EGA: Extra - Zákaz Vánoc

~ Narazila jsem na jednu extra "vánoční" kapitolu s Anri, takže ji dávám k dobru! ~

SS Nezvyklé hlášení: Zákaz Vánoc

Vánoce, křesťanský festival z mého předchozího světa. Co měl být den oslavující narození Krista, se stal den, kdy byl člověk mnohem natěšenější, že dostane dárky od Santa Klause.

No, takhle to bylo ještě v pohodě. Problémem bylo, jak se tak důstojný oslavný den stal dnem, co podporoval pokoutné sexuální vztahy. Nevím, jak k tomu došlo, ale když pomyslím na tamější (pozn.: myšleno v Japonsku) Vánoce, veřejnosti se vybavili dva milenci, co spolu strávili vášnivou noc.

A zároveň jak ta atmosféra zaplavila celé město, lidé, co v takovém vztahu nebyli, se cítili trapně. Například pokud člověk neměl milence, ale měl dobrou partu kamarádů, udělali si spolu párty a celý den žili naplno. Ale pro člověka jako já, co patřil do střední kategorie, to byl sen ve snu. Honem jsem se vracela domů a předstírala, že nevidím ta oslepující světla zdobící město – to byly moje Vánoce.

Oneshot - Podomní prodej

~ Tak  jsem narazila na tuhle velmi kratičkou japonskou povídku a řekla jsem si, že se o ni musím podělit. Ke konci mě trochu zamrazilo... i když to rozhodně nebylo nic hororového. ~

Podomní prodej v 10 hodin večer

Cink, cink.

Zazvonil zvonek. Najednou jsem se podíval na hodiny. Bylo přesně deset večer. Pomalu jsem otevřel dveře a vykoukl ven, byla tam neznámá černá kočka.

„Nedal byste si sójovou omáčku?”

12K - kapitola 5

Část II
Kapitola 5

Rokuta odešel balkónem, krále zanechal v péči Itana a ostatních. Slunce zapadlo, uvrhlo Moře mraků do temnoty. Na východě vyšel tenký srpek měsíce.

„Ve vzduchu je pach krve.”

Na obzoru se rýsovala válka. Vzhledem k počtu intrikujících ministrů a provinčních pánů, co sbírali své síly, byl zázrak, že ještě nepropuklo občanské povstání.

Rokuta kráčel dvorem, lomcoval jím ten žluklý pocit zlé předtuchy jako ostrý vítr. Nálada mu poklesla jeho vrozenou nechutí k válce a prolévání krve.

12K - kapitola 4

Kapitola 4

Král En a jeho význačné, ale zvrácené schopnosti byly kárány v soukromé komnatě ve Vnitřním paláci.

„Jo, je mi jasné, odkud vy všichni jdete,” řekl Shouryuu a podíval se po čtyřech mužích, co jej oslovili.

Itan na něj na oplátku zahlížel. „Je vám to jasné? To je celé?”

„Polepšil jsem se.”

HK - kapitola 10

Kapitola 10 – První společná práce páru

Než jsme dorazili domů, slunce už zapadlo, takže jsem měl pocit, jako že už je noc, ale pořád bylo odpoledne.

Psa jsem vzal zpět do přístřešku a nástroje jsem předal Teoporonovi, co šel náhodou kolem.

Pak jsem si od Sieg vzal zajíce a vložil ho do suché mísy. Pak jsem koženou kabelou nahrabal trochu sněhu a položil ho zajícovi na břicho.

V tomhle stavu ho nechám tak tři dny a potom ho konečně vykuchám.

„Nenecháš odkapat krev?”

„Ne. V zimě je zaječí krev dobrá.”

HK - kapitola 9

Kapitola 9 – Život ve sněžné zemi, den první

Ráno ve Sněžné zemi začíná v temných hodinách jako v noci.

Spal jsem tvrdě možná proto, že jsem byl unavený ze všeho toho včerejšího přesouvání. Zvedl jsem se z postele, oblékl si plášť a teprve pak rozsvítil lucernu za pomoci ohně v krbu. Zbytek ohně jsem uhasil pohrabáčem.

Převlékl jsem se a přesunul k umyvadlu. Dům je překvapivě teplý. To díky zvláštnímu krbu v kuchyni. Je nalepený na zeď, takže slouží jako kamna, zatímco vyhřívá dům tepelnými chodbičkami, kterými je dům prošpikovaný. Spotřebovává to hodně uhlí, ale je to nezbytné k překonání arktického počasí.

HK - kapitola 8

Kapitola 8 – Vřelý dům

Uprostřed vesnice byl velký kámen obklopený stromy.

„Sieg, tenhle kámen tady je duch této vesnice.”

Starší lidé odhrnuli sníh kolem a na duchovním kameni tam byly obětiny sestávající z kožešin a stříbrných šperků.

Duch Shiieti.

HK - kapitola 7

Kapitola 7 – Dědictví a přísaha

Během pěti hodin jízdy se nic nestalo a všichni v bezpečí dorazili do vesnice, takže se mi ulevilo.

Před našima očima se tyčila vysoká stavba, stará pevnost.

Tuto vesnici obklopovaly vysoké kamenné hradby. V záznamech se uvádí, že je postavili před třemi stoletími z národního rozpočtu kvůli vážnému poškození od škodných. Nepsalo se tam o důvodu, proč to byla tak nádherná pevnost, ale dalo se z toho říct, že tehdejší lenní pán byl spolehlivý muž. Ale po třech stovkách let ta stavba celkem zchátrala a většina vesnických financí padla na údržbu pevnosti.

HK - kapitola 6

Kapitola 6 – Karmínový orel

Naše cesta pokračovala bez problémů, bylo to celkem nečekané. I když jsme minuli tři lesní chaty, na Sieg nebyl vidět ani náznak únavy. Obdivoval jsem ji. Opravdu byla člověk z armády.

Na třetí zastávce jsme si dali jídlo. Ačkoli jsme jenom seděli, stejně jsme spotřebovávali hodně energie. I když jsme neměli hlad, jídlo nám šlo hladce.

U zdejšího starého muže jsme si koupili jídlo, ale pro tři lidi jsme dostali šest tlustých krajíců černého žitného chleba a šest tenkých kulatých plátků sýru. Podávali i nápoje, ale byly studené, takže jsem měl takový nepopsatelný pocit. Z těch tří chat, u kterých jsme zastavili, to byla ta nejdražší, ale jídlo tu bylo nejjednodušší, takže jo.

HK - kapitola 5

Kapitola 5 – Uvítání manželky

Po návratu jsem jako první uklidil místnost, kterou používala matka, aby tam mohla bydlet Sieg. Protože moje matka byla drobné postavy, myslel jsem si, že Sieg nebude moct použít její oblečení, a tak jsem je přesunul do jiného pokoje.

Ačkoli nebude moct žít luxusním životem, protože se provdala za tak chudého hraběte, alespoň jsem připravil veškerý nezbytný nábytek. Od tesaře z vesnice jsem koupil stůl, židli a toaletní stolek a postel, všechno natřené na rudo. Protože jsem byl z té jasně rudé místnosti nervózní, na stůl jsem rozprostřel bílý ubrus a na židli kožešinu z bílého zajíce. Podobně jsem to udělal i s ostatním nábytkem, vyvážil jsem to bílou.

HK - kapitola 4

Kapitola 4 – Napjatá jízda kočárem a dům Wattin

Už to jsou tři dny, co jsem se setkal se Sieg. Dneska jsem měl navštívit její rodný dům.

Jelikož se o celém tom utrpení rozhodlo ve spěchu, neměl jsem nic než dřevěnou sošku ledního medvěda, ale jelikož jsem neměl nic jiného, rozhodl jsem se to vzít jako dárek. Původně byl ve vesnickém obchodě, ale jelikož se neprodal, vzal jsem si ho zpět. Měl jsem v plánu ho dát svému příteli nebo tak něco.

Na zastávce kočárů čekal výjimečně znamenitý kočár tažený čtyřmi koňmi. Jelikož jsem slyšel, že erb rodu Wattin měl žluté a černé pruhy s korunkou, byl jsem si jistý, že kočár přede mnou byl můj dnešní dopravní prostředek.

KNM - kapitola 88

Kapitola 88 – Ztracen, toť předchůdce poutníka

~ Chybičky hlásit do komentářů, aby se mohly opravit! ~

~ A je tu poslední kapitola v jedenácté knize. To znamená, že do konce nám zbývají už jenom dvě knihy. (•̀ᴗ•́)൬༉  ~

„Papa, kterým směrem je Kaiser?” Baolilong chvíli letěl, ale pak se najednou popleteně zastavil; zdálo se, že nevěděl, kde se Kaiser nacházel...

Liola se odmlčel a zeptal se se sklopenou hlavou: „Myslel jsem si, že to víš.”

„Baolilong neví!”

HK - jmenný seznam

Kromě jmenného seznamu postav i zeměpisné názvy a cizí slova.

Vzhledem k tomu, že seznam obsahuje i stručnou charakteristiku postav, mohou se zde vyskytnout spoilery. Tedy čtěte na vlastní nebezpečí.

(Novela sice není tak obsáhlá, aby vyžadovala seznam, ale už je to taková tradice)


✿✿✿✿✿

HK - kapitola 3

Kapitola 3 – Příjemný nakupovací výlet a první den

Jelikož jsme si mezi sebou vyměnili pevné potřesení mezi muži (?), myslel jsem si, že je hovor u konce, když jsem se pokoušel vstát, zadržela mě v trapné pozici. Hovor ještě neskončil. Řekla mi „sedni si”, tak jsem se posadil jako poslušný pes.

„Ještě něco dalšího?”

„Ne, jen jsem přemýšlela, kdy se hrabě Levantret bude vracet domů.”

„Za pět dní.”

HK - kapitola 2

Kapitola 2 – Výslech a hlášení o situaci

Opustili jsme oslňující sál a chvíli šli temnou chodbou. Podle váženého Karmínového orla měli někteří pozvaní hosté přidělené soukromé salónky.

Sieglinde s jistotou, ale v tichosti kráčela chodbou. Myslel jsem si, že je celkem vysoká, ale zdá se, že má boty s vysokými podpatky. S údivem jsem přihlížel, že dokázala kráčet tak rychle v tak nepohodlných botách. Zatímco jsem chviličku nedával pozor, vzdálenost mezi námi vzrostla, takže jsem si pospíšil.

Po chvilce chůze jsme dorazili do Sieglindina salónku. Sama otevřela dveře a vstoupila. Nakonec jsem byl překvapený, že v té místnosti nebyli žádní sluhové.

HK - kapitola 1

Kapitola 1 – Osudné setkání

~ Vánoce se blíží, padá sníh a aby to bylo stylové, tady máte příběh ze zasněžené země, Laponska. ~

Bál v cizí zemi, na který jsem jednou ročně zvaný. Je to také místo, kde si muži a ženy hledají kandidáty k sňatku.

Atmosféra v sálu byla jaksi veselá. S tím se nedalo nic dělat. Nebylo mnoho příležitostí, kdy by se muži a ženy mohli navzájem stýkat.

Jak jsem se zády opíral o zeď se svým přítelem, navázal jsem oční kontakt s dámou přede mnou. Své blonďaté vlasy měla řádně sepnuté a její pokožka, co se ukazovala mezi růžovými šaty jasně zářila. Dle libosti jsem z její neobratnosti na bálu předpokládal, že byla v náctiletém věku. Byla pořád mladá, ale tělo už měla celkem vnadné. Bezděky jsem spočinul pohledem na jejích prsou, ale když jsem obrátil pohled vzhůru k její tváří a usmál se, její tváře se rychle zbarvily do temné rudé.

—Tohle zvládnu!!

KNM - kapitola 87

Kapitola 87 – Ten, co by měl být obětován

~ Chybičky hlásit do komentářů, aby se mohly opravit! ~

Yizhou se rytířského kodexu cti nikdy moc pečlivě nedržel, ale obdržel léta tréninku v rytířské etice. Držet člověka rukojmím nebylo něco, co by měl rytíř dělat. Ani nemluvě o tom, když to byla žena, a zvláště princezna.

Dokonce i největší nerytířský rytíř by váhal, než by přijal takovou misi, a Yizhou nebyl výjimkou. Nezdálo se, že by mu Baolilong dal nějaký čas na přemýšlení; zakousl se do cípu Yizhouova oděvu a zařval: „Tohle je rozkaz mého pána, musíš poslechnout!”

12K - kapitola 3

Kapitola 3

Jak Shukou kráčel po cestičkách královského paláce a vyšel z vnitřního paláce, lomcoval s ním ostrý vítr.

En bylo severovýchodní království ve skupině „Čtyř států” (Sai, Kyou, En a Kou). Byla to chladná země, omletá a vymrzlá suchými sezónními větry, co se na ni valily během zimy ze severovýchodu; a lomcovaná chladnými běžnými větry vanoucími během léta od Černého moře.

Léto brzy minulo a místo něj se přikradl podzim. Běžné větry den ode dne slábly. Země vyhřátá sluncem odevzdala své teplo do atmosféry. Léta byla chladná a jen málokdy pršelo, takže to bylo ne moc vhodné místo k pěstování rostlin.

KNM - kapitola 86

~ Chybičky hlásit do komentářů, aby se mohly opravit! ~

Kapitola 86 – Záchrana

„Zatímco Stříbrný Měsíc drží v rukou Aklanské hlavní město, jeho vyšetřování odhalilo, že jeho vrahové měli spojitost s Černým dračím králem, což znamená, že vliv Černého dračího krále se rozšířil z prostých subdraků na lidi. Aby se zabránilo potencionálnímu nebezpečí, Stříbrný Měsíc odmítl jakékoli žádostí obyvatel, aby mohli znovu vstoupit do města. Také vyslal mnoho rytířů, aby pátrali po vrazích. Každý člověk, u kterého se přijde na spojitost s Černým dračím králem bude na místě zabit. Najednou dokonce i větry Aklanského kontinentu byly přesycené pláčem. Z okolí Aklanského hlavního města je skoro naprosté město duchů. Kdyby nebylo rytířů Dračí říše...”

DM - kapitola 45

~ Poslední "extra" kapitola ve čtvrté knize webnovely. Tentokrát z pohledu služebné z hostince Monzen. ~

Kapitola 45 – Pauza: Yunini přátelé

Dneska jsem si udělala nové přátele.

Jsou to pololidské dívky jménem Pochi a Tama.

Všichni pololidi, s kterými jsem se kdy střetla, byli jako divoké kočky připravené vycenit zuby, byli děsiví. Ale tyhle dívky jsou jiné.

KNM - kapitola 85

~ Chybičky hlásit do komentářů, aby se mohly opravit! ~

Kapitola 85 – Další křivé obvinění

Po tom zpackaném zachránění Lioly si Kaiser myslel, že se proti Mizeruiovi všechno spiklo, takže zůstal co možná nejdál. Zvláště když z Daylightových ran neustále tekla krev. Kaiser musel zkusit něco, co nikdy předtím nezkusil: opakovanou teleportaci, aby se dostali zpět do Obchodní aliance. Ale tím, že s sebou měl Daylighta a Plamínka, příliš vyčerpal svou magickou moc. Když byli zhruba v polovině cesty, už to nemohl dál vydržet, ztratil vědomí a spadl.

„Vua...”

DM - kapitola 44

Kapitola 44 – Pauza: Konverzace jistého pána a jeho vazala

~ Tentokrát z pohledu dvou šlechticů v hrabství Seryuu ~

„—Jak bylo řečeno, při spolupráci všech chrámů a mágů se labyrint nebude šířit k městu. A dokud se bude ta ceremonie udržovat, bariéra vytrvá. V budoucnu postavíme ve východní čtvrti několik svatých monumentů, abychom bariéru posílili. Prosím, podepište tyto dokumenty, abychom ty stavební parcely zajistili.”

Bělovlasý úředník – rádce hraběte jménem Ortes přečetl hlášení, zatímco si upravil svůj monokl.

„Takže se dá využít? Ten labyrint?!”

Muž se nahnul nad stůl s radostným výrazem na tváři, to byl hrabě ze Seryuu.

12K - kapitola 2

Kapitola 2

Rokuta tak nějak omámeně řekl: „Zelená se.”

Stál na balkóně Královského paláce a zíral dolů skrz Moře mraků na město Kankyuu. Od korunovace uběhlo dvacet let. Země se pomalu zotavovala.

Kankyuu bylo hlavním městem Království En. Na vrcholku hory stál palác Gen'ei, malý ostrov plující v širém prostoru Moře mraků.

KNM - kapitola 84

~ Ehm, jen s mou zběžnou kontrolou, takže pokud zaregistrujete nějakou chybičku, dejte prosím vědět do komentářů. ~

Kapitola 84 – Spravedlivé uzdravení

„Lanski!” Jasmína skočila dopředu a popadla svou dobrou kamarádku. Lanski se také zastavila a svýma velkýma modrýma očima zírala na Jasmínu, už věděla, co jí hodlá říct.

Nicméně Jasmína to stejně hodlala říct: „Lanski, co takhle, já půjdu ukrást dračí křížek, zatímco ty vymyslíš, jak ho přiložíš Paladinovi k čelu. Jenom ne...”

„Jasmíno,” řekla Lanski tiše.

DM - kapitola 43

Kapitola 43 – Odjezd (2)

Tady Satou. Nejsem člověk, co by často jezdil na výlety, ale to město, kde jsem byl jenom pár dní, mi podivně přirostlo k srdci.

Chci znovu přijít kvůli významným turistickým atrakcím.

12K - kapitola 1

Kapitola 1

Setsuzan. Pustina rozlámaných hor, jako kdyby se do nebes vypínající vrcholky hory Ryou'un rozsypaly na kousky a někdo je rozházel po krajině.

Rokuta zkoumal venkov s čirou nevírou. Posledně, když to místo viděl, by přísahal, že už to nemůže být o nic horší. Ten pohled, co měl před očima, jej pokoušel tohle přesvědčení zpochybňovat.

Chomáčovitá oblaka se držela vysoko na nebeské klenbě. Pod krutě jasnou oblohou bude brzy léto. Ale očekávaná červeň květin a zelenost trávy nebyla nikde vidět. Zemědělská půda nevypadala o nic úrodnější než poušť.

12K - kapitola 0

Prolog

Na konci země byl oceán jménem Kyokai, Moře nicoty.

Na jeho východním a západním okraji ležely dvě říše. Ačkoli byly od sebe normálně odříznuté, bez komunikace nebo obchodu mezi nimi, v každé z nich vznikla legenda – o zemi snů daleko za obzorem.

Jenom vybraných pár mohlo toto požehnané a úrodné místo navštívit, místo, kde bohatství vyvěralo jako fontány, jehož lidé prostí bolesti a utrpení ani nestárli a ani neumírali.

DM - kapitola 42

Kapitola 42 – Odjezd (1)

Tady Satou. Miluju dělat programy bez omezení. Když jsem to dělal naposledy, byl to robot s nohama pro můj závěrečný výzkum na vysoké. Když se ze mě stal pracující dospělý, už jsem to nedělal.

Tentokrát se zdá, že budu vyrábět magické nástroje.

DM - kapitola 41

Kapitola 41 – Noc před odjezdem

Tady Satou. Mám rád jak legitimní obchody, tak ty v šedé zóně.

Ale zaplacená rande si odpustím, takový Satou.

DM - kapitola 40

Kapitola 40 – Věci, co se dají dělat o samotě

Tady Satou. Chemické pokusy na základce byly tak fantastické, ne?

Taky si vzpomínám, že byl rozdíl mezi tím, co jsem se naučil ve škole, a skutečnou praxí.

DM - kapitola 39

Kapitola 39 – Období démonických lordů

Tady Satou. Mám rád období třenových květů.

Třepotající se, padající okvětní plátky a veselí lidé, co vítají nový život.

Taky se mi líbí, jak je hodně ohňostrojů~

DM - kapitola 38

Kapitola 38 – Satouovo tajemství

Tady Satou. Během období, kdy jsem hledal práci, jsem dokončil analýzu a rozvoj svého já.

Trochu se zdráhám si na to vzpomínat.

DM - kapitola 37

Kapitola 37 – Vůz a vozka

Tady Satou. Mám řidičský průkaz, ale vlastně jsem už léta nejezdil.

Jako člověk, co žil v centru města, jsem byl spokojený s městskou hromadnou dopravou.

Ačkoli kdybych měl své vlastní auto, na rande by to bylo praktické...

DM - kapitola 36

Kapitola 36 – Bleší trh (2)

Tady Satou. Člověk, co chce podvádět s nějakým plánem, jak rychle zbohatnout, má i na jiném světě stejnou atmosféru. Přemýšlím proč?

A vůbec na tomto světě stačí, abyste měli techniku Podvod, aby vás zatkli...

DM - kapitola 35

Kapitola 35 – Bleší trh

Tady Satou. Zkoušet pokus-omyl je ta největší zábava, co jsem kdy měl.

Ačkoli je deprimující, když je v tom příliš omylů...

DM - kapitola 34

Kapitola 34 – Různé záležitosti a prapory

Tady Satou. Máte pocit, že tančíte, jak si někdo píská? Připadám si jako Son Goku ze Saiyuki...

KNM - kapitola 83

Kapitola 83 – Stín smrti

„Proč ti to je líto? Není to tvoje chyba.”

Když Kaiser viděl, že se Liola vrátil ke svému starému já, trochu se uvolnil. Možná ve své misi uspějí. I když tu bylo tisíce rytířů z Dračí říše, kdo by se opovážil neuposlechnout následníkovy rozkazy?

„Kaisere... díky, že jste mě přišli zachránit.”

„Proč nám děkuješ? Kdy se z tebe stala taková měkota...?” Kaiser zaváhal. Správně! Liola nikdy neudělal něco tak sentimentálního! Tohle nebyl on...

DM - kapitola 33

Kapitola 33 – Nakupování malých dívek

Lizino hledisko

DM - kapitola 32

~ Hlavně pro moje odrelaxování od Rudeových sexuálních narážek a dlouhé kapitoly se vrhneme na Arisiny sexuální narážky v krátkých kapitolách. Aneb... ~

Kapitola 32 – Nedorozumění je koření milostné komedie

Tady Satou. Existuje taková ta věc, co se nazývá motýlí sen. A já bych si radši myslel, že to je sen, takový Satou.

Budu se kdy moct vrátit na ten nostalgický svět?

DM - kapitola 31

Kapitola 31 – Extra: Zena

Vyvolaná magie se ovinula kolem mého těla. I když je to pocit, který znám, zrovna teď mě to dráždí. Abych si potvrdila, že to funguje, postoupila jsem o krok kupředu.

Dobrá, řádně to funguje.

Spolu s větrem.

Běžím.

DM - kapitola 30

Kapitola 30 – Maskovaný hrdina

Tady Satou. Když jsem byl malý, napodoboval jsem a převlékal se za hrdinu, ale nemyslel jsem si, že mi to tak vážně zůstane.

DM - kapitola 29

Kapitola 29 – Minulost, selhání a Zvadlý labyrint

Tady Satou. Dochází ke spoustě tragédiím, kam se hrdina nedostane, aby zachránil den.

Líbilo by se mi, kdyby to na fantazijním světě bylo na konci „šťastně až navěky”.

DM - kapitola 28

Kapitola 28 – Hrdina a zapovězená dívka

Tady Satou. Stačí, když se hrdinové vyskytují jenom v hrách, to si myslí Satou.

Kolik existuje her s hrdiny...

DM - kapitola 27

Kapitola 27 – Japonec na jiném světě

Tady Satou. Ten typický Japonec, co je tak šťastný, když v cizí zemi potká jiného Japonce, polevil v ostražitosti, takový Satou.

Jelikož mluvíme stejnou řečí a jelikož je náš žebříček hodnot a logický základ podobný, ulevilo se mi.

DM - kapitola 26

Kapitola 26 – Malá dívka a noční rozruch

Tady Satou. Myslím, že tohle je nešťastný osud; mít nerozlučný vztah s někým, kdo vás nezaujal.

Projednou bych chtěl být s člověkem mého typu.

DM - kapitola 25

Kapitola 25 – Trh s otroky

Tady Satou. Existuje takzvaný ten tajemný vztah, znovu jsme se setkali, i když jsem nechtěl.

Zdá se, že to je osud.

DM - kapitola 24

Kapitola 24 – Pán zvířecích dívek

Tady Satou. Ačkoli jsou tu otroci běžní, pořád na to nejsem zvyklý, takový Satou.

Na tomto světě by bylo těžké rozšířit základní lidská práva.

Ale stejně nemám takové úmysly...

DM - kapitola 23

Kapitola 23 – Zpět ke každodenosti

Tady Satou. Nechtějící znovu zakusit skutečnou invazi do kobky, takový Satou.

Trochu mě trápí, že se zjevením toho labyrintu se démon s paží pohřešuje, ale...

Prozatím bych si chtěl pro jednou užít poklidný život.

DM - kapitola 22

Kapitola 22 – Démonův labyrint (5)

Tady Satou. Je těžké přimět lidi věřit něčemu, čemu já sám nevěřím.

Ještě kousek k východu.

Chci se hned vrátit ke svému každodennímu životu.

DM - kapitola 21

Kapitola 21 – Démonův labyrint (4)

Tady Satou. V labyrintech klasického stylu jsou obvykle poklady, netvoři a záhadné pasti.

Zatímco je nebezpečí obrovské, zisk ze snadného levelování je taky obrovský. Dalo by se říct, že to je to pravé vzrušení z labyrintu.

Družina sestávající ze samých válečníků má určitě celkem špatnou rovnováhu, co?

DM - kapitola 20

Kapitola 20 – Démonův labyrint (3)

Tady Satou. Slabý člověk, co tolik touží po slunci, takový Satou.

Ačkoli labyrinty jsou v pohodě, když je to ve hře.

Bojovat s hmyzem, hmyzem, žábou, hmyzem, hadem ve vlhkém, provlhlém podzemí začíná být únavné.

DM - kapitola 19

Kapitola 19 – Démonův labyrint (2)

Tady Satou. Vzdal jsem se nápadu, že je tohle sen, ale teď si myslím, že to možná nebude realita, ale hra. Po tom zmatku mám takové pochyby. Kdyby to vážně bylo takhle, tak bych spíš preferoval svět eroge. Takový Satou.

Je to prostě moje štěstí, že prvním nepřítelem v labyrintu je cvrček. Ačkoli doufám, že takhle bude snazší se z labyrintu dostat živí.

Aniž bychom upoutali pozornost, tak.

KNM - kapitola 82

Kapitola 82 – Pojďme najít Liolu

„Hej! Říkám vám, mohli byste přestat být tak natěšení? Nesejde mi na tom, že to jenom zkoumáte, ale neříkejte mi, že tuhle magii vážně hodláte použít. Pokud tuhle tajnou základnu zničíte, Barbalis vás zaživa stáhne z kůže,” řekl Kaiser nahlas.

Ale na druhou stranu se jeho oči míhaly ze strany na stranu. Konečně si uvědomil, že z deseti lidí, co zkoumali magii, mělo devět z nich problémy s hlavou. Původně si myslel, že jenom jeho pradědeček Gle byl psychopat, co by zkoumal magické kruhy na zničení světa. Nikdy si nemyslel, že až dorazí na Aklanskou fakultu magie, zjistí, že najít takové psychopaty vůbec nebylo vzácné.

Není divu, že mágové byli vyhynulý druh. Protože to všichni byli nepraktičtí šílenci! Kaiser po 3.588 té proklel ty mágy, co mezi očima a zátylkem neměli nic než magii.

DM - kapitola 18

Kapitola 18 – Démonův labyrint (1)

Tady Satou. Zatímco jsem si myslel, že to bude městské dobrodružství, najednou se z toho stal útok na labyrint. Nejsem schopen sledovat situaci, Satou.

Labyrint se vytvořil snadno, ale jestlipak východ vede do centra?

Po pár letech by se pravděpodobně mohla založit gilda dobrodruhů.

KNM - kapitola 81

Kapitola 81 – Rozkaz k útoku

„...Jako rytíři, co udržují spravedlnost, nemůžeme déle vystát kruté počínání černého dračího krále. Musíme proti němu vyrazit do zbraně, aby nebyla pošpiněna rytířská čest a sláva.”

Jak to Dračí císař řekl, na chvilku se odmlčel a podíval se po rytířích seřazených pod ním. Už to bylo dlouho, co se v Dračí říši shromáždilo takové velké množství rytířů; rytíři a jejich zvířata byli úhledně seřazení v jedné řadě za druhou a vypadalo to jako nekonečný oceán. Na špičce tohoto oceánu rytířů byl Dračí císař ve své fialové róbě a za ním byl princ Stříbrný Měsíc v černém a jeho Posvátný bílý drak.

KNM - kapitola 80

Kapitola 80 – Když byl Caffey ještě Caffeym...

„Chceš mě vyzvat na souboj?”

Dračí císař byl celkem překvapený. Jen zřídkakdy ho někdo vyzval na souboj. Než nastoupil na trůn, jeho osobnost byla jemná a jen vzácně s někým bojoval. Po jeho korunovaci se nikdo neodvážil vyzvat na souboj Dračího císaře. Ale teď ho najednou chtěla na souboj vyzvat žena?

„Jo, slyšela jsem, že Dračí císař zůstal neporažený stovky let?” Zdálo se, že dívčiny oči byly plné posedlosti po boji.

DM - kapitola 17

Kapitola 17 – Návrat démona

Tady Satou. „Musím si dávat pozor na jeho ruce,” dokonce i potom, co jsem si tohle zamumlal, jsem na to v půli procesu zapomněl.

Ale je to jenom paže. Prostě ji rozdrťme a rychle to skončeme.

DM - kapitola 16

Kapitola 16 – Argumenty a Vyhlazení skrytého zlosyna

Tady Satou. „Agitátoři se najdou v každém věku.” Taková fráze existuje, ale o každém věku ani nemluvě, najdou se dokonce i na jiném světě.

Takže, pojďme to vyřídit.

Přidat další stránku k historii města Seryuu...

DM - kapitola 15

Kapitola 15 – Chrám, zvířecí dívky a odpoledne s házením kamení

Tady Satou. Přemýšlím nad rčením: I za mraky září slunce.

To poklidné odpoledne, co jsem si včera užíval, se naprosto změnilo.

Takže v téhle odpolední sérii začne problémová epizoda...

DM - kapitola 14

Kapitola 14 – Odpolední rande s vojandou

Tady Satou. Spíš než hrdina chci být mág.

Zaříkávání, taková nemožná hra mi zlomila srdce.

Trochu mě vyléčil ten dívčí hovor Zeny a jejích kamarádek.

DM - kapitola 13

Kapitola 13 – Zaříkávání, voják a hlučné odpoledne

Tady Satou. Jak mávám krátkou hůlkou, spíš než jako mág si přijdu jako dirigent.

Techniku dirigenta jsem nezískal. Jsem trochu nespokojený, takový Satou.

Praporec harému se zdá být pořád tak daleko.

DM - kapitola 12

Kapitola 12 – Pojďme se naučit životní magii!

Tady Satou, ačkoli jsem zažil mnohá setkání, je škoda, že okamžitě skončí, takový Satou.

Je to tou tváří! Je to tou tváří, co!

KNM - kapitola 79

Kapitola 79 – Stanovisko davu

„Fuuu, takhle by to mělo být v pořádku.”

Quisi ležel na posteli se zavřenýma očima. Ačkoli se mu hruď jednou za dlouho zdvíhala a klesala a jeho dech byl tak jemný, že bylo těžké si jej všimnout, jeho životní funkce byly stabilní a ani nevykašlával žádnou další krev.

Po tříhodinovém pozorování Daylight vyčerpaně padl k zemi. Neustále používal dvě těžké metody akupunktury: potlačování aury a falešné smrti. Jelikož Daylight používal akupunkturu jen zřídkakdy, celý se vyčerpal, ale aby se ujistil, že v následujícím roku nedojde k žádné nehodě, přinutil se Quisiho tři hodiny pozorovat. Naštěstí vše šlo velmi hladce, i když ty metody ještě nikdy nepoužil.

DM - kapitola 11

Kapitola 11 – Pomoc po pohromě a Chrámová panna

Tady Satou. Ten Satou, co se cítí jako válečný veterán, ale přece jenom je jen obyčejný civilista.

Ačkoli je těžké tomuhle říkat vítězství, tentokrát bitva skončila.

A od teď následuje bitva v zachraňování životů a opětovné výstavbě.

Je na čase, aby se objevil harémový protagonista, ne?

KNM - kapitola 78

Kapitola 78 – Aklanská fakulta magie

Aby Barbalis Quisiho zachránil, aktivoval teleportaci co možná nejrychleji, ale stejně podcenil Liolovu bdělost a rychlost a způsobil tak, že Quisi utržil ještě další úder. Barbalis věděl, že kvůli Quisiho zraněním neměli času nazbyt. Ale kvůli omezenému dosahu teleportace neměl na výběr a musel ji neustále aktivovat a spěchat k Obchodní alianci s nadějí, že nedávno vynalezli ještě lepší léčivé maxuny.

Aby se vyhnul ztrátě času, Barbalis se teleportoval přímo do místnosti, kde se tři velitelé setkávali se svými podřízenými. Když dokončil aktivaci poslední teleportace, zjevili se přímo uprostřed zasedací místnosti – na místě, kde byli tři velitelé.

DM - kapitola 10

~ A pokračujeme v bohaté úrodě technik. ~ 

Kapitola 10 – Je libo tanec s démonem! (závěr)

„Zdravím z bitevního pole, já Satou, vyšlu komentátora Suzuki Ichiroua.”

Tady Satou, ten, co čeká, že s narůstajícím napětím získá ještě více technik.

Zatímco jsem za pláštěm předstíral, že jsem mrtvý, aktivoval jsem mnoho technik, ale...

Nečekal jsem, že to způsobí takovou situaci!

Takže, začněme s „Pojďme tančit s démonem (závěr)”!

KNM - kapitola 77

Kapitola 77 – Dospělý Baolilong

Jasmína Baolilonga pevně držela, jak seděla v ložnici. Čas od času zvedla hlavu, aby se podívala na dveře v naději, že Lanski Liolu rychle najde. Na jednu stranu by to mohlo utišit Baolilongovo podivné chování a na druhou stranu se bála, co Liola dělá.

Po pravdě řečeno Jasmína měla zlé tušení. I když v posledních dnech Liola ochladl, takhle to Baolilonga neovlivnilo. A teď, i když nebyli ani spolu, se Baolilong choval takhle vyděšeně, takže to muselo znamenat, že je Liola v ještě horší situaci.

Ale Jasmína si nedokázala představit, jaká situace by byla horší než chladný Liola.

DM - kapitola 9

~ Tentokrát je to doslova bohatá úroda technik. ~

Kapitola 9 – Je libo tanec s démonem (1)

Tady Satou. Satou, co zjišťuje svou neschopnost.

Skutečný démon je až příliš děsivý.

Obzvláště ten řev!

Prosím, jen si vyzkoušejte stát v zoo blízko lví klece, když lev zrovna zařve.

Bez ohledu na to, že víte, že jste v bezpečí, pokud na to nejste připravení, děsivé věci jsou stejně děsivé.

DM - kapitola 8

Kapitola 8 – Démon, rytíř a mág

Tady Satou. Zmatený, neboť dlouho očekávaná cesta najednou skončila.

DM - kapitola 7

Kapitola 7 – Lázně pod širým nebem, cíl a prohlídka

Tady Satou. Ten malicherný Satou, co se nechce zaplést s tou nebezpečně vyhlížející otrokyní, ten Satou.

Je to sen! Moje autosugesce dosahuje limitu.

Je to jiný svět, co je s největší pravděpodobností sen, staň se mým kompromisem. Ano, ať je ta možnost sebemenší, já se nevzdám.

KNM - kapitola 76

Kapitola 76 – Konečná trhlina

„Premiére, černý dračí král už odtud není daleko. Naše přední linie už dlouho nevydrží, tak prosím, premiére, prosím, odejděte z hlavního města co možná nejdříve.”

Představitelé z celého Aklanu byli chráněni vojáky obkružující hranice. Nedávné porážky, které utrpěli, a skutečnost, že brzy budou nuceni opustit své domovy, plnil jejich tváře zoufalstvím. Jenom pár z nich se stále chovalo normálně a to byli lidé, co ustaraně žádali premiéra, aby odešel.

„Budu v pořádku. Vy odejděte první. Moje teleportace je daleko rychlejší než maxuny,” odpověděl Quisi s úsměvem. Byl to výraz, který se nehodil k premiérovi, jenž měl být co nevidět vyhnán z hlavního města své vlastní země.

KNM - kapitola 75

Kapitola 75 – Okouzlující rytířka

Cappuccino se pomalu plížil okrajem paláce, zády přilepený ke stěně. Zhluboka se nadechl, sebral veškerou svou kuráž a vykoukl zpoza rohu a pak se zase okamžitě stáhl. V panice zamával na Malého kulového bleska, co k němu v klidu přišel.

Malý kulový blesk na svého pána podivně zahlížel a pak se žertovně zeptal: „Co?”

Cappuccino řekl svým nejtišším hlasem, jakého byl schopen: „Pojď mi pomoct pátrat po překážkách.”

„Po jakých překážkách?” Malý kulový blesk pozvedl obočí.

KNM - kapitola 74

Kapitola 74 – Přímý rytíř

Jasmína si to dítě tiskla v náručí, zatímco se cítila bezmocně a sklíčeně. Ode dne Liolovy rytířské zkoušky Baolilong stáčel své malé tělíčko do klubíčka. Většinu času trávil stočený u dveří a čekal, až dorazí někdo konkrétní. Takhle to šlo až do noci a pak ta malá silueta smutně kráčela se svěšenou hlavou zpět do Jasmínina pokoje a pak se stočila do klubíčka na posteli a v tichosti jí stékaly slzy na polštář.

Jak to Jasmína viděla, bolelo jí z toho u srdce, ale nemohla nic dělat. Tohle všechno začalo v den rytířské zkoušky...

DM - kapitola 6

Kapitola 6 – Tržiště, princezna a trh s otroky

Tady Satou. Vlastně Suzuki, ale jsem Satou. Tohle je sen, že jo? Prosím, řekni, že to je sen, Johny.

DM - kapitola 5

Kapitola 5 – Začíná život v opevněném městě!

Konečně jsem se dostal do města Seryuu.

Celé ho odhalme [Průzkumem celé mapy]!

Počet obyvatel je zhruba 120.000. Je to vzdálená oblast v království Shiga a vládne tu hrabě. 95% obyvatelstva je z lidské rasy, zbylých 5% je zvířecí, šupinová a skřítčí rasa. Průměrný level je 2~3. Nejvyšší level je jeden starý mág, co má level 48. Rytíři jsou v rozmezí 5~20 a většina má level 8~12. Normální vojáci mají level 5~7. Je tu hodně luků jako opatření proti drakům. Poměr mezi muži a ženami je 5:6. Není známo, jestli je to kvůli rozdílům v porodnosti nebo kvůli vysoké mužské úmrtnosti.

DM - kapitola 4

Kapitola 4 – Opuštěná vesnice, techniky a ztracený

„Zdravím, tady Suzuki. Jsem tak opuštěný, že na tu samotu možná zemřu.”

Skutečně a opravdu chci společníka.

Když jsem došel k silnici, ztratil jsem se po trase; od té doby už je to 7 dní a ještě jsem pořád nedorazil k lidskému obydlí.

Když už jsme u toho, nějak jsem získal tyhle techniky: [Sprint], [3D manévry], [Skok], [Zpěv], [Táboření] a [Praní prádla].

DM - kapitola 3

Kapitola 3 – Začátek potulného života!

„Zdravím, tady Suzuki. Můj avatár se jmenuje Satou, ale já jsem Suzuki.”

Místo tohohle monologu si chci s někým popovídat!

Jelikož ten sen dál pokračoval bez známky toho, že by končil, rozhodl jsem se hledat lidská obydlí.

Naštěstí je na okraji široké mapy něco, co vypadá jako nějaká silnice.

Tři dny poté. Šel jsem dnem i nocí, a přesto jsem pořád jenom na půli cesty.

DM - seznam technik

Zde naleznete seznam Satouových technik.
Vlastně to vůbec k ničemu není, jen tak pro zábavu, aby bylo vidět, jak moc přehnaně silný je.
Naposledy přidané techniky a tituly budou tučným písmem~

Vzhledem k charakteru tohoto seznamu mohou následovat spoilery.
Čtěte na vlastní nebezpečí.

✿✿✿✿✿

DM - kapitola 2

Kapitola 2 – Snílek psal, jak pomíjivec četl

Zdravím, tady Suzuki.

Jelikož mám slabé vzezření, od svých školních dnů mi z nějakého důvodu říkali Satou, takový Suzuki.

I když ve snech necítíte bolest, stejně můžete cítit náznak bolesti, když sníte o zubním kazu.

Ne?

No, to je taky dobře.

DM - seznam postav

Vzhledem k tomu, že seznam obsahuje i stručnou charakteristiku postav, mohou se zde vyskytnout spoilery. Tedy čtěte na vlastní nebezpečí

(Seznam postav se může zdát pro začátek zbytečný, ale pokud (a jestli) se dostanu i k překladu v pořadí pokročilejších knih, pak se bude hodit.)


✿✿✿✿✿

DM - kapitola 1

Kapitola 1 – Pohroma začíná pochodem smrti

~ Malá poznámka na začátek. Death March v žargonu některých profesí znamená projekt, který je předem určen k selhání nebo který vyžaduje dlouhodobé období přesčasů k jeho dokončení. Kdyby někoho napadl nějaký lepší český výraz než doslovný překlad "pochod smrti", dejte mi vědět. ~

Hvězdy se toulají.

Je jich velké množství.

Někdy se dá zahlédnout padající hvězda.

KNM - kapitola 73

Kapitola 73 – Rytíř stříbrného měsíce

„Kaisere.”

Tenhle výkřik Kaisera, jenž se soustředil na malbu magickými živly, tak vylekal, že Mona Lise v jeho rukou najednou přibyl knírek. To ho tak naštvalo, že se popadl za vlasy a otočil hlavu, aby zařval: „Co to kruci, máte ponětí, kolik je hodin, proč tady uprostřed noci tak nahlas řvete?”

Meinan, Anežka a Daylight stáli všichni u dveří s bledými, hrůzou naplněnými tvářemi, jež signalizovaly špatné zprávy. Dokonce i vždy odhodlaný Daylight měl stažené obočí.

EGA 2 - extra 8

Povídka 8 – Jistý nesmrtelný komorník

„.............Haa.”

Na pátém podlaží Chrámu Zlého boha si božská Anri povzdechla. Pak přejela prstem po okenním rámu. Byl tam prach. Svým způsobem by se dalo říct, že to je očividný výsledek, ale dříve tu nebývalo tak prašno. Důvodem bylo, že spolu s lidskou Anri odešla i Tena.

„Tohle je závažná situace.”

Ze všech životních nezbytností bylo „ošacení” stále v pohodě. Protože se její šaty s černými růžemi automaticky a pravidelně čistily, ani nemluvě o praní prádla, nemusela se ani převlékat.

Ale „jídlo” a „přístřeší” bylo něco úplně jiného.

EGA 2 - extra 7

Kapitola 7 – Plány jistého papeže

Svatá Anrina teokracie.

Byl to mladý náboženský národ vytvořený z jednoho cípu království Fortery a tento národ měl dva symboly.

Jedním byl chrám lomeno kobka, Svatá země Zlého boha. Při svých pěti nadzemních a třicet a jedním podzemním podlažím to byl masivní labyrint, kde každý den dobrodruhové riskovali své živ—... riskovali své peníze.

I po závěru Války tří bohů počet vyzyvatelů nedošel konce.

EGA 2 - extra 6

Povídka 6 – Setkání u večeře jistého démonického krále

Momentálně ve vile u černé růže bydlely čtyři dívky.

Anri, jež ta vila patřila. Tena, jež byla jejím přívržencem a také vrchní služebnou. Lili, co byla jako mladší sestra, co navzdory svému věku pomáhala s domácími pracemi. A nakonec Leonora, jež byla příživníkem.

Z těch čtyř byly Anri, Tena a Lili trvalými obyvateli, ale Leonora tu nakonec zůstávala jen dočasně. Jako dcera démonického krále a následnice trůnu se vrátí na území démonické rasy, jakmile její odkladné putování skončí. Tak zaprvé, její putování nemělo žádné dané datum, kdy by mělo skončit, ale nemohla v tom pokračovat navěky.

EGA 2 - extra 5

Povídka 5 – Návrat jisté služebné domů

„Chceš se vrátit zpět do své rodné vesnice?”

Bylo to krátce poté, co se usadily ve vile u černé růže, když Tena řekla Anri něco takového.

„Ano. Vždycky jsem nad tím váhala, ale nakonec se vážně chci jednou setkat se svou rodinou.”

Když zprvu začala bydlet s Anri, také o této záležitosti diskutovaly, ale v té době ještě neměla urovnané vlastní pocity a celou návštěvu odložily. Bylo přirozené, že měla složité pocity ohledně toho, že ji prodali do otroctví, ale časem se s tím dokázala vypořádat.

EGA 2 - extra 4

Povídka 4 – Manuální práce jisté skupiny hrdinů

Na druhém podlaží Chrámu Zlého boha před jednou místností byla shromážděná skupina šesti mužů a žen. Skupina sestávala ze tří mužů a tří žen a svým způsobem to byla skupina, co se sem nejméně hodila.

„Ehm, je to tady?”

„Ano. Podle vážených slov posvátné bohyně věřím, že o tom není pochyb.”

KNM - kapitola 72

Kapitola 72 – Extra: Mizérie

„Bar-bar, kde je papa?” zeptalo se bázlivě zlatovlasé, modrooké, roztomilé dítě, které by každý miloval. Muž s vousem, co seděl vedle něj, si psal nějaké poznámky o magii. Bezmocně odložil své pero a podíval se po dítěti.

„Pokud mu znovu řekneš 'papa', tak ti rozhodně vlepí facku,” poradil mu Barbalis bezmocně. Starý a mladý, co seděli v jeho ložnici, byli oba tvrdohlaví. Starý po mladém chtěl, aby mu říkal mistře. A mladý starého nenazýval jinak než papa. Takhle to šlo až do chvíle, kdy došlo k týrání dítěte, a když na to přišla Susanna, naštvaně odběhla a začala týrat starého.

EGA 2 - extra 3

Povídka 3 – Vycházka jistého páníčka a domácího mazlíčka

Netvor—termín používaný pro živoucí bytosti, co měly manu vyšší než danou hodnotu. Ale tato definice je vlastně nepřesná. Prvním důvodem bylo, že lidé a démoni měli manu a nepovažovali se za netvory. Druhým důvodem bylo, že golemové, nemrtví a jiná neživá stvoření se také obecně řadila mezi netvory.

Všechny obávané bytosti, co lidem a démonům způsobovaly újmu, se označovaly jako „netvoři” - tohle byl pravděpodobně nejlepší způsob, jak celou situaci popsat.

KNM - kapitola 71

Kapitola 71 – Srdce Dračího císaře

„Hej! Gladiole, choval ses k mé sestře dobře, že jo?” Kaiser nebezpečně přimhouřil oči. Ačkoli z Temné ulice svobodně odešel, stejně si nemohl pomoct a bál se, že se Gladiolus zachová k jeho sestře špatně. Jelikož byli od Obchodní aliance stále ještě celkem daleko, Kaiser začal Gladiola vyslýchat.

Gladiolus, jenž letěl napřed, najednou uklouzl. Aniž by se otočil, řekl: „Meiji se vede dobře. Původně jsem ji chtěl taky poslat do Obchodní aliance, ale nebyla ochotná jít, takže jsem neměl na výběr a musel jsem jí určit dva z Šesti zakázaných hříchů jako ochránce.”

EGA 2 - extra 2

Povídka 2 – Pandemie jistého písma

„Takže tohle je ta problémová kniha.”

V místnosti v jistém království shlíželo několik lidí na knihu s černou vazbou, co ležela na stole.

„Ano, Vaše veličenstvo. Musíte si dát pozor, abyste se jí nikdy nedotkl.”

„Já vím.”

Člověk, kterého oslovovali jako Jeho Veličenstvo, byl král této země a lidé shromáždění v místnosti byli také důležití vůdci v rámci země. Jenom to, že se v této místnosti shromáždilo tolik lidí, bylo samo o sobě znakem mimořádné situace.

KNM - kapitola 70

Kapitola 70 – Věštec Mocha

Jasmína kráčela před ním a jak Liola sledoval její záda, měl nepopsatelný pocit, že by se měl omluvit, i když nevěděl, že to dopadne takhle. Rozhodně neměl v úmyslu, aby to skončilo takhle.

„Myslela jsem si, že jsi obyčejný člověk.”

Bylo slyšet Jasmínin nervózní hlas a také, že se pořád třásl. „Nakonec je tvoje totožnost ještě víc šokující; Stříbrná Maska, císařský princ a teď budoucí Dračí císař?”

„Nikdy jsem nevěděl, že jsem synem Dračího císaře, vážně ne,” vysvětloval Liola a sklopil pohled.

Jasmína byla nějakou dobu zticha a pak se zeptala: „Kde přesně jsi byl, ten poslední rok a něco?”

12K - Kapitola 14 (Epilog)

Epilog

„Až se Jeho Veličenstvo posadí na trůn, znovu se mu pokloníš. Celý proces je takový.”

Ministr jara to Taikimu neustále připomínal a Taiki pak přikývl.

„Ano.”

Konečně nastala korunovační ceremonie.

12K - Kapitola 13

Kapitola 13

Když Keiki Taikiho znovu navštívil, uplynulo už několik dní.

Také se zdálo, že o té záležitosti s osvícením Gyousoua neinformoval, protože toho samého dne si při večeři nevšiml, že by se Gyousouova nálada nějak změnila. Taiki si nemohl pomoct a úlevou si vydechl, ačkoli na druhou stranu se také nedokázal zbavit zklamání.

Jak trávil svá odpoledne v obavách jako předtím, přišel z Vnitřního paláce posel a žádal, aby se převlékl do svého formálního úboru a přišel do návštěvního salónku. A proto se Taiki spěšně vydal do Vnitřního paláce a zjistil, že na něj čeká Gyousou a Keiki spolu s dalšími dvěma lidmi.

KNM - kapitola 69

Kapitola 69 – Starší sestra, mladší bratr

Jak Liola viděl smutné a prosebné fialové oči Dračího císaře, neměl ponětí, co to s ním je, ale bezděky kývl. Řekl Baolilongovi, aby následoval Lancelotova jednorožce. Letěl přes Yaronské pláně a oceán. Jelikož ti tři nebyli obyčejní lidé, nebylo pro ně těžké letět bez přestávky. Takhle to šlo celý den a noc.

Když Liola spatřil, jak se z dálky přibližuje další kontinent, najednou pocítil zvláštní pocit. Nevěděl, proč tady byl. Copak nehodlal utéct, aby našel Kaisera a Daylighta?

KNM - kapitola 68

Kapitola 68 – Otec

„Synu, proč mi musíš vzdorovat?” řekl Dračí císař, jak se upřeně díval na Liolu. „Jsi moje dítě, mé nejnadanější dítě. Jakmile si podrobím svět, dalším Dračím císařem se staneš ty a staneš se císařem celého světa.”

Liola nečekal, že Dračí císař řekne něco takového. Ale stejně mu lhostejně odpověděl: „Já nechci být císařem.”

Když Dračí císař zaslechl tuhle odpověď, nenaštval se a místo toho se mírně usmál. „Správně, každé moje dítě je velmi skromné.”

KNM - kapitola 67

Kapitola 67 – Návrat

Kdysi modrá obloha byla zahalená smogem. A ačkoli z temného a vlhkého nebe nespadla ani kapka deště, vzduch byl téměř dusivý a celá atmosféra připadala všem tísnivá. Kdyby tu někdo byl, nebyl by to schopen zvládnout a chtěl by utéct.

Ale tohle bylo místo, kam se vydával jen málokdo; Yaronské pláně nikdy moc neholdovaly turistice. Ty pláně, na měřítku nebezpečí označené jako A, neměly nic vzácného kromě subdraků. Možná že jenom ředitel Barbalis by byl tak znuděný, aby sem poslal své vlastní studenty.

EGA 2 - extra 1

Povídka 1 – Úpadek jistého náboženství

„Říkáš založení národa, co uctívá Zlého boha...?”

„Nebesa...”

Schůze nejvyšších vrstev Teokracie Luxiria byla čím dál tím bouřlivější. Příčinou byli kultisté, proti kterým nedávno vyslali Řád svatého světla, aby si je podrobili. A nyní prohlásili, že založili zemi.

Ale podle toho, jak bylo očividné, že se ta schůze po tomhle oznamu rozdivočí, se ta situace jen stěží dala nazvat překvapením.

EGA 2 - extra 0

~ Takže závěrem k EGA nás čeká cca 8 - pokud si to dobře pamatuju, bo jsem líná se podívat - povídek. Jako první je imaginární rozhovor autora (ehm) s Anri. 

Extra 1 – Kitaseno Yunaki zpovídá Anri

Jako vždy vám děkuji za podporu.

Hlásí se Kitaseno Yunaki.

Je to trochu náhlé, ale Amano Hazama, autor „Jednoduchá práce být zničen Hrdinou”, mi předala štafetový kolík.

KNM - kapitola 66

Kapitola 66 – Meinan a Anežka

„Našla jsi Liolu a ostatní?” zeptal se Meinan ustaraně, jak držel komunikační maxun. Už to bylo víc jak měsíc, co Liola a ostatní zmizeli, ale pořád po nich nebylo ani vidu, ani slechu. Meinan a Anežka se z toho mohli oba zbláznit.

Ale na druhé straně maxunu se někdo zeptal na tu samou otázku tím samým ustaraným tónem. Obě strany byly chvíli zticha a oba dva cítili zklamání toho druhého, aniž by si museli vidět do tváře.

Meinan se přinutil k úsměvu. „Neboj se! Možná se báli, že by je Dračí císař našel, a tak se schovali. Žádné zprávy jsou dobré zprávy.”