OSO - kapitola 14 (3)

„...Shizu...ko.”

„Yun, ve hře jsem Sei, ne?”

Nepoužívej ve hře skutečná jména! Sei v takové situaci řekla něco mimo. Ale ten meč, co se na mě řítil, diagonálně odvrátila hůl.

„Proč nám stojíš v cestě! To je uživatel černého mláděte!”

„Není možné, aby Yun udělala něco špatného. A také mě požádala o pomoc, to stačí, abych ji ochránila.”

„Tak ji sejmeme silou!”

„...Sei?!”

Jak to válečník říkal, máchl mečem, mířil na Sei. Schopnost boje z blízka magické uživatelky Sei byla... jak jsem si myslel, zradila moje očekávání.

Stáhla hůl k sobě a když se střetla s mečem, vykryla ho. Útok přišel znovu ze shora a ačkoli na Sei znovu zaútočil, znovu se s ním střetla svou holí a udeřila do něj, zatímco byl nad ní. Silou setrvačnosti meč odletěl a zabodl se do země.

„Svíráš meč příliš slabě. Jestlipak je to proto, že hlavně bojuješ proti netvorům...”

Nepřítele to na okamžik omráčilo, ale okamžitě poté začal spolupracovat se svou družinou.

Dva mágové mě pustili, aby zareagovali na Sei. Co se týkalo šermíře, ten z inventáře vytáhl náhradní meč.

„——<Poryv zemětřesu>!”

„——<Ohnivá střela>!”

Zároveň vypustili ohnivou a větrnou magii. Jak Sei čelila magii, co přicházela ze dvou směrů, vypořádala se s tím s klidem.

„——<Vodní kruh>!”

Po tom tichém zašeptání se objevil kruhový vodní štít, stejný jako ten Ryuiho. Byl stejný jako jeho, ale dvakrát větší. Ačkoli to působilo nespolehlivě, úžasně nás to ochránilo před útokem.

„Nepoužíváte silné stránky své magie. Musíte se naučit lépe spolupracovat.”

Jednou rukou vytvořila vodní štít, aby je vykryla, dokonale odolal větrné a ohnivé magii, co na nás přišla. V mých očích se její pohyby zdály pomalé, odolávala útoku s nejmenším možným počtem pohybů.

„Vítr má rychlé střely a vysokou míru palby. Oheň má vysokou okamžitou střelnou sílu. Dokonalá spolupráce by byla použít vysokou teplotu, abyste se prolomili mou obranou, a mezitím zamířit větrné střely. Na mou porážku není třeba vysoká útočná síla.”

Zatímco to Sei říkala, odrážela jeden útok za druhým, jako kdyby tančila. Poučovala šokované lidi, co na ni útočili. Třásli se, naprosto je přemohla.

„Nezapomínej na mě!”

Mladý šermíř na Sei skočil zpoza salvy větru a ohně, zatímco ona byla rozptýlená.

„——<Větrné brnění>!”

Uživatel větrné magie aktivoval na šermíře ten samý nárůst rychlosti, co použil předtím, když nás pronásledovali, a šermíř okamžitě překonal vzdálenost mezi námi. Zatímco Sei udržovala vodní štít, co vytvořila, nakročila, jako kdyby jej chtěl zastavit.

Ale protivník zvedl meč, než mohla Sei vůbec aktivovat magii, a máchl jím dolů.

„——<Gram meč>!”

Když Sei zvedla svou hůl, aby se srovnala s mečem, co mířil dolů, hrot hole byl pokrytý vodou a změnil tvar na meč. Střetl se s mečem nepřítele.

Meč připevněný na dlouhé holi, spíš než meč mi to přišlo jako kopí. Mírně se chvělo a stejně jako předtím odrazilo meč nepřítele. Půlkruhovým pohybem máchla proti meči nepřítele a mocně do něj udeřila. Poslala ho svou holí zpět.

„Ty?! Copak nejsi mág?!”

„Jsem. Ale být schopná používat jenom magii je nepraktické, takže jsem se naučila i trochu boje s holí.”

Zatímco to řekla, bodla svou holí, když protivník znovu sekl.

I během toho, co na ni šermíř útočil, Sei udržovala ve vzduchu vodní štít a odrážela útoky svou holí. I když byly její pohyby pomalé, zlehka a mrštně se vyhýbala útokům jako vrbové proutky a kdykoli měla šanci, bodla. Byl mezi nimi rozdíl v technikách, co viděl dokonce i člověk s netrénovanýma očima.

„Proč! Proč moje útoky nezabírají!”

Sei na jeho otázku zareagovala silným bodnutím do jeho solar plexu. Aby šermíř co možná nejvíc zmírnil náraz, silně skočil vzad. A za ním byl—

„Sei! Velký útok!”

„To nic. Jsem vážně silná.”

Než jsem se nadál, účinek Paralýzy pominul a já zakřičel. Sei měla rezervu a usmála se. Šermíř získal dvojici mágů trochu času, aby si připravili mocný magický útok.

Sei měla určitě připravený velký tah, aby to eliminovala.

„——<Plamenný výbuch>!”

„——<Mlha přeludu>!”

Sei. Ačkoli jsem na ni zavolal, můj hlas přehlušilo burácení plamene. Zíral jsem na plameny, co Sei pohltily. Sledoval jsem, jak se její silueta zhroutila.

Nakonec to bylo nemožné. Myslel jsem si, že Sei možná vyhraje 1 na 3, ale...

„Útočná síla ohnivé magie je přece jenom úžasná. Kdybych to vystála přímo, bylo by to nebezpečné.”

Když jsem se podíval na osobu, co promluvila, spatřil jsem Sei, co stála na vršku stromu.

Založila si ruce pod prsy a shlížela na to spálené místo.

Ti tři na ni vzhlédli a zároveň s tím, co se jim oči překvapením široce rozevřely, její hůl zamířila na větrného mága.

„——<Aqua střela>!”

V té chvíli se za Sei objevily tucty vodních střel. Bylo to začátečnické kouzlo vodního živlu. Ale v takovém množství to byla hrozba, i když to byla začátečnická magie. Přemoženi tím pohledem se nikdo nepohnul. Ne, kdyby zaútočili, vrhly by se k nim tucty vodních střel.

„No ano, pokud to je proti netvorům, je nejlepší vystřelit hned po zaříkávání. Ale když přijde na hráče, není třeba používat magii vysoké síly.”

„Cože. Co to je s tím počtem kouzel?! Co to s tebou je! Jak to, že mág může bojovat v boji na blízko! Co to je s tvým přístupem, takhle se držet zpátky a shlížet na nás!”

Jak začal šermíř hysterčit a zvedl hlas, Sei lhostejně odpověděla: „Nedržím se zpátky a nemám v úmyslu vás podceňovat. Takhle já bojuju.”

Jak mluvila, počet vodních střel za ní se ještě zvýšil.

„Je to základní šablona magického uživatele, [Zpoždění], co mám, mi umožňuje dočasně pozdržet magii, co vytvořím. Co se týče boje na blízko, jak už jsem dřív řekla, prostě jsem se naučila, jak bojovat s holí. Čas co nevidět vyprší. Takže—”

Snažte se ze všech sil to ustát. A jak ta slova zamumlala, s hlasitým hlukem se ty tucty vodních střel uvolnily.

Ti tři se zoufale vyhýbali těm hrozivým koulím. A ačkoli zoufale hledali příležitost k útoku, nedokázali se prolomit salvou vodních střel.

Rozrylo to zemi, probodlo stromy. Ta vodní salva se rozptýlila ve zbytečně širokém rozsahu. A i když část vodních střel minula, kdykoli se nepřítel pokoušel jedné vyhnout, zasáhli ho jiné.

Ti dva uživatelé magie se stáhli brzy, chlapec s mečem pokračoval, zatímco se připravil na újmu. Ale Sei už doplnila svou použitou zásobu vodních střel.

Čím byl Sei blíž, tím byly útoky hustší a to samé platilo o rychlosti střelby. Nedokázal ten neustálý magický útok vystát a odvanulo jej to.

„Už máš zájem si popovídat?”

„Proč... proč ji bráníš! Částečně nám zničila družinu! Je uživatelka toho černého mláděte!”

„Řekl jsem, že jsem to nebyl já! Nějaký hlupák vzal mládě a vnutil mu prokleté vybavení, což vedlo k tomu incidentu. No ano, tohle je to zmíněné černé mládě, ale byl to nešťastný incident způsobený několika překrývajícími se faktory.”

„Tak kam se ten člověk poděl!”

„Zdá se, že byl první, koho to spálilo.”

Sei tiše řekla pravdu.

„Zdá se, že den před tím incidentem došlo k podobnému incidentu, kdy mládě začalo šílet a zapálilo tábor. Družina, co to způsobila, byla příliš pomalá a neutekla.”

„Tak komu! Komu se mám pomstít za svoje kamarády! Ti tři se na tuhle akci těšili! Je v pořádku jim dát tak absurdní konec na houby?!”

Těm třem o hodně kleslo HP, pustili zbraně a tiskli se k zemi.

Jak Sei začala bez váhání kráčet k těm třem, chtěl jsem na ni zavolat, ale přiložila si ukazovák ke rtům, aby mě zarazila. Zdálo se, že ji něco napadlo. Hádám, že to nechám na ní.

„Vypadá to, že vás to nepřesvědčilo, ale víte, že strkat vinu na Yun a její přátele je absurdní, že?”

„...ano,” odpověděli mdle, jak koukali do země.

Ale Sei se i tak spokojeně usmála a vrhla na ně léčivou magii.

I když jim Sei obnovila újmu, co jim uštědřila, nezdálo se, že by se nějak brzy zotavili z té mentální újmy.

Sei k těm třem vlídně, a přesto neochvějně promluvila: „Zbývá pár dní. Proč místo toho nepopřemýšlíte, co můžete sami udělat? Tedy něco, co nebude obtěžovat ostatní.”

„Něco, co zmůžeme? To...”

Nevěděli, co by měli dělat. Ti tři se na sebe podívali a Sei pokračovala v řeči: „Až celá akce skončí, musíte hrdě nadmout hruď a říct jim, že to byla zábava. Zvednete si level? Nebo možná najdete nějaké vzácné předměty, co jim dáte jako dárek? Nebo se budete chlubit, abyste viděli jejich závistivé výrazy?”

Sei, to poslední bylo celkem ošklivé. To jsem si zamumlal v duchu, ale vypadalo to, že její slova uvolnila to jejich napětí a jejich výrazy zjemněly.

„A i když jsou ti lidé, co vypadli, nespokojení, co by si pomysleli, když by se dozvěděli, že jste někoho PK? Nemyslím si, že by se vaši kamarádi tvářili šťastně, když by se doslechli, že jste šli PK.”

„...ano. Taky si to myslím.”

Ti tři pokorně přikývli na Seina slova. Lylyho paralýza také pominula, přišel vedle mě spolu s mláďaty.

„Já...”

Šermíř chtěl něco říct, ale Sei ho zarazila stejně jako mě.

„Se mnou byste o PK mluvit neměli. Ať už se se svými kamarády znovu setkáte hrdě nebo ne, je na vás.”

Samotný ten útok byl nedorozumění způsobené nedostatkem informací. Ale mělo by se to všechno odpustit? To není něco, co bych měl říkat já... obětí jsem tentokrát nebyl jenom já, byl tu i někdo jiný.

Podíval jsem se po Lylym, co na mě kývl. Nech to na mě, řekl. A proto jsem své pocity vyjádřil slovy—

„—I když to bylo nedorozumění, nic to nemění na tom, že jste zaútočili na Lylyho, co byl se mnou.”

„...co máme udělat, abyste nám odpustili.”

Když ti tři zaslechli má slova, schoulili se do sebe.

Odpověděl jsem: „Když jste udělali něco špatného, měli byste se omluvit, ne?”

„Dobře. Promiň.”

A sklonili hlavy.

„Ne mě. Omluvte se Lylymu a mláďatům.”

Prstem jsem ukázal na Lylyho a Ryuiho. Těm třem se rozšířily oči a hluboce se jim poklonili. Potom když se Lyly přesvědčil, že ti tři odešli, zatahal mě za šaty a zeptal se: „Yuncchi, nevadí to?”

„Naštvalo mě, že vyděsili mláďata. Nic jiného mě nezajímá.”

„Yun, ty nikdy nemyslíš na sebe.”

Sei ztrápeně nakrčila čelo. Ale já si myslím, že to se mnou nemělo co dělat.

„Myslel jsem si, že jim Yuncchi odpustí, ale nečekal jsem, že nic neudělá. Je laskavá, i když je naštvaná,” promluvil Lyly ke svému partnerovi, Neshiasovi, co mu seděl na rameni.

A Sei nás s úsměvem sledovala, než tiše promluvila a podnítila mou nervozitu: „Když už jsme u toho... v reakci na tvůj mail, Taku a Myu se svými přáteli začali s velkým pátráním.”

„...tak nějak mám pocit, že se z toho stane něco vážného.”

„Yuncchi, musíš po sobě uklidit. Hodně štěstí!”

„To nic. Pořád to stihneš. No, není ti dovoleno nechat je pátrat přes noc.”

„Zatraceně! Ty tři družiny! Rozhodně mi neodpustí!”

Zvýšil jsem hlas, jak jsem nenáviděl ty těžkosti, co byly přede mnou. Jak to Lyly a Sei viděli, objevil se jim na tváři úšklebek.
-----------------------------------------------


~ Sei je prostě úžasná. Protivníky naprosto zdeptala. ~

~ Yun si bude muset to svoje SOS vylízat, ale pár zákusků a možná večeře to určitě spraví. ~


Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>