DM - kapitola 190

Kapitola 190 – Trénink na Ishibutai (2)

Tady Satou. To s ECO se rozšířilo na různé věci, ale myslím, že já jsem měl nejblíž k solární elektřině pro dům. Na jiném světě máme magii, jestlipak se to dá považovat za ECO? Odkud se ta mana vůbec bere.

KNM - kapitola 102

Kapitola 102 – Minulost

„Věděl jsem to! Věděl jsem to! Odešel po svých a vrátil se ležmo. Tenhle chlápek musí mít touhu mě trápit, až mi vypadají všechny vlasy!” Kaiser pochodoval sem a tam, zatímco si pro sebe mumlal. A občas se bláznivě podrbal ve vlasech.

„Kaisere, uklidni se trošku.” I když Meinan Kaiserovi říkal, aby se uklidnil, dokonce i on se mračil.

Baolilong se opíral o postel a ten člověk, co ležel na posteli, byl ten, co Mizerui donesl zpět – Liola. To malé děcko o tom krátce přemýšlelo a nakonec se vyškrábalo na postel, odtáhlo přikrývku a zanořilo se pod.

KY - kapitola 19

Kapitola 19 – Od ústupu k vysvětlení

„Každopádně se přesuňme z tohoto místa. Pokud tu zůstaneme, přijde další vlna.”

Po Lapisině návrhu se Ritz podíval, jak na tom byl Jack.

Jack utrpěl od pseudogoblina úder do hlavy a ačkoli mu to Nim ošetřila, nebyl v dobrém stavu. Potřásl hlavou, aby si vyčistil mysl, ale zdálo se, že to nezabralo.

„Mám použít Božské umění?” zeptala se Lapis Jacka, co měl hlavu ovázanou a zrovna hltal lektvar, ale ten zakroutil hlavou.

KY - kapitola 18

Kapitola 18 – Od střetnutí k střetnutí

Ačkoli se goblini prolomili stěnou, nebylo to tak, že by se zhroutila celá stěna.

Zničili jenom část, odkud teď goblini přicházeli, takže stěna byla stále celkem funkční.

Loren se rozhodl, že pořád bylo možné získat trochu času. Vyburcoval se, svižně vykročil kupředu a máchl svým velkým mečem stranou. Dva gobliny přesekl vejpůl.

Jak dalšího chytil máchnutím vzad, něco si uvědomil; podlaha byla příliš čistá.

DM - kapitola 189

Kapitola 189 – Trénink na ishibutai

Tady Satou. Mnoho mang bylo zasazeno do období Heian, a tudíž bylo mnoho mistrovských děl. Přečetl jsem celou sérii „Je to úžasné HEIANKYO”, co mi můj kamarád z dětství doporučil.

V té době jsem si myslel: jestli se rukávy oděvu kariginu, co měli hrdinové na sobě, nezachytávaly o větve stromů, když v něm šli na lov? Taková byla moje otázka. Vážně jsem přemýšlel, jestli lidé tento oděv používali na lov~

OSO - Extra 2

Kapitola 8,5 – Obchod, co se najednou objevil

„Hele, o tomhle víš? V jižní části města se evidentně objevil obchod.”

„Vážně? Objevil se po aktualizaci?”

Dva hráči mluvili o zkazce, že se najednou objevila budova.

Bylo to v jižní části Prvního města, v tiché části města, kde byla z větší části půda na zemědělství, a tak to mnoho hráčů překvapilo.

„Co to je za obchod?”

KY - kapitola 17

Kapitola 17 – Od rekurze k zachycení

„Plošně je odstřelit Ohnivou koulí.”

„Proti tolika? To samé jako nalít vodu na horký kámen. To nedoporučuju.”

„Zablokovat je Zemní stěnou.”

„Udělat dostatečně velkou zeď, aby zablokovala celou tuhle chodbu? To dokážu, ale... proti tolika nám to dá jenom chvilku navíc.”

HK - kapitola 100

Kapitola 100 – Lucův příjemný piknik

~ Lucovo hledisko; zhruba 2 roky po svatbě ~

Dneska tchyně řekla, že celá rodina půjde na piknik do hor. Myslel jsem si, že budeme ráno trávit pomalu, když byla celá rodina na prázdninách, ale tchán byl znovu vedle mé postele a zval mě na lov.

...Jak jsem řekl, od léta do brzkého podzimu byl lov zakázaný.

I když jsem to řekl, tchán mi nerozuměl.

Povídka - Kobka z toalety

Protože se z mé toalety stala kobka, začalo být příliš složité si odskočit

~ Doufám, že tato povídka nikoho nepobouří... ~

„Promiň, můžu si na chvilku odskočit?”

Zrovna teď jsem byla u své kamarádky doma, se kterou jsem se poznala na univerzitě, kam jsem se toto jaro dostala. Měla jsem mírné nutkání jít se vymočit, a tak jsem požádala o svolení použít záchod.

„Jasan~”

Moje kamarádka, co ležela na posteli a četla mangu, mi takhle odpověděla, zatímco se škrábala na zadku.

KY - kapitola 16

Kapitola 16 – Šplhání k útěku

„Hej, Lapis. Promiň, že tě ruším při dobré náladě.”

Jak Loren sledoval Ritzovo nešikovné šplhání po žebříku, co možná nejklidněji zavolal na Lapis, co stála vedle něj s velkým úsměvem na tváři.

Lapis měla dobrou náladu, protože byla schopná zkoumat trosky Dávného království. Otočila svou usmívající se tvář na Lorena.

„Jakmile vyšplháme nahoru, neřeknou nám, abychom šli domů?”

KNM - kapitola 101 (2)

Ačkoli Liola kráčel vpředu, nevěděl kam jít. Když žil v paláci, většinu času byl ve stavu hypnózy. Po chvilce rozmýšlení si vzpomínal jenom na jedno, a to kapokový strom a Susannin hrob. Nohy ho bezděky začaly nést tím směrem.

Mizerui ho v tichosti následoval. Oči skryté za brýlemi měl upřené na Liolova záda. Nezdálo se, že by ho zajímalo, jak daleko půjdou, aby si promluvili.

Když vyšli z paláce, pod nohama jim šustila tráva. Kapokový strom a Susannin hrob byl v dálce matně vidět, ale Liola na něco najednou šokovaně přišel; zdálo se, že pod stromem byl ještě jeden náhrobek? Když tu bylo naposledy, nic takového tu nebylo. Najednou se zastavil a prázdně na ten náhrobek zíral. V nitru už měl matné ponětí pravdy, ale měl pocit, že se k tomu nemůže přiblížit.

DM - kapitola 188

Kapitola 188 – Každodenní život elfů

Tady Satou. Při vyvíjení her jsem často selhal, když jsem byl schopen jen napodobit vnější vzezření (jiné hry), aniž bych vlastně pochopil její strukturu. Myslím, že musíte pochopit strukturu, pokud ji chcete naprogramovat a prakticky využít.

Ale také existovali vzácní lidé, co jakékoli pochopení přeskočili a vytvořili nové nápady. Tomu se říká génius, co~