ZW - kapitola 4

Část 4

Po tom, co mi Madoka řekla, jsem se měl samozřejmě na pozoru.

Po cestě zpět ze Sanatoria jsem kráčel po horské stezce, protože se mi nechtělo platit za jízdenku na autobus. Tato oblast byla velmi stinná, protože tu rostlo mnoho hustých stromů, takže tu nebyly žádné solární panely, co by měnily úhel jako slunečnice. Místo nich podél cesty plynul malý vodní kanál s mnoha malými hydroelektrickými vodními generátory, co se pohybovaly díky přírodní vodě, co stála 300 yenů za litr. Dokonce i něco takového bylo propočítané na základě mechaniky tekutin, aby se zajistilo, že kanál díky jeho šířce a tvaru neucpe spadané listí.

Možná jsem se měl na pozoru, ale přehlédl jsem jednu očividnou skutečnost. Tato horská stezka byla jediná silnice zpět, takže jsem měl přirozeně projít kolem jedné autobusové zastávky blízko zákruty. A pokud tam ta Yuki Onna, s kterou jsem se setkal předtím, pořád stála, samozřejmě na ni zase narazím.

„...Vážně jsem idiot...”

„Takže se znovu setkáváme. Hee hee hee... Možná to je osud. Tak co kdyby ses zkusil se mnou oženit?”

Vypadala tak na třináct. Měla dlouhé, světle modré vlasy a čistě bílé kimono, co se dalo snadno zaměnit za pohřební oděv. Zdálo se, že ze záměrně staromódně vyhlížející lavičky na zastávce vycházel podivný praskavý zvuk neznámého původu. Její plastový materiál možná kvůli mrazu prodělával nějakou změnu.

„...Takže Yukinko?”

„Já jsem Yuki Onna. Yuki Onna je typický příklad nádherné youkai. Prosím, nepleť si ženu smrtelné krásy jako já s jedním z těch spratků, co si rádi hrají ve sněhu. A taky se nechme oddat.”

„Yuki Onna s plochou hrudí jako ty by si pravděpodobně měla prostě vyměnit tělo s jednou Zashiki Warashi s velkou hrudí, co znám.”

Jak jsem mluvil, cítil jsem, jak mi v hlavě problikávalo varovné světlo. A jak jsem od ní odstupoval, také jsem cítil jednoznačnou změnu v teplotě.

Setkání s Yuki Onnou může vést ke smrti.

Na rozdíl od Zashiki Warashi u mě doma byla Yuki Onna youkai, která měla zabíjení lidí jako svou primární charakteristiku. Stejně jako byla Zashiki Warashi známá tím, že vám uprostřed noci vlezla do postele a zaškrtila vás, Yuki Onna by někoho zabila prostě proto, že byla Yuki Onna.

Upřímně řečeno byla nebezpečnější než nějaký dravý domácí mazlíček, kterého opustil nezodpovědný majitel.

Probral jsem se v duchu pár podmínkami.

Většina lidí pravděpodobně znala historku o Yuki Onně spíš jako povídku z obrázkové knížky nebo starou povídačku než jako pohádku o youkai. A to byl také rozsah mých znalostí.

Dva muži uvízli v zimě na zasněžené hoře a Yuki Onna zabila toho staršího. Mladšího muže nechala jít, ale přiměla ho slíbit, že nikdy nikomu neřekne, co se stalo. Později se ten muž oženil s jednou ženou a nakonec jí lehkovážně řekl o té historce s Yuki Onnou. Ale dopadlo to tak, že ta žena, s kterou se oženil, byla ve skutečnosti Yuki Onna.

Když se na tu historku podíváte bez rozmyšlení, Yuki Onna působí celkem vrtkavě, ale pokud měla od začátku v plánu se za toho mladého muže provdat, vlastně působí mnohem pečlivěji. V té povídce se objevilo několik slibů, jasných i skrytých. Například kdyby se ten mladší muž oženil s nějakou jinou ženou, než se před ním objevila převlečená Yuki Onna, možná by mu něco udělala.

Jelikož staré historky v sobě často mají morální ponaučení, jedna teorie tvrdí, že Yuki Onna by mohla představovat hrůzu hor v zimě a svatební slib by mohl představovat řádné vědomosti ohledně horské turistiky. S řádnými znalostmi můžou být hory příjemně majestátní, ale pokud si nedáte pozor, ublíží vám.

To stačí k vysvětlení, které podal městský učenec, co skutečnou youkai nikdy neviděl.

Problém byl, že ta existence, co představovala hrůzu hory během zimy, v poklidu seděla na lavičce přede mnou. Přirozeně to byla situace, kdy ty podmínky mohly způsobit, že mi okamžitě něco provede.

Byl jsem v nebezpečné pozici.

Rozhodl jsem se, že nejlepší způsob, jak se vyhnout zbytečnému spuštění nějaké miny, bude vůbec nic jí neslíbit. Existovaly youkai, u kterých stačil jeden pohled a zabily vás, takže to mohlo být ještě horší.

„...Takže proč je Yuki Onna jako ty venku v tomhle letním horku?”

„Když ti to řeknu, slíbíš mi, že se se mnou oženíš?”

„Ne, neslíbím. A není to trochu uspěchané? Jen stěží můžeš říct, že jsme se setkali.”

Ten slib ke sňatku byl pravděpodobně spouštěč jejího útoku. Každého člověka, co splňoval jisté požadavky, by požádala, aby se s ní oženil. Každý, kdo souhlasil, byl svázán slibem a umrzl k smrti. Jen stěží jsem ji mohl brát vážně. Brala sňatek na příliš lehkou váhu. Bylo to lehké jako vzduch.

Malá Yuki Onna se na mě podívala nevraživým pohledem.

„Pokud mi hned teď neslíbíš, že se se mnou oženíš, zařídím, abys umřel...”

„Geh?! Připravila sis dva způsoby útoku?!”

'Pokud nesložím ten absurdní slib, zabije mě, ale pokud jí to slíbím, zaváže si mě slibem a zabije mě? Mohly by být charakteristiky Yuki Onny ještě horší?!'

„J-jsem nezletilý...”

„Pouze dle lidských pravidel. Dle pravidel youkai stačí i slovní slib. Takže se vezměme. Hned.”

„Mě se líbí lidský způsob!! A nemyslím si, že bych vydržel byť jen den, kdyby mě hodili na zasněžené pláně, odkud pocházíš!!”

„Tak mi slib, že se se mnou oženíš, jakmile budeš ve věku na ženění dle Japonské ústavy.”

„Taková škoda! Japonská ústava neuznává sňatek mezi lidmi a youkai, takže to nikdy nepůjde!”

Obvykle se youkai braly za něco podobného lidem, ale k tomu nebyl žádný právní základ. Nemohli dokonce ani podepsat smlouvu na mobilní tarif.

Yuki Onna naklonila hlavu ke straně a řekla: „Takže říkáš, že k tomu nemůže dojít, dokud z nějakého důvodu neupraví Japonskou ústavu? He he he he he he.”

'Geh. To není dobré. Pochybuju, že ten zákon někdy v blízké době změní, ale bojím se, že by za 50 let za mnou přišla a řekla, že jsem porušil svůj slib. Za 1.000 let bude vypadat úplně stejně, takže to je naprosto možné.'

„Nebudu mluvit o sňatku s někým, u koho ani nevím, jak se jmenuje.”

„Jsem #58902385Ra4.”

'Kruci, myslí to vážně. To bylo její národní identifikační číslo, které už nikdo nepoužívá, ne?!'

„A-ale taky potřebuju znát aspoň jednu slabost člověka, než s ním začnu diskutovat o sňatku.”

„Nemám ráda cikády nebo betonové hráze.”

„Tak tady máš! Min-min bomber!!”

„Nyaaaaaaaaaaaaaaaaa!”

Ze stromu nedaleko jsem popadl cikádu a hodil ji na ni. Yuki Onna spadla z lavičky na zastávce a utekla. Nepodíval jsem se jí pořádně do tváře, ale měl jsem pocit, že brečela.

'Hmm.'

'Dobře, že byla hloupá.'

To byl jeden způsob, jak odehnat youkai.

Ze všeho nejvíc záleželo na tom, že se mi podařilo jí nic neslíbit.

„Nevzpomínám si, že bych kdy slyšel, že Yuki Onna nemá ráda cikády. Byla to osobní slabost a ne slabost celé rasy?”

Se zmateným výrazem na tváři jsem se pustil dolů horskou cestou.

Po Madočině varování jsem překonal první hrozbu, takže nemůžu zapřít, že jsem trochu polevil v pozornosti.

Ale i kdybych si dával pozor, nebyl bych schopen vyhnout se tomu, co přišlo dál.

Okamžitě poté mě někdo najednou střelil loveckou puškou do hrudi.

-----------------------------------------------

~ Haha, hned na úvod a takové drama... Jelikož to Shinobu zrovna vypráví Zashiki Warashi, evidentně po tom výstřelu neumřel. No, a taky je to hlavní hrdina, nemůže umřít hned v první knížce (a v první kapitole!), no ne? ~

<Předchozí>...<Následující>