ICDS - kapitola 97

Kapitola 97 – Udělení svobody (4)

Rezidenční oblast v kobce byla dneska napěchovaná lidmi jako vždycky. Ale já jsem mířil přímo ke své vile. Nešel jsem tam proto, abych si odpočinul, ale abych s pomocí Elfího pramene navštívil Elfí zahradu. V pavilonu po cestě k Lorettině srubu jsem tam viděl někoho, koho jsem při poslední návštěvě neviděl.

„Line!”

„Ach, jestlipak to není Kang Shin, Korunní princ, co zemřel na 40. podlaží?”

„Kuk!”

Věděl jsem, že si ze mě bude utahovat! Ale co dělal tady? Tázavě jsem se po něm podíval. Zároveň s tím jsem si všiml osoby vedle něj. Byla to roztomilá dívka s kočičíma ušima na hlavě, co pomalu míhala svým dlouhým ocasem. Byla to Lokamňau.

„Ahoj, mňau.”

„Ahoj, Lokamňau!”

„Nejmenuju se Lokamňau, ale Loka, mňau!”

„Aha, Lokamňau.”

„Kyaaaaa!”

Když jsem si udělal srandu z Lokamňau, obrátil jsem pozornost na Lina. Jako vždycky měl v puse cigaretu.

„Díky tomu, že se ti HP dostalo na nulu, mám týden volno, takže si užívám svoji sladkou dovolenou.”

„Aha. No, musíš být unavený z toho, jak jsi mi udělal všechno to vybavení. Znovu díky, Line.”

„Ty vážně nerad prohráváš, co...?!”

„Line, mňau, upekla jsem sušenky, mňau. Dej si, mňau! Všem chutnaly, mňau!”

Jak se Linovi třásla ruka, v které držel cigaretu, Lokamňau před něj strčila talíř, na kterém byla hromada věcí podobných sušenkám. Byly to předměty? Tím myslím, vypadalo to úplně jako předměty typu jedu!

„Ach, přemýšlel jsem, kam se všichni poděli... Loko, ty jsi je odehnala, aha.”

„To je hrubé, mňau! Všichni se třásli, protože to bylo tak výborné, mňau! Všichni řekli, že si je vezmou domů k snědku, mňau!”

„A potom toho ještě tolik zbylo...? Zatraceně, měli si vzít víc...!”

„To neříkej, mňau! Vyzkoušej je, mňau! Dala jsem do nich spoustu lásky k tobě, Line, mňau!”

„Nepotřebuju to... Ach, já vím.”

„Dobrá, Line, měj se pěkně. Lokamňau, fandím ti!”

„Hej, počkej! Kang Shine!”

„Aaach! Jsi hodný kluk, mňau! Ahoj, mňau!”

Neměl jsem v úmyslu vyzkoušet sušenky, kvůli kterým se strachem třásl i drakonián. Ukončil jsem Linův pokus mě přimět ty sušenky vyzkoušet, popřál jsem mu štěstí a zamířil k Lorettě. Ignoroval jsem Linův řev, co jsem matně slyšel za sebou, a odplivl si na zem. Dívka se mu snažila dát domácí sušenky! To byla situace přímo vystřižená z manhwy. Ani nemluvě o tom, že ta dívka byla kráska s kočičíma ušima, co ztělesňovala slovo „roztomilá”!

Doufal jsem, že je sní a pukne.

Když mě Loretta poprvé spatřila, uvítala mě, zatímco stříhala svýma dlouhýma ušima. Ale jak jsem jí vysvětloval, proč jsem sem přišel, její uši čím dál víc klesaly.

„Chceš se naučit techniku meče? Abys nakrájel netvory na sašimi?”

Loretta moji dlouhou a smutnou historku, kterou nikdo nemohl vyslechnout, aniž by zaplakal, přerušila v půli. Pak se na mě podívala, jako kdyby se dívala na hlupáka.

„Jsi hlupák.”

Řekla to!

„Proč si neuděláš nůž z ruky a nevliješ do ní manu?”

„Nemám důvěru, že bych to opatrně kontroloval. Ani nemluvě o tom, že je nelogické filetovat rybu rukou.”

„Proč nemůžeš vlít manu do svého kopí?”

„Snažím se skrýt fakt, že používám kopí.”

„Nevadí ti odhalit, že najednou dokážeš používat meče?”

„Učím se to teprve dneska, takže by na tom nemělo záležet.”

„Existuje lepší metoda, než tahle pracná a hrubá, Shine.”

Když jsem zaslechl Lorettina slova, začal jsem být mírně nervózní. No ano, vytáhla z kapsy zářící modrý kuchyňský nůž.

„Kuchyňský nůž ukovaný mistrem řemeslníkem schopný nakrájet všechny suroviny, i když jde o netvory, aniž bys musel znát byť jen základy techniky meče! Jmenuje se Všedrtič!”

„Není dovoleno všechno rozdrtit!”

„Když si ho koupíš teď, přihodím k tomu Spálit-na-bílý-popel, magický hrnec, co dokáže zahřát všechny suroviny na dokonalou teplotu!”

„Jak ten kuchyňský nůž, tak ten hrnec mají divné názvy... A taky není dovoleno, aby spálil věci na bílý popel!”

„Nebuď překvapený, je toho víc! Droga, magické koření, co dokáže proměnit chuť jakéhokoli jídla po jediné špetce! Pokud to jednou ochutnáš, možná na tom začneš být závislý a nikdy tomu nebudeš moct uniknout!”

„Droga? Je to narkotikum? Je, že?”

„Tato ohromující kombinace předmětů je jen za 99.900 zlatých! Jenom za 99.900 zlatých!”

„Prostě řekni 100 tisíc zlatých.”

„Z mého srdce pro Shina je těch 100 zlatých... servis!”

Když jsem viděl, jak Loretta svýma rukama vytvořila srdíčko, vážně jsem uvažoval, že ji pinknu do čela, ale zdržel jsem se toho. Místo toho jsem vytáhl 100 tisíc zlatých a dal jsem jí je.

„Ne, potřebuju jen 99.900 zlatých.”

„Tak ti dám 100 zlatých navíc jako servis z mého srdce pro tebe, Loretto.”

„A-ach.”

Uši se jí divoce míhaly. Jen jsem jí dal zpět zlato, co mi slevila, ale byla neuvěřitelně šťastná. Tenhle elf měl vážně rád peníze. Pak Loretta promluvila, jak mi s rozkvetlým úsměvem předala předměty.

„Dobře, udělám ti čaj, tak tu chvilku zůstaň. Huhu, Shine, jsi celkem zběhlý ve smlouvání.”

„Hm? Ach, čajový dýchánek s Lorettou je také pěkný, ale chci se na něco zeptat.”

Dal jsem si kuchyňský nůž, hrnec a koření do inventáře a snažil jsem se nasadit vážný výraz, abych vysvětlil, co se dneska stalo. Že jsem se setkal s dalším průzkumníkem coby nepřítelem a že byl momentálně spoutaný.

Ačkoli Walker souhlasil, že Brightmana zradí, jen jsem ho těžce zmlátil a nebylo tak snadné věřit Walkerovi, co celý svůj život strávil pod Brightmanovým velením. Potřeboval jsem způsob, jak si zajistit, že nezmění názor.

Když si Loretta vyslechla mou historku, vydala ze sebe zamyšlené „hmmm” a pak se s tichým výkřikem prohrabala svou kapsou.

„Něco dokonalého je přímo... tady. Duševní úmluva.”

Mělo to velmi nebezpečně znějící název.

„Hm, jelikož máš více než dvě dosažení, můžeš si koupit i tohle. Je to celkem snadné použít. Vlastní krví napíšeš obsah, co musí obě strany úmluvy dodržet. Nezáleží na tom, ve které řeči to napíšeš. Potom řekni, že uzavřeš duševní úmluvu a aktivuje se to.”

„To je celé? Tak jednoduše?”

„Ach, pokud jeden člověk úmluvu poruší, druhý mu sebere duši, takže si dávej pozor.”

„Tohle je vážně nebezpečná úmluva!”

„Ale potřebuješ něco takového, ne?”

Loretta Duševní úmluvu srolovala a dala mi to.

„Stojí to 1.000.000 zlatých, ale jelikož to za 500 let nikdo nekoupil, prodám ti to za 500 tisíc zlatých. To jsou výrobní náklady.”

„50% sleva, jů. Ale stejně to je drahé... Dobrá, tady.”

Dullahan mi dal 100 tisíc zlatých pokaždé, když jsem ho porazil, a jelikož jsem ho porazil více než 80 krát, neměl jsem nedostatek peněz. I poté, co jsem zaplatil za Strašáky člena družiny, Kupóny na bitvu s Pánem podlaží, lektvary, náklady na opravu vybavení a náklady na výrobu vybavení, co jsem zaplatil Linovi, pořád mi zbývalo kolem 7 milionů zlatých. Takže jsem si mohl 500 tisíc zlatých vyšetřit jen s lehkým povzdechem.

„Děkujeme za nákup, zákazníku!”

„Díky, Loretto. Věděl jsem, že přijít za tebou byl dobrý nápad.”

„J-já... ráda jsem ti pomohla. P-pokud tě bude cokoli trápit, vždycky za mnou můžeš přijít! Když za to zaplatíš, můžu ti dokonce vyrobit i to, co nemám!”

„Ne, pokusím se přimět Lina, aby se postaral o většinu mých potřeb. Jsem tu, protože mi HP kleslo na nulu. Setkal jsem se s Linem, ale nemohl jsem ho otravovat během jeho rande.”

„...Takže sem už nepřijdeš?”

Loretta svěsila uši. Svým způsobem to bylo roztomilé, takže jsem se chtěl dál dívat, ale Lorettino deprimované vzezření mě vylekalo a než jsem se nadál, vymlouval jsem se.

„N-ne! Tím myslím nepřijdu za tebou, jen když něco potřebuju. Budu chodit často, pokud tě to nebude obtěžovat, Loretto.”

„Vůbec mě to neobtěžuje. Vlastně se skoro k smrti nudím! Tak prosím choď často!”

Ne, pokud se tak nudíš, pracuj... Copak nejsi gildmistr...?




Když jsem se po čaji vrátil, Walker se vlekl po zemi, tělo a pusu měl ovinutou izolepou.

„Walkere, i jako housence ti to sluší...”

„Hmmm!”

„Jeho mluvení mě rozčilovalo, takže jsem ho umlčela.”

Hwaya na Walkera zahlížela se zrudlou tváří. Nejdřív jsem Walkerovi strhl izolepu z úst. Puha! Zakašlal a oddechl si a postěžoval si.

„Sakra, byl jsem jen zvědavý, jestli Mastifordová a ty— kuaaak!”

„Walkere, možná jsi prostě hloupý?”

Z Walkera se stala hořící housenka a silně se zmítal, ale rozhodl jsem se ho nechat být, dokud se Hwaya neuklidní. Když z Walkera vycházel mírně uzený pach, ukázal jsem mu úmluvu.

„Dobrá, uspořádáme obsah úmluvy mezi námi.”

„Vážně jsi důkladný. Dokonce jsi připravil něco takového... Jaký smysl ta smlouva má? Neříkej mi, že si myslíš, že mě dokážeš omezit zákonem?”

„Ne, a nesnažím se tě omezit. Tohle je Duševní úmluva, je to jen věc, co mi dá tvou duši, když úmluvu porušíš. Moc se tím netrap.”

„Jak se tím můžu netrápit?! Radši bych se nechal omezit zákonem!”

„Ale nemáš na výběr!”

„Sakra, ne! Tohle nedělám!”

„Co, takže jsi měl v plánu náš slib porušit...?”

Hwaya promluvila tichým hlasem a vytvořila v ruce plameny. Bílé plameny. Byl to neuvěřitelně horký plamen. Zdálo se, že si Walker všiml, jak je to nebezpečné, neboť nasucho polkl. Pak si tu úmluvu v tichosti přitáhl k sobě.

Článek jedna. Edward Walker (bylo to jeho skutečné jméno) nebude schopen přímo nebo nepřímo ublížit Hwaye Eleni Mastifordové nebo Kang Shinovi a toto se vztahuje na jejich rodinu, příbuzné a přátele.

„No, samozřejmě, ale trochu mě trápí, co přesně to přímo a nepřímo zahrnuje.”

„Jednoduše řečeno ti není dovoleno klít. A taky pokud se znovu pokusíš mě šmírovat, tvoje duše možná vyletí z toho mentálního stresu, co možná zakusím.”

„To neudělám!”

Článek dvě. Kang Shin vezme Edwarda Walkera v bezpečí do Koreje a pomůže mu žít svobodným životem za předpokladu, že neporuší článek jedna.

„Ale co máš v plánu? Nebude snadné vyhnout se Brightmanovým očím.”

„Neboj se, mám své metody.”

Článek tři. Edward Walker provede následující úkoly výměnou za to, že jeho zvrhlé počínání nebude veřejně či soukromě odhaleno.

Zaprvé. Zničit všechny informace ohledně Hwayi Eleni Mastifordové v Brightmanově držení a použít svou schopnost průzkumníka kobky, aby jí co možná nejvíce pomohl. A také nejmenovat nikoho průzkumníkem kobky bez svolení Hwayi Eleni Mastifordové.

Zadruhé. Dokonale strážit Kang Shinovu mladší sestru Kang Yuu.

„Co je tohle?”

„Je to přesně to, co se tam píše. Ten mizera Brightman má fotku, jak se k-koupu... nesnáším to! Všeho toho se zbav! A až později vytvořím organizaci průzkumníků kobky, budeš muset pomoct. A pak budu potřebovat i tvé právo jmenovat průzkumníka kobky... To je moje podmínka.”

„Ne, ten první úkol jsem čekal... Yeon Hwawu, nebo spíš Kang Shine. Co myslíš tím strážit tvou mladší sestru?”

„O čem to mluvíš? Přijal jsem tě na naši stranu jen kvůli tomu,” řekl jsem a zahlížel jsem na Walkera.

„Víš, moje mladší sestra je nebezpečně roztomilá. Ačkoli jsem nainstaloval nějaká ta bezpečnostní zařízení, žijeme v nebezpečném světě. Až se mé mladší sestře něco stane a bude v maléru, potřebuju někoho, kdo by ji ochránil, než se tam dostanu. Tvoje schopnost utajení a fyzická schopnost je na strážení dokonalá!”

„Ty... jen kvůli něčemu takovému...”

„Něčemu takovému?”

Ta pěst, co jsem zvedl, probíjela bleskem. Mám toho mizeru zabít? Hwaya si povzdechla a zastavila mě.

„Musíš Shinovu mladší sestru strážit jen od rána do odpoledne, potom budeš mít volno. Můžeš být v kobce nebo kdekoli jinde. Z které že kobky jsi řekl, že jsi?”

„Třetí kobka... zatraceně, můj každodenní život bude naprosto pryč.”

„Ach, moc hlučíš! O víkendech budeš mít volno. Prostě to ber jako práci!”

„Kuk, práce, kdy potají strážím nějakou mladou holku... To bych radši zbytek života zůstal v kobce.”

„Shine, nezabíjej ho.”

Už jsem Walkera boxoval do tváře, ale naštěstí nezemřel.

„Pche, pochopíš to, až moji sestru uvidíš. Vlastně budeš vděčný, že jsem ti dal příležitost strážit tak pěkné a rozkošné vtělení archanděla.”

„Kuuk... To je tak pěkná?”

„Pokud jí zkřivíš jen vlásek na hlavě, jsi mrtvý. Rozsápu tě na kusy a spálím na uhel. Pak tě znovu oživím, znovu tě zabiju, najdu tě v pekle a proměním tě na prášek.”

„J-je to v úmluvě! Vím to, i když mi nebudeš vyhrožovat!”

Článek čtyři. Na požádání Hwayi Eleni Mastifordové nebo Kang Shina se Edward Walker zúčastní Akčních nájezdů a Akčních kobek. Tento článek má prioritu před článkem dva a tři.

„To je celé.”

„Vážně toho po mě chceš hodně...”

„Nelíbí se ti to? Chceš, abych ti dal i plat?”

„To nepotřebuju. Nepotřebuju, abys mě ještě víc sekýroval.”

„Tak dobrá, opakuj po mě. Uzavírám duševní úmluvu.”

„Huu... Sakra. Uzavírám duševní úmluvu.”

Jakmile jsme to oznámili, Duševní úmluva se vznesla do vzduchu a úžasně shořela. Walker okamžitě poté pocítil bolest a válel se po zemi.

„Kuuuuuuak!”

„Ach, možná nás nemůže proklínat ani v duchu. Slyšel jsem, že tě bolí srdce, když se má úmluva co nevidět porušit. Pokud budeš pokračovat, tvoje duše vyletí ven, tak si dávej pozor.”

„Odvolej to, sakra, odvolej to! Kuaaaaaak!”

Nebyl jsem si jistý, jak dlouho potrvá, než se Walker uklidní, ale nebyla to moje věc. Když jsem s ním vyřídil svoje věci, vstal jsem ze svého místa s osvěženou myslí. Hwaya na mě zvědavě vzhlédla.

„Kam jdeš? Museli jsme se vypořádat s Walkerem a dokonce jsi musel do kobky pro předměty, ještě jsme ani neměli čas na večeři.”

„Huu, Hwayo, musím něco udělat. Něco vážně důležitého, co musím udělat hned teď.”

„Nevím, co to je... ale potřebuješ moji pomoc?”

„Ne, je to něco, co musím udělat sám. Dobrá... tak já půjdu. Možná se opozdím, takže se můžete najíst beze mě.”

„D-dobře. Hodně štěstí...?”

Dokonce i jak mi Hwaya mávala na rozloučenou, zvědavě nakláněla hlavu ke straně. Odešel jsem z její vily. Město a jezero bylo naprosto temné. Nikdo nebyl v dohledu a daleko v jezeře nad hladinu vyskočil rozplývající se tuňák...! Znovu jsem zkontroloval, že kolem nikdo není, a navlékl jsem si své Šupinové brnění karmínového draka. V ruce jsem měl Všedrtič.

„Sašimi z rozplývajícího se tuňáka... Počkej na mě, už jdu!”

Druhého rána byla hlášení o podivném netvoru, co běžel po hladině jezera (vypůjčil jsem si Ruyueinu moc), ječel, aby přilákal netvory (Provokace) a svolával bouře, aby je zabil (Živelná bouře). Naštěstí mě neviděli krájet rozplývajícího se tuňáka na sašimi...!
-----------------------------------------------

Autorovy poznámky:

Dá se tomu říkat svoboda...? (Autor přemýšlí)

Walker se přidal ke družině s pomocí Duševní úmluvy! Bambadabam! Získal jsi dobrého vraha, co můžeš zapřáhnout do práce!

PS.: 1) Těžko popsatelné sušenky: odkaz na Nyaruko: prolezlé láskou

2) Název hrnce Spálit-na-bílý-popel: odkaz na slavnou scénu z Ashita no Joe

-----------------------------------------------

~ Tak jsme se vypořádali s Walkerem. Hlavní hrdina má svého prvního otro... ehm, vazala. V příští kapitole se konečně vypravíme na (oficiální a ne to Shinovo pokoutné po nocích) lovení v Plošné kobce a dokonce se tam mihne i boss! ~

<Předchozí>...<Následující>