DM - kapitola 194

Kapitola 194 – Vyhubení škůdců (3)

Tady Satou. Přílohy ke karí se neustále mění, ale standardem je japonská cibulka nakládaná v sójové omáčce a nakládaný červený zázvor. V závislosti na místních specialitách nebo restauracích se zdá, že existují karí, do kterých se dávají pečené okurky, kysané zelí a dokonce i nakládaná zelenina.

Abychom měli tolik variací, vážně je to jídlo, co Japonci milují.


„Paní Aze, prosím, dávej si pozor.”

„Jsem v pohodě, ani to není moje poprvé.”

Zatímco Lua vypadala tak utrápeně, Aialize byla plná sebedůvěry. Vlastně jsme hodlali začít s experimentem, jak uvěznit medúzy v klecích.

Jak jsem čekal, nemyslel jsem si, že by bylo v pořádku, aby se k nám přidala osoba stojící na vrcholu klanu. I kdyby to byla jen formalita. Ale podvolil jsem se, když řekli: „Optimální.”

Strom světa evidentně vyšší elfy považoval za svou součást. Aialize mi řekla, že vyšší elfové na rozdíl od medúz to tak měli vždycky od začátku. Zaujalo mě, co řekla, ale nebyl jsem si jistý, jestli bylo v pořádku, abych se na to jako nezasvěcený zeptal. A tak jsem se rozhodl nezeptat.

Podle toho, co Aialize řekla, může strom světa přimět si myslet, že několik lidí, co s sebou vezme, je jeho součástí. Ale jelikož byl toto experiment, co zahrnoval magii, bylo lepší mít jen málo zavazadel, takže jsem byl jediný, kdo s ní půjde pozorovat celý experiment. Nestěžoval jsem si, protože jsem chtěl jít, ale bylo v pořádku, že Lua nešla?

Když jsem se jí zeptal, proč mě přiměla ji doprovázet, začervenala se, takže jsem si myslel, že jsem měl šanci. Ale řekla mi, že hrdina, co dokáže bojovat s černým drakem, bude v pořádku, i kdyby se medúzy rozzuřily. Prosím, přestaň s těmi zavádějícími gesty.

„Sa—Ehm, skončil jsi s přípravami, že? Tak pojďme.”

Užuž mi řekla jménem, ale nakonec to nezvládla. Jelikož byla roztomilá, přestanu s takovým neomaleným chováním, jako že bych k ní natáhl ruku.

Chopil jsem se ruky, co mi mírně trucující Aialize nabídla. Skočila do prostoru, zatímco z nějakého důvodu mírně panikařila. Také jsem ji následoval Nebeskou jízdou rychlostí, při níž se naše spojené ruce nerozpojí.

Ach, myslel jsem si, že to byla kopule vyrobená z nějakého skla, ale místo toho to byla nějaká membrána podobná slizu. Přemýšlel jsem, jestli to byla míza stromu světa? Bylo to zhruba 2 metry tlusté.

Vně membrány bylo vákuum—

Ehmm, Aialize? Ale bolí to?

Nemohl jsem normálně dýchat. Tvář a vlasy mi začínala pokrývat jinovatka. Nemyslel jsem si, že hodlám zemřít, takže jsem zkontroloval svůj stav. Výdrž a HP mi jen trochu kleslo a zdálo se, že samoléčba pracovala, neboť se to okamžitě vyléčilo.

Byl jsem si jistý, že Aialize použije nějakou větrnou magii. Aktivoval jsem Baldachýn, abych vytvořil příjemné prostředí. Nebylo tu dost vzduchu, takže jsem z inventáře vytáhl balón a dodal jsem do Baldachýnu trochu vzduchu. Pokud se vzduch znečistí, dodám z balónu kyslík.

Haa, vydechl jsem si úlevou.

Bylo dobře, že jsem zbývající balóny naplnil vzduchem. Ačkoli jsem je vyrobil s úmyslem, že si budu hrát s Tamou a Pochi, zapomněl jsem na to.

>[Získal jsi techniku Vesmírná chůze]

>[Získal jsi techniku Přežití]

Získal jsem nějaké podivné techniky. Radši bych měl techniku Operace s éterem.

Nebeská jízda se dala použít ve vesmíru, takže jsem usoudil, že Vesmírná chůze byla mrtvá technika. Zdálo se, že technika Přežití byla celkem praktická, takže jsem jí přidělil maximální počet bodů a aktivoval ji.

„Co se děje?”

„Nedokázal jsem dýchat.”

„E~hmm, já ti to neřekla? Na nebi prázdnoty nejde dýchat, takže si dávej pozor, dobře?”

To jsi řekla pozdě, Aialize.

„A taky bys neměl používat příliš magie. Na nebi prázdnoty není moc duchů a mana tu je řídká, takže je obtížné tady obnovit magickou moc.”

Řekla mi, že pokud si budu muset za každou cenu obnovit magickou moc, mám jít k nejbližší větvi stromu světa. Zdálo se, že na větvích přetékala mana, co strom světa shromáždil. A také mě varovala, že se nemám dotýkat větví stromu světa na nebi prázdnoty, protože bych se mohl popálit, neboť byly horké. Neměl by být vnější vesmír chladný?

Tak mě tak napadá, mluvíme normálně. Pravděpodobně to byla magie Telefonu, ale Aialize neměla techniku prostorové magie, tak jak to, že ji dokázala použít?

„Aialize, dokážeš použít prostorovou magii, co?”

„T-tohle jsem se naučila dávno, ta technika se časem vytratila, ale dokonce i teď dokážu použít jednodušší kouzla. Pokud jsem na místě s hodně duchy, dokážu použít i složitější kouzla.”

Zaujala mě ta hláška „ta technika, co se časem vytratila”, co řekla, ale jelikož jsme se přiblížili k medúze, povídání skončilo. Zeptám se jí na to, když jí dneska večer pozvu na plněnou omeletu.




Byla obrovská.

Medúza přede mnou byla průměrný jedinec v levelu 30, ale byla větší než dokonce i černý drak Heiron. Pokud se do toho započítala i žahadla, byla zhruba třikrát větší.

„Nejdřív to zkusím klecemi z prostorové magie, dobře?”

Ačkoli se Aialize zmínila o prostorové magii, vlastně odříkávala duchovní magii.

Povídalo se, že na obloze v prázdnotě nebyli žádní duchové, ale zdálo se, že si je s sebou řádně přivedla z pozorovací oblasti. Byl to takový ten druh mazanosti, co se jí vůbec nepodobal, ale s největší pravděpodobností to byl výsledek mnoha selhání v minulosti. Ty situace mi vyvstaly před očima.

Když byla magie hotová, kolem medúzy se objevilo šest prken. A za další chvilku se objevila klec s šesti prkny.

Žahadla, co byla příliš dlouhá, aby se vešla do klece, usekla a teď se svíjela na obloze prázdnoty. Postupně se ve vzduchu vzdalovaly, až na ně začne působit gravitace, pravděpodobně spadnou.

Magickou rukou jsem ta žahadla, co se zachytila na větvích stromu světa, sesbíral na jedno místo. A pak jsem je uložil do inventáře. Nezdálo se, že by ty odseknuté části byly živé bytosti.

Chycená medúza v kleci zápolila, ale ostatní medúzy nijak nereagovaly. Strom světa byl samozřejmě také zticha.

Dál jsme se přesunuli k nedalekým jiným medúzám a daly dvě do klece z přírodní magie a světelné magie. Obě ty magie dokázaly medúzu bez problému pojmout přesně jako prostorová magie. Ohnivá, stínová, temná a gravitační magie měly také nějaké to kouzlo na polapení, ale zdálo se, že přitom také vznikala újma, takže jsme je tentokrát nepoužili.

Jen pro jistotu jsme zkusili použít zemní, vodní a větrnou magii, ale jelikož na obloze prázdnoty nebyla žádná voda, vzduch a země, tyto magie potřebovaly více magické moci než obvykle. Navíc se zdálo, že se jejich skladba oslabila, neboť medúzy rychle pohltily klece vytvořené z těchto tří živlů.

Tato konkrétní medúza byla velmi slabá.

Vlastně ty tři medúzy, co unikly z klecí, se nedokázaly přiblížit, když jsem je chytil Magickou rukou. Pohlcovaly Magickou ruku, ale trvalo celkem dlouho, než to kouzlo zlomily.

Bylo otravné se jimi pořád zabývat, a tak je Aialize uspala větrnou magií. Potvrdili jsme si, že nás nebudou pronásledovat, pokud se od nich trochu vzdálíme, než se proberou.

To dřívější počínání zabralo zhruba dvě hodiny, zatímco to pozdější pokračovalo zhruba tři hodiny. První prostorové magické klece, co jsme vytvořili, byly dokonce i po pěti hodinách stále v dobrém stavu.




Ale jsi dobrá, vážená vyšší elfko.

Omlouvám se, že jsem si v duchu myslel, že jsi jen elfí budižkničemu. Nemyslel jsem si, že by dokázala použít tak širokou škálu magie.

Měli jsme trochu času, zatímco jsme čekali, až se přírodní a světelná magická klec rozbije, a tak jsem Aialize požádal o svolení a provedl jsem různé experimenty.

Nejprve Stěrač hmyzu. Bohužel to nemělo žádný účinek. Přece jenom to nebyl hmyz. Zkusil jsem se přiblížit k medúze a použít magii, ale dokázal jsem ji použít bez problémů. Aialize vypadala mírně překvapeně, takže to pravděpodobně nebylo normální. Cítil jsem, že se spotřeba MP při používání magie trošičku zvýšila.

Když magie Sušení uškodila medúze téměř víc než 30% HP, panikařil jsem, ale vyhnul jsem se problému tím, že jsem tu magii v půlce zrušil.

Dál vyzkouším útočnou magii základní úrovně. Nejdřív jsem zkusil vystřelit Vzdálený šíp a Krátké omráčení. Myslel jsem si, že to zmizí, když se kouzlo přiblíží k medúze, ale nezmizelo. Na rozdíl od boje s divočákovým králem.

Vzdálený šíp ji normálně zranil a krátké omráčení ji neomráčilo, ale spíš v ní udělalo zející díru. Byly křehké tak, jak vypadaly. Musel jsem si dávat větší pozor.

Zaujala mě ta nedávná rozprava o Magií uměle vytvořených žijících bytostech, a tak jsem Aialize požádal, aby mi to předvedla.

„H~m, nemůžu si dovolit tu spotřebu, takže si vystač s prostým příkladem, dobře?”

V protikladu k jejím nesmělým slovům odříkávala magii s celkem hrdou tváří. Počkat, Aialize? MP ti rychle klesá, víš?

„...■■ Stvoření krále magických zvířat (Stvoření Behemotha).”

Na obloze prázdnoty se vytvořil magický kruh a z něj se objevilo stvoření, co se zdálo jako směska slona a hrocha. Byl jen z půlky tak velký jako medúza, ale navenek vypadal nesmírně silný. Byl v levelu 50, tělo měl zhruba tak velké jako průměrný ničitel.

Ale tento behemoth neměl křídla.

Spadl tažený gravitací a zdálo se, že ho to po záblesku rudého světla v dálce vyhladilo.

„...■■ Stvoření magické světelné koule (Stvoření bludičky).”

Aialize vytvořila další umělý život, aby se vyhnula mému pohledu. Tentokrát uměl létat. Bludička, co se objevila, měla asi jenom 10 centimetrů v průměru a poletovala kolem, zatímco z ní sálalo mdlé bílé světlo.

Ta bludička se pohybovala k medúze.

Když se bludička dostala do určité vzdálenosti, ztratila svůj obrys a zmizela. Viděl jsem, jak úpatí žahadel pohlcovala zbývající světlo.

Pokračoval jsem s experimenty s fyzickými útoky.

Elfí meč odsekl žahadla bez jakéhokoli odporu, tělo medúzy bylo přece jenom křehké. Mravenčí oštěp, co jsem naplnil magickou mocí a hodil, medúza nečekaně a zručně chytila svými žahadly a snědla ho. Vypadalo to, že bylo prakticky snadné je otrávit.

Poslední byl magický nástroj Zvon strachu.

Tento magický nástroj nebyl vyrobený v současnosti, takže jsem neznal vysvětlení v menu. Dokázal jsem to odhadnout z toku slov, co jsem dokázal přečíst, ale nevěřil jsem si, že ho dokážu dobře použít. Tak nějak jsem dokázal identifikovat Klíčové slovo, takže mě napadlo, že bych to měl prostě zkusit.

„<Bojte se mě.>”

Oouu.

Medúzy v dosahu 3 kilometrů útočily elektřinou a žahadly, jako kdyby se zbláznily. Vzal jsem Aialize do náručí jako princeznu a unikl jsem z dosahu elektrických útoků.

Jak jsme se předem domluvili, Aialize měla medúzy uspat větrnou magií— nebo takový byl plán. Vydávala ze sebe akorát „ao ao”, červenala se a nekouzlila. To mě připomnělo, že byla člověk, co se nedokázal srovnat s blízkým fyzickým kontaktem.

Když jsem Aialize nechal se vznášet v bezpečné zóně, spěchal jsem zpět k medúzám.

Myslel jsem si, že strom světa hodlá zaútočit, ale zdálo se to v pohodě, neboť HP medúz bylo stále dobré. Elfím mečem jsem odsekal žahadla medúz, co visely ze stromu světa, a nechal jsem jenom tělo.

Dál jsem ty tři osekané medúzy uložil do fyzických klecí, co jsem vytáhl z inventáře. Byly to masivní hliněná klec vytvořená zemní magií, bronzová klec a poslední byla průhledná ledová klec. I když jsem je vyrobil v různých velikostech, ta největší stejně jen stěží stačila.

Během jejich výroby jsem použil magii, ale teď už v nich nezbývala ani stopa magie.

Bronzová klec byla menší než ty druhé dvě, takže bylo nemožné do ní vtlačit medúzu. Byly příliš velké, že se nevešly ani do prostoru o velikosti bytu 4LDK. S tím se nedalo nic dělat, další jsem dal do druhé ledové klece, co jsem vytvořil.

Myslel jsem si, že medúza okamžitě unikne z ledové klece, ale nezdálo se, že by mělo dojít k nějakým problémům.

Aialize a já jsme šli zpět do pozorovatelny, zatímco jsme shrabovali žahadla medúz, co se zachytila o strom světa.

Pozorování, kolik času bylo potřeba na uniknutí z prostorové magické klece, ledové magické klece a hliněné klece jsem nechal na Jiě a ostatních. Pokud jedna z těch fyzických klecí dokáže medúzu udržet jeden den, dokonce i sami elfové by pravděpodobně měli být schopní se s těmi škůdci vypořádat.

Jako omluvu a na utěšení vážené vyšší elfky jsem připravil lahodnou rýži v omeletě. Nadýchaná vaječná omeleta ovinula kuřecí rýži, co byla plná tuku ze smažené kuřecí kůže. Kromě toho v tom byla křupavá kuřecí kůže, paprika a zelené fazolky podobné hrášku.

Když mě Arisa požádala, abych na její omeletu nakreslil kečupem srdíčko, všechny mě požádaly o to samé. Na Pochinu a Taminu porci jsem nakreslil jednoduché obrázky. Mia a Aialize vypadaly velmi závistivě, když ty ilustrace viděly, ale prosím, sneste to. Snězte to, než to vychladne.

Existoval důvod, proč jsem neuvařil karí.

80% koření jsem získal z vévodského hlavního města a zbylých 20% jsem nasbíral v lese Borenan.

Ale nebyla tu žádná zelenina nakládaná v sójové omáčce.

Nemít nakládanou zeleninu, i když tu existovaly pórky!

Takhle tomu chyběl ten závěrečný tah. Abych získal poslední surovinu, pod příkrovem noci jsem se vrátil zpět do vévodského hlavního města.
-----------------------------------------------


~ Neboli vrátit se do vévodského hlavního města, co je x km a x dní cesty od lesa Borenan je strašně jednoduché. ~

~ V půlce kapitoly mi došlo, že to, co ve vesmíru pluje, nejsou chobotnice, ale medúzy... takže jsem musela vymazat všechna chapadla a nahradit je žahadly. Aspoň si myslím, že to je to, co medúzy mají... pokud ne, tak se omlouvám. OTZ Pokud mi nějaké chapadlo proklouzlo, dejte prosím vědět... ~ 

~ 4LDK = byt se čtyřmi místnostmi plus volným prostorem (kuchyň/jídelna/obývák), takže zhruba naše 4+1 anebo 5+kk... ~

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>