ZW - kapitola 65

Část 28 (Jinnai Shinobu)

To byl strašný výlet.

Neměl jsem čas dát se dohromady s Madokou, zdálo se, že Zashiki Warashi plánovala na Štědrý večer nějaké nepříjemné překvapení (měl jsem pocit, že hodlá oznámit něco, co nebudu moct odmítnout navzdory vědomí, že to je past), nikdy jsem nedostal příležitost sblížit se s tou záhadofanatičkou a její starší sestra byla až příliš strašlivá, abych se o to vůbec pokusil!!

A přesto jsem měl s Hyakki Yakou a uživatelem Magie nemoci až příliš mnoho příležitostí přijít do kontaktu s věcmi, co jsem nechtěl!! A i když jsem se teď vrátil do svého domu s doškovou střechou, jsem se vůbec necítil příjemně!! Neměl jsem ponětí, kdy se nějaká taková hrozba znovu objeví!!

ZW - kapitola 64

Část 27 (Hishigami Mai)

„Kuc?! Kuc kuc kuc!! Kaf kaf kuc kuc kuc kaf kaf kaf kaf kaf?!”

'Ugh, myslela jsem si, že umřu.'

Ale něco se muselo stát, když ta „invaze” skončila, než mě Magie nemoci mohla zničit skrz na skrz. Položila jsem ruce na podlahu a vykašlala spoustu krve, ale to bylo celé. Tím to skončilo. Vypadalo to, že Magie nemoci odešla z mého těla.

ZW - kapitola 62 - 63

Část 25 (Jinnai Shinobu)

A...

Znovu jsem čelil té tragédii, co už jsem nikdy nechtěl vidět.

ZW - kapitola 61

Část 24 (Zashiki Warashi – Yukari)

'Schéma hotelu?'

Schéma hotelu muselo být všude. Například v každém pokoji na dveřích. Pokud jsem si to správně vybavovala, byla tam hostům vyznačená úniková cesta pro případ různých pohrom. Nebylo ze zákona nutné je tam vyvěšovat, ale zdálo se, že to byl standard.

A kromě těch map únikových cest se často vyvěsovala jiná schémata, aby ukázali cestu do restaurace nebo k jiným službám.

Ale...

ZW - kapitola 60

Část 23 (Jinnai Shinobu)

Vyjel jsem výtahem do 3. patra. Jak se dveře otevřely, satelitní telefon zazvonil.

Bylo to z jiného čísla, než co jsem předtím volal.

Ale když jsem to zvedl, slyšel jsem hlas stejné dívky.

„...Kššš... To je... Hishigami Mai... kššš...?”

'Neví, kdo ten telefon má?'

ZW - kapitola 59

Část 22 (Uchimaku Hayabusa)

Prvně jsem si všiml, že tu něco nehrálo, když jsme se v pokoji Zashiki Warashi rozhodli dát dohromady naše informace.

Zashiki Warashi a Shinobuova spolužačka Kotemitsu Madoka řekly obě stejnou historku.

Shinobu někam šel, aby zavolal policii. A jelikož se ještě nevrátil, určitě neměl moc štěstí. Odhadly, že telefony nefungovaly.

ZW - kapitola 58

Část 21 (Jinnai Shinobu)

Zatímco jsem čekal na výtah v chodbě, hrál jsem si se satelitním telefonem, co mi ta žena dala.

Anténu měl nesmírně tlustou a tělo masivní. Vypadalo to víc jako velké rádio než jako mobil. 0015. Poté, co jsem naťukal čísla, co mi řekla, že to odemknou, jsem dokázal říct, že se to celkem snadno používalo. Dalo se z něj volat a posílat emaily. To bylo celé. Nemělo to ani funkci poznámek. Ale musela být ten typ, co vymaže jakékoli záznamy, neboť schránka byla prázdná.

Otevřel jsem adresář a našel jsem pár čísel.

ZW - kapitola 57

Část 20 (Zashiki Warashi – Yukari)

Kvůli tomu, že té podivné ženě v restauraci hráblo, jsem ještě stále neměla večeři. Moje podrážděnost rostla. Madoka už nějakou dobu nic neřekla. Možná se bála o Shinobua, ale nemohla jsem si tím být jistá, protože Zashiki Warashi bohužel neměli schopnost číst myšlenky.

Někdo začal násilně klepat na dveře. Byl to Shinobu? Dal mi klíč, takže si neměl jak otevřít. Podívala jsem se kukátkem a zahlédla někoho nečekaného. Byl to Uchimaku Hayabusa. Měl s sebou dívku, kterou jsem nepoznávala. A té dívce stál u nohou ten dřívější Sunekosuri. Nazýval to smutným instinktem, ale měla jsem pocit, že v tom roli hrály i osobní preference. Každopádně bylo rozhodně divné, aby za mnou přišel Uchimaku Hayabusa. Ale na druhou stranu to mohl být Shinobu, koho hledal.

ZW - kapitola 56

Část 19 (Jinnai Shinobu)

Zrovna když se ten pocit, že na tom něco nebylo úplně v pořádku, umocnil natolik, že jsem to nemohl ignorovat, pocítil jsem něco, co to nepřirozené ticho zničilo. Byl to hluk. Hluk lidské bytosti jiné než já sám. Ten hluk se vrátil. Bylo to nepatrné a samotný hotel byl stále ovinutý tichem, ale cítil jsem nedaleko jinou živou bytost.

Nejprve to přišlo přímo přede mnou.

Ta žena, co v restauraci bodla pana Matsukaie, se mi dívala do tváře.

ZW - kapitola 55

Část 18 (Jinnai Shinobu)

Zdálo se, že se čas roztrhal na kusy. Nebo to možná byly moje vzpomínky. Časový sled událostí byl každopádně v naprostém zmatku. Když jsem se na to později pokoušel vzpomenout, přišlo mi to všechno pomíchané. Každou jednotlivou scénu jsem měl živě vypálenou do paměti, ale nedokázal jsem je rekonstruovat v pořadí, v kterém jsem je viděl.

Ty scény byly víc než jen obrazy. Dusivý pach krve, co visel ve vzduchu. Chuť spáleniny, co se mísila se vzduchem, když jsem se nadechl. Hluk, co mi rval uši. Lepkavý, měknoucí pocit. Všechno to bylo v minulosti, ale kdykoli se mi to pravidelně vracelo, zaplavila mě jedna vrstva senzací za druhou.

ZW - kapitola 54

Část 17 (Jinnai Shinobu)

„Gh?!”

„Geh?!”

„Gweh!”

ZW - kapitola 53

Část 16 (Uchimaku Hayabusa)

Do restaurace jsem mířil jen proto, že jsem měl hlad, ale než jsem tam vůbec vkročil, dokázal jsem říct, že na tom bylo něco špatně. Co byl tento pach, co mě tak naprosto zbavil veškerého hladu? No ovšem, nic jiného než pach čerstvé krve!!

Záhadofanatička, co kráčela vedle mě, nakrčila nos, jako kdyby zavětřila nějakou polévku.

„Tohle by mohlo být zlé. Jen doufám, že se do toho nezapletl nikdo, koho známe.”

„?!”

ZW - kapitola 52

Část 15 (Jinnai Shinobu)

Stalo se to naráz.

Trvalo mi pár sekund, než jsem pochopil, co se přímo před mýma očima stalo.

Než se mé mysli podařilo pochopit situaci, pracovník jménem Matsukai už byl na zemi a ze strany v krku měl zabodnutou stříbrnou vidličku. Nebyla to tak nebezpečná zbraň jako nůž nebo sekáček na led, ale jasně byla zabodnutá do velmi nebezpečného místa.

„Co-co-cože?! Co to kruci děláš?!”

ZW - kapitola 51

Část 14 (Hishigami Mai)

Měla jsem ve zvyku večeřet brzy. Ale pak jsem kvůli svému životnímu cyklu jedla ekvivalent pozdně noční svačiny místo snídaně. Pořád jsem musela sníst tři jídla za den, ale moje práce mi úplně přesně neumožnila vzbudit se ráno a jít spát v noci.

To znamenalo, že jsem nejedla ve stejnou dobu jako moje mladší sestra a detektiv, takže jsem jedla sama. No, také bylo mou povinností starší sestry ty dva nerušit. No vážně, ti dva by si měli pospíšit a vzít se.

Dorazila jsem do hotelové restaurace, zrovna když začali podávat večeři, takže jsem byla jediný host.

ZW - kapitola 50

Část 13 (Jinnai Shinobu)

'Ach jo'.

Nemohl jsem uvěřit, že si s sebou ta zatracená Zashiki Warashi vzala tak strašlivou hračku.

Ale jen stěží jsem mohl celý den strávit vzlykáním ve svém pokoji. Být o samotě bylo prostě až příliš nudné. Byli jsme na výletě na turistické atrakci! Byl jsem v resortovém hotelu se svojí bohatou spolužačkou a youkai s obrovskýma prsama!! A tak jsem se jal konat. Zamířil jsem ven v pátrání po nějaké zábavě, co by byla plná sprosté touhy. Ve své nynější náladě bych se rozhodně pokusil šmírovat, kdyby v hotelu byly lázně pod širým nebem. Bohužel to byl hotel západního stylu.

ZW - kapitola 49

Část 12 (Hishigami Enbi)

Nebylo to často, kdy jsem si mohla užít výlet s detektivem bez toho, aby někoho zabili. Normálně jsem se hnala za vraždou a jen náhodou jsem skončila na stejném místě činu jako on, takže bylo těžké očekávat nějaké běžné scény jako z milostné komedie.

Možná jsem celý rok trávila řešením záhad, ale nebylo to tak, že bych si nedokázala užít nic bez vážné atmosféry. Bylo třeba zachovávat rovnováhu, jako ve všem.

„Tohle je moje šance.”

ZW - kapitola 48

Část 11 (Zashiki Warashi – Yukari)

Zatímco Shinobu ležel v posteli, začal vzlykat, takže jsem neměla na výběr a musela jsem odejít z pokoje a najít si něco jiného na práci. Musela jsem zvažovat, jestli vážně věřil tomu o tom detektoru lži s funkcí omračování. Supermoderní přístroje se mi neprotivily, ale to neznamenalo, že jsem měla ponětí, jak nějaký sestrojit. Nedokážu vystát pach pájeného železa.

„Brum brum... Ale pokud tomu Shinobu vážně věřil, mluvil pravdu, když řekl tamto...? Hmm...”

Nemohla jsem tomu uvěřit.

ZW - kapitola 47

Část 10 (Jinnai Shinobu)

Samotný hotel byl celkem malý, takže pokoj přirozeně nebyl tak velký. Ale na druhou stranu byl jednolůžkový.

Ale byl to pokoj v západním stylu a díky tomu jsem byl vzrušený. Nebylo to tak, že bych si nějak stěžoval na ten náš dům s doškovou střechou, ale některé věci tam chyběly.

Zashiki Warashi přišla k oknu a vydala ze sebe zvuk, co mi přišel jako směsice obdivu a otrávení.

„Kam jen oko dohlédne, tu vážně nic není. Jedinou činností tu je pozorování zvířat. Jakmile tě to omrzí, máš smůlu, co?”

ZW - kapitola 46

Část 9 (Uchimaku Hayabusa)

Shinobu rozhazoval rukama, zatímco se snažil s recepční na něčem dohodnout. Od té doby, co jsem ho viděl naposledy, byl celkem excentrický. Vážně se zdálo, že se celý výlet nějak rozpadal, ale to nebyl ten hlavní problém.

'Proč?'

'Proč tu byla?'

'Proč tu byla ta strašná Zashiki Warashi?!'

ZW - kapitola 45

Část 8 (Jinnai Shinobu)

Pět hodin. Celých pět hodin.

I když jsme si to zkrátili letadlem, na výlet to stejně bylo až příliš dlouho. Jen stěží se mi podařilo přežít díky tomu, že jsem byl poprvé v letadle, ale bylo to dalece za limitem toho, co by pouhý student mohl snést.

Když jsme dorazili do hotelu, už bylo odpoledne.