OSO.2 - kapitola 9 (1)

Kapitola 9 – Vaření a Sytost

Systém sytosti byl o tom, že se hodnota sytosti časem nebo aktivitami zmenšovala. Bylo nezbytné sytost pravidelně obnovovat za pomoci jídelních položek.

Když sytost klesne na 25%, nastane negativní stav, který má dopad na statistiku. A když sytost klesne na 0, postupně se začne snižovat HP.

Úroveň sytosti na hráče vrhla stav, který se od abnormálních stavů lišil a nedalo se z něj vyléčit. Aby člověk zvýšil sytost, mohl použít spotřební předměty jako pilulky a lektvary, které obnovovaly malé množství sytosti, nebo jídelní položky jako onigiri, které obnovovaly velké množství sytosti.

Zkrátka takový to byl pocit.

DM - kapitola 193

Kapitola 193 – Vymýcení škůdců (2)

Tady Satou. Kari je skvělé. Kari se dá udělat, když se zelenina, co jste dali do omáčky z kari prášku, při vaření rozpadá. I když se brambory rozplynou na kaši, kari je pořád kari nanodesu.

OSO.2 - prolog (2)

Brzy ráno jsem stál v kuchyni a připravoval obědové bento.

Na sobě jsem měl letní školní uniformu a přes to zástěru. Moje mladší sestra Miu seděla a snídala přede mnou, také v letní uniformě. Ačkoli jsme pořád měli čas a nebylo třeba panikařit, naložila si šunku a smažená vajíčka na sendvič a už začala jíst.

„Miu, i když nebudeš takhle spěchat, tak to stejně stihneš.”

„Ughh... to je pravda, ale čas je vzácný. Zbývající čas využiju na sbírání informací!”

A zatímco to Miu říkala, jedním lokem si nalila čaj do žaludku. Řekla „děkuju za jídlo” a odnesla talíře do umyvadla vedle mě.

OSO.2 - prolog (1)

Prolog – Obchod a nedostatek zákazníků

Jednopatrová zbrusu nová dřevěná budova bez známek vybledlosti od slunce měla prostou výzdobu a vstup byl vyložený kočičími hlavami.

Interiér budovy byl podobný obvyklému soukromému domu z fantastického prostředí. Podíval jsem se na světlo pronikající dovnitř doširoka otevřenými dveřmi.

„...nikdo nechodí...”

Haa, unaveně jsem si povzdechl. Nebylo tolik zákazníků, co by přišli do [Ateliéru].

Trochu rozmrzele jsem přitiskl tvář na pult, ten chladný pocit byl velmi příjemný.

Po chvilce takového čekání bez motivace někdo najednou světlo zastínil. Bezděky jsem vstal.

HK - kapitola 101

Kapitola 101 – Příběh jednoho letního dne (1)

~ Příběh se odehrává u Sieg doma po narození Arna ~

Poté, co se Arno narodil, dědeček jezdil k Sieg domů vždycky, kdy mohl. Také pokaždé koupil velké množství hraček jako dárek.

Cenil jsem si, že kupoval hlavně zvířecí plyšáky, ale když jsem viděl tu horu plyšáků, nemohl jsem si pomoct a naklonil jsem hlavu v údivu, kdo je vyráběl. Přemýšlel jsem, že bych požádal otce, aby udělal ty, co budeme používat doma, ale pak jsem si vzpomněl, že mu domácí práce nešly, a rozhodl jsem se, že ho nepožádám. Matka byla zručnější než otec, ale cítil jsem se provinile, abych ji o to žádal, a tak se z toho stal můj úkol.

DM - kapitola 192

Kapitola 192 – Vyhubení škůdců

Tady Satou. Je mnoho případů, kdy shromáždění odborníci nedokážou přijít s řešením, a přesto se jediné slovo ledabyle pronesené amatérem stane podnětem k vyřešení problému.

Ale také se stávalo, že se problém promění na katastrofu kvůli jedinému slovu nadřízených.

KY - kapitola 24

Kapitola 24 – Od probuzení ke slibu

„Lorene, jsi vzhůru. To jsem ráda.”

Loren se vzbudil s tím, že se mu Lapis dívala do tváře a že mu něco těžkého tlačilo do břicha.

Zvedl pravou ruku, pleskl se jí do čela a přitiskl ji ke kůži.

Pod sebou cítil měkkou postel a zakrývala ho čistá přikrývka.

Ta tíha, co cítil, byla Lapis sedící na něm a když Lapis přesunula svou tvář hned k němu, celkem tvrdě ji pinkl do čela.

KY - kapitola 23

Kapitola 23 – Od odplaty k vzpomínce

„Neodvažuj se na mě shlížet!”

Pokud ztrácel, co se síly týče, nebylo třeba se spoléhat na své paže.

Vyvinul co možná nejvíce síly a kopl pseudogoblina do břicha. V mysli cítil spalující senzaci, jako kdyby mu do hlavy někdo vrazil žhnoucí ocelovou tyč.

Pseudogoblin kvůli tomu kopnutí povadl a odstrčilo ho to z Lorena.

Ale ten úsměv z jeho tváře nezmizel.

KY - kapitola 22

Kapitola 22 – Od obrany ke změně k horšímu

„Jsou tu!”

Místností se ozval Ritzův hlas.

Ti netvoři, co se vrhli dovnitř, byli obyčejní goblini.

Ačkoli jich nebylo tolik, jako když je proháněli chodbami, pořád jich bylo celkem dost.

A navíc trosky rozpoznali Lorena a ostatní jako vetřelce, takže neměli jak vědět, kolik dalších goblinů bylo na cestě.

KY - kapitola 21

Kapitola 21 – Od přesunu k obraně

„Člověk, co na toto místo dohlížel, musel být milý. Nejsou tu žádné podivné hádanky, co bychom museli řešit, nebo klíče, co bychom museli najít,” hodnotila Lapis člověka, co dohlížel na zázemí, zatímco klusala k něčemu, co se zdálo jako kontrolní místnost.

„Zlí lidé by vymysleli hádanky, při jejichž řešení by sis chtěl vyrvat srdce.”

„To jako vážně?”

Loren to vážně nechápal, ale přemýšlel, jaké trosky Lapis před těmito zkoumala.

DM - kapitola 191

Kapitola 191 – Sprigganovo cvičiště

Tady Satou. V porovnání s počtem lidí, co hrají nepovinné tutoriálové části hry, je bylo těžké vytvářet, víte? Ve skutečném světě existuje trénink nebo školení, ale jestlipak to bylo efektivní~

KY - kapitola 20

Kapitola 20 – Od prohledávání domů po určení počínání

„Řekla jsi vrátit je do stavu nečinnosti, ale jak?”

„Takhle dopředu jsem vážně nepřemýšlela. Není to tak, že bych věděla všechno. Je spoustu věcí, co nevím.”

Když přišlo na vypnutí trosek, Lorena nic nenapadalo.

Zeptal se na to Lapis, ale evidentně byly věci, co dokonce ani ona nevěděla.

Loren si pomyslel, že by bylo mnohem jednodušší, kdyby Lapis, co zdánlivě o troskách hodně věděla, věděla, i jak je vypnout. Ale Lapis s nedůtklivým pohledem dodala: „Každé trosky jsou jiné, takže neexistuje jednoznačný způsob, jak to udělat. Není to tak, že bych to nezkoumala dost.”