OSO - kapitola 4 (2)

Následující den. Abych šel na lov Písečných lidí s Takuem a ostatními, přišel jsem na sraz u západní brány brzy.

Kdybych nepřišel aspoň deset minut před určeným časem, byl bych nervózní.

„Taku, jsem tu.”

„Rychlý jako vždy. Jsi třetí,” řekl Taku a uvítal mě.

Na místě setkání byli dva lidé, Taku a Kei. Vypadalo to, že zrovna vedli chlapskou konverzaci, zdálo se, že byli dost zapálení.

KNM - kapitola 99 (1)

Kapitola 99 – Projekt Černá díra

Ohnivá koule se k ní užuž měla dostat, ale Anežka se po ní jen prostě podívala, její oči jako by říkaly „proč je ta ohnivá koule tak blízko, je tu takové vedro, nesnáším to”, nebyl v tom ani náznak strachu z toho kouzla.

Idojin prázdně zíral na tu podivnou dívku. Měl pocit, že je na tom něco divného; pomyslel si, že si tahle dívka možná myslela, že se ji neodváží zabít?

Ale co se stalo v následujících sekundách dokázalo, že Anežka nepomýšlela na sebevraždu, a ani nepochybovala o Idojinově ochotě ji zabít. Protože ji Meinanův ochranný štít ochránil. Když se zvedl dým, co vznikl z výbuchu ohnivé koule, ten dým pročísla šipka a vystřelila přímo k Idojinovi.

OSO - kapitola 4 (1)

Kapitola 4 – Golem a Třetí město

Třetí den, co jsem se přihlásil do [OSO], zbývala jenom hodina do deseti večer.

Upřímně řečeno musím něco udělat, než se vydám někam jinam. Myšlenkami jsem se zabýval jenom hrou.

V naší domácnosti jsou během léta rodiče velmi zaneprázdnění, protože oba vydělávají. Navíc jsou prázdniny, takže Miu je celý den doma. Musím připravit tři jídla, uklidit a udělat domácí práce počínaje praním.

DM - kapitola 171

Kapitola 171 – Noc během večírku

Tady Satou. Mám pocit, že poté, co se ze mě stal pracující dospělý, jsem spoustu Vánoc strávil v kanceláři. Kdyby březen nebyl konec daňového roku, možná bych konec roku strávil mnohem uvolněněji.

DM - kapitola 170

Kapitola 170 – Vánoce

Funfunfu~ Funfunfu~ Funfunfun, fu, fu~

„Arisa je nechutná nodesu.”

„Jsi v pořádku~?”

Mumumu, jaká drzost!

„Jen se připravuju na Vánoce.”

„Vánoce?”

„Je to zábava nodesu?”

DM - kapitola 169

Kapitola 169 – Pochi a děsivá věc

„Pochi, chceš slyšet pěkný příběh?”

„Ta tvář je špatná tvář nanodesu. Arisa mě oklame nodesu.”

„Ale~ ne, něco takového neudělám, víš?”

Arisa mluvila o nějaké skvělé věci nodesu. S tímhle můžu říct sbohem rybímu životu nodesu.

„Pane! To je strašné nanodesu.”

HK - kapitola 88

Kapitola 88 – Ainin a Emmerichův útěk z lásky?!

~ V příběhu po 47. kapitole. ~

Odešla jsme z vesnice a mířili jsme do Emmerichovy země.

Když jsem utekla z vesnice, konečně jsem se vzpamatovala, když jsme se nalodili na loď. V kajutě byla patrová postel a také závěs na rozdělení místnosti. Mohla jsem mít své soukromí, ale to nic neměnilo na tom, že jsme sdíleli jednu místnost.

Emmerich se mě s lehkovážným přístupem zeptal, jestli chci spát radši nahoře nebo dole.

„Něco takového, to je jedno.”

DM - kapitola 168

Kapitola 168 – Orion a zkazka

Přišel dopis od otce, s kterým jsem už dávno ztratil kontakt.

Bylo mi řečeno, že kvůli démonovi bylo baronské území na pokraji zhroucení. V té době do města Muno dorazil kupec se svým doprovodem a díky němu baronské území uniklo zkáze.

Může pouhý doprovod kupce bojovat s démonem?

Copak ten kupec otce neklame?

Když jsem se doslechl, že otec udělil tomu kupci čestný titul, to podezření se akorát prohloubilo.

OSO - kapitola 3 (3)

„Tak vysoký level!”

„To je normální. Jednou už jsem to dělala, takže teď to zvládám efektněji. A Smysly se hůř zlepšují od levelu 20 a výš, nemusíš se tím trápit, víš?”

Myu je úžasná, že za takovou chvilku proměnila [Meč] na [Jednoruční meč].

„Vlastně se mi vede líp než v beta verzi. Přece jenom mám rozdíl ve financích a vybavení.”

Začala si broukat a šla napřed. Jo, musím si pospíšit a trochu si našetřit, přísahal jsem si v duchu.

DM - kapitola 167

Kapitola 167 – Sera

Na místě, kam mě můj strýček pozval, byli neznámí muži. Ach, i když mě před tímhle varovali, co jsem hloupá, že jsem svému příbuznému věřila?

Unesli mě a přinutili mě spolknout něco jako vejce. Zaseklo se mi to v hrdle a pokoušela jsem se to mnohokrát vyzvrátit, ale přinutili mě spolknout nějaký lék a já pak ztratila vědomí.

Když jsem otevřela oči pak, do zorného pole se mi dostal známý strop a tvář vrchní kněžky. Také jsem měla pravdu, že jsem si myslela, že mi je to místo povědomé, neboť to byla svatyně v Tenionině chrámu.

DM - kapitola 166

Kapitola 166 – Urozená kněžka

„Ringrande!”

V prostorné soukromé komnatě se rozléhal hlas mladé dívky.

„Ringrande!”

Dívka udeřila polštářem, co si nesla, do pohovky, jako kdyby ze sebe sypala své černé emoce.

„Riin, graaan, de!”

OSO - kapitola 3 (2)

Čekala na mě hladová Miu, co se skláněla, aby se na mě podívala.

Jak jsem se opíral o pohovku a Miu na mě zírala s bezvýraznýma očima, honem jsem šel do kuchyně připravit večeři.

„Brácho, bez ohledu na to, jak moc se ve hře bavíš, nezapomeň udělat večeři.”

„Hm, stydím se.”

Po večeři jsme seděli naproti sobě a pili čaj. Ano, zabral jsem se do hry a zapomněl jsem připravit večeři, to bylo špatné. Ale ty se taky někdy zpozdíš, ne?

DM - kapitola 165

Kapitola 165 – Mia a dietní omezení

Jídlo lidské rasy je výborné. Bylo vážně výborné, víte? Ale bylo vážně nebezpečné. Poučila jsem se, víte? To bylo nedávno—

„Nejsilnější je hamburgský steak nanodesu.”

„Mňam mňam~”

„Já mám ráda něco pevnějšího, ale to nezastiňuje chutnost hamburgského steaku. Je vážně dobrý.”

DM - kapitola 164

Kapitola 164 – Arisa a Ďáblova skříňka

Dneska jsme měli na dvoře vily grilovačku.

„Ku, té vůně škvařícího masa není nikdy dost.”

„Tarararara~”

„Nodesu!”

Tama, jestlipak měla takovou radost, nedokázala říct „tamaranai”. Znělo to trochu, jako kdyby zpívala, bylo to vážně roztomilé (Pozn.: tamaranai se dá volně přeložit jako nedostávat se, takže to je část Arisiny předchozí repliky).

Ale Liza, co ve vší vážnosti dohlížela na maso s kostmi, co se grilovalo, byla trochu děsivá. Jelikož pán připravil spoustu masových rožňů, všichni se najedli, co hrdlo ráčilo.

DM - kapitola 163

Kapitola 163 – Vrchní kněžka Tenion (2)

„Vrchní kněžko, jsem doma.”

Sera vešla do svatyně, zatímco vypadala živěji než kdy dřív. Tohle dítě vždycky vypadalo šťastně, ale bylo vzácností, aby byla takhle veselá.

„Co se stalo, Sero? Setkala ses se svým milým?”

„T-tak to není! Pan rytíř není můj milý.”

Tohle dítě vážně špatně lhalo.

Jelikož mě to trochu zaujalo, zeptala jsem se na toho pana rytíře.

OSO - kapitola 3 (1)

Kapitola 3 – Křišťálový strom a Myu

Když jsem si vzpomněl, jaká sranda to byla lovit s Takuovou družinou, pomyslel jsem si, co kdybych šel lovit s jinou družinou—ale neměl jsem žádnou, ke které bych se přidal.

Smutné bylo, že jsem neměl odvahu někoho pozvat.

Taku a Myu řekli: „Zkus si nejdřív sám udělat konexe s ostatními lidmi.” Aby tohle řekla staršímu bráchovi jeho mladší sestra, bylo překvapení.

Nezorganizoval jsem žádnou družinu s ostatními a místo toho dál pilně sbíral, jako kdyby na tom závisel můj život.

DM - kapitola 162

Kapitola 162 - Vrchní kněžka Tenionu (1)

„Vážená vrchní kněžko! Pohroma!”

Ach jo, to bylo ale beznadějné dítě. Aby mu chyběl klid, když mu brzy bude 40, myslím si, že to bylo trochu problematické. Možná bych mu teď měla dát nějakou přísnou radu?

„Co se děje, vrchní knězi. V chrámu máš vyšší postavení než já, takže bys mě neměl oslovovat jako 'vážená'.”

„Omlouvám se, vážená vrchní kněžko. Ne, teď na tohle není čas!”

„Uklidni se. Co se stalo?”

„Někdo unesl kněžku z chrámu Parion a Garleon.”

OSO - kapitola 2 (3)

Ačkoli jsem zkontroloval svůj level, než jsem odešel z lesa, nevzpomínám si, že bych dělal něco ve spojitosti s [Mísením]. A přesto se mi zvýšil level, což znamená, že to bylo něco ve spojitosti s prací na tomto poli.

Tak nějak přemýšlím, jestli přidání kostí a mulče do půdy jako hnojivo se dá takhle vyložit. Pokud ano, pak s tím můžu souhlasit. A také mi k receptům přibylo hnojivo. Jinými slovy se to považovalo za produkt vyrobený mnou. Hmm. To je podezřelé. Dá se to připravit bez mísící sady.

Ale... no coby.

Nakonec jsem zasel semínka a byl konec. Na poli za 3.000G bylo dvacet míst na semínka. Zdá se, že bylinky se dají sklízet po jednom dni. Zase fantazie, co?

DM - kapitola 161

Kapitola 161 – Ork alchymista

Pocházím z dávné, vyhynulé rasy – ork Ga Hou.

Jsem potomek bláznů, co následovali démonického lorda, co si udělali nepřátele z celého světa a které před několika stovkami let zničili. Dokonce i teď by se po světě mělo schovávat několik skupin, ale žádná rasa nás pravděpodobně nepřijme.

I když byla říše orků zničená před více než 600 lety, svět nikdy nezapomněl na zločin spáchaný orky. Jelikož jsme byli dlouhověcí, naučili jsme se moudrost a techniky, jak přežít na minimu v různých koutech světa. Už jsme nebyli vhodní objevit se na světě.