překlady od Tadomi: DM

Kapitola 193 – Vymýcení škůdců (2)

Tady Satou. Kari je skvělé. Kari se dá udělat, když se zelenina, co jste dali do omáčky z kari prášku, při vaření rozpadá. I když se brambory rozplynou na kaši, kari je pořád kari nanodesu.

„Chci si ověřit, jestli jste něco prozkoumali, nevadí to?”

„Ne, přijmeme jakýkoli názor, takže prosím.”

Jia se na mě zezdola dívala očima plnýma naděje. Ach, při takové atmosféře bylo těžké říct něco mlhavého.

„Už je někdo zkoušel shromáždit na jednom místě a pak je z dálky sestřelit mocnou magií?”

„Ano, to udělal klan Biroanan na jiném kontinentu, ale během útoku se medúzy dál množily, zatímco strom světa prováděl protiútoky, takže když všechny porazili, polovina větví stromu světa a většina životů elfů byla ztracena.”

Vypadalo to, že na jiných kontinentech byly stromy světa.

Zdálo se, že klan Biroanan byl klan zručný v ohnivé magii a navzdory tomu, že to byli elfové, rychle se dostávali do bojů. Tohle byl možná předsudek, ale vážně mi nepřišli jako elfové~

„Ten klan je trochu jiný než ostatní...”

„Jio, neměla bys o jiném klanu mluvit špatně.”

„Promiň, starší.”

Aialize přikyvovala s „jo, jo” s rukama založenýma na hrudi, zatímco stála vedle staršího. To mě připomnělo, že tu byla.

„Co se potom stalo s tím klanem Biroanan a se stromem světa?”

„Porazili všechny medúzy, ale mana sesílaná ze stromu světa do země klesla tak moc, že na skoro 30% kontinentu vznikly pouště nebo pustiny.”

Škoda byla celkem vážná.

Pokud bychom uvážili nepřímou škodu, nebylo to ještě horší než démonický lord?

Nikdo neznal detaily ohledně toho dalekosáhlého útoku, co klan Biroanan použil, a tak se jich starší vyptá.

„A pak druhá věc. Zkoumali jste, jak zlé ryby polapit a tak? Možná by stálo za to zkoumat jejich živelnou slabost, odpuzující materiály nebo vábící materiály.”

„Ano, klany Beriunan a Burainan by to měly mít vyzkoumané. Medúzy jsou slabé vůči živlu oheň a horko. Naopak se zdá, že odolávají ledu a temnotě. Nikdy jsem neslyšela nic o nějakém vábivém materiálu.”

„Hm, půjdu se na to obou klanů zeptat.”

„Ano, prosím.”

Starší to Jiě, co odpověděla na mou otázku, plynně slíbil, aniž by se naparoval. Aialize vedle staršího akorát přikyvovala s „jo, jo”. Nevadí to, vyšší elfko?

„Třetí a poslední věc, strom světa hodlá provést protiútok, pokud zlé ryby vnějšně zraníme, že? Ale víte, jak moc se dá zranit, než protiútok začne?”

„Tohle jsme zkontrolovali technikou Analýza a zdá se, že protiútok stromu světa začne, když HP zlé ryby klesne o 30%.”

Pak jsem přemýšlel, jestli bylo možné ho oslabit nebo neutralizovat?

Pokud bylo možné použít z dálky útočnou magii, nemělo by být také možné použít stavovou magii?

„Zkusili jste zlé ryby uspat a pak je odtáhnout od stromu světa a zmasakrovat je?”

„To by také mělo být v hlášeních od obou klanů Beriunan a Burainan— ach, tady to je. Je možné je uspat, ale zdá se, že zlé ryby se navzájem monitorují a jakmile je jedna z nich odtažena do určité dálky, ostatní tomu zabrání.”

Jia otočila list v papírové složce. Bylo překvapivé vidět tak málo technickou věc, zatímco jsme byli v tak futuristické místnosti.

Hm, nebylo by v pohodě je prostě všechny uspat?

Zeptal jsem se na to Jiy, ale—

„To je nemožné.”

—okamžitě to odmítla. Řekla, že jakmile uspíte 101. medúzu, první se vzbudí. Kromě toho měly vysokou odolnost proti spánku a paralýze, bylo těžké je uspat. Zdálo se, že je elfové zkoušeli nechat vstřebat manu z lektvaru na spaní, ale neprojevil se u nich žádný efekt stojící za povšimnutí.

Zkusili použít vodní a větrnou magii, ale magie nedokázala prorazit zónou pohlcující manu kolem zlé ryby, pokud to nebyla magie alespoň mírně pokročilého řádu a výše. Ačkoli v případě osob, jejichž magie pronikla zónou, účinkovala i jejich základní magie, takže zóna pohlcující magii pravděpodobně nebyla dokonalá.

Prozatím jsem požádal staršího, aby zjistil podrobnosti ohledně „zpomalování zlých ryb”.

Problémem byl jejich počet a vzdálenost.

V ruce jsem měl dvě esa, co jsem mohl použít, abych medúzy porazil, než se začnou explozivně množit: Meteorický roj a Laser. Měl jsem i jiné techniky s vysokou mocí, ale tohle byly jediné dvě, co dokázaly porazit 10 tisíc nepřátel v širé oblasti na jednu ránu.

To první, Meteorický roj, byl z obliga. Pravděpodobně bych tím zničil i strom světa.

To znamenalo, že to bude Laser, ale i kdybych to vystřelil jako pulzní laser, každopádně měl přímou trajektorii, takže to nakonec odsekne spoustu větví stromu světa. Kdybych to dělal ledabyle, mohl bych dokonce poškodit i cizí, i kdyby to nebyli elfové.

Také jsem přemýšlel, že bych je zmasakroval sám za použití Nebeské jízdy a Sražení země, ale byla to příliš rozlehlá oblast. Trvalo by příliš dlouho je porazit ručně.

Záviděl jsem protagonistům v shounen mangách, co se dokážou pohybovat rychlostí světla. Byla by to hračka, kdybych měl teleportační magii.

Vypadalo to, že moje vlastní moc nestačila.

Litoval jsem, že jsem musel říct, že jsem k ničemu, když jsem se na to připravil.

Starší a Jia říkali, že se není třeba omlouvat a že jsou vděční za ten nápad s vábivými materiály, ale nemohl jsem si pomoct a měl jsem pocit, že jsem něco přehlédl.

Aialize mě plácala po rameni, jako kdyby mě utěšovala, ale nic jsi neudělala, ne? Vážená vyšší elfko?

Takže místo abych se vysmíval Aialize, měl bych s něčím přijít.

„Kvůli čemu bručíš?”

„Ach~ kvůli něčemu...”

Zatímco jsem dumal, aniž by mě napadl nějaký dobrý nápad, zdálo se, že se setmělo. Vypadalo to, že se všichni vrátili ze cvičiště.

Když jsem na Arisinu otázku odpověděl jen tak napůl a odvrátil zrak, všichni se na mě dívali ustaranými pohledy.

Ne, Tama to dělala po svém, stočila se mi na klíně do klubíčka.

Nana byla také jako obvykle. Hrála si se skřítky, co chytila na sušenky.

„Ach, promiň, že se kvůli mně trápíte. Potřebuju se o něčem poradit—” Zkonzultoval jsem s nimi ty medúzy, zatímco jsem vypustil detaily.

„Hm, vymýtit škůdce v sadu, co? Nemůžeš to udělat přímo?”

„To už zkoušeli a nešlo to.”

„Odtáhnout, když uděláš nějaký hluk~?”

„Když začneš s washa washa, utečou nodesu.”

Tama naznačila rukama kočičí tlapky a doširoka rozpažila.

Pochi vypadala, jako že se Taminých rukou bála, gestikulovala, jako že nervózně utíká. Pravděpodobně se snažily ukázat, jak hmyz uteče?

Zdálo se to proveditelné, pokud použiju Strach z Mentální magie, ale nebyl tu nikdo, kdo by dokázal vyrobit svitek. Mezi magickými nástroji, co mám u sebe, byl Zvon strachu. Hádal jsem, že bych měl jeho účinek vyzkoušet na nějakém vzdáleném místě. Ach, nástroje, co vytvářejí zvuk, jsou ve vesmíru k ničemu, co?

„Magie.”

„Ach, ta magie na odpuzování hmyzu, co jsme použili dřív, že? Pane, pokud použiješ tu magii, nebude snadné ty škůdce vyhubit?”

To byly Mia a Lulu. Byla to historka o tom, jak jsme v tábořišti měli spoustu malého létajícího hmyzu a nemohli spát.

Jen stěží byli nějací elfové, co umí použít životní magii, takže to možná nečekaně neznali. Bylo mnoho odvozenin od magie Stěrač hmyzu, možná bych pro ně měl zajít do vévodského hlavního města. Pokud to zabere, budu to považovat za štěstí.

„Otevřeš klícku na hmyz a dovnitř dáš lahodné maso nodesu.”

„Použít pasti je dobrý nápad. Ale navrhuju, aby návnada byla něco sladkého,” opravila Nana Pochin návrh.

Pasti byl dobrý nápad, ale bude obtížné připravit pasti pro 10 tisíc medúz.

„Podle mě je dobrý nápad použít dým a vykouřit je, ale nemyslím si, že by se tím pán trápil, kdyby se to tím vyřešilo. Co takhle vypustit ptáky a malá zvířata, co ten hmyz jí a přitom neublíží rostlinám?”

Lizin návrh byl celkem dobrý, ale bohužel mě nenapadalo nic, co by bylo přirozeným nepřítelem vesmírných medúz. Ale přišlo mi, že Velké netvorné ryby (Tovkezeera) by ty medúzy vesele sežraly.

„Co takhle požádat loutkaře, z kterého se stal hmyzař, a nechat ten hmyz sám odejít, aby se nechal vyhubit?”

Zdálo se, že Arisa byla po dnešním tréninku unavená, neboť odpověděla nahodilým nápadem.

„Ach a taky... tohle mě napadlo, když o tom Pochi dřív mluvila, ale pokud se ta havěť nedá oddělit, nemůže se prostě strčit do klícek a pak ty klícky prostě odnést~?”

Když se uváží, jaké množství klícek by bylo třeba... Och?

Možná že to byl dobrý nápad?

Krok 1: Nějaké uspat a dát do klece a nechat je na pokoji.

Krok 2: Když je všechny pochytáme, všechny naráz je odtáhnout od stromu světa.

Krok 3: Vyhlazení.

To vypadalo dobře.

U kroku 1 to vypadalo, že bude třeba odporné množství práce, ale mohli bychom udělat něco, abychom klece posílili. Pokud použiju magii, stejně se nebudu muset trápit ohledně materiálu. Zapátrám po něčem, co je dobré proti rasové schopnosti medúz [Pohlcení].

Tak nějak jsem viděl světlo.

Zítra prodiskutujme hodně věcí s Jiou.

Šel jsem za Lulu, co šla připravit večeři. Elfové budou jíst spolu s námi, takže se v prostorné kuchyni shromáždilo mnoho provdaných elfských žen.

Dneska jsem u hamburgských steaků snížil obsah tuku a zvýšil obsah masa.

Pro Pochi a ostatní jsem udělal jiný druh hamburgského steaku s omáčkou, ale kromě toho Mia jedla hamburgský steak s masem a přitom říkala: „Je to lepší než obvykle.”

Fufufu, příště to nebude hamburgský steak z tofu s masem, ale hamburgský steak s tofu.

„Dneska to je také jedinečné a úžasné nanodesu.”

„Tři hamburgské steaky za sebou~?”

„Výborné.”

I u zvířecích dívek se to setkalo s oblibou.

„Není dobré mít pořád to samé, takže zítra asi udělám něco jiného.”

„N-není to tak, že by to nebylo dobré nodesu!”

„Hm.”

„Omáčka a příloha je jiná, takže mi to nepřijde jako stejné menu, víš?”

Jak se dalo čekat, nechtěl jsem, aby to tak bylo každý den.

„Já chci plněnou omeletu nebo karí!”

Aialize proklouzla k jídelnímu stolu, než jsem se nadál, a vznesla žádost. Lua si otřela omáčku z tváře. Kromě Mii a její rodiny se elfové, co chodili na banket, každý den střídali, ale Aialize měla dokonalou docházku.

Nea mi řekla, že hrdina Daisaku vždycky chtěl obě ty dvě jídla, ale až do konce to nedokázali napodobit. V elfské vesnici nebyla žádná rajčata, co? Tak se s nimi podělím a nějaké Neě dám.

Karí, co? Už dlouho jsem ho neměl. Arisa také začala zpívat podivnou písničku. „Harahara, hara perape nyon, karakara karu da mon”. Zdálo se, že to byla písnička o karí. (Pozn.: Dětsky zkomolené ve smyslu: bříškobříško, bříško hladové mám, prázdnéprázdné lehké tak).

Naštěstí jsem získal recept, takže se akorát budu muset zeptat Ney, jestli má potřebné koření.

Zítra bude dušené hovězí. Uvidím, jestli Mia dokáže rozpoznat tu trochu masové textury a tuku ve své zítřejší porci.

Také se musím připravit na vyhlazení medúz, zítra budu mít na pilno.
-----------------------------------------------

~ Autor tak dlouho mluví o karí, že mu zanedlouho zasvětí celou kapitolu... ~

~ Plněná omeleta neboli omuraisu. ~