Část 2 (Jinnai Shinobu)
Zatímco jsem seděl na terase našeho japonského domku s doškovou střechou, co měla kdy nějaké využití jen v zimě, má celkově malá babička na mě zavolala.
„Shinobu. Shinobu.”
„Copak, babi.”
„Je tu toulavá kočka. Nevadí mi, když si tu odpočine, ale nechci, aby naši zahrádku začala brát jako záchod. Pokoušela jsem se jí odehnat, ale nic s ní nehnulo. Shinobu, můžeš s ní něco udělat?”