překlady od Tadomi: DM

Kapitola 164 – Arisa a Ďáblova skříňka

Dneska jsme měli na dvoře vily grilovačku.

„Ku, té vůně škvařícího masa není nikdy dost.”

„Tarararara~”

„Nodesu!”

Tama, jestlipak měla takovou radost, nedokázala říct „tamaranai”. Znělo to trochu, jako kdyby zpívala, bylo to vážně roztomilé (Pozn.: tamaranai se dá volně přeložit jako nedostávat se, takže to je část Arisiny předchozí repliky).

Ale Liza, co ve vší vážnosti dohlížela na maso s kostmi, co se grilovalo, byla trochu děsivá. Jelikož pán připravil spoustu masových rožňů, všichni se najedli, co hrdlo ráčilo.

Dnešní prototyp byl pudink.

Byl velmi dobrý, ale jelikož pán byl neustále nespokojený s [Karamelovou omáčkou], měl to celkem těžké.

„Hm~, špatně. Je to jen sladké, vůbec v tom není hořkost.”

„Výborné.”

Ačkoli jsme si s Miou myslely, že to je výborné, pán a Arisa stále nebyli spokojení. Ach Ariso, i když si stěžovala, stejně to všechno snědla. Copak zrovna nesoutěžila s Pochi a ostatními v pojídání [Smažené rýže], které snědla spoustu?

Jelikož byla v období růstu, měla velký apetit, ale jestlipak bude v pořádku, když tak moc jí?

Pán mě pochválil, když spatřil kombu, co jsem koupila v koloniálu v centru. Váhala jsem, protože byla trochu drahá, ale jsem ráda, že jsem ji koupila. Poděkuju prodavači, co mi ji doporučil (Pozn.: Kombu = druh řasy).

Tím myslím, nejenom že mě pán pochválil s úsměvem od ucha k uchu, ale také mě objal a pohladil mě po vlasech.

Ehehehe~ dneska si vlasy umývat nebudu.

„Krabové nabe je přece jenom nejlepší~ ale jak jsi získal tuhle vidličku na kraby.”

„Ach, zrovna jsem ji vyrobil.”

„Kuu, jdi k čertu, ty podvodníku, ale je ti odpuštěno. Přece jenom mi nepřijde správné jíst kraby bez tohohle~”

Jak Arisa řekla, s touhle vidličkou bylo snadné vytáhnout krabí maso.

Krabi jsou výborní, ale všichni byli zticha. Mia vypadala trochu osaměle, ale vytrvale jedla [Pilaf], co pán připravil exkluzivně pro ni.

„Mio, dej mi ochutnat lžičku pilafu.”

„Ariso, přejídáš.”

„S tím se nedá nic dělat, ne, se všemi těmi výbornými věcmi musím~♪”

Copak vážně nejí až moc?

Když Arisa spatřila magický nástroj s kruhovou deskou tyčkou propojenou s dřevěnou skříňkou, co pán nesl, plnou rychlostí utekla z místnosti.

Překvapilo mě to. Že se Arisa dokáže tak rychle pohybovat.

Pochi a Tama, kterým dal pán rozkaz, se vrátily do místnosti, jen co Arisu chytily. Aby byla Arisa takhle neochotná, copak to je asi za magický nástroj? Jelikož je to něco, co pán koupil, nemyslím si, že by to byl špatný nástroj.

„Takže další je Pochi.”

„Ano nanodesu.”

Když si stoupla na desku, vypadalo to, že se střelka na disku pohnula. Pán Tamě vyhuboval, když se chtěla té střelky dotknout.

„Trochu těžší, ale hádám, že jsi ve standardním rozmezí. Jelikož je z jiné rasy, BMI nemá smysl, ale musím si zapsat tělesnou váhu a změny.”

Tělesná váha, ano? Ten termín jsem nikdy neslyšela, ale z nějakého důvodu jsem o krok ustoupila, jakmile jsem to zaslechla.

„Lulu, teď ty.”

„A-ano.”

Trochu jsem váhala, ale pak jsem na to rozhodně skočila.

„Nemusíš na to jít s takovou silou, buď jemnější, dobře.”

„Ano, omlouvám se.”

„Není třeba se omlouvat. Lulu, jsi lehčí než standard, co? Hádám, že bude lepší, když budeš jíst trochu víc masa a mléčných výrobků.”

Ulevilo se mi, když to podle pánova výrazu vypadalo, že jsem tím soudem prošla.

„Ne~ slíbila jsem své mrtvé babičce, že už na ten ďábelský nástroj více nevlezu~”

Ale já si myslela, že Arisina babička zemřela ještě předtím, než se narodila.

I když pán řekl, aby to vzdala a vylezla na to, pořád vzdorovala. Nakonec si na to pán stoupl, zatímco Arisu nesl, zkontroloval číslo a pak položil Arisu na zem. Pak si na to znovu stoupl a zkontroloval číslo.

Nejdřív jsem si myslela, copak to asi dělá? To jsem si pomyslela, ale pán byl úžasný. Všimla jsem si, že se snažil zjistit rozdíl mezi těma dvěma čísly, aby získal Arisinu hmotnost.

„Ariso.”

„Uu, byla jsem pošpiněna...”

„To stačí, jsi mírně obézní. Od zítřka máš zakázáno jíst maso a dávat si nášup. Svačiny a sladkosti jsou samozřejmě také zakázané.”

Proto jsem ji varovala, že jedla až moc.

Přemýšlela jsem, proč Pochi a dokonce i Tama vypadaly, jako kdyby jim skončil život? Dokonce i Liza a Mia se za Arisu tiše modlily.

„Budu držet dietu s tebou, takže si dejme za cíl, že za měsíc zhubneš o pět kilo.”

„N-nesnáším diety~~~~~”

Toho odpoledne se rozléhal Arisin smutný jekot.

Postskript.

Díky pokrmům [bez kalorií], co pán připravil, se zdá, že Arisina [dieta] v bezpečí pominula.

Měla jsem pocit, že Pochi a Mia, co ji nevinně povzbuzovaly, se také trochu zakulatily. Také si musím dávat pozor. Budu dělat cvičení nahoru a dolů a protahování jako obvykle, ne víc než třikrát jako obvykle!
-----------------------------------------------

~ Jedna z "prázdnějších" bonusových kapitol... ~

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav