ICDS - kapitola 97

Kapitola 97 – Udělení svobody (4)

Rezidenční oblast v kobce byla dneska napěchovaná lidmi jako vždycky. Ale já jsem mířil přímo ke své vile. Nešel jsem tam proto, abych si odpočinul, ale abych s pomocí Elfího pramene navštívil Elfí zahradu. V pavilonu po cestě k Lorettině srubu jsem tam viděl někoho, koho jsem při poslední návštěvě neviděl.

„Line!”

„Ach, jestlipak to není Kang Shin, Korunní princ, co zemřel na 40. podlaží?”

„Kuk!”

Věděl jsem, že si ze mě bude utahovat! Ale co dělal tady? Tázavě jsem se po něm podíval. Zároveň s tím jsem si všiml osoby vedle něj. Byla to roztomilá dívka s kočičíma ušima na hlavě, co pomalu míhala svým dlouhým ocasem. Byla to Lokamňau.

ICDS - kapitola 96

Kapitola 96 – Udělení svobody (3)

Hwaye se rozšířily oči. To se dalo čekat. Pravděpodobně nečekala, že tu najednou zazní Walkerovo jméno.

Ale byl jsem si jistý. Ten černě oděný muž, co byl zmrazený až k břichu, byl bezpochyby Edward Walker. Dokázal jsem to říct z jeho hlasu. Když jsem ho viděl použít techniku, byl jsem si ještě jistější.

Stáhl jsem mu masku, co měl na tváři. Pod ní byl muž ve středním věku s hnědýma očima a hnědými vlasy. Ačkoli zatínal zuby a zahlížel na mě, nevěnoval jsem tomu pozornost a popadl ho za tvář. Pzzt. Zajiskřilo to. Kvůli tomuto silnému vzdoru jsem o tom byl přesvědčený.

„Dokonce máš předmět, co skrývá tvou totožnost.”

ICDS - kapitola 95

Kapitola 95 – Udělení svobody (2)

Plošná kobka řádu A+, Hřbitov nad jezerem. Objevovaly se tu tři druhy netvorů. První byli netvoři s rybí hlavou a lidskýma nohama, co se šplhali na loď a útočili svými ostrými zuby, rybí lidé. Jako nejslabší skupina netvorů na Hřbitově nad jezerem jich bylo nejvíce. Volně plavali v jezeře, pak najednou vyskočili na loď a zaútočili na cestující. Jako netvoři, co útočili zblízka, to byli také netvoři, co Hwayinu družinu obtěžovali nejvíce.

Druhý druh byli netvoři, co připomínali žraloka, pilouni. Měli dlouhou horní čelist pokrytou zuby jako u pily, u kterých se zdálo, že byly zesílené manou, jak vibrovaly jako řetězová pila. Tito netvoři neskákali na loď jako rybí lidé, ale s řezavými zvuky se přiblížili k lodi a nadělali do nich díry.

ICDS - kapitola 94

Kapitola 94 – Udělení svobody (1)

Jako k řádu S, co do Windermere přišel kvůli Hwayině žádosti o pomoc, se ke mně chovali velmi pěkně.

Protože se objevila Plošná kobka, Británie ve Windermere, kde se tradičně vyhýbali moderním budovám, postavila budovu pro uživatele schopností. Ačkoli to zvenku bilo do očí, výhled zevnitř byl vskutku úžasný. Obzvláště pak když jste šli výš. Uživatelé schopností vyššího řádu se přirozeně nacházeli na vyšší podlažích.

ICDS - kapitola 93

Kapitola 93 – Karmínový řev (5)

Ačkoli bylo trochu trapné to sám říkat, když přišlo na bojování, byl jsem génius. Jednoduše řečeno, nikdy jsem se nenachytal dvakrát na stejný útok.

Bez ohledu na to, jak byl bojovník výborný, měl omezené techniky, co používal. Všichni lidé měli ve svých pohybech dané vzorce a jakmile jsem je viděl na vlastní oči a zakusil je svým tělem, nebylo příliš složité pochopit pohyby a protiútoky. Ale zdálo se, že ostatní lidé nepřemýšleli jako já. Dokonce i otec se zatvářil překvapeně, když jsem mu o tom řekl.

Bylo to stejné jako u chytrých dětí, co dokázaly vyřešit příklady jedinou rovnicí. Jakmile jsem spatřil a zažil techniku, pochopil jsem ji a uvedl protiútok bez ohledu na to, jak se ta technika využívala. Moje tělo si ji pamatovalo.

ICDS - kapitola 92

Kapitola 92 – Karmínový řev (4)

„Vidím, proč to nikdo nepokořil sólo na první pokus...”

Ušklíbl jsem se. Jen se na to podívejte, muselo jich být aspoň 500. Pokud jsem během stoupání kobkou pochopil jednu věc, pak to bylo to, že bez ohledu na to, proti kolika protivníkům jsem stál, počet útoků, vůči kterým jsem se musel bránit, byl omezený. Jediný rozdíl byl v tom, kolikrát jsem musel opakovat obranu, útok, obranu, útok. Navíc jsem zrovna proběhl chodbou plnou netvorů jako oni. Kromě sekáče s kosou tu nebylo nic, kvůli čemu bych znervózněl.

Jednou jsem máchl kopím a upravil jsem své sevření. Pak jsem jím namířil dopředu.

„Pojďte!”

DM - kapitola 224

Kapitola 224 – Cena bezpečného návratu

Tady Satou. Během mých školních dní na základce jsem byl na návštěvě u dědečka a účastnil jsem se pátrání v horách po dítěti z druhého stupně základky. Měli za to, že se ztratilo. Dokonce i teď si ještě pamatuju vážné tváře dospělých. Zdálo se, že si to dítě hrálo ve městě, a potom mu přísně vyhubovali.

ICDS - kapitola 91

Kapitola 91 – Karmínový řev (3)

V porovnání s Korejci byli Britové uvolněnější. Ne, možná bych všechny Brity neměl takhle zobecňovat. Mohlo to být prostě tak, že takoví byli uživatelé schopností.

Bylo to proto, že několik týdnů opakovaně lovili ve stejné oblasti? Nezdálo se, že by je nějak trápilo, aby kobku nějak brzy pokořili, neboť jedli večeři a srkali černý čaj, zatímco sledovali, jak tuňáci šplouchali nad hladinou jezera.

„Ach, prší.”

„Brzy by to mělo přestat, ačkoli se to zase vrátí.”

ICDS - kapitola 90

Kapitola 90 – Karmínový řev (2)

Windermere bylo nádherné dokonce i v zimě. V loděnici bylo uvázaných pár lodí a stříbrné jezero se táhlo za ní. Nedaleké město bylo malé a mělo čisté, pěkné cesty.

Ale tamější lidé měli smrtelně bledé tváře a většinou to byli uživatelé schopností. V jezeře tu a tam vyskočilo něco jako velký tuňák a pak zase zmizel pod hladinou. Tihleti, nebyli na špatném místě? Tohle nebyl oceán, bylo to jezero!

„Jdeš pozdě!”

ICDS - kapitola 89

Kapitola 89 – Karmínový řev (1)

[Kukuku, to je on.]

[Přišel nováček.]

Jakmile jsem zahájil průzkum 36. podlaží, kvůli tomu šepotu, co jsem slyšel, jsem se uklidnil. Cesta byla mnohem širší než obvykle a ve stěně byla dokonce okna, takže jsem viděl vně kobky.

Tohle bylo poprvé, co se v kobce objevila okna. Navíc za okny byla černočerná noc a fialově zbarvený měsíc. Dotkl jsem se oken, zvědavý, co to bylo za svět za kobkou, ale instinktivně jsem si uvědomil, že se svou schopností jsem ta okna nedokázal rozbít. Ne že bych to udělal.

ICDS - kapitola 88

Kapitola 88 – Řád S Yeon Hwawu (5)

| Oblékl jsi Dullahanovu sadu. Tvá síla a konstituce +17. Když máš oděnou Dullahanovu sadu, můžeš jednou denně použít Erupci. |

| Mozek máš posílený na maximum. Tvá inteligence a magie +3. Zdá se, že konzumace dalších těchto předmětů nebude mít žádný další účinek. |

„Hu, je konec...”

Přemýšlel jsem proč, ale měl jsem pocit, jako kdybych drilování skončil během pouhého jednoho dne. Ve skutečnosti to trvalo něco přes měsíc. Ačkoli jsem během toho procesu párkrát skoro zemřel, podařilo se mi dokončit dril bez jediné smrti. Kvůli tomu pocitu dosažení se mi zvedlo sebevědomí. Důležitější bylo, že jsem se zbavil svého zvyku snažit se vytáhnout techniky Pánů podlaží, kdykoli se něco stalo.

ICDS - kapitola 87

Kapitola 87 – Řád S Yeon Hwawu (4)

Bílý blesk v mžiku bodl do sekyry řítící se dolů. Jelikož Dullahan byl při použití svých technik ve stavu super-brnění, sekyra mu z ruky nevyletí bez ohledu na to, s jakou silou ho udeřili.

Rychle jsem kopí stáhl vzad a znovu bodl kupředu. Do stejného místa, kam jsem zrovna bodl, jsem bodal znovu a znovu. Neboť technika použila většinu mé many na ochranu mého těla, spotřeba HP klesla, zatímco spotřeba MP se zvýšila. Při každém výpadu kopím jsem použil zhruba 3% MP a 1% HP. Ve chvíli, kdy jsem do něj udeřil po sedmé, se na jeho sekyře objevila puklina. Ačkoli Dullahan doširoka rozevřel oči, nepřestal jsem. Osmá, devátá!

[Dokážu to vykrýt!]

„Nedokážeš!”

KY - kapitola 48

Kapitola 48 – Odpočinek po procitnutí

„Samozřejmě že jsem skončil tady.”

Loren ležel na nemocničním lůžku a poslouchal Lapis, co se zdála být ve špatné náladě. V tichosti vzhlédl ke stropu ve snaze se na ni nedívat.

Nacházel se ve městě Kauffa.

Loren ležel v pokoji v jedné z pár nemocnic ve městě.

„Víš, jak to potom pro mě bylo těžké? Jsi až moc těžký, abych tě těmi svými útlými pažemi nesla. A navíc jsi mnohem vyšší než já, víš? Nohy jsi táhl za sebou, i když jsem tě nesla na zádech.”

ICDS - kapitola 86

Kapitola 86 – Řád S Yeon Hwawu (3)

| Náušnice Krvavého succuba (jedinečné) |

| Odolnost – 85/85 |

| Omezení – level 35+, Ten, kdo porazil Krvavého succuba |

| Možnosti – magie +10, inteligence +5, charisma +15. Při nošení z tebe bude sálat vůně, co snadno upoutá členy opačného pohlaví. |

Ačkoli to bylo stejně skvělé, Náušnice Krvavého succuba, kvůli které jsem byl tak vzrušený, neměla schopnost, ve kterou jsem doufal. A tak jsem se na to zeptal Lina.

DM - kapitola 223

Kapitola 223 – Průzkum labyrintu (4)

Tady Satou. Když jsem do něčeho zabraný, často zapomínám na čas. Jako když vyšla nová verze MMO, nastřádal jsem si zásoby jídla na dva dny a ponořil jsem se do hry.

ICDS - kapitola 85

Kapitola 85 – Řád S Yeon Hwawu (2)

Druhého dne se celý penzion obrátil vzhůru nohama. Lidé zjistili, že bylo zabito přes 100 lidí. Byly místnosti, kde byli uvnitř všichni mrtví a kde zůstali jenom vysušené mrtvoly, zatímco v místnostech, kam se Krvavý succubus nedostal, lidé prostě spali. Kvůli tomu byl z toho incidentu ještě větší bolehlav.

Profesoři a zaměstnanci vyloučili možnost, že by to mohl udělat člověk, a tak ten incident okamžitě nahlásili Ochránci. Pak v místnosti, kde jsme YeEun a já byli, spatřili stopy po boji, a tak v bezpečí došli k závěru, že tento incident způsobil netvor. Ale pomysleli si, že bylo divné, že z té místnosti nevzešly žádné oběti.

ICDS - kapitola 84

Kapitola 84 – Řád S Yeon Hwawu (1)

Požádal jsem Peiku, aby v penzionu a kolem něj zničila veškerou elektroniku. Jako elementál blesku byla šikovná při vycítění elektřiny. Něco takového mohla udělat jenom ona.

Smartphony, fotoaparáty, bezpečnostní kamery, monitory, atd. Neušetřila jediné elektronické zařízení. Ačkoli to vyžadovalo spoustu many, s dvěma flakónky Manového lektvaru jsem to snadno vyřešil. Bohužel i můj a YeEunin telefon to zničilo.

Ačkoli Krvavý Succubus musel vynaložit pěkné úsilí, aby odstranil důkazy, chtěl jsem si být jistý. Peika byla na tu práci dokonalá. Jelikož byla elementál, kamery ji neviděly. A jako elementál blesku měla nadání na snadné ničení elektronických zařízení.

ICDS - kapitola 83

Kapitola 83 – Pod dvěma měsíci (6)

„Kyaaaaaaaaaaak!”

„Peiko! Ruyue!”

Jakmile succubus bláznivě zaječel, nabyl jsem vědomí a vykřikl jsem Peičino a Ruyuino jméno. Moji dva elementálové se okamžitě objevili.

„Kiaaaaaaaaaak!”

[Pane!]

[Jsi v pořádku? Jsi v pořádku?]

KY - kapitola 47

Kapitola 47 – Zakončení a ztráta vědomí

Loren vystřelil rychlostí, co byla nesrovnatelná s tím, jak se dosud pohyboval.

Oheň, co Král Neživota vystřelil, ho ani neškrábl a spálil prázdný prostor, na kterém nikdo nestál.

Loren se pak vrhl na dosah a provedl úder stranou a bariéra Krále Neživota se to pokusila vykrýt, ale rozkřáplo ji to.

Král Neživota ze sebe nevydal žádný zvuk a ani nedal najevo žádné překvapení, ale vyhnul se Lorenově útoku tím, že se pohnul vzad, zatímco z něj sálal pocit úleku. Pak pokročil k dalšímu útoku na Lorena, ale ztratil ho z očí.

ICDS - kapitola 82

Kapitola 82 – Pod dvěma měsíci (5)

Fakultní výlety nejsou zase tak zvláštní! Takový jsem měl pocit. Prostě jsem poslouchal řečnit pár znuděných profesorů a těch zhruba 400 lidí se rozdělilo na 20 skupin. Těm skupinám se říkalo třídy a zdálo se, že tyto třídy se vytvořily na uvítacím večírku.

„Věděla jsi o tom?”

„Ne.”

Zatraceně, když si pomyslím, že se od začátku školy vytvořila taková komunita... Jak jsme sledovali, jak se lidé rozdělovali do svých tříd, vypadali jsme uboze. Samozřejmě jsme nebyli jediní, kdo nešli na uvítací večírek, takže s pomocí našich seniorů se nám podařilo přidat se ke třídě. Z těch 20 tříd jsme Su YeEun a já byli ve stejné třídě.

DM - kapitola 222

Kapitola 222 – Průzkum labyrintu (3)

Tady Satou. Ve hře, kde šlo o průzkum kobek, jsem se párkrát vydal na průzkum bez příprav, ale ve skutečném životě je problém s jídlem a vodou skutečný a tyčí se nad vámi. Ačkoli na jiném světě se problém s pitnou vodou dá vyřešit magií.

ICDS - kapitola 81

Kapitola 81 – Pod dvěma měsíci (4)

| Dullahan použil Erupci! |

D-d-d-d-d-d-du!

„Kuk!”

Měl jsem pocit, že zemřu bolestí, nedělám si srandu. Neměl jsem jak se tomu vyhnout. Naprosto mě obklíčily úlomky kamení. Jen proto, že Dullahn udeřil sekyrou do země, ke mně začaly létat úlomky kamení jako bomby. Kdybych včas nepoužil Dračí kůži, na místě bych zemřel. Vytrpěl jsem ty kamenné úlomky a pohyboval jsem svým tělem zpomaleným Dračí kůží. Vytáhl jsem Léčivý lektvar a spolkl ho.

KY - kapitola 46

Kapitola 46 – Začátek bitvy

Shaynino tělo se vzneslo nad oltář, lem šatů jí povíval.

Její zářivé zlaté vlasy, co byly ještě před chvilkou plné mládí, pozbyly svůj lesk a teď vypadaly chladně a bez života.

Své napůl otevřené oči měla prázdné a rozostřené a z jejích malých, chabě otevřených úst znělo nepříjemné sténání, kvůli kterému by si člověk chtěl zacpat uši.

Z její bledé, churavě vyhlížející pokožky dál unikala bílá mlha a ta plynula kolem Shaynina těla na oltář a pak na zem.

ICDS - kapitola 80

Kapitola 80 – Pod dvěma měsíci (3)

Zrovna teď jsem měl na mysli jen jednu otázku: Jaká byla totožnost Pána 35. podlaží?

„Obrovské živé brnění?”

Jak jsem to řekl, byl jsem si na 100% jistý, že to to nebylo. Tak co? Duch rytíře? Beztak jsem si nemohl být jistý.

Nejlepším řešením bylo to zakusit na vlastní kůži. Ačkoli jsem byl v minulosti opatrnější, když jsem si poslední dobou uvědomil, jak jsem silný, začal jsem jednat kurážněji.

„Hm, sebeovládání, sebeovládání. Jinak toho budu později litovat.”

ICDS - kapitola 79

Kapitola 79 – Pod dvěma měsíci (2)

1. až 5. podlaží kobky mělo každé jiné netvory. Ale od 6. podlaží nahoru měli netvoři, co se objevovali, daný vzorec. Druhé podlaží bylo stejné jako první, akorát jich bylo víc. Netvoři na třetím podlaží byli trochu jiní, jako přidaný nový druh netvora nebo stejní netvoři používající jiné techniky. Nicméně jakmile jste s lehkostí pokořili první podlaží, druhé bylo také snadné.

Živá brnění na 32. podlaží se nijak moc nelišila od živých brnění na 31. podlaží, s výjimkou toho, že jejich útoky byly silnější a že jich bylo víc. Ale protože se cesta prodloužila, trvalo mi 5 hodin projít 32. podlažím, i když jsem si na ně už zvykl.

ICDS - kapitola 78

Kapitola 78 – Pod dvěma měsíci (1)

Neměl jsem pocit, že by od zkoušek v půli semestru uběhlo moc času, ale dneska skončily závěrečné zkoušky. Byl jsem odhodlaný dostat aspoň B+ a den před testem jsem se šprtal z učebnic. Základní inteligenci jsem měl na 20, z čehož vzniklo 32, když jsem získal 12 bonusových bodů z různých účinků! Ačkoli jsem měl podezření, že se to pořád aktualizovalo, moje schopnost pamatování a pochopení byly očividně vysoké. Jinými slovy nebylo těžké otázky v testu správně zodpovědět.

„Huu, mám pocit, že vážně nejsem vysokoškolák, ale že to jenom předstírám.”

„Spoustu vysokoškoláků má tenhle pocit.”

DM - kapitola 221

Kapitola 221 – Průzkum labyrintu (2)

Tady Satou. Myslím, že rozestavění je důležité, ať už se jedná o RPG, válečnou simulaci nebo FPS. Vážně nemůžete znevažovat účinek terénu, víte?

KY - kapitola 45

Kapitola 45 – Příchod a zjevení

Kvůli Lapisině kouzlu shořela a zmizela velká část města.

Ale účinný dosah kouzla byl evidentně delší než širší a škoda dosáhla do blízkosti prezidentovy vily.

Lorenovi při pohledu na velké množství způsobené škody přeběhl mráz po zádech. Ovšem Lapis ledabyle kráčela ve stopách svého kouzla, na špičce prstu si vytvořila magické světlo a zajistila tak viditelnost kolem nich.

„Proč teď?”

ICDS - kapitola 77

Kapitola 77 - Elementalista, co zapečetil. Elementalista, co zachrání (4)

„Pft! To jsi vylezl na Himaláje nebo tak něco?”

Jakmile jsem se vrátil, uvítalo mě Lorettino pošklebování. Když jsem pominul to, jak Loretta věděla o Himalájích, nabručeně jsem se k ní obrátil zády.

„Půjdu.”

„Ach, počkej! Promiň, počkej! Otřu ti vlasy!”

Loretta rychle vytáhla ručník, sundala mi kápi a otřela mi vlasy, co mi visely jako rampouchy z okapu. Při tom procesu, kdy mi sušila vlasy, se její tělo přirozeně přiblížilo k tomu mému. Abych ignoroval tu květinovou vůni, co mě šimrala v nose, horečnatě jsem v duchu zpíval národní hymnu.

ICDS - kapitola 76

Kapitola 76 - Elementalista, co zapečetil. Elementalista, co zachrání (3)

Kopí, kterým jsem bodl, celkem prostě minulo svůj cíl. Mohl jsem si akorát potvrdit, že ten elementál byl nesmírně rychlý. Poté, co se elementál vyhnul mému výpadu, otevřel tlamu a vydechl mrazivou energii.

„Nechám to na vás!”

[Dokážeme to vykrýt!]

[Teď to jde!]

Zdálo se, že elementál chtěl, abych ustoupil, ale s ochrannou tuctů ledových elementálů jsem vyrazil kupředu. Pak jsem bodl kopím do elementálovy otevřené tlamy.

KY - kapitola 44

Kapitola 44 – Postup a užití magie

Loren a Lapis běželi temným městem.

Kolem kliniky bylo jasno, protože si zajistili viditelnost, ale jelikož se od ní vzdalovali, jediným zdrojem světla byl měsíc a hvězdy.

Zatímco běželi téměř plnou rychlostí, zabíjeli zombie, co se občas ukázaly.

„Moje oči jsou v pořádku, protože je mám prosycené manou, ale...” řekla Lapis celkem obdivně, jak běžela před Lorenem. „Už předtím jsem si všimla, že ve tmě vidíš celkem dobře.”

ICDS - kapitola 75

Kapitola 75 - Elementalista, co zapečetil. Elementalista, co zachrání (2)

„Kuhuuuuung!”

„Haaap!”

Zhruba 20 minut poté. Zatímco jsem kráčel touto drsnou Akční kobkou, naučil jsem se jednu důležitou věc. A to že než trávit 5 minut bojem s yeti, bylo lepší použít Hrdinný úder, abych je jedinou ranou zabil, a pak si obnovil manu za chůze pomocí Perutova okruhu.

Ač byli yeti silní, neobjevovali se moc často. Ale když se objevili, nikdy nebyli sami. Nicméně i když jsem použil Hrdinný úder, abych zabil yeti, na které jsem narazil, zjistil jsem, že jsem na další nenarazil, dokud se mi mana neobnovila.

DM - kapitola 220

Kapitola 220 – Průzkum labyrintu

Tady Satou. Zdálo se, že labyrint z klasického mistrovského díla, ten, který vytvořil svůj vlastní herní žánr, lidem imponoval. Ačkoli na jiném světě to mělo silnější dojem spíš jako Americký sen než romance.

ICDS - kapitola 74

Kapitola 74 – Elementalista, co zapečetil. Elementalista, co zachrání (1)

„Ochranná róba proti chladu, Magický svitek návratu, Magický svitek plamenného očarování...”

„Ne, nepotřebuju Magický svitek návratu. Už mám techniku Návrat.”

Loretta začala zdánlivě odnikud vytahovat různé předměty. Když zaslechla, co jsem řekl, zase Magický svitek návratu uklidila. Ačkoli jsem ji sledoval na vlastní oči, nedokázal jsem říct, kam ten svitek založila.

Když jsem se podíval po předmětech, co vytáhla, kývla hlavou a pak jí znovu potřásla. Pak z hromady vytáhla knihu a malou truhličku.

ICDS - kapitola 73

Kapitola 73 – Elfí zahrada (6)

Jak jsem kráčel kupředu, zatímco jsem myslel na Lorettu, stromy začaly být hustější a počet elementálů se snížil. Ozývalo se štěbetání ptáků spolu se zvuky jiných zvířat. Bylo to vskutku mystické místo.

V mžiku se atmosféra lesa znovu změnila. Vřelá, pokojná atmosféra začala být nervóznější.

Jsem tu.

Tohle jsem si instinktivně pomyslel a prodral jsem se mezi stromy a našel jsem malou dřevěnou chaloupku. Byla úplně, jako kdyby se vyloupla z pohádky. Přišel jsem k chaloupce a zaklepal jsem na dveře. Lorettina odpověď byla rázná a strohá.

KY - kapitola 43

Kapitola 43 – Konverzace a pronásledování

„Hej, Lapis. Co se stalo s tím rituálem proti zlu?” zeptal se Loren pohrdlivě, jak se díval na část kliniky, co vybuchla.

„Ten je jen na zahánění zla. Budovu nijak nezesiluje nebo tak něco,” odpověděla Lapis plochým tónem.

Rituál, co Lapis provedla, byl neproniknutelný pro zombie zvenčí, ale to bylo jen na to, aby je to drželo dál. A na samotnou budovu to vliv nemělo.

„A taky to brání věcem vejít dovnitř, ale nemá to žádný vliv na něco, co se snaží dostat ven.”

„Není to tak užitečné, jak jsem si myslel.”

ICDS - kapitola 72

Kapitola 72 – Elfí zahrada (5)

„Huk?!”

Zatímco jsem já ustoupil, skoro vyděšený k smrti, můj inventář pomalu, ale jistě vysílal ven Obrovského železného divočáka.

Inventář volně stoupal vzduchem, vznášel se nad otevřeným prostranstvím, kolem kterého jsem zrovna prošel, a vyvrhoval Obrovského železného divočáka. S bouchnutím se jeho masivní tělo zabydlelo na otevřeném prostranství před vilou. Ačkoli jsem to do jisté míry čekal, vážně to zničilo tu mystickou atmosféru vily.

Když inventář vyplivl celého Obrovského železného divočáka, automaticky se zavřel, jako kdyby chtěl říct, že nikdy nejedná sám za sebe. Doufal jsem, že se nic tak překvapivého už nestane. Zatímco jsem přemýšlel, proč se ten divočák vůbec objevil, hlava divočáka začala s hlomozem křupat.

ICDS - kapitola 71

Kapitola 71 – Elfí zahrada (4)

| Přesuneš se. |

Došlo ke stejnému fenoménu, jako když jsem dorazil do Rezidenční oblasti. Když jsem oči zavřel a zase otevřel, byl přede mnou dvoupatrový dům. Byl to obyčejný dům s rudou taškovou střechou. Na ní byl štít, co hlásal Dům druhé třídy. Když jsem se rozhlédl kolem, spatřil jsem řady domů, co vypadaly naprosto stejně jako tento. Když jsem se pokusil jít k jednomu z nich, zjistil jsem, že jsem na stejném místě, kde jsem začal. Zdálo se, že jsem nemohl jít do jiných domů.

„Palludio?”

[P-pojď dál!]

DM - kapitola 219

Kapitola 219 – Chodba smrti

Tady Satou. Když jsem hrál na počítači RPG hry, bylo tam spoustu misí, co jste nemuseli dokončit v určitém čase. Měl jsem pocit, že to bylo divné, neboť pak by ty mise přijal každý, neboť neměli co ztratit.

ICDS - kapitola 70

Kapitola 70 – Elfí zahrada (3)

Během té doby jsem se v poklidu procházel po tržišti Rezidenční oblasti, zkoumal jsem tržní hodnotu zdejších předmětů a kde byl jaký obchod. Setkal jsem se se dvěma dalšími lidmi, co se mi pokusili ukrást zbraň.

Jeden byl starý muž, co předstíral slabost a žebral o peníze, a pak se mi pokusil sebrat kopí a utéct. Popadl jsem ho za paži a sevřel jsem ho v závěsu nohou. Dalším byla průzkumnice, co odhalovala spoustu ze své vnadné postavy a co ke mně přišla s přátelským úsměvem. Zatímco jsem jí stydlivě odpovídal, pokusila se záludně vzít moje kopí a pak utéct pomocí techniky utajení.

Moje smysly samozřejmě nedokázala oklamat. Zkroutil jsem jí zápěstí a vzal si kopí zpět. Popadl jsem ji za lem šatů a hodil jsem si ji přes rameno (navždy budu litovat, že jsem kvůli brnění nebyl schopen cítit její kůži). Ona mě pak poctila různými nadávkami a utekla.

KY - kapitola 42

Kapitola 42 – Objevení po obraně

Odkud se všichni vzali?

Loren na tu otázku nedokázal najít odpověď, ale mohl spekulovat.

Pravděpodobně byli v zázemí pod městem.

Někde, kam se lidé nepřiblíží.

Loren odhadoval, že se shlukovali ve stokách, co vedly pod městem.

Zombie a navrátilci měli menší odolnost vůči slunečnímu světlu, ale mít odolnost neznamenalo, že nemrtví měli sluneční světlo v oblibě.

ICDS - kapitola 69

Kapitola 69 – Elfí zahrada (2)

Když se Akční kobky proměnily na Otevřené kobky, malé země bez dostatečného počtu Osvícených, co by kobky řádně udržovaly, Asociace strážců prakticky okradla o peníze pomocí poplatků za vyslání svých Osvícených. V Otevřených kobkách mohli netvory lovit bezpečněji než v divočině a dokonce dostali dodatečné finance od malých zemí. Byla to vskutku chytrá taktika na vydělání peněz. Pobočky Křídla svobody mnoha zemí se také účastnily pokoření Otevřených kobek pod stejnou záminkou.

Problém tkvěl v kobkách s relativně vyššími řády. Japonská Otevřená kobky řádu B+ Generálova čest a britská Otevřená kobka řádu A+ v jezeře Windermere Hřbitov nad jezerem byly obzvláště tíživé, neboť byly rozlehlé, měly velký počet pojmenovaných netvorů a netvory s vysokou inteligencí.

ICDS - kapitola 68

Kapitola 68 – Elfí zahrada (1)

Řev nemrtvých, technika Pána 30. podlaží Kostlivého rytíře, byla nesmírně otravná technika. Ačkoli se s ní Válečný pokřik Lorda orků dokonale vypořádal, svazovalo mě to, že jsem ho mohl použít jen jednou denně.

Existovala nějaká alternativa? Samozřejmě že ano. Mohl jsem použít Temnou hřmící explozi. Kostlivý rytíř by se v takové blízkosti nedokázal vyhnout Temné hřmící explozi a mohl jsem těch 10 sekund trvání Řevu nemrtvých přečkat pomocí Temné hřmící exploze.

Ačkoli Temná hřmící exploze nebyla tak účinná, protože byl Kostlivý rytíř z kostí, alespoň ho to během trvání techniky paralyzovalo.

DM - kapitola 218

Kapitola 218 – Do labyrintu

Tady Satou. Kvůli omezení předmětů ve hře jsem často se slzami v očích odhodil předměty, co jsem získal během mise. Chybí mi to trápení, co si nechat a co vyhodit.

ICDS - kapitola 67

Kapitola 67 – Drakonián Lin (5)

„Kugagagaga!”

„Kak!”

Kostlivci poslechli rozkaz Kostlivého rytíře a zaútočili na mě. Ale kopí už mi vyletělo z ruky a kostlivci v jeho dráze nemohli ani umřít užitečnou smrtí, neboť se jejich údery roztříštily ve všech směrech, aniž by to kopí v nejmenším zpomalili.

Kostlivý rytíř přirozeně neměl čas se mu vyhnout. Spěšně pozvedl meč, ale kopí už měl skoro v tváři. Jeho meč se odrazil vzduchem, zatímco moje kopí mu dokonale probodlo helmu a s bleskem vybuchlo.

ICDS - kapitola 66

Kapitola 66 – Drakonián Lin (4)

[Podařilo se mi sólově pokořit 25. podlaží.]

„Och, to bylo rychlé!”

[To díky tvému tréninku a Elixírům na zesílení svalů.]

Zrovna jsem sprintoval po cestě 30. podlažím, když mě kontaktoval Ren. Zatímco jsem naprosto drtil kostlivce válečníky, co na mě běželi, odpověděl jsem Renovi: „Na 25. podlaží vážně nebylo moc lidí. Pokud budeš mít problém najít členy družiny, požádej majitele Obchodu o předmět jménem Strašák člena družiny. Můžeš s nimi začít drilovat.”

[Ech? Nebudu s tebou, Korunní princi?]

ICDS - kapitola 65

Kapitola 65 – Drakonián Lin (3)

Zhruba za pět hodin jsem si před '27.' Obchodem poléval své Stříbrné kopí a Černé zemské kopí Svěcenou vodou a přitom jsem si vesele broukal. Abych kopí pokryl Svěcenou vodou od hrotu až po násadu, potřeboval jsem pět lahviček na jedno. Ale i tak, jakmile jsem to dodělal, kopí celý den páchala nemrtvým netvorům bonusovou škodu.

A navíc jsem měl pocit, že i kdybych zemřel, tak bych o své vybavení nepřišel. Ačkoli při smrti v kobce jste stejně nepřišli o vybavení!

Lin se na mě díval s otráveným výrazem na tváři.

„Ty vadný mizero...!”

ICDS - kapitola 64

Kapitola 64 – Drakonián Lin (2)

Když člověk zaslechl slovo nemrtví, na jaké netvory obvykle pomyslel? Správně, jako první byly zombie. Přízraci, co se objevovaly na 6. podlaží kobky, se také počítaly jako nemrtví.

Jako druhé lidé samozřejmě pomysleli na...

„Člověk.”

„Člověk se šťavnatými žebírky.”

„Tahle kost je moje.”

KY - kapitola 41

Kapitola 41 – Začátek příprav

Jak zapadalo slunce, Loren začal rozdělávat oheň ve výhni, co našel v nedalekém kovářství.

Pec byla ve tvaru hrnce a i když byla celkem velká, nebylo pro něj příliš těžké ji donést zpět ke klinice. Když dovnitř nasypal uhlí, zatáhl za páku a z otvoru vystřelily horké plameny.

Plameny uvnitř kontrolovalo kouzlo, takže bylo možné ovládat intenzitu ohně.

Byl to magický nástroj, co používal manu uživatele prostřednictvím držení páky. A Lapis mu řekla, že to byl celkem drahý nástroj, ale Lorena nezajímala jeho cena, pokud odvedl svou práci.

Ale vskutku to bylo velmi užitečné a Loren přemýšlel, že by si ho vzal s sebou, neboť jeho funkce ovládání ohně by z něj dělala lepší verzi táborového ohně.

ICDS - kapitola 63

Kapitola 63 – Drakonián Lin (1)

Obrovský ghoul byl velký dokonce i mezi Pány podlaží. Drápy měl prosycené manou smrti a když běsnil, mírně vás zraňovalo už jen to, že jste byli v kontaktu se zemí. Ani nemluvě o tom, že donekonečna vysílal hordy zombií a nutil vás být neustále v pozoru.

Ale já jsem se jeho útokům už dokázal snadno vyhnout, měl jsem nezměrnou útočnou sílu a měl jsem obrannou sílu, kterou se pouhé zombie nedokázaly prolomit. Když jsem ještě k tomu získal jistou techniku, nájezd na Obrovského ghoula se prostě stal moc lehký.

A odměna, že jsem nájezd na Obrovského ghoula pokořil sólo.

ICDS - kapitola 62

Kapitola 62 – Akční nájezd (5)

„Ach, slečno Mastifordová.”

I se vším tím úsilím, co jsem vynaložil, bylo město napůl zničené. Nevěděl jsem, jestli mám být šťastný nebo smutný. Ale byla úleva, že se oběti na civilistech nezvyšovaly. Kdybychom toho divočáka s otcem nezabili, dál by uháněl Guangzhou a zničil by celé město. Kdyby k tomu došlo, zemřely by miliony lidí.

[Byl jsi ještě silnější než předtím, minimálně stejně silný jako řád S. Ach, já jsem samozřejmě pořád o hodně silnější! Ach, pokud jsi se strýčkem Yungungem, řekni mu, že dneska vypadal skvěle!]

„Rozdělili jsme se hned po nájezdu. Měla bys mu to říct sama, určitě bude mít radost.”

ICDS - kapitola 61

Kapitola 61 – Akční nájezd (4)

Duchovní aura na okamžik opadla a z mého těla probleskl černý blesk. Počáteční blesk Temné hřmící exploze udeřil do divočákova těla, přesně jak jsem plánoval. Tehdy jsem si všiml, že se zdálo, že má jeho tělo kovové vlastnosti, přesně jak jeho jméno Železný divočák naznačovalo. Když do něj udeřil první náznak energie blesku, trhlo to celým jeho tělem.

Tohle bylo velké. Obrovský netvor přes 70 metrů na délku a 50 metrů na výšku sebou trhl ze slabé energie blesku pocházející z 2 metrového člověka? Pro většinu netvorů této velikosti by to mělo být jako bodnutí komára. Počáteční blesk Temné hřmící exploze měl malý význam. Dokonce ani lidé při něm neutržili moc velkou újmu.

DM - kapitola 217

Kapitola 217 – Gilda průzkumníků

Tady Satou. Pročpak členství tak moc stresovalo peněženku? Vzpomínám si, že když jsem se stal pracujícím dospělým, že jsem to jen tak tak dal, ale za studentských let mi peníze mnohokrát došly.

ICDS - kapitola 60

Kapitola 60 – Akční nájezd (3)

„Cože?!”

„Co jsou zač?!”

Jelikož jsem neuměl čínsky, neměl jsem ponětí, co říkají. Jedinou čínskou větu, co jsem znal, bylo „Jedl jsi?” Kdybyste tuhle větu řekli v Koreji, zmlátili by vás (Pozn.: V čínštině „ni chi fan le ma”, což v korejsko-čínském přízvuku zní jako nadávka). I kdybyste řekli, že jste to špatně vyslovili nebo že by tomu skuteční Číňané nerozuměli, nezáleželo na tom. Stejně by vás bezpochyby zmlátili.

Každopádně jelikož jsem se s nimi nemohl domluvit, prostě jsem přítomné uživatele ignoroval. Nezasloužili si mou pozornost, neboť nevěděli, co proti Obrovskému železnému divočákovi dělat. Brzy se o nás stejně nebudou zajímat.

KY - kapitola 40

Kapitola 40 – Od průzkumu k táboření

Klinika, kam Loren a ostatní vběhli, byla uprostřed obchodní čtvrti, takže kolem bylo spoustu různých obchodů.

Když nechal Klause na hlídce v klinice, vzal Shaynu a po chvilce pomalé chůze začal procházet obchody a zkoumat zboží.

„Zelenina je ovadlá, ale není shnilá. Nikde není ani stopa po boji. V některých domech je netknuté jídlo a trochu nepořádek, ale žádná stopa po útoku.”

„Kampak všichni šli?”

Loren nedokázal najít slova, kterými by zodpověděl Shayninu otázku.

ICDS - kapitola 59

Kapitola 59 – Akční nájezd (2)

Čína měla vážně smůlu. Z pěti kobek, co měli, se boss objevil ve dvou kobkách řádu C+. Ani nemluvě o tom, že to všechno byly rozsáhlé nájezdy pro více než 300 lidí. Kdo jen dal rozkaz pokořit všech pět kobek najednou? Dokonce i poté, co je Mastifordová varovala o nebezpečí! To ty bossy nájezdu podceňovali?!

Kdyby kobky pokořovali po jedné, mezinárodní komunita by jim samozřejmě věnovala pronikavé pohledy. Ale i tak pokořili všech pět najednou? Skoro jsem jim chtěl rozlousknout lebky, abych se podíval, jestli uvnitř měli mozek. To potřebovali obrovský nápis „nesahat”? To chtěli jít příkladem ostatním zemím? To vážně chtěli zabít bosse nájezdu? To tak moc chtěli mrtvoly netvorů a Modré kameny? A co všichni ti civilisti a turisti, které to smetlo? Jak jsem byl rozzuřený, hlavou mi plavalo nespočet otázek.

ICDS - kapitola 58

Kapitola 58 – Akční nájezd (1)

Válečníci potřebovali odpočinek.

Pokud to tak můžu sám říct, nezapsat se na žádné páteční přednášky byl božský tah. Rozvalil jsem se na pohovku v obýváku a zahloubal se. Poslední dobou jsem byl moc zaneprázdněný. Potřeboval jsem trochu odpočinku. Od konce zkouškového uběhl měsíc. Bylo to to školní období, kdy se profesoři vyžívali ve stížnostech studentů, zatímco je bombardovali úkoly. Ale to se mnou nemělo co dělat. Pokud to nebyl absolutně důležitý úkol, všechny jsem je směle vynechal. Měl jsem na pilno být průzkumníkem kobky. Jak jsem si měl najít čas na dělání úkolů?

ICDS - kapitola 57

Kapitola 57 – Co to znamená procházet První kobkou (4)

„Huk, dokáže použít dokonce i tuhle techniku!”

„Co přesně je hrdina?”

„Hele, ten ghoul!”

Temná hřmící exploze zaútočila na všechny cíle v dosahu. Ačkoli byl Obrovský ghoul obrovský, celé jeho tělo bylo v dosahu Temné hřmící exploze. V podstatě utržil plnou sílu útoku, jenž se obvykle rozdělil mezi tucty nepřátel. A zároveň s tím, co jsem tu techniku použil, jsem mu vrazil pěst do hlavy.

„Chcípni! Chcípni! Chcípni!”

„Kuaaaaaaaak!”

ICDS - kapitola 56

Kapitola 56 – Co to znamená procházet První kobkou (3)

Nečekal jsem drtivé vítězství, ale alespoň jsem čekal, že jsou tak silní, aby se dali považovat za elitu. Po pravdě byli jen o něco lepší než obyčejní průzkumníci. Ellos byl jediný, kdo byl dost silný, aby se dal nazývat elitou. Shuna měla vysokou obranu a byla vášnivá, ale ve všech ostatních ohledech se jí nedostávalo a Palludia... No, vážně jsem nevěděl, jak posoudit schopnost kněžky.

Ale průzkumníci ze světů Pilos, válečnice s rapírem z Luky a Paul, co zemřel, byli nesmírně nedostateční. Chovali se, jako kdyby hráli hru. Čekali na správný okamžik k úderu a hned poté ustoupili, aby se vyhnuli nebezpečí.

Do teď možná bylo nezbytné přežít, ale když se tak chovalo přes 30% družiny, bylo jenom očividné, že Pán podlaží využije příležitosti, co takhle vytvořili. V důsledku čehož všichni zemřeli.

KY - kapitola 39

Kapitola 39 – Průzkum po přestávce

Obvykle by tu byli poutníci a kupci.

Strážní, co je zastaví a prohlédnou, než je pustí dovnitř.

Pro Lorena to bylo poprvé, co prošel branou, kde vůbec nikdo nebyl. A ta podivnost, co cítil, bylo něco, co na bojišti nikdy nepocítil.

Lapis, co seděla vedle něj, se uvolněně rozhlížela po okolí. Sem tam mrskla bičem po koni, ale místo toho zasáhla Klause. A jak ho Loren sledoval sebou cukat, akorát to ještě víc podnítilo tu podivnost, co cítil.

„Neměli bychom to nechat slézt?”

ICDS - kapitola 55

Kapitola 55 – Co to znamená procházet První kobkou (2)

„Kuk, slyšel jsem, že pole se od 25. podlaží nahoru vytváří. Byla to pravda...!”

„Pole?”

„To mluvím o tom hřbitovu! Je to optimální prostředí na posílení nemrtvých netvorů.”

Jakmile Ellos ta slova vypustil z úst, po hřbitově se začaly objevovat ruce. Tihle lidi evidentně viděli nějaký ten horor. Zdálo se, že Palludia nechtěla dopustit, aby se to stalo, neboť se zhluboka nadechla a zakřičela: „Ach Mitare spravedlnosti a lásky, zazař svým svatým jasem na tomto zlém místě!”

DM - kapitola 216

Kapitola 216 – Do Labyrintového města

Tady Satou. Když zaslechnu slovo pláž, připomene mi to plážové chatky. Při zábavě u moře se nemohly postrádat opékané olihně a kukuřice, karí bez obloh a odleželý ramen. Abych z toho udělal realitu, nejprve musím vypátrat kukuřice.

ICDS - kapitola 54

Kapitola 54 – Co to znamená procházet První kobkou (1)

Kolik času uplynulo? Když jsem si všiml Ellosovy zprávy, že dorazil před dveře, tekl ze mě pot.

[Díky, že jsi počkal, příteli.]

„Ne, nečekal jsem tak dlouho.”

[Hned udělám družinu.]

Když jsem našel družinu, co Ellos vytvořil, a poklepal na ni prstem, scenérie se pokroutila. Přede mnou byl Ellos, kterého jsem nyní viděl poprvé po 4 letech.

„Ellosi!”

„...Kdo jsi?”

ICDS - kapitola 53

Kapitola 53 – Hermes (8)

| Povolal jsi Talarii. Následujících 10 minut můžeš volně létat nebo kráčet ve vzduchu. Při letu získáš dodatečný 100% nárůst rychlosti pohybu. Zbývající čas – 09:59:59 |

Z bot mi na okamžik zazářilo zářivé bílé světlo. Když se rozplynulo, měl jsem k nim připevněná malá křidélka. Odrazil jsem se od vzduchu a vystřelil jsem vzhůru. Zespodu ke mně dolehl otcův hlas: „Jů, to je super skvělý! Taky mi dej jedny!”

Ignoroval jsem ho a vyletěl jsem ještě výš. Jelikož Masový golem byl vysoký jen 7 metrů, musel jsem se samozřejmě odrazit jen jedním dalším skokem. Oči jsem teď měl na stejné úrovni jako hnijící hlava Masového golema. Vyděsilo ho to a zvedl paži, ale můj Hrdinný úder byl rychlejší.

KY - kapitola 38

Kapitola 38 – Příjezd po rozbřesku

Loren otevřel oči.

Vůz se stále třásl, ale nebylo to tak hrozné jako předtím.

Mezerou v plátěné střeše pronikalo sluneční světlo a Shayna spala, zatímco se o něj opírala s nevinnou spící tváří.

Stále v sedu se rozhlédl po vozu a spatřil, že nic nebylo zničené.

Než zavřel oči, Ange ležela před Laylou a Roll, ale když se po nich podíval, ležel vedle ní i Broas a ty dvě dívky na něj zahlížely.

ICDS - kapitola 52

Kapitola 52 – Hermes (7)

Běželi jsme k bojišti. Nezdálo se, že by se ve stínech skrýval někdo jiný než ti černokněžníci, o které jsme se postarali. Ačkoli jsme narazili na pár rytířů, co prchali z bojiště, vyděsilo je to a utekli, aniž by s námi promluvili.

| Získal jsi 80 zlatých. |

| Získal jsi 72 zlatých. |

„Hm, vážně mám rád podlaží, kde se objevují zombie. Je tu víc netvorů než obvykle. Možná bych měl chvíli drilovat na 25. podlaží...”

ICDS - kapitola 51

Kapitola 51 – Hermes (6)

Teprve zhruba po dvou hodinách se situace změnila. V té chvíli jsme si otec a já grilovali nad rozpáleným roštem kousek bůčku. Ačkoli vojáci na bojišti vypadali a chovali se jako lidé, když jsme si uvědomili, že to byli netvoři vytvoření kobkou, přestali jsme se starat, jestli se zabili nebo se spolu spojili.

„Otče, proč máš v inventáři bůček? Mňam, mňam.”

„Polk. Ty to nevíš? Když si dáš maso do inventáře, bude čerstvější, než když ho uložíš do té nejmodernější lednice! Můžeš ho uložit, jen co ho naporcuješ, aby bylo co nejčerstvější!”

„Ach, to už jsem taky otestoval!”

ICDS - kapitola 50

Kapitola 50 – Hermes (5)

„První dosažení na 30. a 35. podlaží už udělal ten samý Hrdina z doby před 1.500 lety.”

„Takové neštěstí, Shine. Naštěstí to další... ups.”

Za informace v hodnotě 50 tisíc zlatých jsem necítil nic než prázdnotu. Ale dle Lorettina náhodného dovětku se zdálo, že poprvé Pána 40. podlaží ještě nikdo nevzal. To stačilo. Do té doby se zdržím přílišné dobrodružnosti a zaměřím se na získání titulu Zabiják pána podlaží. Potom se budu moct stát Mistrem Pána 40. podlaží.

Jediný problém, který mi zbýval vyřešit, bylo dostat se přes 25. podlaží a setkat se s Ellosem a Palludií.

DM - kapitola 215

Kapitola 215 – Dvě hrabství

Tady Satou. Existuje jedno rčení: příliš mnoho lodníků a loď šplhá do hor. Je to rčení, které mám vždycky na mysli, když se účastním schůze, kterou nemá nikdo pod kontrolou. Ale zdálo se, že na jiném světě byla loď, co stoupá do hor, normální scenérie.

KY - kapitola 37

Kapitola 37 – Od záchrany ke sprintu

„To je...”

Lapis zírala na Ange, kterou to neslo vysoko do vzduchu, a bez náznaku naléhavosti v hlase řekla jméno té věci, co to udělala: „Dračí zombie... Ne, vypadá to jako kostěný drak.”

To, co se vylouplo z pod země a chytilo Ange, co běžela vzadu, do čelistí a neslo ji do vzduchu, byl drak složený z bledě bílých lidských kostí.

Loren a ostatní pocítili, jak se země zachvěla, a při pohledu na to, jak drak vytáhl ze země své obrovské tělo, ztuhli.

„Je tak velký!”

ICDS - kapitola 49

Kapitola 49 – Hermes (4)

| Dostal ses do levelu 25. Získal jsi právo vyzvat na souboj Pána podlaží. |

| Získal jsi 5 bonusových bodů. |

| Nad těmi, co létají, jsou ti, co skáčou skrz dimenze. Pokořil jsi podlaží 21. až 24. za méně než 7 hodin. Jen tvá kuráž, neohroženost a svižnost stačí na to, aby ses umístil mezi Velkými průzkumníky. Máš na výběr. Když se zřekneš třech titulů, co jsi získal během pokoření 21., 22. a 23. podlaží, získáš titul Hermes. Nebo pokud zkombinuješ tituly Mistr božské rychlosti a Ztělesnění blesku, můžeš získat titul Ztělesnění Světla. |

| Božská rychlost se dostala do levelu 3. Při použití spotřebovává 18% tvé many a zvýší tvou rychlost o 570% po dobu 0,7 sekundy. |

| Sprint se dostal do levelu 5 nízkého řádu. Můžeš rychle běžet déle bez pocitu únavy. Za okamžité úhybné manévry získáváš bonusy. |

ICDS - kapitola 47

Kapitola 47 + 48 – Hermes (2 + 3)

Zombie. Byla to stvoření s hrozivým vzezřením uhnívající kůže, co se pohybovala eraticky bez náznaku lidského vědomí. Říkalo se, že byly schopné nakazit lidi, co kously nebo zranily, a proměnit je na zombie. To byl důvod, proč tolik lidí sledovalo filmy o zombiích.

V těchto filmech, kde všechno bylo realistické až na existenci zombií, čekali hlavní hrdinové na svou záhubu. Všichni lidé na Zemi se proměnili na zombie a hlavní hrdinové, co byli vždycky mezi posledními přeživšími lidmi, se nad touto neslýchanou hrůzou klepali strachy.

Ale co když do této rovnice přidáte další neznámou? Například co když si díky vysoké konstituci a trochu many dokážete z těla vyhnat jed zombií? Nebo pokud byste tohle neměli, mohli jste zranění postříkat trochou svěcené vody a dokonce tím roztavit zombie?

ICDS - kapitola 46

Kapitola 46 – Hermes (1)

Z té 3 měsíční lhůty, co mě Palludia přiměla slíbit, zbýval jenom 1 týden.

A dneska jsem s Elixírem posilujícím svaly, co jsem získal z prvního Ještěřího rytíře, co jsem dneska ulovil, dosáhl svého limitu.

| Tvé svaly jsou zesílené na limit a velmi zvyšují tvou prudkou sílu. Síla a mrštnost se zvyšují o 3 body. Zdá se, že při konzumaci dalších elixírů to už nebude mít další účinek. |

Jakmile se objevil 10. nárůst u Elixíru posilujícím svaly, moje síla a mrštnost se zvýšila o 3 body, celkem to bylo 12 bodů. Když jsem to sečetl, bylo to skoro jako hodnoty 5 levelů.

ICDS - kapitola 45

Kapitola 45 – Akční kobka (8)

Promiň, ale já budu první, kdo zesílí, otče. Později ti splatím to, že jsi mě nechal stát se průzkumníkem kobky! To jsem v duchu řekl. Věděl jsem, že kdybych to řekl nahlas, otec by pokračoval v boji, co jsme předtím nemohli dokončit. Rozhodl jsem se, že budeme vyrovnaní, když zapomenu na jeho hanebné chování, když se poprvé objevila Arachne. 

Jak jsem v duchu dokončil své vyjednávání s otcem a podíval se usměvavýma očima na kopí ve svém inventáři, Mastifordová sebou mírně trhla. Zdálo se, že byla v zásluhách na 2. místě. 

„Ach, jsem druhá. Dobře, jinak by to byla až moc velká hanba. Tak se podíváme... ek.” 

KY - kapitola 36

Kapitola 36 – Opětovný útok při jízdě

Když navrátilce pohřbili, pokračovali cestou dál.

Po setkání s nemrtvými některé napadlo, že by se vrátili zpět do Kauffy, ale jelikož tu zakázku přijali s vědomím, že po cestě bude nějaké nebezpečí, vrátit se nebylo možné.

Zatímco se Loren připravoval je pohřbít, zkontroloval jejich věci, ale nikdo neměl u sebe nic podivného. Jediné, co měli, byli peněženky a šperky. Nic, co by mu napovědělo, kdo byli nebo odkud přišli.

Ale na druhou stranu i jen to mu řeklo, že to byl prostý lid z nedalekého města.

Jen pro jistotu jejich majetek naložili do karavany.

ICDS - kapitola 44

Kapitola 44 – Akční kobka (7)

Poté, co jsem zpochybnil, na co otec myslel, jsem všechny pobídl: „Útok! Hned!” 

„T-to jsi udělal ty, Yeon Hwawu?” 

„Méně otázek, více útoků!” 

S tím jsem vyrazil na Arachne. Válečný pokřik trval 5 minut. Pokud ji nedokážeme porazit za 5 minut, její kouzlo nás pravděpodobně vyhladí. 

„J-já teď nemám manu! Všechnu jsem ji použila na výbuch armády!” 

ICDS - kapitola 43

Kapitola 43 – Akční kobka (6)

Jak jsme kráčeli dál, les začal být víc jako širá planina. Jak se z lesa mohla stát planina? 

Bylo to prosté. Jen musíte nastrčit do lesa s Mastifordovou pár pavouků. S tím budete moc na vlastní oči spatřit, jak se z lesa stane planina. Přesněji řečeno se z lesa stane pole popela. 

„Slečno Mastifordová, ještě máš manu?” 

„Jo, lehké plameny jako tohle nespotřebovávají moc many. Impresivní, co?” 

„Jo, je to impresivní.” 

KY - kapitola 35

Kapitola 35 – Objev po bitvě

„Klausi, nechoď moc daleko,” ozvalo se Laylino varování, ale Klaus ji ignoroval, vytasil meč a pokračoval ve výpadu.

Nemrtví se podívali po čepeli, co jasně zářila a odrážela sluneční paprsky, a ustoupili o krok vzad. Jak to Klaus viděl, usmál se.

„Zombie se mi nemůžou rovnat!”

Jelikož nemrtví měli fyzická těla a mohli se pohybovat za slunečního světla, Klaus odhadl, že to jsou zombie.

ICDS - kapitola 42

 

Kapitola 42 – Akční kobka (5)

Zhruba hodinu poté, co jsme vešli do kobky, jsem všechny zastavil. Cítil jsem něco silného a bylo toho víc než jeden. 

„Něco cítím. Možná to je boss.” 

„Hm... Ach, vážně tu je. Jeden, dva... jsou tři.” 

„Počkat, nechte mě použít detekční magii... Kyaaak?!” 

Protože jsem zapomněl říct, že se skrývají pod zemí, nakonec jsem uslyšel sopránový řev. Jak otec řekl, tři pavouci se najednou objevili z podzemí, a já jsem družinu rychle strhl zpět. Každý pavouk byl zhruba 3 metry vysoký. Takhle velcí pavouci, kde už jsem je viděl? Ach, správně, Harry Potter! 

ICDS - kapitola 41

Kapitola 41 – Akční kobka (4)

„Jů, vy spolu vycházíte celkem dobře.” 

„A-ahoj.” 

Když jsem na otce přestal zahlížet a vzhlédl, byla tam Ye Hwaya, nebo spíš Hwaya Eleni Mastifordová. Byla ještě krásnější než v televizi. 

Její plamenně rudé oči a ohnivě rudé vlasy ukradly lidem pohled a odmítaly je pustit. A navíc měla provokativní postavu přesýpacích hodin, co zdůrazňovala její křivky! Pro Yuino dobro jsem se skoro chtěl zeptat, co jedla, že tak dobře vyrostla. 

ICDS - kapitola 40

Kapitola 40 – Akční kobka (3)

„Správně, Shine.” 

Jako kdyby na mou otázku čekala, Loretta kývla. 

„Brány jsou opravdu označené dle pozemského standardu uživatelů schopností. Kobka označená písmenem A znamená, že se s ní dokážou vypořádat uživatelé schopností řádu A.” 

„Takže to je vážně tak, jak jsem si myslel. Jsem zvědavý, jak o tom víš, ale prozatím se nezeptám.” 

„I kdyby ses zeptal, nejsem schopná ti dát odpověď. Ale můžu ti říct tohle, Shine. To místo je kobka, ale není to kobka. Pokud se něco pokazí...” 

KY - kapitola 34

Kapitola 34 – Setkání po odjezdu

Dalšího rána vyvstala další obtíž, jen co chtěli užuž vyrazit na cestu.

Dobrodruhové, co předchozí den jeli s Shaynou, odmítali jet ve stejném voze jako ona.

Kromě těch dvou, co zemřeli, zbývajících pět dobrodruhů do rána nabylo vědomí a dokázali se sami pohybovat. Ale všichni vysvětlili, že si nebyli jistí kdy a jak upadli do bezvědomí. A absolutně odmítali jet s Shaynou druhý den.

Všichni chápali, že se nedalo nic dělat, že to cítili takhle.

ICDS - kapitola 39

Kapitola 39 – Akční kobka (2)

Zkouškové období skončilo. V pátek jsem neměl žádné přednášky, takže čtvrtek byl poslední den mých zkoušek. Byl to také předmět, co jsem měl se Su Ye-Eun. 

Matně jsem si říkal, že na mě zase zaútočí, abychom šli znovu na hranolky. Od té doby, co jsem měl přednášky se Su Ye-Eun, jsem se začínal vyhýbat bramborovým jídlům. 

„Pojďme oslavit konec zkouškového pivem a hranolky!” 

„Nic jiného jsem nečekal.” 

„Pojďme, Shine!” 

ICDS - kapitola 38

Kapitola 38 – Akční kobka (1)

Ren koupil kupóny na souboj ve velkém. Zdálo se, že byl stejný typ člověka jako já, jelikož preferoval vybavení nebo spotřební předměty nekupovat. V důsledku čehož nastřádal celkem dost zlata. Dokonce i kdyby ho všechno utratil, když by potkal špatného člověka, nezdálo se, že by mu to vadilo. 

Na jeho tváři byl vidět odhodlaný pohled. 

„Konečně jsem potkal člověka, co na mě vynaložil úsilí. Kdybych ti nevěřil, nezasloužil bych si jmenovat se Ren!” 

Musel Ren každou větu končit vykřičníkem? Vážně měl horkou hlavu. 

ICDS - kapitola 37

Kapitola 37 – Ode dneška jsem oficiálním průzkumníkem (7)

| Získali jste 10.000 zlatých. Rovnoměrně se rozdělí mezi členy družiny. Získal jsi 1.667 zlatých. | 

Jak jsem se díval na seznam odměn, neměl jsem slov. Mohlo to být ještě horší?! 

Ačkoli jsem čas od času měl smůlu, dneska to bylo až moc. Bylo to kvůli Renově hloupému počínání uprostřed? Protože mě zajímalo, jaké léčivo Ještěří rytíř dává, nemohl jsem si pomoct a byl jsem zklamaný. Nakonec jsem si vzal Stříbrné kopí Ještěřího rytíře. 

Měl jsem v úmyslu vyměnit Glévu Lorda orků. Nemohl jsem ji dál týrat. Bylo na čase používat kopí, co se hodilo k mému levelu. 

KY - kapitola 33

Kapitola 33 – Rezignace v táboře

„Hmm? Ehmm? Tohle...”

Lapis bručela vedle dobrodruhů, co zakládali tábor.

Před ní byl kočí Shaynina vozu a dobrodruzi, co v něm jeli, položení na velké přikrývce. Všichni byli v bezvědomí, ale šklebili se.

Lapis oznámila, že jako kněžka měla lékařské zkušenosti, a prohlédla je, ale soudě podle jejího výrazu a zvuků, co vycházely z jejích úst, Loren usoudil, že situace nebyla dobrá.

Podle zbraně, co si Loren nesl, všichni věřili, že byl celkem silný.

ICDS - kapitola 36

Kapitola 36 – Ode dneška jsem oficiální průzkumník (6)

Ještěří rytíř zařval a bodl svým kopím ke mně. Než se jeho kopí mohlo mého těla dotknout, vykryl jsem ho glévou. Jeho kopí vyletělo do vzduchu a jelikož nebyl schopen vystát mou sílu, jeho sevření povolilo. Použil jsem svou glévu a rychle ho odstrčil. 

Popsat všechno tohle nějakou chvíli zabere, ale ve skutečnosti se to stalo během sekundy. Ačkoli jsem nebyl slabý, v přímé výměně síly jsem se Ještěřímu rytíři nemohl rovnat. Musel jsem se spolehnout na své techniky. 

„To není možné, Pán podlaží upustil zbraň!” 

„Taky jsem to viděl, tak mě přestaň třást za krk!” 

ICDS - kapitola 35

Kapitola 35 – Ode dneška jsem oficiálním průzkumníkem (5)

Vždycky jsem přemýšlel, proč o mé přezdívce Korunní princ vědělo tolik lidí. Když se Mastifordová dostala přes 50. podlaží a na Zemi se vytvořil komunikační kanál pro průzkumníky kobky, konečně jsem pochopil proč. 

Všechno to začalo na 5. podlaží. Za ty 3 léta, co jsem zůstal a lovil Lorda orků, se rychle rozšířilo, že někdo ostatním pomáhá snadno projít 5. podlažím. Tehdy jsem dostal tu přezdívku, Korunní princ. 

Lidé, co se s mou pomocí dostali přes 5. podlaží, o mě museli mluvit v komunikačních kanálech pro průzkumníky kobky jejich kontinentu. A přesně takhle mě lidé na 10. podlaží mohli poznat. 

„No vážně, to je porušení mého soukromí,” zamumlal jsem znaveným hlasem, zatímco jsem si potvrdil, že se moje družina naplnila na maximum, jakmile jsem ji vytvořil. 

ICDS - kapitola 34

Kapitola 34 – Ode dneška jsem oficiální průzkumník (4)

Univerzita byla nudná. Tak moc se to od střední nelišilo. Hlavně jsem od začátku neměl žádná očekávání. Byl jsem průzkumník kobky. Moje jeviště byla kobka a ne škola. 

Ale jako člen společnosti a obyvatel Koreje jsem musel být ve společenském postavení vhodném mému věku. Dokonce ani se svou 20+ inteligencí jsem těmhle věcem moc nerozuměl. 

Matka věděla, že jsem průzkumník kobky jako otec a že jsem tedy mohl vydělávat stejně jako on. Ale i tak trvala na tom, že budu chodit na vysokou, protože to bylo „v tomhle věku”. 

Tenhle způsob přemýšlení mi přišel... falešný. Bylo to dělat něco jen tak naoko. Možná že tohle bylo to, co společnost drželo nad hladinou. Obzvláště teď, když byl svět po zjevení netvorů a Osvícených vzhůru nohama. 

ICDS - kapitola 33

Kapitola 33 – Ode dneška jsem oficiální průzkumník (3)

Existovaly techniky vyvinuté na principu využití útočníkovy energie proti němu. To bylo jiujitsu. Boj s kopím bylo bojové umění, které protivníka poranilo bez ohledu na to, jestli měla hlava kopí čepel nebo ne. A tak se v mé rodině předávaly i techniky jiujitsu na neutralizování nepřítele, aniž bychom ho zranili. 

Po pravdě řečeno to byla upravená verze japonského juda, a proto to mělo mnoho podobností. Ačkoli to vzalo formy i z několika dalších bojových umění, judo byl základ. 

I když se pomocí jiujitsu dal protivník neutralizovat bez zranění, to samozřejmě platilo na gymnastických žíněnkách. Pokud někdo nezkušený zakusil přehoz přes bok nebo přes rameno s dopadem na beton, bezpochyby by si zlomil záda a páteř a přišel o život. Naštěstí jsem se tím teď nemusel trápit. 

KY - kapitola 32

Kapitola 32 – Abnormalita po odjezdu

Loren ještě nikdy nedělal práci týkající se doprovodu.

Věřil, že najmout si doprovod bylo něco, co obvykle dělali bohatí lidé nebo lidé vysokého postavení.

Nebyl si jistý, jestli to tak bylo, ale chápal to tak, že takoví lidé by si nikdy nenajali žoldnéře, co byli většinu času od přírody násilní a drsní.

Kvůli tomu si nebyl jistý, jak celá ta věc s doprovodem fungovala, a myslel si, že Shaynu strčí do vozu a zbytek ho obklopí. Ale když spatřil tři vozy, uvědomil si, že jeho předpoklad nebyl správný.

ICDS - kapitola 32

Kapitola 32 – Ode dneška jsem oficiální průzkumník (2)

Věřil jsem Lorettiným slovům, stál jsem před dveřmi k Pánu 20. podlaží a ignoroval jsem doporučení, abych si našel družinu. Položil jsem ruku na dveře, ale brzy ji zase sundal. Nezáleželo na tom, že Loretta řekla, že Ještěří rytíř byl snadný. Kdybych šel dovnitř naslepo, mohl bych čelit stejné situaci jako s Pánem orků před 4 lety. 

Místo toho jsem někomu poslal zprávu. Naštěstí byl v kobce. 

„Ellosi.” 

ICDS - kapitola 31

Kapitola 31 – Ode dneška jsem oficiální průzkumník (1)

Jelikož už jsem získal profesi Elementalisty, zapomněl jsem na ně. Strčil jsem si ty kapesní hodinky do inventáře a nikdy se na ně nepodíval. Ale když si pomyslím, že to dopadne takhle. Ty nejlepší pocity vzešly z nečekaných zisků jako vždycky. 

Ale důležitější bylo, že to byla vedlejší profese. Na rozdíl od profese Elementalisty mi nedala žádné úžasné schopnosti, co by změnily můj způsob boje. Takhle řečeno by bylo divné, kdyby se moje profese změnila z Elementalisty na něco jiného. Být schopen použít Válečný pokřik Lorda orků, Nářek mstivého ducha a ostatní techniky z vybavení, aniž bych si musel vybavení obléknout, bylo rozhodně výhodné. 

ICDS - kapitola 30

Kapitola 30 – Slyším tvůj hlas (7)

„Jdu na to, Živelná bouře!” 

Vykřikl jsem jméno, co mi najednou vytanulo na mysli, a bodl jsem kopím ovinutým obrovskou živelnou bouří. Můj smysl pro jména byl jako obvykle celkem prostý. 


| Kritický úder! | 


„Kuaaaak!” 

„Kigik, kuak!” 

KY - kapitola 31

Kapitola 31 – Setkání po nárůstu

Zakázka od gildy byla vzít Shaynu Lonbaltearovou zpět do městského státu Hanza.

Jakmile se Loren a Lapis vrátili z nakupování všeho, co potřebovali, Jack poslal zprávu, že se druhého dne v gildě pořádala schůzka s jinými dobrodruhy, co se k zakázce přidají.

Lorenův dluh u Lapis se celkem dost zvýšil.

Nové kožené brnění stálo patnáct stříbrných.

Černý plášť, co mu Lapis doporučila koupit, stál pět zlatých.

Zbraň, co mu Lapis našla, stála patnáct zlatých.

ICDS - kapitola 29

Kapitola 29 – Slyším tvůj hlas (6)

[Jů, elementál blesku!] 

[To je poprvé, co nějakého vidím!] 

[Taková kráska. Ukradla mi srdce.] 

[Srdce... Zloděj?] 

[Ach, je to Elementalistův smluvený elementál!] 

Slyšel jsem brebentění elementálů všude kolem mě. Jejich zářivé duše rozsvěcovaly svět způsobem, co jsem ještě nikdy neviděl. Ta vznešená scenérie mě naprosto očarovala a vzala mi slova. 

ICDS - kapitola 28

Kapitola 28 – Slyším tvůj hlas (5)

Obloha byla zbarvená do černa. Pod tou umělou oblohou nesvítil ani paprsek světla. Kobka, co spolkla všechny, co ji vyzvali na souboj, otevřela ústa, jako kdyby hledala další kořist. A z nich byly pořád slyšet výkřiky mrtvých a cítit pach krve. 

[Synu, jsi připravený?] 

Držel kopí dlouhé přes 3 metry a ohlédl se zpět na mě. Byl Hrdina veterán, Hrdina lidské rasy. Nejenom on, ale všichni, co se shromáždili, aby tu kobku porazili, byli stejní. 

[Ano.] 

KY - kapitola 30

Kapitola 30 – Nakupování po ránu

Druhého dne.

Loren otevřel oči a potřásl hlavou, zbavil se tak alkoholu a ospalosti.

Na stole bylo vyskládaných celkem dost lahví a naproti němu byl Jack, naprosto mimo s tváří přitisknutou ke stolu.

Loren se snažil vzpomenout, co se stalo předešlou noc, a zabořil hlavu do dlaní, jak si vzpomněl, jak Jack neustále mlel o tom, jak byl zamilovaný.

ICDS - kapitola 27

Kapitola 27 – Slyším tvůj hlas (4)

Nebrečela. Ani když její zemi stihla zkáza, ani když se její svět zhroutil, ani když její sestru odvlekl Démonický lord, ani když císař a císařovna spáchali sebevraždu.

Jako korunní princezna a poslední přeživší člen Říše stála vzpřímeně až do konce.

[Vrátím se vzít si zpět, co je moje!]

[Moje rozkošná korunní princezno, jaká škoda, že musíš odejít. Budu čekat na den, kdy tě znovu spatřím,] zašeptal Démonický lord s prohnaným výrazem dívce v mém náručí a pak se podíval na mě a řekl: [Spasiteli, Hrdino. Z jakého důvodu jsi přišel na tento padlý svět?] 

ICDS - kapitola 26

Kapitola 26 – Slyším tvůj hlas (3)

Pokud bych se s ní zapletl, ostatní by mohli přijít na to, že jsem uživatel schopností. A ještě horší by bylo, že by mohli přijít na to, že jsem průzkumník kobky. Hm, pořád jsem nemohl uvěřit, že jsem Su YeEun řekl, že jsem průzkumník kobky. Co jsem si myslel? Mohl jsem jenom doufat, že nezaprodá člověka, co jí zachránil život.

„Kang Shine. Kang Shine.”

„Jo, ahoj.”

Snažil jsem se znovu otočit, ale tentokrát mě chytila za paži.

KY - kapitola 29

Kapitola 29 – Prozrazení informací k Doporučení

„Takže ze všeho nejdřív, ta dívka, co jsi přinesl do města, je Shayna Lonbaltear z městského státu Hanza.”

Loren nevěděl nic o tom, co Jack zrovna řekl.

Když se podíval na Lapis pro více informací, okamžitě mu poskytla informace, co potřeboval.

„Městský stát Hanza je malý stát soustřeďující se kolem města Hanza, což je tři dny jízdy vozem na jih od Kauffy. Nikdy jsem neslyšela jméno Shayna, ale rod Lonbaltearů je hlava toho státu.”

„Ty vážně víš svoje, co?”

ICDS - kapitola 25

Kapitola 25 – Slyším tvůj hlas (2)

Temný krysí muž se od Královny přízraků nebo Lorda orků zásadně lišil. Lord orků neměl nic jiného než hrubou sílu a Královna přízraků měla jasnou slabinu. Ale Temný krysí muž byl prudký, měl silnou útočnou sílu a mocnou techniku. A ani jeho podřízení nebyli jen tak ledajací.

Vedl jsem družinu o deseti lidech na souboj proti Temnému krysímu muži. Ačkoli jsme uspěli, tři z nás zemřeli.

„Děkujeme! Díky tobě, Korunní princi, můžeme konečně do 16. podlaží!”

„Co jiného čekat od Toho, co vede cestu!”

„Korunní princi! Korunní princi!”

ICDS - kapitola 24

Kapitola 24 – Slyším tvůj hlas (1)

| Dostal ses do levelu 20. Získal jsi právo vyzvat na souboj Pána podlaží. |

| Získal jsi 5 bonusových bodů. |

| Dostal ses do řádu Bronz 1. Pokud porazíš Pána 20. podlaží, budeš uznán jako průzkumník kobky stříbrného řádu. |

DM - kapitola 214

Kapitola 214 – Cesta po moři

Tady Satou. Mám pocit, že když se člověk doslechne o konzumaci delfínů, zamračí se nad tím mnohem víc lidí než u konzumace velryb. Jelikož mě samotnému je špatně, když slyším, že někdo snědl kočku nebo psa, musí to být kvůli rozdílné kulinářské kultuře.

ICDS - kapitola 23

Kapitola 23 – Noví podzimní studenti (5)

Protože to bylo poprvé, co jsem viděl netvora vně kobky, na vteřinu jsem ztuhl. Ale protože ten netvor vypadal přesně jako holub, uvolnil jsem se. Samozřejmě jsem věděl, že před netvorem nemám polevovat v ostražitosti bez ohledu na jeho vzhled.

Jak jsem si v duchu udělal tuhle poznámku, zachvělo se mi tělo. Myslel jsem si, že mi přišla zpráva na KaTalk, ale dopadlo to tak, že se Su YeEun třásla jako vibrující telefon.

„N-netvor.”

„...Hoj? Uživateli schopností, hoj.”

Povídka - Kouzelníkem po třiceti

Evidentně se můžete stát kouzelníkem, když si zachováte panictví až do třiceti

~ Tentokrát o jedné městské legendě, možná jste na ni už někde v anime (či jiných materiálech) narazili. Akorát se mi nepodařilo vypátrat, jestli to platí jenom u mužů nebo i u žen... ~



Evidentně se můžete stát kouzelníkem, když si zachováte panictví až do třiceti.

Najednou jsem si vybavil tak hloupou moderní legendu.

Momentálně bylo 23:58. Za dalších 120 sekund bude půlnoc a změní se datum. Byla to doba, kdy mají děti jít spát, a také doba, kdy se dospělí mají připravit jít vyspat na zítřek, pokud nemají žádné jiné okolnosti. Co se týče toho, proč jsem byl v takovou noc vzhůru, aniž bych jevil nějaké náznaky spánku... Bylo to kvůli vážně hloupému důvodu, co udivoval dokonce i mě.

KY - kapitola 28

Kapitola 28 – Sbírání informací z předchozích výsledků

Jak už Lapis řekla, hostinec, co pro ně gilda zařídila, byl vskutku luxusní.

Loren si nemohl pomoct a bylo mu nepříjemně, že utrácel peníze někoho jiného, ale zdálo se, že Lapis to vůbec nevadilo a užívala si všeho, co hostinec nabízel, až byla spokojená.

„Jsi celkem odvážná, to víš?”

„Pokud se nebudeš bavit, když můžeš, uteče ti spoustu věcí, víš?”

Jak Loren přemýšlel, jestli to byla pravda, jejich blažený čas skončil.

Gilda dobrodruhů je kontaktovala, že ta dívka, co zachránili, nabyla vědomí.

ICDS - kapitola 22

Kapitola 22 – Noví podzimní studenti (4)

Jelikož k tomu incidentu Dva měsíce došlo kolem začátku školního roku, všechny školy pozdržely své zahájení alespoň o půl roku. Z celé situace měli radost jenom učitelé, co měli placené volno. Když se věci uklidnily a společnost se vrátila k normálnímu fungování, školy začaly se zahájením o semestr později.

„Škola začíná na podzim, hm.”

Já, co jsem měl na pilno s tím, abych se prolomil 19. podlažím, jsem obdržel oznámení ze své univerzity. Teď byl začátek září, doba, kdy horko léta odfoukly chladné větry.

ICDS - kapitola 21

Kapitola 21 – Noví podzimní studenti (3)

„Shine, proč si bereš něco takového?”

Boj skončil. Já jsem měl samozřejmě největší zásluhy. Jelikož umřeli tři lidé, mohl jsem si vybrat jen ze sedmi odměn. Z těch jsem si vybral Hřmící krystal.

Navenek to vypadalo jen jako průhledný krystal, ale uvnitř bylo plno černých jisker, takže to vypadalo jako plazmová koule. Jakmile mi na tom spočinul zrak, byl jsem si jistý, že to je léčivo podobně jako Komprimující elixíry nebo Elixír na tříbení duše. Ale zdálo se, že si Shina myslela, že jsem odmítl dobrou odměnu.

KY - kapitola 27

Kapitola 27 – Od návratu k zastavení

Ačkoli nevěděli, kdo nebo co byla zač, nebyl důvod, aby zůstávali v lese a ošetřovali ji.

Loren si myslel, že v okolí by mohl být někdo, kdo tu dívku znal, a tak ji nechal s Lapis a porozhlédl se kolem, ale po nikom nenašel ani stopy. Nemohli ji jen tak nechat samotnou v lese, a tak se rozhodli vzít ji zpět do města.

„Vážně tohle nechci dělat.”

„Tak ji tu máme nechat?”

„To je ještě horší.”

ICDS - kapitola 20

Kapitola 20 – Noví podzimní studenti (2)

„Takže? Budeš mluvit volněji, že?”

„Hm... Dobře, jo.”

„Takže můžeš mi říkat jménem? Jsem Shina, Shina Gren Ehuir.”

„Dobře, Shino. Těším se na naši spolupráci. Já jsem Kang Shin. Říkej mi Shin místo trapného jména jako Korunní princ.”

„Dobře, Shine!”

ICDS - kapitola 19

Kapitola 19 – Noví podzimní studenti (1)

„Kyaa! Mami, brácha vypadá, jako kdyby mu vysáli duši!”

„Už je takový nějakou dobu. Zdá se v depresi. Jdi ho utěšit, vy dva spolu dobře vycházíte.”

„Haha, sám jsem porazil Královnu přízraků... Hm, jo. To se nezmění. Ale Temný krysí muž...”

„Brácho, brácho! Vzpamatuj se!” Anděl shůry... ne, Yua mnou zatřásla za ramena a já sebou bez odporu nechal smýkat.

Yua měla roztomilý hlásek. Byla pilíř, co mi zabránil spadnout. Pokud si kdy Yua najde přítele, co mám dělat? Mám mu utrhnout všechny údy nebo ho mám unést... huk!

KY - kapitola 26

Kapitola 26 – Od přijetí zakázky k setkání

„Vybral sis celkem bezpečnou práci, sbírání bylinek.”

Po jednostranné potyčce u baru šel Loren k nástěnce se zakázkami, nahodile si vybral zakázku a odkráčel. Chtěl se vyhnout rozruchu.

Ta zakázka, co si vybral, byl „sběr bylinek v nedalekém lese”.

Jelikož tam nežili žádní silní netvoři, obtížnost byla nejmenší a gilda vykupovala bylinky za 2 měďáky za kus.

ICDS - kapitola 18

Kapitola 18 – I průzkumníci kobky mohou zažít osvícení? (4)

| Velké dosažení! Sám jsi porazil Pána podlaží Královnu přízraků! Úžasné! |

| Získal jsi titul Zabiják Královny přízraků. Všechny hodnoty statistiky se permanentně zvýší o 1 bod. Toto bude platné, i když titul nebude aktivovaný. |

| Sám jsi porazil Královnu přízraků. Získal jsi zvláštní odměnu, Halenu Královny přízraků. |

| Získal jsi 3.000 zlatých. |

| Vyber si svou odměnu. |

| 1. Magická kniha Mistrovství ducha. |

ICDS - kapitola 17

Kapitola 17 – I průzkumníci kobky mohou zažít osvícení? (3)

Čtyři a půl měsíce po Dvou měsících byli invazní netvoři téměř zabití nebo vyhnaní z měst. Zároveň s tím plně probíhaly opravy oblastí zničených netvory.

Se zvýšenými aktivitami Ochránce a Křídla svobody se zdálo, že se svět vracel ze své cesty ke zkáze. Byla teď doba přechodu.

Ačkoli školy ještě nezačaly fungovat, povídalo se, že se univerzity znovu otevřou na podzimní semestr a že proběhnou uvítací ceremonie. Bylo pravděpodobné, že i střední školy a základní školy se otevřou někdy v té době.

KY - kapitola 25

Kapitola 25 – Narůstající dluh

Povídalo se, že byla zničena vesnice.

Loren, co seděl v baru v gildě dobrodruhů s pitím před sebou, si pomyslel, že už něco takového předtím slyšel.

Nebylo to nic nezvyklého a pokud jste zůstali v gildě dobrodruhů, bylo to něco, co se vám k uším doneslo.

Každá země nebo šlechtic se neustále trápil rozšiřováním zemědělské půdy.

Více zemědělské půdy znamenalo větší úrodu.

ICDS - kapitola 16

Kapitola 16 – I průzkumníci kobky mohou zažít osvícení? (2)

Nejdřív jsem se rozhodl lovit Královnu přízraků ve družině o 10 členech. Pokud uspěju, aniž by někdo umřel, snížím počet členů na devět, pak na osm a tak dál, až ji porazím sám.

„Vedoucí naší družiny je v levelu 15.”

„Proč se vrátil na 10. podlaží?”

„Čas od času tu jsou takoví lidé. Víš, sada vybavení, co dávají etapoví netvoři. Chtějí je sbírat.”

„Ech, ale je nemožné je nasbírat všechny.”

„Pšš, prostě ho nech být.”

ICDS - kapitola 15

Kapitola 15 – I průzkumníci kobky mohou zažít osvícení? (1)

Co jsem dělal potom? Já jsem samozřejmě šel rovnou na 11. podlaží. Moje situace byla jiná než předtím. Před třemi lety jsem musel zůstat na 5. podlaží a lovit Lorda orků, protože jsem nemohl projít 6. podlažím. Teď jsem to mohl dělat trochu chytřeji.

Průzkumníci kobky nemohli vyzvat na souboj Pána podlaží, jakmile porazili toho následujícího. Jinými slovy dokud neporazí následujícího Pána podlaží, mohli se vždycky vrátit a vyzvat na souboj předchozího Pána podlaží. Zkrátka dokud neporazím Pána 15. podlaží, vždycky jsem se mohl vrátit a znovu vyzvat na souboj Královnu přízraků.

OSO - kapitola 17

Epilog – Odměna a Zákazníci

[——Zahájeno propočítávání konečného výsledku. Od teď už se nebudou udílet body za počínání. Po propočtech budou oznámeny výsledky. Opakuji——]

Probral jsem se, když to okolo začalo hlučet. Vzpomněl jsem si, že jsem měl trochu hlad, když jsem šel spát, a tak jsem si zkontroloval status. Level sytosti se snížil. Když jsem se podíval na čas, bylo šest hodin ráno posledního dne. Zdálo se, že jsem spal skoro 24 hodin.

Podíval jsem se na sebe. Zdálo se, že jsem měl na sobě tenkou látku. Ryui, co na hřbetě nesl Zakura, už byl vzhůru. Zdálo se, že čekal, až se vzbudím.

„Dobré ráno, Ryui, Zakuro.”

„Probudila ses, Yun.”

OSO - kapitola 16 (3)

Tlusté zadní nohy pronikly zemí, napůl se zabořily do země. Maso na předních tlapách se roztavilo a jeho chapadla zakořenila do země jako rostlina.

Ačkoli to vypadalo jako zvíře, až do této chvíle neotevřelo tlamu. A teď ze sebe vydalo řev.

„GUURURUUU——GYAAaaAaa”

Jak se vzduch zatřásl řevem a nárazovou vlnou, všichni se přestali pohybovat.

V jeho otevřené tlamě byly nápadně velké oči, co visely ze shora dolů. Z biologického hlediska rostly na místě, kde by měl být jazyk. Když se rozkoukaly, objevilo se bledě modré světlo.

ICDS - kapitola 14

Kapitola 14 – Svět se stal kobkou (7)

„Kiyaaaa!”

„Kyaaak!”

Hroziví duchové obrátili svou pozornost na nás. Rychle jsem pohledem přelétl místnost, abych našel Královnu přízraků. Jak jsem čekal, shlížela na nás z trůnu v nejzazší části místnosti. Vypadalo to, že byla 3 metry vysoká a měla podobu ženy.

„Lidé se opovážili vstoupit na mé teritorium? Vytáhnu z vás duše a nechám vám trpět celou věčnost!”

„Nejdřív se postaráme o přízraky!”

OSO - kapitola 16 (2)

Jak jsme mašírovali k jezeru, Magi a Sei mě poučily o pozicích družin a skupinových bitvách, o zadání povinností a výměně, hlasové domluvě a jiných metodách. Jelikož jsem hrál hlavně sólo, vážně jsem tomu nerozuměl a byl jsem nervózní, ale zdálo se, že podstatou bylo mít v mysli jasný účel.

Proto jsem se rozhodl držet se svých cílů a podle toho jednat.

Co se cíle týkalo, neměl jsem na výběr a musel jsem se podívat na nynější situaci a podle toho usoudit, co bylo třeba. Ačkoli bylo snadné rozhodnout se, že budu flexibilní, kdybych pochybil v načasování, bylo by to to samé, jako vůbec nic neudělat.

A když jsme před úsvitem dorazili na místo, z hrdla se mi vydral hlas plný znechucení. 

ICDS - kapitola 13

Kapitola 13 – Svět se stal kobkou (6)

„Všiml sis nějakého rozdílu mezi přízraky na 7. podlaží a těmi na 8. podlaží?” 

„Hmm... přízraky na 8. podlaží byli trochu silnější. Zdálo se, že mají vyšší obranu.”

Na rozdíl od přízraků na 7. podlaží přízraky na 8. podlaží nezemřeli po jediné ráně. Ale zdálo se, že moje odpověď slečnu neuspokojila.

„Necítil jsi nic jiného?”

„Něco dalšího? Uch... och, jo.”    

ICDS - kapitola 12

Kapitola 12 – Svět se stal kobkou (5)

„Haaaap!”

„Wooooo.”

„Sklapni!”

Srazil jsem přízraka svým kopím prosyceným manou. Ačkoli ta zbraň, kterou jsem používal, byla technicky gléva, kvůli způsobu mého používání jsem mu často říkal kopí. Zdálo se, že přízrak chtěl projít mým útokem, ale jelikož mu to nešlo, roztříštil se na kousíčky. Přízraky se nedaly zranit fyzickými útoky, ale byly neuvěřitelně slabí vůči magickým útokům nebo útokům prosycených manou. Zdálo se, že 6. podlaží bylo místo, kde se rozdělili ti, co dokázali použít manu, a ti, co ne.

HK - kapitola 108

Kapitola 108 – Dětský pozorovací deník

...malá nehoda, která se přihodila Klausovi a mladým sestrám během Ritzova pobytu u Sieg doma.

„Hlu—pko! To není pravda!”

„Nejsem hlupák—! Je to pravda—!”

Ti dva, co se spolu tak litě hádali, byli Klaus, syn nejstaršího syna rodu Wattin, a Adeltrauda, dcera třetího syna rodu Wattin. Edelgarda panikařila trochu dál od nich.

HK - kapitola 107

Kapitola 107 – Děti a letní les

~ Než se narodil Arno... ~

Dneska jsem šel do lesa se svými neteřemi a synovcem.

„Strýčku, dneska jsem se starší sestrou připravila krémový sýr a med!”

„Hee, to zní dobře.”

Neteře připravily svačinu do lesa. Jednoduchý sendvič s medem a krémovým sýrem, byla to svačina, co měli lidé z této země rádi.

OSO - kapitola 16 (1)

Kapitola 8 – Velký žrout Mýtických zvířat a Podpora

Když jsme přispěchali zpět do našeho základního tábora, uvítala nás scéna, jak hráči spěchali jako včely z úlu, do kterého někdo píchl.

Myslel jsem si, že hráči, co se pohybovali po základním táboře, byli stejně naštvaní jako já, ale——

„Hej! Okamžitě pojďme na lov. Najděme Žrouta Mýtických zvířat a ulovme ho.”

„Počkejte chvilku! Co kdybychom ho nalákali sem, ať se všichni dívají?”

„To je dobrý nápad?!! Necháme družiny a jednotlivce soupeřit v časově omezených útocích.”

ICDS - kapitola 11

Kapitola 11 – Svět se stal kobkou (4)

Kromě toho, že na mou budoucnost průzkumníka kobky zářilo světlo, blížil se můj poslední den středoškoláka. Byla to maturita.

„Vůně stále zelených borovic...”

V posluchárně hrála staromódní a dětinská školní hymna. Nikdo z maturantů samozřejmě nevěnoval hymně, ani instrukcím ředitele pozornost. Teprve když pár studentů šlo na pódium, aby si převzali ocenění, se každý podíval, jestli to je někdo, koho znali.

A přesně takhle skončila moje maturita. Přišla moje sestra a předala mi kytici květin.

ICDS - kapitola 10

Kapitola 10 – Svět se stal kobkou (3)

| Vyber si odměnu. |

| 1. Magická kniha Božská manifestace |


„Agh, točí se mi hlava.”

„Mohly by ty zprávy chodit pomaleji?” zeptal jsem se informační slečny, na kterou jsem si zvykl, jak jsem kontroloval protokol.

OSO - kapitola 15 (2)

Ryui a Rickle a také malá liška šli ven. Cloude a Lyly zůstali v základním táboře, takže jsme vzali i Socks a Neshiase, a zamířili jsme na určité místo. Byl to sběrný bod na skalnaté hoře, co Magi našla, když pracovala s Cloudem a Lylym, zatímco jsme odděleně hledali materiál.

Šli se mnou Magi a ještě jedna osoba.

„...proč nás doprovází Sei?”

„To proto, že se o tebe bojím, Yun... no, vlastně ne.”

Tak proč tedy. Namítl jsem v duchu a zíral na ni. V tichosti se omluvila a řekla pravdu.

„Poslední dobou jsme se nesetkali, měla jsem chvilku volného času, takže... překážím ti v rande?”

ICDS - kapitola 9

Kapitola 9 – Svět se stal kobkou (2)

„Lorde orků! Bojuj se mnou!”

„Chwiiiik!”

Počáteční rozmístění čtrnácti orkských podřízených bylo omezené. Jakmile jsem vstoupil do místnosti, uvědomil jsem si, ve kterém vzorci byli, a vyrazil k orkovi nejblíže ke mně.

Kvůli Válečnému pokřiku bylo nemožné zabít Lorda orků a ignorovat přitom jeho podřízené. A tak jste se museli rychle postarat o podřízené. Útoky Lorda orků bolely vždycky, ale když použil Válečný pokřik, když byl sám, jeho obrana také klesla o 50%. A proto bylo nezbytné zabít jeho podřízené.

ICDS - kapitola 8

Kapitola 8 – Svět se stal kobkou (1)

Zhruba dva roky poté, co jsem poprvé porazil Lorda orků, už žádná družina, v které jsem byl, neznala porážku.

Bez ohledu na to, jak měla zmršenou kompozici a dokonce i když se přidal průzkumník na houby, neměl jsem problém Lorda orků porazit.

Každý den bez výjimky jsem porážel Lorda orků a odměna 100 zlatých se mi pomalu hromadila.

Se zvýšeným počtem úspěchů proti Lordovi orků jsem přirozeně měl větší příležitost získat Elixír na kompresi svalů nebo kostí. Teď už nestačilo sníst jeden nebo dva, aby mi to zvýšilo hodnoty. Musel jsem sníst aspoň deset.

OSO - kapitola 15 (1)

Kapitola 7 – Procházka a Naléhavá mise

...hmm. Bolel mě krk. Jestlipak jsem si ho přeležel.

Zatímco jsem přemýšlel o tomhle, vstal jsem. Spal jsem pod jasným slunečním světlem.

„Jo, takhle jsem usnul.”

Protáhl jsem se a zívl, odvrátil jsem zrak od stolu, na kterém jsem měl položenou hlavu, a rozhlédl jsem se kolem.

Náš základní tábor se proměnil na velká zázemí se třiceti lidmi.

Byly tu zbytky po včerejší večerní hostině, bylo tu spoustu lidí, co prostě na místě usnuli.

ICDS - kapitola 7

Kapitola 7 – Chlapec se stal průzkumníkem kobky (7)

Jak jsem byl ztracen ve vlastních myšlenkách, všichni už si rozebrali svoji odměnu. Ellos tleskl a upoutal tak na sebe pozornost.

„Dobrá práce, lidi. Bez každého z vás by se nám nepodařilo Lorda orků porazit. Jelikož jsme kolegové, co zkoumají kobku, bylo by skvělé, kdybychom zůstali ve spojení.”

„Zůstali ve spojení? Jak?”

„Ach, takže to nevíš. Můžeš poslat žádost o přátelství a můžete se kontaktovat, kdykoli jste oba v kobce.”

„Aha.”

DM - kapitola 213

Kapitola 213 – Rybaření

„Co to děláš nodesu?”

„Hmyz~?”

Pochi a Tama mi nakukovaly přes ramena, zatímco jsem vyráběl jeden nástroj.

„Tomuhle se říká muška.”

„Chlupatá housenka~?”

„Není to hmyz nodesu?”

ICDS - kapitola 6

Kapitola 6 – Chlapec se stal průzkumníkem kobky (6)

„Kuaaaaa! Člověkové, hned se s vámi vypořádám!”

„Obrněnci převezmou aggro! Slečno Shuno, buď připravená, abys mohla kdykoli převzít jejich roli!”

„Lorde orků, ty mizero, tentokrát to nebude tak snadné!”

„B-budu se snažit ze všech sil'!

„Všichni ostatní začněte eliminovat ostatní orky!”

„I kdybys to neřekl, Kang Shin je už u svého čtvrtého orka!”

OSO - kapitola 14 (3)

„...Shizu...ko.”

„Yun, ve hře jsem Sei, ne?”

Nepoužívej ve hře skutečná jména! Sei v takové situaci řekla něco mimo. Ale ten meč, co se na mě řítil, diagonálně odvrátila hůl.

„Proč nám stojíš v cestě! To je uživatel černého mláděte!”

„Není možné, aby Yun udělala něco špatného. A také mě požádala o pomoc, to stačí, abych ji ochránila.”

„Tak ji sejmeme silou!”

OSO - kapitola 14 (2)

„Dobrá práce, Yuncchi.”

„...haa, haa. Pomoz mi a nekoukej se jenom.”

„Hmm, to ne, nemožné. Vzdej to.”

Jak to Lyly říkal, mírně pokrčil rameny. Po čase med z mého oblečení zmizel a mláďata, co mě olizovala, se ode mě zdráhavě odlepila.

„Haa~ mám pocit, že jsem na ně byl moc měkký.”

ICDS - kapitola 5

Kapitola 5 – Chlapec, co se stal průzkumníkem kobky (5)

Cítil jsem se mnohem lépe, když jsem věděl, že jsem jí srazil hřebínek. Zdálo se, že Ellos nevěděl, co by měl dělat, když členové z kontinentu Luka šli utěšit Palludii, ale brzy jednou tleskl a náladu oživil.

„Takže to beru tak, že nikdo nemá žádný problém s tím, že se Kang Shin přidá k naší družině. Jakmile si Kang Shin odpočine po svém boji s orky, půjdeme hned na to.”

„Rozumím.”

„Jasně.”

ICDS - kapitola 4

Kapitola 4 – Chlapec, co se stal průzkumníkem kobky (4)

Neměl jsem žádnou hrdost, co by se dala zachránit, a ani jsem ji nepotřeboval. Příští týden jsem stál před těmi samými dveřmi a poslušně jsem zakřičel, že chci vstoupit do družiny. Pak se objevilo průhledné okno.

| Tohle je nástěnka na verbování družin. Klikni na požadovanou družinu a přidej se k ní. |


„Tak uvidíme. Lovíme Lorda orků, hledáme léčitele. Musí být ve vyšším levelu než 5. Jak hloupé, copak nejsou všichni v 5. podlaží v levelu 5?”

HK - kapitola 106

Kapitola 106 – Eruna a Aruna fantastická pohádka o vílách

~ Z pohledu Edelgardy; zhruba dva roky po závěrečné kapitole hlavního příběhu ~

V létě třetího roku po setkání se strýčkem Ritzhardem jsem já, moje mladší sestra, dědeček, otec a pes Ritz, čtyři lidé a jedno zvíře jeli do vesnice vil.

Babička a matka znovu zůstaly doma.

Poslouchejte dědečka a otce a buďte hodné. Než jsme vyrazili, tohle jsme slíbili. Otec se bál, že budeme spát na lodi, ale ta starost byla neopodstatněná. Moje mladší sestra četla knížky a já jsem kreslila.

Dorazili jsme za dva dny. Konečně jsme dorazili do malého přístavního města.

DM - kapitola 211-212

Kapitola 211 – Lulino vyhubení škůdců

~ Z Lizina pohledu ~

„Ufufu, jsi špatná, víš? Jelikož jsi sáhla na věci jiných lidí...”

Co mám dělat, Lulu mi přišla podivná.

„Teď se nech poslušně vyhladit.”

Když jsem se dívala na Lulu, co v ruce držela kuchyňský nůž, zatímco se temně usmívala, trochu mě zamrazilo v zádech.

„Ale, ale, jsi vyděšená? Takhle stáhnout ruce a nohy. To se tak snažíš schovat?”

ICDS - kapitola 3

Kapitola 3 – Chlapec se stal průzkumníkem kobky (3)

„Můžeš to směnit v Obchodě.”

„Směnit? Tím myslíš, že je můžeš směnit za wony? Je tam banka?”

„Přímo v Obchodě, hlupáku.”

I když jsem měl hodnotu inteligence na 10, příliš dlouho jsem žil jako hlupák. I když jsem si navýšil inteligenci, pořád bylo obtížné prolomit level, s kterým jsem se narodil.

OSO - kapitola 14 (1)

Kapitola 6 – Pomsta a Mág

Otevřel jsem oči, zdálo se, že jsem se probudil ve stejnou dobu jako včera. Viděl jsem, jak mezerou ve dveřích do srubu pronikalo tlumené světlo.

„...ráno, co. Musím vstávat.”

Musel jsem připravit snídani. Jelikož jsem byl jediný, kdo měl Smysl [Vaření], rychle jsem vstal a protáhl se.

„...ránko, Cloude.”

„Ach, ránko a dobrou noc.”

ICDS - kapitola 2

Kapitola 2 – Chlapec se stal průzkumníkem kobky (2)

Když jsem zaslechl všechna ta upozornění, nedokázal jsem se zklidnit. Jako první jsem si pomyslel: „Ano! Konečně jsem průzkumník kobky!” Další bylo: „Je řád Bronz 9 vysoký nebo nízký?” A jako poslední: „Co je lektvar?”

Cokoli dalšího bylo těžké nacpat si do hlavy.

„Ugh, začíná se mi motat hlava. Můžeš mluvit pomaleji?”

[Přeješ si podívat se na protokol zpráv?]

„Co to je protokol zpráv?”

DM - kapitola 210

Kapitola 210 – Seřino neštěstí

„Jsem doma.”

„Ale, slečno Sero. Vyřídila sis svoje záležitosti s panem vévodou?”

„Ano, jenom jsem potvrdila plán služeb.”

Když jsem byla u vedlejšího vchodu do chrámové síně vyhrazené personálu, pozdravila mě žena, co tu pracovala. Ta žena vždycky byla stráž během rozdávání jídla.

Byla jsem na vévodském hradě jen proto, že mě zavolal vážený dědeček. Na královskou konferenci příští jaro pojede dědeček a bratr Tisrad, otec nepojede. Rozhodlo se, že o něj budu pečovat, až se jeho fyzický stav zhorší.

ICDS - kapitola 1

Kapitola 1 – Chlapec se stal průzkumníkem kobky (1)

Můj otec byl přímým nástupcem klanu proslaveným svým uměním s kopím. Po celé Koreji byly další dávné klany bojového umění, ale můj otec byl dokonce i mezi nástupci silný. Jak jsem vyrůstal, ani jednou jsem neviděl, že by otec prohrál. Ale i tak si otec každý den stěžoval na svou smůlu a říkal věci, kterým jsem nerozuměl.

„Tsk, jaký má smysl být navenek silný? Bez qi je to jen na okrasu a bez významu.”

„Key? Ale já mám klíč!”

„Haha, ne key, ale qi. To je energie, co se střádá v těle.”

Samozřejmě mi bylo jenom osm, nerozuměl jsem, co otec myslí tou energií střádající se v těle.

ICDS - seznam postav

A protože to bude dlouhá cesta se spoustou lidí...
A jako vždy mohou následovat (a většinou následují) spojlery.


✿✿✿✿✿

ICDS - kapitola 0

Prolog. Nejlépe placená práce

Když mi bylo deset, můj otec mě usadil a zeptal se mě.

„Shine, víš, kdo v Koreji vydělává nejvíc peněz?”

„Prezident.”

Byl jsem nevinný.

„Špatně.”

„Hmm... Tak muži doktoři!”

„Zase špatně.”

„Muži právníci!”

„Ministerstvo rovnoprávnosti si tě odvede.”

„...Právničky?”

Po mé opatrné odpovědi můj otec řekl se srdečným smíchem: „Průzkumníci kobky.”

„...Ha?” Ve věku deseti let jsem se dozvěděl o existenci kobek.
-----------------------------------------------

~ A jedem na to! A protože prolog toho moc neřekl, za chviličku přibude i první kapitola. ~

~ Samozřejmě to bude mít seznam postav, přičemž si dovoluji zdůraznit, že se to tam spojlery jenom hemží. ~

Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Hlavní stránka>...<Následující>

DM - kapitola 209

Kapitola 209 – Baronův poklad

„Ach jo, otče. Zase se díváš na ten papír s autogramem?”

„Och, Soruno.”

Slečna Soruna se na svého otce barona, co se o samotě ve své soukromé komnatě díval na papír s autogramem jako obvykle, dívala mírně udiveně.

Tento papír s autogramem poslal jeho vazal z vévodského hlavního města. Bylo to napsané velkými znaky, co ještě nikdy předtím neviděli.

OSO - kapitola 13 (3)

Byly to bílé jednodílné šaty, co zakrývaly asi jenom půlku zad. Nakonec k tomu byly krátké spodky jako ohled vůči mě, co nesnášel sukně, ale lem šatů byl tak dlouhý, že je naprosto skryly.

„Hej, Cloude! Co má tohle znamenat!”

„Jéé! Yunina proměna!”

Do Magina ustaraného výrazu se vrátila vitalita, Myu a ostatním zářily oči.

„Hm, sluší ti to. Yun.”

KNM - kapitola 106

Kapitola 106 – Svět plný úsměvů

V zadní zahradě paláce v Dračí říši v tichosti stála postava v dlouhé róbě. Když by se člověk podíval pozorněji, zjistil by, že tato osoba měla štíhlou postavu a jeho dlouhé vlasy černé jako noc mu sahaly až k bokům. Měl na sobě černou róbu, co nebyla nijak moc zdobená, jen na límci měla zářivý diamant. A kolem ramen tyrkysově modrý plášť.

Zdálo se, že ten prostý oděv podtrhával jedinečnost jeho chladu a pýchy, a stačil jediný pohled a bylo jasné, že tato osoba nebyl nikdo obyčejný. Ale jeho totožnost byla ještě více zřejmá z té luxusní koruny, co měl na hlavě. Jediný člověk, co kdy měl korunu, nebyl nikdo jiný než císař Dračí říše.

„Liolo, ty ses stejně změnil...”

KNM - kapitola 105

Kapitola 105 – Už nezabiju

„Prohrál jsem? Prohrál jsem... hahaha!”

Zdálo se, že Dračí císař byl na pokraji šílenství. Jeho úsměv působil šíleně, naprosto přišel o svou obvyklou eleganci a klid. Z plných plic zakřičel: „Prohrál jsem. Tak mě zabij a radši to udělej rychle, protože pokud budeš otálet, použiju tohle tělo, abych se skryl všude, kam půjdeš, a zabiju všechny lidi, na kterých ti záleží!”

„Začněme s mým vlastním dítětem. Už dlouho jsem v sobě dusil hněv na Cappuccina. On bude první!”

DM - kapitola 208

Kapitola 208 – Na území barona Muna

~ baronský hrad – soukromá komnata barona ~
„Pane barone, přišli sir Zotor a Hauto.”

„Dobře, ať jdou dál.”

„S dovolením.”

DM - kapitola 207

Kapitola 207 – Anekdota z města Muno

„P-paní Nino, u hradní brány je skupina vozů s dopisem od pana rytíře Pendragona, co mám dělat?”

„'Skupina' vozů? Kde je ten dopis?”

„Tady.”

Pečeť z vosku na dopise byla rozhodně Satouova. Řekla jsem Yuyurině, aby nechala vozy čekat na nádvoří, a rozlomila jsem pečeť.

Cože? Nákladní list, co?

KNM - kapitola 104

Kapitola 104 – Závěrečný souboj

'N-nedokážu vyhrát... ale pokud prohraju, papa se ještě zhorší. Co bych měl dělat?'

Baolilong měl vlhké oči a hrozilo, že mu co nevidět vytrysknou slzy. Bez ohledu na to, jak se starého tátu snažil bombardovat, nezdálo se, že by se toho bál.

'Nedokážu vyhrát, ale musím vyhrát. Co mám dělat?' Baolilong se cítil bezmocně a v duchu zavolal na Liolu. Kdyby tu Liola byl, Baolilong by mu vběhl do náručí.

'Papa! Proč pořád spíš? Baolilongovi se po tobě strašně stýská.'

OSO - kapitola 13 (2)

Ryui a já jsme to v poklidu pozorovali, zatímco jsme se vyhýbali plamenům vycházejícím z ohnivého sloupce.

„<Očarování>——Rychlost!”

Očarováním jsem si ještě víc navýšil rychlost.

Zatímco Ryui se plamenům vyhýbal tak, že plně zužitkoval iluze, na které se specializoval, já jsem si tvrdohlavě předsevzal, že nesmím vypadat o nic hůř.

„<Kletba>——Inteligence!”

KNM - kapitola 103

Kapitola 103 – Dračí duel mezi otcem a synem

Baolilong se proměnil na nádherného a elegantního draka a nesl všechny k největšímu cvičišti. Ačkoli Dračí císař neoznámil, kdo bude jejich protivníkem, Kaiser a ostatní už odhadli, že to bude Miluo. Jelikož Miluo se velikostí těla nijak nelišil od malé hory, samozřejmě potřebovali velkou arénu.

„Baolilongu, poslouchej mě. Nesmíš prohrát, rozumíš?” Kaiser vážně nedokázal vymyslet dobrý způsob, jak Baolilonga s jeho dětinskou povahou přimět, aby ten boj bral vážně. A tak musel použít drsnější tón... Situace byla po pravdě řečeno celkem vážná, takže byl prostě naprosto upřímný.

Baolilong letěl, zatímco na Kaisera zíral svýma růžovýma očima, co byly naprosto zmatené.