ZW - kapitola 14

Část 14

Třicet Šest Stratagemů se nedokáže srovnávat s prostým útěkem. Prostě prchnout od problémů, které jste nedokázali zvládnout, bylo klíčem k dlouhému životu. A od začátku jsem mu říkala, že mu dojde štěstí, pokud bude čekat, že mám nějaké podivné zvláštní schopnosti.

Upřímně řečeno, jak má pouhá Zashiki Warashi porazit něco tak smrtícího jako tamto?

Myslí si, že jsem královna světa nebo že mám nějakou rozhodující skrytou techniku?

„Hej, Zashiki Warashi. Chceš ječmenný čaj?”

ZW - kapitola 13

Část 13

Zashiki Warashi se zamračila.

„Ach? Náhled té zpětné vzpomínkové scény se v půlce změnil. To byla nějaká chyba?”

„Není to chyba. Když ti lidé, co se pokoušeli o vraždu, zvedli ruce nahoru a vzdali se, vytáhl jsem z nich nějaké informace.”

„No, to zní, že se to všechno pěkně ukončilo. Přijde mi, že nezůstalo nic, co bys se mnou musel diskutovat.”

„Ale zůstalo, ty hlupačko. Ta nejnebezpečnější věc z toho všeho je vlastně stále venku. Yuki Onna.”

ZW - kapitola 12

Část 12

Z něčeho jsem měl vážně špatný pocit.

Ten pocit neměl žádný konkrétní základ a jen stěží jsem mohl začít s nějakým opatřením jen z prosté předtuchy, takže toto prohlášení bylo relativně zbytečné. Ale bylo to něco jako se nechat unášet k spalovně na pomalu jedoucím pohyblivém pásu. To, že vás to nezabije okamžitě, z té celé věci dělalo ještě nepříjemnější pocit.

Když jsme odešli z prázdného pokoje poté, co jsme zkontrolovali pořadač, Madoka se zamračila a vyslovila důvod mé nervozity.

ICDS - kapitola 107

Kapitola 107 – Ti, co stoupají kobkou (6)

Jak jsme se procházeli Rezidenční oblastí, Loretta byla cílem nespočtu cizích pohledů. Já jsem samozřejmě věděl proč. Na první pohled je překvapilo Lorettino vzezření; na druhý pohled je udivila její nadpozemská krása; a při třetím pohledu vypadala ještě pěkněji, než když se podívali poprvé. Totiž, dokud neotevřela pusu. Loretta své božské vzezření kazila mluvením jako hlupák. Ačkoli to bylo také její kouzlo.

„Byl v První kobce takový elf?”

„Myslel jsem si, že nejkrásnější průzkumnicí byla korunní princezna ze světa Luka.”

„Ne, na vyšší podlažích je další slavná kráska. Z toho... zničeného světa.”

ICDS - kapitola 106

Kapitola 106 – Ti, co stoupají kobkou (5)

[Guooooooo!]

S řevem, co otřásal zemí, vyrazil kupředu. Byl mnohem rychlejší než předtím a když jsem vzal v úvahu jeho prodloužené přední tlapy, jen stěží jsem se dokázal vyhnout jeho útokům.

„Ruyue, soustřeď se na vyhýbání. Já budu útočit!”

[Auuuu!]

Kromě technik Pánů podlaží byla pro mě Živelná čepel jediným způsobem, jak na něj zaútočit, aniž bych utrpěl zpětnou újmu. Byl jsem rád, že jsem tuto techniku získal, a znovu jsem elementály povolal do čepele svého kopí. Pít Manový lektvar při používání technik teď pro mě bylo stejně přirozené jako dýchání.

ZW - kapitola 11

Část 11

„Hm? Potřebuju si nastavit nahrávání. Pozdě v noci dávají Chronograf pekla a nechci si to nechat ujít.”

„Udělej si to ve vlastním pokoji!! Já si nahrávám zahraniční drama, takže mi to nezkaž!!”

„...No, to zní, že jsi zjistil, jak funguje ten Balíček Yuki Onny. Takhle se nezdá, že bys mě vůbec potřeboval.”

„To vlastně chceš pomoct navzdory veškerému tomu svému stěžování...?”

ZW - kapitola 10

Část 10

Elektrickým autobusem jsem se vrátil do Sanatoria.

Muži v oblecích měli uvnitř napilno s přípravou jejich podvodu a šokovalo je, když mě viděli. Ale ozbrojené stráže přímo najaté bohatými okupanty Sanatoria by jednali, kdyby ti muži vytáhli loveckou pušku. Třásli se, ale nemohli mi nic udělat, a tak jsem kolem nich prošel.

„Madoko.”

„Hej, zdarec.”

ICDS - kapitola 105

Kapitola 105 – Ti, co stoupají kobkou (4)

Když jsem druhého dne zašel do Obchodu, spatřil jsem nádhernou elfku. Dlouhé, černé vlasy, co jí spadaly dolů, a zlaté oči, co se zářivě leskly. Smyslná hruď a kontrastující útlé paže, nohy a pas. Nebylo o tom pochyb, byla to Loretta, skutečná Loretta. Jakmile mě spatřila, vzrušeně zakmitala svýma dlouhýma ušima. Přemýšlel jsem, jestli elfové uměli s pomocí svých uší létat.

„Ale, jaká náhoda tě tady vidět, Shine.”

„Taková nestydatost, Loretto. Lin už mi všechno řekl.”

Loretta přimhouřila oči a zahlížela na mě. „I když je význam stejný, nemůžeš použít výraz 'roztomilá'?”

DM - kapitola 227

Kapitola 227 – Břečťanová vila

Tady Satou. V mysteriózních dílech se hodně objevují sklepy, ale když jsem byl v Japonsku, nikdy jsem žádný neviděl. Jestlipak je problém vážně v zákonu a daních, že lidé staví místo toho nad zemí?

ICDS - kapitola 104

Kapitola 104 – Ti, co stoupají kobkou (3)

Podařilo se mi povýšit svůj titul Korunního prince na Korunního prince 40. podlaží. Mezi průzkumníky z jiných zemí se začala šířit zkazka, že se Korunní princ objevil na 40. podlaží a kdykoli jsem vytvořil družinu, okamžitě se zaplnila. Jelikož jsem každý den lovil smrťáka třikrát, umožňoval jsem každý den pokročit na 41. podlaží až 27 průzkumníkům. To bylo samozřejmě jen v případě, že všichni odvedli svou práci a podařilo se jim přežít. Ve skutečnosti byl ten počet lidí, co postoupil, méně než polovina.

Podle toho, co jsem viděl, bylo na 40. podlaží zaseknutých zhruba 1.500 lidí, aniž by byli schopní postoupit. Jinými slovy po zhruba 100 dnech by většina průzkumníků postoupila. Ale po dvou týdnech se moje družina přestala kompletně zaplňovat.

ICDS - kapitola 103

Kapitola 103 – Ti, co stoupají kobkou (2)

Rozhodl jsem se vrátit do Koreje, jakmile Hwaya odjela z Windermeru. Samozřejmě mi to zabralo jenom okamžik. Zavolal jsem Walkera z kobky, popadl ho a použil Návrat. To bylo celé.

„H-hm? Co to bylo? Co jsi udělal?”

„To je samozřejmě tajemství.”

Přesně takhle jsem byl s Walkerem doma. Protože jsem se v obýváku objevil s cizincem, moje rodina, co byla shromážděná v obýváku, najednou ztuhla.

ZW - kapitola 9

Část 9

Balíčky měly jeden velký problém.

„Bon bobon bon bobobobon bonsai!”

„Nepolevuj v pozornosti, Zashiki Warashi!! Moje historka ještě neskončila!!”

Zashiki Warashi mě ignorovala a broukala si, přitom upravila pozici ultrafialového světla, z kterého sálalo namodralé světlo a kapátkem nakapala živiny do čiré nádoby s tekutou substancí. Samotná bonsai ladila k youkai v yukatě, ale ten celkový sci-fi dojem k tomu vůbec neladil.

Jen tak mimochodem, měl jsem podezření, že tato její záliba byl důvod, proč se tak moc zalíbila mému dědečkovi, i když byla naprosto k ničemu.

ZW - kapitola 8

Část 8

Poté, co mě muž ve středním věku, co se představil jako ředitel Tanakových farm, odvezl ve svém elektricky poháněném lehkém náklaďáku do cukrárny na úpatí hory, znovu jsem zavolal Madoce do Sanatoria.

„A-ha! Hovor se ukončil tak náhle, že jsem si myslela, že jsi umřel~”

„No, jsem rád, že jsi dost potěšená na to, aby ses chovala tak necharakteristicky. Ale připrav se, později ti dám pěkný výprask.”

„Myslím, že i ty se chováš trochu necharakteristicky, Shinobu. Každopádně potřebuješ ještě něco?”

„Týká se to těch zprostředkovatelů dědictví,” řekl jsem rychle. „Pokud jsi věděla, že mají něco do činění s tou Yuki Onnou, předpokládám, že se v Sanatoriu muselo něco stát. Řekni mi o tom.”

ZW - kapitola 7

Část 7

Zashiki Warashi v jasně rudé yukatě promluvila s pusou plnou ohagi, co nám naše celkově malá babička donesla.

„Mám hlad.”

„Co jsi za vyhládlou postavu? A mohla bys vlastně poslouchat moji historku?”

„Pročpak se asi lidé nachytají na podvody,” řekla tónem, který zněl, jako že youkai by se na žádný podvod nikdy nenachytala.

ICDS - kapitola 102

Kapitola 102 – Ti, co stoupají kobkou (1)

„Co je tohle...?”

Už jsem o krocení dřív slyšel. V hrách to znamenalo ochočení nepřátelských netvorů jídlem nebo jejich vytrénováním, aby se stali spojenci. Ale nemyslel jsem si, že se takhle objeví vedlejší profese Krotitele! Stačilo jen pojmenovat netvora a mohl se stát mým spojencem? Ne, to pravděpodobně nebylo ono.

Zakroutil jsem hlavou nad slovy, co se mě ptaly, jestli chci změnit svou vedlejší profesi. Sběratel technik byla obrovskou částí mé síly. Bez ohledu na to, jak silná Plene byla, nemohla to nahradit. Ani nemluvě o tom, že se zdálo, že vždycky můžu změnit své rozhodnutí. Ačkoli jsem si nemyslel, že bych kdy přešel k vedlejší profesi Krotitele...

DM - kapitola 226

Kapitola 226 – Zdvořilostní návštěvy (2)

Tady Satou. Pokud lidé nemají žádný cíl, nebo spíš účel, nemůžou na něm tak nějak pilně dřít. Ale příliš velký cíl vám zlomí srdce, takže by možná bylo lepší, kdybyste začali s krátkodobými a dlouhodobými cíli.

ICDS - kapitola 101

Kapitola 101 – Udělení svobody (8)

Lov skončil. Aspoň na dalších šest měsíců nebude tahle Plošná kobka nebezpečná. Ačkoli to bylo jen dočasné, Windermere nabyl svůj klid.

Podle toho, co jsem slyšel, se znovu obnoví i turismus. Jelikož Osvícený řádu A nebo výše bude muset na jezero dál dohlížet, turisté budou chodit s ním. Ale v situaci, kdy šlo o život či smrt, nebyly zaručeny životy turistů.

Pochyboval jsem, jestli s takovým nebezpečím přijdou nějací turisté. Ale jakmile lidé zjistili, že byla Plošná kobka pokořena, nahrnuli se do oblasti turisté. Úžasné, Windermere. Svým způsobem to dávalo smysl. Narazit na netvora, jakmile byla kobka pokořena, byla údajně stejná náhoda, jako že do člověka uhodí blesk, když jde v dešti.

ZW - kapitola 6

Část 6

Když jsem zaslechl ten výstřel z pušky, prvně jsem si pomyslel, že se někdo snaží vypořádat s nějakým nebezpečným zvířetem. Z toho zvuku mě zabolely uši, což znamenalo, že to bylo blízko, ale byl jsem v horách. Nebylo nic moc překvapivého, že nedaleko pracoval lovec.

Bylo to něco jiného než ten výstřel, co bylo divné.

Ze všeho nejdřív vzhůru po horské cestě jelo elektrické auto. Intelektuální vesnice bylo ztělesnění ekologického a zdravého vzestupu, takže to samo o sobě nebylo tak divné. Ale 'bylo' nezvyklé, aby byl deaktivovaný zvukový efekt motoru, který měl varovat lidi, co auto neviděli. To znamenalo, že se to auto blížilo tiše.

ZW - kapitola 5

Část 5

Zashiki Warashi v jasně rudé yukatě se převalila a její lesklé vlasy se rozprostřely po tatami.

Se znuděným pohledem na tváři řekla: „Tomu říkám kravina. Kdyby tě vážně střelili, nevrátil by ses domů.”

„Dobrá, fajn. Trochu jsem přeháněl. Vlastně mě nestřelili do srdce.”

„Ve škole ti to jde vlastně dobře, ale vůbec na to nevypadáš, takže se snaž neříkat věci tak hloupě.”

Díky tomu jsem měl přezdívku Intelektuální yakuza.

Ale každopádně...

ICDS - kapitola 100

Kapitola 100 – Udělení svobody (7)

Jako první jsem si pomyslel: „Jů, už jsem dřív tuňáka jedl, ale tohle je poprvé, co nějaký snědl mě.”

„Počkat, teď není čas na hloupé vtipy...!”

Bylo to slizké, klaustrofobické a otravné. Tlak tuňákových vnitřností nebyla žádná sranda. Co bylo tohle? To se mi oblečení rozpouštělo? Kyselina!

„Bože!”

ICDS - kapitola 99

Kapitola 99 – Udělení svobody (6)

[Lalala~ Lala~]

„Uch, jéje!”

Brightmanova loď začala mít problémy jako první. Její kormidelník omdlel a loď, co pomalu mířila k nám, najednou velmi zrychlila. Jako další omdlel kormidelník naší lodi, takže jsme neměli jak pohnout lodí. Nebylo pochyb o tom, že ten zpěv útočil na naše mysli, stejně jako hlasy sirén, co na Odyssea zaútočily po cestě zpět na Ithaku!

„Miku, udělej něco!”

DM - kapitola 225

Kapitola 225 – Zdvořilostní návštěvy

Tady Satou. Ačkoli jsem na to zapomněl poté, co jsem si zvykl na internetové platby, formality bylo něco, co zabíralo čas. Ačkoli jsem chápal, že to bylo nezbytné, stejně jsem kvůli tomu byl netrpělivý.

ICDS - kapitola 98

Kapitola 98 – Udělení svobody (5)

Walker svou misi provedl svižně a přesně. Ačkoli vypadal pateticky, když jsem ho mlátil, jeho schopnost utajení byla opravdu dost dobrá, aby oklamala řád SS. Za pouhé dva dny nám donesl všechna data, co Brightman měl o Hwaye.

„Zničil jsem nebo spálil všechno, co jsem nemohl přinést. Nezůstalo po tobě jediné slovo nebo fotka,” ujistil nás Walker.

Jelikož ani dle úmluvy, ani dle jeho povahy nebylo pravděpodobné, že by lhal, Hwaya rychle spálila všechno, co měla před sebou a přikývla.

ZW - seznam postav

 Tradice je tradice a později se to bude hodit...

A jako vždy mohou následovat (a většinou následují) spojlery.


✿✿✿✿✿

ZW - kapitola 4

Část 4

Po tom, co mi Madoka řekla, jsem se měl samozřejmě na pozoru.

Po cestě zpět ze Sanatoria jsem kráčel po horské stezce, protože se mi nechtělo platit za jízdenku na autobus. Tato oblast byla velmi stinná, protože tu rostlo mnoho hustých stromů, takže tu nebyly žádné solární panely, co by měnily úhel jako slunečnice. Místo nich podél cesty plynul malý vodní kanál s mnoha malými hydroelektrickými vodními generátory, co se pohybovaly díky přírodní vodě, co stála 300 yenů za litr. Dokonce i něco takového bylo propočítané na základě mechaniky tekutin, aby se zajistilo, že kanál díky jeho šířce a tvaru neucpe spadané listí.

ZW - kapitola 3

Část 3

Zashiki Warashi v rudé yukatě se překulila, otevřela laptop, co ležel na podložkách tatami a začala procházet jednu stránku na sdílení videí.

„Mám to, mám to. Tohle nabralo nebezpečný spád a někdo se tě snaží zabít. To se mnou nemá co dělat. A-aaaaach!! Video s pandouuu!!”

„Jak můžeš být tak bezcitná?!”

ZW - kapitola 2

Část 2

Důvod, proč jsem šel o letních prázdninách ven v tomhle vedru, bylo zamířit do zařízení známé jako Sanatorium, abych mohl navštívit svou známou jménem Madoka.

Ale Madoka neměla nějakou strašlivou nemoc.

Byla to prostě moje spolužačka.

Jak to staromódní slovo „sanatorium” napovídalo, nazvali to tak prostě kvůli tomu, aby Intelektuální vesnici dodali na atmosféře, přesně jako došková střecha mého domu. To zařízení nemělo co dělat s tuberkulózou, duševními chorobami nebo něčím dalším lékařským. Intelektuální vesnice vytvářela značkový vzhled „starých dobrých časů” a Sanatorium bylo něco jako atrakce.

ZW - kapitola 1

Kapitola 1 – Ohledně Jinnaie Shinobua

Část 1

Ta velká rezidence s doškovou střechou vypadala víc jako kulisa k historickému filmu než jako něčí skutečné obydlí. Jak jsem otevřel dveře, střetl jsem se s očima zloděje dost mladého na to, aby mu prošlo označení „freeter”.

„Ech? Počkat... ty?!”

Jak mi srdce skočilo až do krku, natáhl jsem se k stojanu na deštníky a popadl dřevěný meč, co jsem si koupil jako suvenýr v Kyotu.

ZW - kapitola 0

Ohledně okliky

„Znáš termín Intelektuální vesnice?”

Dívka přede mnou začínala být arogantní. I když byla Zashiki Warashi. Musela jí scházet hudba, protože už zase bez dovolení používala můj smartphone. Možná se nechala unést tím, že byla taková ta černovlasá kráska, co vypadala dokonale v rudé yukatě. Rozhodně byla příliš přitažlivá, aby se jí dalo říkat „dítě”, a ráda chodila na procházky, i když byla Zashiki Warashi. Svým způsobem to byla ta nejhorší možná kombinace. To se ta youkai snažila přivést můj dům k bankrotu, kdykoli šla do cukrárny?