ICDS - kapitola 211

Kapitola 211 – Třetí zkrocení (2)

Ačkoli jsem byl stále v pozici, kdy jsem ji mohl bodnout kopím, Královna succubů se vzdala obrany. Pak se chopila mého kopí a odstrčila ho.

„Mohl bys tuhle hrubou věc dát pryč? Chci, aby mě můj drahý manžel nabodl kopím jen v posteli... Kyak?!”

Pleskl jsem ji po hlavě. Mělo by to bolet.

„Nedělej tak vulgární žerty. Pokud chceš mluvit, promluvme si. Poslouchám.”

ICDS - kapitola 210

Kapitola 210 – Třetí zkrocení (1)

Okolní scenérie se začala rozplývat, jako když člověk vstoupí do brány. Než jsem se nadál, ocitl jsem se na kopci v záři zapadajícího slunce. Přede mnou byl gotický hrad, co zdánlivě probodával nebesa.

Brána hradu se pak se zaskřípěním otevřela, i když na ni nepůsobila žádná vnější síla. V mžiku se atmosféra změnila, neboť se zdálo, jako kdyby se ke mně ten hrad přiblížil. Zevnitř se linula sladká vůně, zdálo se, že byla schopná muže očarovat. Zjistil jsem, že moje Absolutní duše už byla plně aktivovaná.

TK - Ego (5)

„—Sagara Keisuke.”



Kishitanimu—ne, Sagarovi v převleku za Kishitaniho se údivem rozšířily oči.

„Promiň, že jsem chodil kolem horké kaše. Chtěl jsem tě vydráždit a trochu zahnat do slepé uličky, když jsi byl vůči mě tak ostražitý. Kromě toho jsem se chtěl ujistit, že máš pořád nějakou tu svobodnou vůli. Od teď buďme upřímní, dobře?”

TK - Ego (4)

Kishitani byl v obležení druhých jako obvykle.

Evidentně jim vysvětloval náš domácí úkol. Co jsem já věděl, jeho známky byly na naší škole v nejnižších hladinách. Přece jenom mi dělal společnost při reparátech. Kromě toho se vyhýbal práci navíc, jako kdyby to byl mor. Navzdory tomu se velmi zlepšil jak ve škole, tak ve sportu, a teď dokonce učil ostatní.

Nový a lepší Kishitani nebyl jen náznak naděje a jeho pověst se zlepšila.

TK - Ego (3)

Dneska moje kopie přišla dřív, než jsem čekal.

„Co se děje? Neříkej mi, že sis myslel, že bude v pořádku se ulejvat?”

Nechtěl jsem si to přiznat, ale bylo to velmi možné. Vzhledem k tomu, že to byla moje kopie.

„To bych neudělal! Tedy dokud mi to nerozkážeš. Ach, začal jsi být nervózní, protože jsi mi rozkázal akorát to, abych šel do školy? Neboj se, nebudu si hrát se slovíčky!”

TK - Ego (2)

„Haa... haa... haa...”

Lapal jsem po dechu a co nevidět jsem se měl zhroutit kvůli nedostatku kyslíku. Třásl jsem se tak moc, že jsem nedokázal stát, aniž bych se rukama opíral o kolena.

„Tady!”

KY - kapitola 87

Kapitola 87 – Vyšetřování po sežrání

Na první pohled se to podobalo Shayně.

Dívka velikosti dlaně s plavými vlasy po ramena, v bílých šatech a s párem průhledných křídel na zádech.

Ale rozhodným rozdílem bylo, že všechno měla pokryté krví, a kvůli její tak nějak roztomilé tváři to působilo ještě podivněji.

„Co to kruci...”

TK - Ego (1)

Ego

Přáli jste si někdy, abyste existovali dvakrát?

Teď nemluvím o dvojčatech nebo něčem takovém. Mluvím o vašem druhém „já”, co vás může zastoupit.

Tak mě tak napadá, v jednom slavném anime, co jsem sledoval jako dítě, byl robot-kopie. Aby se hlavní hrdina mohl chovat jako záhadný superhrdina, vyrobil robota, co měl do školy chodit místo něj. Ten robot měl pár úžasných schopností: měl vlastní vůli, jednal nezávisle a pak své vzpomínky mohl sdílet s hlavním hrdinou.

DM - kapitola 255

Kapitola 255 – Magické kovy

Tady Satou. Pokud si práci rozdělíte na menší části, dokonce i složitá práce může být nečekaně snadná. Dokonce i obtížnost rozsáhlého programu se dá rapidně snížit, když se to chytře rozdělí. Ačkoli to těžké na tom je to chytře rozdělit na menší díly, že?

KY - kapitola 86

Kapitola 86 – Objev a následné setkání

Ačkoli jim Feuille řekl, že je jeho vesnice dvě hodiny cesty, zdálo se, že to opravdu bylo dle standardu elfů, neboť uplynul zhruba dvojnásobek té doby, než dorazili k něčemu, co se podobalo vesnici.

Cesta tam nebyla snadná, po cestě dál viděli věci, co spolu bojovaly a u kterých vítěz sežral poraženého. Jelikož neustále vídali takové krvavé scény, Feuille nejprve zbledl a pak zbělal jako stěna, zatímco Loren a Lapis se tvářili znechuceně.

„Ta zvířata útočí i na nás. Kdo ví, co by se stalo, kdybychom s sebou neměli Shaynu.”

ICDS - kapitola 209

Kapitola 209 – Kvalifikace průzkumníka (6)

Jelikož jsem si zrovna sundal triko, abych se osprchoval, v tak rozpačitém stavu jsem se ohlédl na Hwayu.

„Cože?! Proč najednou zemřeli?”

„Byli úmluvou provázaní se mnou.”

„Úmluvou? To myslíš...” Omráčeně jsem se jí zeptal: „To myslíš, že zemřeli, protože se vzepřeli úmluvě?”

DM - kapitola 254

Kapitola 254 – Trénink (2)

Tady Satou. Na tomto světě nebyl žádný maximální level. Ale bylo mnoho lidí, co si mylně mysleli, že růst měl svůj limit, neboť počet EXP potřebný na další level exponenciálně narůstal.

ICDS - kapitola 208

Kapitola 208 – Kvalifikace průzkumníka (5)

Druhého dne se členové Revivalu vrátili tam, kam patřili. Leon se vrátil do Ameriky, Sophie do Británie a Michel do Francie. Ale Sumire a Van řekly, že zůstanou v Koreji.

„Chci tu zůstat a víc pomoct Hwayě. A taky se chci mnohem víc učit bojové umění od tebe, Shine.”

„Ale Sumire...”

„Budu v tvých rukách!”

ICDS - kapitola 207

Kapitola 207 – Kvalifikace průzkumníka (4)

Se 14. podlažím Beyond před sebou jsem odešel z kobky a přidal jsem se k Hwayě, abych pozdravil Ilaydu Van a Laze Michela. Ačkoli jsme získali spoustu pozornosti, ani Hwayu, ani mě to moc nezajímalo.

„Koupila jsem budovu v Soulu, můžeme ji použít jako náš gildovní dům.”

„To je dobrý nápad. Přece jenom se nemůžeme setkávat jen v Rezidenční oblasti. A kde je vůbec Ina?”

ICDS - kapitola 206

Kapitola 206 – Kvalifikace průzkumníka (3)

Od 61. podlaží se začali objevovat netvoři typu netopýrů. Ačkoli v kobce nikdy nedávalo smysl, jací netvoři se objevili, netopýři byli stejně naprosto mimo mé očekávání. Rozhodně mě nikdo nemohl vinit, že jsem si myslel, že budou až příliš slabí.

Samozřejmě to nebyli malí netopýři, co se nacházeli na Zemi. Byli to obrovští netopýři s drápy jako čepele a křídly ostrými jako břitva, z kterých stříleli auru. Kvůli té své vysoké mrštnosti a útočné moci byli mnohem obtížnější, než jsem si představoval.

DM - kapitola 253

Kapitola 253 – Trénink

Tady Satou. Bez ohledu na to, jak je skalpel ostrý, nedokáže naporcovat tuňáka. Na to je třeba něco s vhodnou délkou a velikostí, i když to je méně ostré.

KY - kapitola 85

Kapitola 85 – Rovnou do abnormálnosti

Druhého rána Loren a Lapis sbalili tábor a konečně byli připravení vyrazit do Černého lesa.

Loren shromáždil těla lesních vlků, co na ně zaútočili, na jednu velkou hromadu a Lapis použila magii Ohnivá bouře, aby to celé zpopelnila.

Shromáždili co možná nejvíc rozprsklých kusů masa a setřeli krev a i to spálili. Ale ve vzduchu se stále vznášel rezavě železitý pach krve a vnitřností, a tak tu ti dva neměli moc dobrou noc.

ICDS - kapitola 205

Kapitola 205 – Kvalifikace průzkumníka (2)

Toho dne, kdy jsme učinili naše prohlášení, se nám od tisku dostalo nekonečných hrubých útoků. Někteří nás kritizovali, řekli, že to, co jsme řekli o jiných světech, průzkumnících a nepříteli světa, bylo všechno vymyšlené. Zatímco jiní nás kritizovali za to, že jsme si monopolizovali něco, co by se mělo sdílet napříč celým lidstvem. Někteří také tvrdili, že kobka byla nepřítel, co se nijak nelišil od netvorů, a že Revival byl jejich přední voj. Kvůli čiré hlouposti toho prohlášení jsme neměli slov.

Když byli lidé vystaveni něčemu, co nedokázali pochopit, snadno to popřeli nebo zavrhli jako faleš. Nepřesvědčilo by je to, dokud by se před nimi nezjevil sám nepřítel světa. Ačkoli jsme jim ukázali, jak fungoval inventář a dokonce jak jsme chodili do a z kobky, nakonec nebylo snadné přijmout existenci kobky, dokud ji osobně neviděli.

ICDS - kapitola 204

Kapitola 204 – Kvalifikace průzkumníka (1)

Ačkoli jsem to tak nějak čekal, můj vliv dosáhl po těch dosaženích Revivalu v předchozím incidentu nepředstavitelné úrovně. Stačilo jenom říct, že mám důležité oznámení a všechno zapadlo na místo, aniž bych si musel vypůjčit Hwayinu moc.

„Leone, to jsem já.”

[Příteli! Co se děje? Objevila se nová Akční kobka?]

DM - kapitola 252

Kapitola 252 – Muž v černém oděvu (3)

Tady Satou. Falešná jména působila dojmem něčeho, co používali tajemní zloději nebo podvodníci, prostě takoví zločinci. Možná to bylo tím, že když jste žili upřímně, neměli jste příležitost použít falešné jméno. Ačkoli pseudonym a umělecké jméno byly také taková jména. Ale měli jste z nich naprosto jiný dojem.

KY - kapitola 84

Kapitola 84 – Útok a nehoda

„Zdá se, že jich je hodně. Nějaký nápad, co jsou zač?”

Loren vytasil svůj obrovský těžký černočerný velký meč.

Lapis sbírala síly, Feuillea strčila za sebe a Feuille se ze všech sil snažil poslouchat ty kroky a identifikovat je.

„Podle kroků si myslím, že to jsou lesní vlci.”

ICDS - kapitola 203

Kapitola 203 – Druhé kolo (6)

Čtyři dny poté, co začalo druhé kolo fáze mlácení, se Ren konečně dostal na 60. podlaží, a tak jsem se rozhodl bojovat spolu s ním s Pánem 60. podlaží. Jelikož jsem stejně musel drilovat Pána podlaží, pokud s sebou vezmu Rena, ušetřím Strašáka člena družiny a zároveň budu moct trénovat Rena. Bylo to jako zabít dvě mouchy jednou ranou! Samozřejmě jsem nezapomněl Renovi říct o „Desetkrát denně, ty netvore...” a pomohl jsem mu to koupit.

Ačkoli se Renovi trochu nedostávalo v kvalifikaci, zdálo se, že když na svém světě zůstal jako poslední průzkumník, zatímco chránil děti, mu získalo trochu úlev. A důležitější bylo, že když se stal Hrdinou, mohl si teď „Desetkrát denně, ty netvore...” koupit snadněji.

ICDS - kapitola 202

Kapitola 202 – Druhé kolo (5)

Jelikož se Loretta zdráhala mě pustit, musel jsem si koupit Léčivé lektvary nejvyššího řádu, Manové lektvary a nějaké šípy, co byly prosycené magií vysokého řádu. Poté jsem zamířil do gildovního domu. Zbavit se Loretty byla samozřejmě celkem námaha.

„Stejně budu nakonec paní domu!”

„To tě nikdy neunaví? I když půjdeš se mnou, uvidíš jenom, jak spolu bojují dva upocení muži.”

„Teď chci jít ještě víc!”

KY - kapitola 83

Kapitola 83 – Pocit po utáboření

Druhého dne ti tři vyrazili k Černému lesu.

Když Loren vracel klíč, majitel vypadal, jako kdyby chtěl něco říct, ale Loren mu věnoval ošklivý pohled s dostatečným nátlakem v něm, aby držel pusu zavřenou.

Lorena moc nezajímalo, co říkali jemu, ale také nechtěl slyšet nic, kvůli čemu by z něj ostatní měli horší dojem.

ICDS - kapitola 201

Kapitola 201 – Druhé kolo (4)

Který golem měl kosti?! Pokud to byl kostěný golem, měl by být jenom z kostí. A kdyby to byl masový golem sestávající ze směsi kostí a masa, měl by být pokrytý nechutným hnijícím masem. Ale tenhle nebyl ani jedno! Pečlivě jsem si ho prohlédl a něco jsem si uvědomil. Nebyl to golem!

„Ty jsi...”

[Kuha!]