Lulu řekla Arise, že je čas svačiny, přestaly si hrát na piráty a přiběhly sem.

„Hm? Slunce tady je tak mírné.”

„Fufun, vztyčil jsem Ochranu před sluncem, co dokáže zadržet UV záření ze slunečního světla, neboť by bylo ošklivé, kdyby se Lulu a ostatní na slunci spálily.”

Byl to jeden ze svitků, co jsem si objednal ve svitkařské dílně ve vévodském hlavním městě. Natalina z toho byla zmatená, neboť nechápala účel takové magie.

„Není tu žádný vítr~?”

„Pravda nanodesu. I když nahoře vítr vane, je to záhada nanodesu.”

„To je magie.”

„Cháchápu~”

„Aha nanodesu.”

K tomu jsem použil normální Kontrolu větru, tady jsem ho utišil, zatímco jsem ho poslal do plachet. Když jsem to nepoužíval, vítr zvedal Lulu a Naně sukni. Zvláště u Lulu, co na sobě měla jednodílné šaty, bylo jí vidět až k bříšku. Oficiálně jsem to samozřejmě neviděl.

Naše loď momentálně plula v zátoce. Jen stěží tu byli nějací netvoři.

„Delfín! Zrovna vyskočil delfín!”

Arisa rychle našla delfína, co plaval vedle naší lodi. Prosím, nemluv, když máš plnou pusu. Vytvořil jsem Flexibilní štít velikosti tácu a zařídil, že drobky nespadly na zem.

Arisa se rozběhla k zadní palubě za mnou. Nelákalo to tam jenom omladinu, následovaly je i Lulu a Nana. A co Liza? Vyhledal jsem ji, zdálo se, že si zrovna z nákladního prostoru dole vzala harpunu s připevněným lanem. Pro Lizu to evidentně bylo jako lovit kořist.

„Dělá salta nodesu!”

„Kořist~?”

„Co to říkáš, sníst delfína je nemyslitelné~ delfín se musí obdivovat, víš?”

Myslím, že bych Arise neměl říkat, že jsem si v hostinci v prefektuře Wakayama dal delfína. No, delfíni byli rozhodně roztomilí, takže obdivovat je bylo asi taky v pořádku. Myslel jsem si, že největší reakci bude mít Nana, ale zdálo se, že o ně neměla takový zájem. Lulu říkala, že to je ale vážně velká ryba, ale byl to výraz, co se používal při hovoru o vaření.

„Ale vypadá lahodně.”

Liza se snažila skrýt harpunu za zády, ale nedokázala to. Zdálo se, že všichni kromě Arisy byli celí žhaví delfína ochutnat, ale kvůli Arise to přehlédněme.

I když jsem si nemyslel, že by delfín vycítil to nebezpečí, co mu hrozilo, po chvilce od lodi odplul.




Když jsme skončili s odpolední svačinkou, loď se v bezpečí dostala ze zátoky na otevřené moře.

„Jéjej, třese se to.”

„Třese se to víc než vzducholoď.”

„Hm.”

Zdálo se, že Arise, Lulu a Mie bylo nepříjemně, jak se loď třásla. U takové velké lodi by to neměl být tak silný pocit třesu, ale hádal jsem, že se nedalo nic dělat, že se kolébala víc než na řece.

„To nic, pod námi je akorát voda. Pokud spadnete, můžete prostě plavat,” protestovala Liza v klidu. Bylo to celkem jiné, než když byla ve vzducholodi.

„Hm, plavat umím.”

„Nemožné, já uplavu akorát 10 metrů na čubičku.”

„Jelikož mě vychovávali v horách, nikdy jsem neplavala. Ale ale? Ariso, ani ty bys neměla mít příležitost kdy plavat, ne?”

Aha, Arisa a Lulu taky neuměly plavat, co? Když příště zakotvíme u břehu, naučím je plavat. Ale předtím budou asi potřebovat plavky, co?

„Nyahahahaha~”

„Tamo, příliš se to třese, to je strašné nanodesu! Pane, padám nodesu~”

Slyšel jsem vzrušené hlasy Tamy a Pochi, co se před tím, než jsme vypluly ze zátoky, vyšplhaly do strážního koše na hlavním stěžni. Pochin hlas mi přišel trochu jako jekot, ale jelikož to mírně znělo, jako že se bavila, pravděpodobně to bylo v pořádku. Pokud vážně spadne, chytím ji svou Magickou rukou, takže to bylo v pohodě.

Takhle jsem si vychutnával reakce všech, ale pak se mi na radaru objevil netvor.

Jelikož by bylo nebezpečné, kdybychom se takhle střetli s nepřáteli, nechme loď levitovat.

Dotkl jsem se desky uprostřed kormidla. Vlil jsem do ní magickou moc, abych aktivoval aerodynamický motor. Loď se zvedla z vodní hladiny a dál stoupala, dokud nebyla v takové výšce, že se jí nedotýkaly ani vršky vln.

„Hm? Přestalo se to třást? Ge?!”

Když Arisa vykoukla z paluby, neměla slov.

Hm? Copak jsem neřekl, že tahle plachetnice mohla létat?

Všichni kromě Arisy byli klidní a neměli ohledně té létající lodě žádné otázky. Když jsme jeli do lesa Borenan, přece jenom jsme letěli vzducholodí. Pokud člověk nechápal teorii, pak si pravděpodobně myslel, že plachetnice může létat stejně jako vzducholoď.

„Neříkej mi, že i tahle loď je vzducholoď?”

„Správně. Ale nemá dost moci, aby létala vysoko.”

Nanejvýš mohla létat jenom 100 metrů nad zemí. Také neměla vrtule, takže mohla směřovat akorát po směru větru.

Arisa mumlala „gununu” a „podvodník”. Jak kruté, tuhle loď jsem vyrobil tím, že jsem aplikoval věci, co mě naučili různí lidé.

Když se Pochi ujistila, že se loď přestala třást, hladce se dostala dolů po provaze, co visel z hlavního stěžně. Zdálo se, že Tama něco našla, také slezla dolů hned po Pochi.

„Blíží se velký stín~”

„Stín nanodesu?”

Ta věc, co Tama našla, byl Dlouhokrký drak, co pronásledoval loď. Měl ve jménu slovo drak, ale nepocházel z dračí rasy, byl to netvor.




Hladinu pročísl dlouhý krk.

„Jéjej, to je Nessie! Je to skutečná nessie, že jo? Jestlipak štěkne s pyui?”

Arisa byla podivně vzrušená. Chápal jsem její pocity, protože to byla slavná UMA. Ale kdepak jsem asi slyšel, že Nessie štěkala „pyui”?

„Ty grilovaný úhoři! Doporučuji, abys padl tváří na zem před mým žaludkem!”

„HUROOOOUNN!”

Řekla mu grilovaný úhoři. Rohatý drak předtím byl ale rozhodně lahodný.

Dlouhému Krku kvůli Nanině provokaci praskly nervy a zařval. Arisa za mnou řekla: „To není Pyukichi.” A přitom trhala kapesník. Chápal jsem, že dělala malé drama, ale Liza a Lulu jí později vyhubují.

„Pal!”

Lulu, Pochi a Tama na můj rozkaz stiskly spoušť u brokovnic. Terč byl velký, magické broky, co se rozptýlily v 30 metrovém okruhu zasáhly Dlouhokrkého draka.

„...■■ Vodní past!”

Mia chvíli po těch třech aktivovala svou magii na chycení a kolem Dlouhokrkého draka se začaly ovíjet vodní provazy a svazovat ho. Ten provaz ho nedokázal svázat úplně, možná to bylo tím, že byl ve vysokém levelu.

„...■■■■■■ Řez dimenzí.”

Čepel z prostorové magie, co vypálila Arisa, zanechala na těle Dlouhokrkého draka hlubokou ránu. Navzdory tomu zranění se k velkému štítu, co Nana nastavila, přiblížil obrovský kel Dlouhokrkého draka.

Nana vystřelila šípy přírodní magie, co zasáhly oči Dlouhého krka. Drak, co přišel o zrak, se dál řítil na Nanu, ale Nana se mu rychle vyhnula.

Nelíbilo by se mi, kdyby se loď rozbila pod útoky Dlouhokrkého draka, a tak jsem použil Flexibilní štít, abych palubu ochránil. Liza ve svém kopí nastřádala magickou moc a zabodla jej do Dlouhokrkého draka, který se přestal pohybovat kvůli Flexibilnímu štítu. Hned poté jí asistovaly Pochi a Tama s brokovnicemi a střílely z paluby.

Arisa probodla Dlouhokrkého draka, co se přestal pohybovat, Řezem dimenzí a Mia na tu ránu použila Vodní výbuch a nechala ji explodovat. Liza a Nana zaútočily na ten potrhaný dlouhý krk kopím s magickým ostřím a magickým mečem s aktivovaným ostrým ostřím a nakonec ho porazily.

Jelikož ten Dlouhokrký drak byl stejně velký jako loď, zpracoval jsem ho z dálky pomocí Magické ruky a Flexibilního meče.

Dlouhokrký drak byl celkem lahodný, ale ne tak dobrý jako Rohatý had. V kuchařských knihách, co jsem koupil ve vévodském hlavním městě by měla být nějaká jídla z ploutví, takže příště tu výzvu přijmu. 
-----------------------------------------------


~ Desátá knížka a hned akce! ~



Hlavní stránka novely
Seznam postav



<Předchozí>...<Následující>

5 komentářů: