OSO - kapitola 17

Epilog – Odměna a Zákazníci

[——Zahájeno propočítávání konečného výsledku. Od teď už se nebudou udílet body za počínání. Po propočtech budou oznámeny výsledky. Opakuji——]

Probral jsem se, když to okolo začalo hlučet. Vzpomněl jsem si, že jsem měl trochu hlad, když jsem šel spát, a tak jsem si zkontroloval status. Level sytosti se snížil. Když jsem se podíval na čas, bylo šest hodin ráno posledního dne. Zdálo se, že jsem spal skoro 24 hodin.

Podíval jsem se na sebe. Zdálo se, že jsem měl na sobě tenkou látku. Ryui, co na hřbetě nesl Zakura, už byl vzhůru. Zdálo se, že čekal, až se vzbudím.

„Dobré ráno, Ryui, Zakuro.”

„Probudila ses, Yun.”

OSO - kapitola 16 (3)

Tlusté zadní nohy pronikly zemí, napůl se zabořily do země. Maso na předních tlapách se roztavilo a jeho chapadla zakořenila do země jako rostlina.

Ačkoli to vypadalo jako zvíře, až do této chvíle neotevřelo tlamu. A teď ze sebe vydalo řev.

„GUURURUUU——GYAAaaAaa”

Jak se vzduch zatřásl řevem a nárazovou vlnou, všichni se přestali pohybovat.

V jeho otevřené tlamě byly nápadně velké oči, co visely ze shora dolů. Z biologického hlediska rostly na místě, kde by měl být jazyk. Když se rozkoukaly, objevilo se bledě modré světlo.

OSO - kapitola 16 (2)

Jak jsme mašírovali k jezeru, Magi a Sei mě poučily o pozicích družin a skupinových bitvách, o zadání povinností a výměně, hlasové domluvě a jiných metodách. Jelikož jsem hrál hlavně sólo, vážně jsem tomu nerozuměl a byl jsem nervózní, ale zdálo se, že podstatou bylo mít v mysli jasný účel.

Proto jsem se rozhodl držet se svých cílů a podle toho jednat.

Co se cíle týkalo, neměl jsem na výběr a musel jsem se podívat na nynější situaci a podle toho usoudit, co bylo třeba. Ačkoli bylo snadné rozhodnout se, že budu flexibilní, kdybych pochybil v načasování, bylo by to to samé, jako vůbec nic neudělat.

A když jsme před úsvitem dorazili na místo, z hrdla se mi vydral hlas plný znechucení. 

OSO - kapitola 16 (1)

Kapitola 8 – Velký žrout Mýtických zvířat a Podpora

Když jsme přispěchali zpět do našeho základního tábora, uvítala nás scéna, jak hráči spěchali jako včely z úlu, do kterého někdo píchl.

Myslel jsem si, že hráči, co se pohybovali po základním táboře, byli stejně naštvaní jako já, ale——

„Hej! Okamžitě pojďme na lov. Najděme Žrouta Mýtických zvířat a ulovme ho.”

„Počkejte chvilku! Co kdybychom ho nalákali sem, ať se všichni dívají?”

„To je dobrý nápad?!! Necháme družiny a jednotlivce soupeřit v časově omezených útocích.”

OSO - kapitola 15 (2)

Ryui a Rickle a také malá liška šli ven. Cloude a Lyly zůstali v základním táboře, takže jsme vzali i Socks a Neshiase, a zamířili jsme na určité místo. Byl to sběrný bod na skalnaté hoře, co Magi našla, když pracovala s Cloudem a Lylym, zatímco jsme odděleně hledali materiál.

Šli se mnou Magi a ještě jedna osoba.

„...proč nás doprovází Sei?”

„To proto, že se o tebe bojím, Yun... no, vlastně ne.”

Tak proč tedy. Namítl jsem v duchu a zíral na ni. V tichosti se omluvila a řekla pravdu.

„Poslední dobou jsme se nesetkali, měla jsem chvilku volného času, takže... překážím ti v rande?”

OSO - kapitola 15 (1)

Kapitola 7 – Procházka a Naléhavá mise

...hmm. Bolel mě krk. Jestlipak jsem si ho přeležel.

Zatímco jsem přemýšlel o tomhle, vstal jsem. Spal jsem pod jasným slunečním světlem.

„Jo, takhle jsem usnul.”

Protáhl jsem se a zívl, odvrátil jsem zrak od stolu, na kterém jsem měl položenou hlavu, a rozhlédl jsem se kolem.

Náš základní tábor se proměnil na velká zázemí se třiceti lidmi.

Byly tu zbytky po včerejší večerní hostině, bylo tu spoustu lidí, co prostě na místě usnuli.

OSO - kapitola 14 (3)

„...Shizu...ko.”

„Yun, ve hře jsem Sei, ne?”

Nepoužívej ve hře skutečná jména! Sei v takové situaci řekla něco mimo. Ale ten meč, co se na mě řítil, diagonálně odvrátila hůl.

„Proč nám stojíš v cestě! To je uživatel černého mláděte!”

„Není možné, aby Yun udělala něco špatného. A také mě požádala o pomoc, to stačí, abych ji ochránila.”

„Tak ji sejmeme silou!”

OSO - kapitola 14 (2)

„Dobrá práce, Yuncchi.”

„...haa, haa. Pomoz mi a nekoukej se jenom.”

„Hmm, to ne, nemožné. Vzdej to.”

Jak to Lyly říkal, mírně pokrčil rameny. Po čase med z mého oblečení zmizel a mláďata, co mě olizovala, se ode mě zdráhavě odlepila.

„Haa~ mám pocit, že jsem na ně byl moc měkký.”

OSO - kapitola 14 (1)

Kapitola 6 – Pomsta a Mág

Otevřel jsem oči, zdálo se, že jsem se probudil ve stejnou dobu jako včera. Viděl jsem, jak mezerou ve dveřích do srubu pronikalo tlumené světlo.

„...ráno, co. Musím vstávat.”

Musel jsem připravit snídani. Jelikož jsem byl jediný, kdo měl Smysl [Vaření], rychle jsem vstal a protáhl se.

„...ránko, Cloude.”

„Ach, ránko a dobrou noc.”

OSO - kapitola 13 (3)

Byly to bílé jednodílné šaty, co zakrývaly asi jenom půlku zad. Nakonec k tomu byly krátké spodky jako ohled vůči mě, co nesnášel sukně, ale lem šatů byl tak dlouhý, že je naprosto skryly.

„Hej, Cloude! Co má tohle znamenat!”

„Jéé! Yunina proměna!”

Do Magina ustaraného výrazu se vrátila vitalita, Myu a ostatním zářily oči.

„Hm, sluší ti to. Yun.”

OSO - kapitola 13 (2)

Ryui a já jsme to v poklidu pozorovali, zatímco jsme se vyhýbali plamenům vycházejícím z ohnivého sloupce.

„<Očarování>——Rychlost!”

Očarováním jsem si ještě víc navýšil rychlost.

Zatímco Ryui se plamenům vyhýbal tak, že plně zužitkoval iluze, na které se specializoval, já jsem si tvrdohlavě předsevzal, že nesmím vypadat o nic hůř.

„<Kletba>——Inteligence!”

OSO - kapitola 13 (1)

Kapitola 13 – Prokleté vybavení a lišče

Dalo by se říct, že tábor Myuiny družiny bylo peklo, a nijak bych nepřeháněl.

Uprostřed se zvedal ohnivý pilíř a hráče, co se od něj snažili utéct, to moře plamenů spolklo. Ani já, ani ty tři se mnou jsme nevěděli, proč se něco takového stalo. Všichni jsme byli zaražení.

„No tak... i když tak moc chtěli táborák, není pořád ještě světlo?”

„Teď není čas na žerty! Evidentně to je abnormální situace... pojďme za Lucato a ostatními. Nejdřív je zkontaktuj.”

OSO - kapitola 12 (3)

„...ach, nemusíš být tak obezřetný. Nejsou to nepřátelé,” řekl jsem Ryuimu hned, jak Myu skončila svou bitvu, ale nejenom že nezrušil svoje utajení, ale dokonce byl ještě ostražitější než předtím.

„Ho, úžasné. Jsi stejně mimořádná jako vždycky. Ale utržila jsi celkem dost škody, ne?”

„Hm? Ty útoky jsem přijala, abych si zvedla level svého [Brnění].”

Takže ty útoky přetrpěla, aby si zvedla level, hm? Jako obvykle ignoruje riziko a klade důraz na efektivitu.

OSO - kapitola 12 (2)

„Aach, jsem k smrti unavený. Teď se podívám, co je pod hladinou, a půjdu zpět.”

Potopil jsem se pod hladinu a hledal artefakty. Do té kamenné budovy vedl jenom jeden vchod. Vešel jsem jím. Zdálo se, že uvnitř byl vzduch. Zapálil jsem pochodeň.

„Hejhej, na takovém vlhkém místě bych neměl být schopen zapálit pochodeň.”

Navzdory této mé myšlence pochodeň po použití zapalovače z kuchyňské sady vzplála. No, je to hra. Jak jsem tu pochodeň zapálil, konečně jsem viděl celou místnost.

OSO - kapitola 12 (1)

Kapitola 4 – Plavání a Trosky na dně jezera (1/3)

„Dneska budeme zase jednat odděleně, budeš v pořádku, Yun?”

„Žádný problém. Použiju Smysl [Plavání] a zkontroluju, jestli jsou ty zkratky o jezeře pravdivé. Možná něco najdu.”

Ráno třetího dne byla Magi celkem ustaraná. Když jsem jí včera řekl, že jsem vyzval na souboj agresivní mládě a nebránil se mu, vážně ji to trápilo.

„Yun, nebuď tak zbrklá. Vrať se v pořádku.”

„No tak, jdeme. Dneska jdeme hledat materiál na řemesla.”

OSO - kapitola 11 (3)

„Tak například z těch jedovatých bylinek, co jsem jedla, abych se zasytila, dokážeš vyrobit lék, co tě zbaví špatného stavu, co ti redukuje statistiku.”

„No, i když jsi to řekla celkem podivně, není to úplně špatně.”

V té hoře předmětů, co jsme spolu nasbírali, bylo mnoho typů. Bylo třeba, aby si je Letia zapamatovala.

„Hele, jez tohle. A taky můžeš jíst tohle.”

„To nejde. Jak to můžeš jíst, i když víš, že je to jedovaté...”

OSO - kapitola 11 (2)

Množství Smyslů, co jsem vlastnil, se značně zvýšilo a jejich správa začala být celkem těžká. V boji musím řádně vypnout řemeslnické Smysly. Mám sklon spoléhat se na DEX, neboť to posiluje můj luk, takže jsem nervózní, pokud nemám aktivní [Řemeslné znalosti], které mi dávají silný DEX bonus.

Ačkoli jsem si aktivoval [Krocení], abych se dneska poohlédl po svém parťákovi, nebyl jsem si jistý, jak z toho získat účinek. Můžu jen doufat v náhodné setkání jako včera. Dál jsem šel na východ, až jsem se dostal k troskám. Když jsem nasbíral materiál typu bylin, zamířil jsem jihovýchodně.

Zatímco jsem se zaměřoval jen na netvory, kteří se zdáli, že by mohli vydat jedlé suroviny, soustředil jsem se v lesích na sběr předmětů.

OSO - kapitola 11 (1)

Kapitola 3 – Jednorožec a Zhroucený elf

Spát ve hře. Bylo to poprvé, co jsem to zažil, bylo to překvapivě hladké, až to bylo zklamání.

Haa, ten pocit těžkých myšlenek se vytratil a mysl se mi vyjasnila. Nijak se to nelišilo od normálního spánku.

Musel jsem spát pět, šest hodin. Když jsem se probudil, zalévalo mě tlumené světlo.

Spal jsem na spodní posteli palandy, ze shora jsem slyšel tiché, pravidelné oddechování. Uvědomil jsem si, že to spí Magi, a potichu jsem vstal.

OSO - kapitola 10 (2)

Po cestě zpět mi Magi poslala fotografie. Ukazovaly můj ženský vzhled, jak jsem s radostným výrazem držel ty tři chlupatá zvířata. Když spatřila, jak mi zrudla a vzplanula tvář, nasadila uličnický výraz a zašklebila se.

„M-magi?! Kdy jsi to vyfotila!”

„Kdo ví? Yun, ty jsi celkem bezbranná, nishishi.”

„Magi, prosím, nikomu to neukazuj!”

„Já vím. Někdy jsi nečekaně roztomilá.”

„Vlastně ne... zapomeň na to.”

OSO - kapitola 10 (1)

Kapitola 10 – Letní událost a Mláďata

[„Jsem rád, že se účastníte, dámy a pánové. Já jsem Yoshino Kazuhito z vývojářského oddělení OSO.”]

S tím oznámením hráči najednou přestali hlučet a poslouchali.

[„Tahle událost je nastavená tak, aby si ji mohlo užít spoustu hráčů. Tentokrát ta událost je——[Lesní táborová hra]. Když se řeknou prázdniny, musí být venku. V tomhle lese budete tábořit sedm dnů.”]

Odněkud přišlo 'nešaškuj! Tohle je zabiják, odhlašuju se'. A i když bylo slyšet takové hlášky, oznámení ještě neskončilo.