středa 11. prosince 2019

KY - kapitola 17


Kapitola 17 – Od rekurze k zachycení


„Plošně je odstřelit Ohnivou koulí.”

„Proti tolika? To samé jako nalít vodu na horký kámen. To nedoporučuju.”

„Zablokovat je Zemní stěnou.”

„Udělat dostatečně velkou zeď, aby zablokovala celou tuhle chodbu? To dokážu, ale... proti tolika nám to dá jenom chvilku navíc.”



Poté, co jim Loren řekl, aby použili mozek, Quartz a Lapis pod Lorenovými pažemi diskutovali o způsobech, jak se zkusit vypořádat s hordou goblinů.

Ačkoli se to zdálo jako diskuze, dělali jenom to, že Lapis dávala návrhy a Quartz říkal, jak to nepůjde. A Lorenovi nepřišlo, že by se tím někam dostávali.

„Co takhle Ohnivá bouře?”

„Tu použít dokážu, ale dvakrát je můj limit. Myslíš si, že to něco zmůže?”

„S největší pravděpodobností ne,” odpověděla Lapis chabě, když se ohlédla za sebe.

Bylo tam tolik goblinů, že se Loren ani nechtěl snažit je počítat. A dokonce i on, co nebyl žádný odborník na magii, viděl, že jich bylo příliš mnoho, aby se jich zbavili jedním nebo dvěma kouzly.

„Pane Quartzi, to jsi celkem mág, že dokážeš použít Ohnivou bouři.”

„I mě ohromují tvé hluboké znalosti magie, slečno Lapis.”

Lorena podráždilo, že si ti dva začali skládat poklony a smát se, a vzhlédl ke stropu.

„Vůbec mi nevadí, že spolu vycházíte a tak. Ale pokud něco rychle nevymyslíme, bude z nás jídlo pro gobliny.”

„Ne, věřím, že já a Nim se staneme semeništěm.”

Ačkoli Lapis jeho mírný žert oplatila nečekanou hláškou, Quartz jí vrátil námitku.

„Tím bych si nebyl tak jistý. Tu ženu z druhé družiny s největší pravděpodobností zabili a snědli.”

„Nelíbí se mi myšlenka být matkou goblinů, ale být jejich jídlem zní taky celkem otravně.”

Lorena její slova, která naprosto postrádala pocit nebezpečí, mírně zmátla.

Nebylo to tak, že se o družinu vůbec nestarala, takže si Loren myslel, že možná měla dobrý důvod, proč necítit nebezpečí. Zrovna ji chtěl kvůli tomu vyslýchat, ale upoutal ho zoufalý hlas Nim.

„Tohle není dobré. Už jsem skoro...”

Z lidí, co běželi po svých, začala Nim, co měla s největší pravděpodobností nejmenší výdrž, zpomalovat.

Navzdory Lorenově výdrži a síle nebylo možné, aby mohl nést dalšího člověka spolu s těmi dvěma, co už měl pod pažemi.

Ačkoli měl volná záda, každý viděl, že kdyby na zádech nesl Nim, akorát by se rychleji unavil.

„Když tě ponesu na zádech, bude to menší problém.”

Nečekaně to řekl Jack.

Lorena překvapilo, že to neřekl Ritz, co byl silnější než Jack, ale Jack. A Nimina reakce ho překvapila ještě víc.

„Promiň... možná se na tebe budu muset spolehnout.”

„Jéjej, to je vážné zlé!”

Jack musel z Niminy skromné odpovědi něco vycítit a zpanikařil, ale to situaci vůbec nepomohlo.

„Není to moc řešení, ale mám nápad.”

Loren usoudil, že pokud nikdo neměl nápad, byť jen mírně rozumný, dost brzy je vyhladí, a tak přiběhl dopředu k Ritzovi.

Ritz obrátil hlavu na Lorena.

„Hej, pamatuješ si cestu zpět?”

„Já ne... ale Jack by si to měl pamatovat.”

Loren se otočil na Jacka pro potvrzení a viděl, že přikývl.

„Takže můžeme se vrátit k poklopu, kudy dolů seskákali goblini?”

„Nemůžeme použít trasu, kterou jsme přišli, ale už nějakou chvíli probíháme stejnými chodbami, takže to je možné.”

Loren byl zachmuřený, že už udělali pár koleček.

To znamenalo, že promrhali čas a výdrž, ale věděl, že se s tím kvůli jejich momentální situaci nedalo nic dělat. Neměli čas dělat klidná rozhodnutí nebo sledovat, kudy jdou.

„Tak nás vezmi zpět k poklopu.”

„Co tam budeš dělat?”

Pro Ritze a Jacka byl poklop, z kterého padalo spoustu goblinů, něco, čemu se chtěli vyhnout, a vůbec nedokázali pochopit, co se Loren snažil navrhnout.

„Z horního patra se sesypalo tolik goblinů. Jsem si jistý, že zrovna teď už žádní další nescházejí.”

„Co na tom záleží...”

„Byli schopní se jednou dostat dolů, ale nebudou se moct dostat nahoru, ne?”

Goblini nedokázali létat.

To věděl každý, ale jelikož nemohli létat, museli by použít žebřík, aby se dostali na horní podlaží.

Když přišli dolů, mohli ignorovat své oběti a přijít ve velkém, ale pokud měli šplhat po žebříku, co Lapis spustila, mohl najednou stoupat jenom jeden nebo dva.

„Takhle nás jejich počet nerozdrtí.”

„A-ale přemýšlej o tom. Nejsou tak hloupí. Nebudou čekat, až vyšplháme po žebříku, ne? Pokud se k nám dostanou před tím, než budeme všichni venku, je konec.”

Ritz vypíchl očividný problém v plánu.

Loren věděl, že podle toho, jak Ritz nebyl tak dobrý ve šplhání po žebříku, budou v obklíčení goblinů, než bude mít vůbec naději šplhat.

„Můžeme získat čas magií. Použít Ohnivou bouři a spálit předek a Zemskou stěnu na zablokování těch vzadu.”

Pokud by se všechny pokusili zablokovat stěnou, goblini by se jí setrvačností okamžitě prolomili.

Takže Lorena napadlo, že by mohli spálit ty vpředu a zlomit tak jejich spád a pak je zastavit stěnou.

Nemyslel si, že to bude stačit na to, aby je zastavili, ale bude to stačit na to, aby získali trochu času.

„Aha. S tím se mnou můžeš počítat.”

Když si Quartz vyslechl Lorenův plán, bouchl se pěstí do hrudi a řekl, že to zvládne.

Ale to nestačilo na to, aby to vymazalo nervozitu z Ritzovy tváře.

„Ale to není počet, co by se dal naráz zastavit.”

„Musíme jen vyšplhat nahoru, než se stěna prolomí. A i kdybychom to nezvládli včas, je to můj plán. Budu vzadu.”

„To vážně? Víš, že to není počet, který by dokázal zvládnout jeden člověk, že?”

„Jen se musím vypořádat s těmi, co se dostanou za oheň a stěnu. Nemyslím si, že budu muset čelit tolika najednou. Prostě se jen snažte šplhat co nejrychleji, aby k tomu nedošlo.”

Loren věnoval Ritzovi úsměv a když o jeho slovech Ritz chvíli přemýšlel, dal rozkaz Jackovi: „Jacku, vezmi nás zpět k poklopu.”

„Jasně.”

„Quartzi, připrav se použít magii, o které Loren mluvil.”

„Dobře.”

„Až se tam dostaneme, Jacku, ty půjdeš nahoru první. Pak pomoz nahoru ostatním. Já jsem velitel této družiny, půjdu vzadu.”

Ritz se zdráhal, aby Loren byl vzadu, a tak oznámil, že půjde poslední. Ale Loren to zamítl potřesením hlavou.

„S tím, jak pomalu šplháš, budeš mít gobliny hnedka na zádech. Není možné, abychom tě nechali vzadu.”

„Ale stejně...”

„S trochou podpory dokážu po tom žebříku snadno vyšplhat. Na tu práci se hodím nejvíc. Neboj se.”

Zatímco Ritz byl při dřívějším šplhání po žebříku nešikovný a pomalý, Loren po žebříku vyběhl jako nic a chytil Quartze.

Ritz už nemohl nic říct, protože bylo od pohledu jasné, kdo měl lepší šanci na přežití.

„Možná jsem v celém tom dobrodruhování nový, ale předtím jsem byl žoldnéř. Tolikrát jsem svým kolegům kryl záda, že mě to znudilo. Nech to na mě.”

„Promiň... Spoléhám na tebe.”

Ritz mírně sklonil hlavu a Loren kývl a řekl mu, aby se tím netrápil.

A pak Jack nervózně zakřičel: „Co nevidět jsme u poklopu! Radši se modlete, že už jim došli goblini, co by z něj padali!”

Pokud by z poklopu stále padali goblini, ocitli by se v kleštích mezi nimi a těmi, co je pronásledovali, a neměli by šanci přežít.

Ale Loren si myslel, že to nebylo realistické, protože by to znamenalo, že v troskách bylo nepředstavitelné množství goblinů.

Ta myšlenka Lorena vedla k tomu, že tohle byla jejich nejlepší šance, jak se dostat ven. A Jack spatřil díru ve stropu a zakřičel: „Už odtamtaď nepadají!”

„Pěkné! Vypadá to, že nás štěstí ještě neopustilo! Začni šplhat!”

Jack vpředu skočil na žebřík a začal šplhat, aniž by zpomalil.

Ritz, co ho následoval o okamžik později, si připravil meč a štít a Nim se sehnula a proběhla kolem něj a následovala Jacka po žebříku.

„Starouši, kouzla!”

„Viř před mýma očima, karmínový plameni, zuř přede mnou. Ohnivá bouře.”

Po Lorenově signálu Quartz začal zaříkávat své kouzlo.

Ze země vyrazil vířící sloup plamenů a dosáhl až ke stropu, spálilo to všechny gobliny vpředu.

Plameny zakryly celou chodbu a zabily celkem dost goblinů a mezi gobliny zaznělo ječení a skřeky.

„Pevně stůj, stěno z hlíny. Zemská stěna.”

Žár vycházející z plamenů a ječení a pach spáleniny pocházející z goblinů.

Vzedmula se stěna a naprosto je od toho oddělila.

„Teď máme šanci! Šplhejte!”

Lapis, co Loren pustil na zem z pod své paže, se rozběhla k žebříku a začala šplhat rychlostí, co se rovnala Jackovi a Nim.

Mezitím Quartz, co použil dvě kouzla za sebou, vypadal, že se mu točila hlava, a šplhal pomaleji než předtím.

„No tak, šplhej trochu rychleji, dobře...”

„Nespěchej na něj. Nechceme, aby spadl.”

Loren zadržel Ritze, co se netrpělivě snažil Quartze popohnat.

Pokud by znovu uklouzl a spadl, musel by ho znovu chytit a kdyby to nedokázal, Quartz mohl utržit zranění, co by jej znehybnilo.

Když uvážil tohle, bylo snazší, pokud zajistí, že se všichni v bezpečí dostanou nahoru, i kdyby to zabralo trochu času.

„Ale ta stěna už moc dlouho nevydrží.”

Podařilo se jim zlomit spád goblinů ohněm a stěnou, ale goblini tu stěnu, co Quartz vytvořil užuž rozbili.

„Co se to děje? Vím, že ta magie trvala jenom chvíli, ale při tom množství plamenů by tam mělo být spalující vedro.”

Podle Lorenových propočtů by oheň rozžhavil stěny a podlahu, takže by pro gobliny bylo obtížné se ke stěně přiblížit.

Jelikož goblini byli bosí, pokud by se přiblížili k rozpálené podlaze, spálili by si nohy.

Ale goblini se už přihnali ke stěně a začali na ni bušit.

„Rozhodně je s nimi něco divného. Goblini by neměli mít hrdost nebo kuráž, aby byli tak vytrvalí v pronásledování své kořisti.”

Ritz měl meč a štít zdvižený, ale vypadal bledě.

To, že tito goblini byli jako nic, čemu dřív čelil, znervózňovalo i stříbrného dobrodruha jako on.

„O tom přemýšlej později. Zrovna teď mysli jenom na útěk. Jdi, jsi na řadě ve šplhání.”

Quartze, co šplhal o holý život, zrovna vytáhli Nim a Jack.

Když to Ritz spatřil, chvíli váhal, ale okamžitě zasunul meč do pochvy a začal šplhat po žebříku.

Ale jeho lezení mělo do rychlosti daleko.

Loren doufal, že se dostane nahoru, než se stěna zhroutí, ale zdálo se, že se osud jeho přání posmíval, neboť se ve stěně objevila velká trhlina, zatímco se Ritz nedostal ještě ani do poloviny.

„Vypadá to, že budu muset s nějakými bojovat.”

Naštěstí byla chodba dost velká, aby bez problémů použil svůj velký meč.

Loren sledoval, jak se trhlina rozšiřovala, a poslouchal bušení za ní a pravou rukou se natáhl za sebe. Popadl jílec meče, odstranil látku, co byla kolem něj ovinutá, a vytáhl ho.

Sevřel meč oběma rukama, levou ruku měl nad pravou, a připravil se.

Stěna se zhroutila, jako kdyby na to pózu čekala, a jakmile ho popálení goblini spatřili, zařvali a vyřítili se na něj.
-----------------------------------------------

~ Tak nakonec plán vymyslel Loren. Jestli zafunguje, se dozvíme příště. ~


Hlavní stránka novely


<Předchozí>...<Následující>

4 komentáře:

  1. ďakujem za ďalšiu napínavú kapitolu. Ako som už písal Loren ako žoldnier, má veľa skúseností z krízových chvíľ, preto bleskovo rozmýšľa o možnostiach ako ich vyriešiť.

    OdpovědětVymazat
  2. Jo Loren je dobrej ale stříbrní dobrodruzi celkem zklamali, děkuju za překlad.

    OdpovědětVymazat