OSO - kapitola 11 (1)

Kapitola 3 – Jednorožec a Zhroucený elf

Spát ve hře. Bylo to poprvé, co jsem to zažil, bylo to překvapivě hladké, až to bylo zklamání.

Haa, ten pocit těžkých myšlenek se vytratil a mysl se mi vyjasnila. Nijak se to nelišilo od normálního spánku.

Musel jsem spát pět, šest hodin. Když jsem se probudil, zalévalo mě tlumené světlo.

Spal jsem na spodní posteli palandy, ze shora jsem slyšel tiché, pravidelné oddechování. Uvědomil jsem si, že to spí Magi, a potichu jsem vstal.

„...jsi vzhůru.”

„Dobré ráno, Cloude. Držel jsi hlídku celou noc?”

Jak jsem se probudil, našel jsem Clouda u stolu, jak šije nějakou kůži.

„Věnoval jsem se vlastnímu řemeslu. Vůbec žádný problém, v reálu jsem taky vzhůru celou noc.”

„Radši bys měl začít žít zdravěji.”

„Pche, nemožné,” odpověděl Cloude na moji radu a potom mi předal kožené pouzdro a nůž. „Tohle je Magin dárek a moje omluva.”

„Jaká omluva?”

„...totiž, ehm, že jsem pojmenoval mládě. A taky jako poděkování za jídlo.”

„Něco takového? Vážně mi to nevadí.”

Jak jsem to řekl, začal jsem připravovat snídani ze surovin, co zbyly ze včerejška.

Musel se na mě dívat, protože jsem v zádech cítil jeho pohled. Začal jsem s ním konverzaci.

„Vážně ti to nevadí? Že jsem si vzal mládě, cos ty ochočila?”

„Aach, no. Lhal bych, kdybych řekl, že při tom nic necítím. Ale můžu tě o něco požádat?”

„Copak?”

Cloude promluvil silně. Určitě si musel myslet, že po něm na oplátku budu něco chtít. To je otrava. Vážně to nebyla taková žádost.

„Nech mě si hrát se Socks. Udělá mi radost, jen když se ho dotknu.”

„...něco takového? Můžeš si s ním hrát, jak chceš. Pokud to teda Socks nebude vadit.”

„Dobrá. Thanks~. A taky díky za opasek. Vyzkouším si ho.”

Hned jsem si nasadil pásek s nožem. Tlustý kožený pásek se provlékl řemínky u kraťasů. Nůž, co jsem vytáhl, byl trochu delší než nůž, co byl v kuchyňské sadě, byl skoro stejně velký jako kuchyňské nože ve skutečném světě.



Magin Kuchyňský nůž [Zbraň | Nůž]

ATK+25, SPEED+15

CS No.6 Okrový Stvořitel [Pas]

DEF+8, MIND+8, SPEED+4



Myslel jsem si, že jak pásek, tak nůž byly dobré vybavení. Na zkoušku jsem si obě věci nasadil a zkusil jsem si vzít ten nůž do ruky.

Jak jsem se snažil seknout dopředu, dozadu, vlevo a vpravo, bylo slyšet svištění vzduchu. To stačilo jako důkaz, jak byl dobrý. Ale—

„Je to obyčejný kuchyňský nůž. I když se dá použít jako zbraň, je to jenom kuchyňský nůž.”

„Aha. Ale musím řemeslníkovi řádně říct, jaký mám z toho dojem. Potom to Magi nahlásím.”

„No, víš, jak používat normální nůž.”

Použít nůž a dodělat snídani. Ačkoli to bylo poprvé, co jsem používal tenhle kuchyňský nůž, záhadně dobře mi padl do ruky.

„Ach, tohle ti musím říct, než na to zapomenu.”

„Copak?”

„Otevři menu a podívej se.”

Co jako? To jsem si pomyslel, jak jsem zaslechl to náhlé upozornění, ale otevřel jsem menu a spatřil jsem, že k obvyklému menu přibylo něco navíc.

„——[Informační tabule]? Co to je?”

Najednou se objevilo nové menu. Spouštěčem pro jeho uveřejnění byla pravděpodobně doba uplynulá od začátku akce. Nebo možná když vypadlo určité množství lidí. Nyní už uzamčená vlákna kypěla brebentěním a informace ohledně současné situace byly rozdělené dle obsahu.

Zatímco jsme spolu já a Cloude mluvili, vyšli ze srubu Magi držící štěně a Lyly; možná je vzbudily zvuky naší práce.

Cloude začal mluvit o dnešním plánu na základě informací z tabule, zatímco jsme se posadili ke snídani.

„Jelikož první den zemřelo hodně hráčů, dokážu zhruba říct, jak tahle oblast vypadá.”

Ke společné snídani jsme měli ovoce, pečená jablka, ohitashi a zdravý salát. Chtěl jsem nějaké karbohydráty, ale když uvážím, že to je hra, tak se zasytíme i jenom tímhle.

Mláďata také ráda jedla.

„Oblast vypadá takhle, na severu hory, na jihu jezero, na východě trosky a na západě je hlavním bodem podzemí. Uprostřed každé oblasti jsou nepřátelé a materiály vysokého levelu, hodně hráčů pracuje na okraji nedalekých bezpečných zón.”

„Hmm, chce se mi spát.”

„Snídaně byla výborná, ale byla bych ráda, kdybychom měli chléb; Yun, dokážeš upéct chléb?”

„Pokud získám všechny suroviny. Ale jelikož nemáme vybavení, kde bychom ho mohli udělat, nemůžu zaručit, jak bude vypadat.”

Cloudovi na spánku naběhla modrá žíla. Ne, slyšeli jsme, co jsi říkal, ale zdá se, že to bude na dlouho a je to otrava~.

„Vy, poslouchejte, co vám říkám. Věci, co já, Magi a Lyly potřebujeme, jsou hlavně na severu. A jídlo a bylinky, co potřebuje Yun, jsou na východě a jihovýchodě. Co budeš dělat? Budeš pracovat s námi? Nebo půjdeš sólo?”

„Tak můžu jít na jih sólo? Ale co tenhle srub? Včera jsem si ho hlídali a teď ho tu necháme jen tak.”

„S tímhle nebude problém. Lyly je pořád majitelem srubu a nedá se ukrást. I kdyby ho někdo zničil, dá se znovu postavit. Lyly to dokáže.”

Bez váhání se spolehl na Lylyho.

„Opravy, stavby, tesařinu nechte na mě~ uu~ chce se mi spááát~.”

S Neshiasem na vrcholku hlavy Lyly žvýkal salát. Neshias byl také ospalý a pomalu jedl tak, že pohyboval svým malým zobákem.

„V brzkých hodinách budeme aktivní a později se vrátíme do základního tábora. Jasně. Co oběd? Vrátit se zpět k průzkumu, jakmile se vrátíme?”

„To by bylo neefektivní, uděláme si prostý oběd na cestu.”

„Tak dohodnuto. Příprava a distribuce předmětů na oběd. Pojďme prozkoumat okolní oblasti.”

V reakci na Cloudova slova se lidé, co dosnídali, začali přesouvat.

„Dobrá. Přemýšlel jsem, že teď každému přidělím lektvary. Když už jsem v tom, dám vám i tohle.”

Vytáhl jsem Čarovné kameny, co jsem v rychlosti vyrobil.

„Heslo je 'rychlost'. Zvyšují jenom rychlost, takže je použijte, když bude třeba uniknout.”

„Děkuju, Yun.”

„Vděčně je použiju.”

„Uu~ hm~ haa, d-děkuju, Yuncchi.”

Lyly se konečně probral a zíral na mě očima, co konečně dokázaly zaostřit.

A pak, v důsledku toho, že jsme se rozutekli do okolí, jsme našli novou surovinu.

Než se všichni dopřipravili, já připravil čtyři obědové krabičky + krabičky pro tři zvířata a rozdal je.

„Takže my půjdeme, mami.”

„Dobrá, dávejte na sebe pozor. A taky Lyly. Kdo je u tebe kruci máma?!”

Když jsem Lylymu odsekl, ostatní se jenom hihňali, ale neopravili ho.

Kuu... přestaňte s tou 'mámou'. Bolí mě z toho srdce. Alespoň to změňte na 'brácho'.

„Yun, kdyby se něco stalo, zavolej nám!”

„Jasně. Kdybyste narazili na nějaké problémy, taky mi zavolejte.”

„Tak my jdeme.”

Ti tři šli na sever, aby si našli vlastní kořist. No, mají zabalený oběd a dokonce i bez identifikace nebudou dělat něco tak hloupého jako polykat jed. A taky by měli mít dostatek lektvarů.

Jsou to lidi, co ví, kdy mají vycouvat. Ale stejně jsem se trochu bál.”

„...co to kruci, vážně přemýšlím jako máma!!”

Po téhle vlastní námitce jsem se zhluboka nadechl. Všechno je v pořádku, jen musím udělat svoje věci. Sám jsem zamířil na východ a odtamtud jsem měl v plánu se přesouvat na jih.

Co se týče síly nepřátel, z informační tabule jsem se dozvěděl, že ani jedineční netvoři nejsou moc silní. Skutečné nebezpečí představují netvoři v západní a východní kobce. Ale jelikož se s nimi člověk nesetká, dokud se nepřiblíží k troskám na východě, byl jsem schopen pokračovat sám a se sebedůvěrou.

I když to byl teprve jediný den, zvedl jsem si level svých Smyslů.

----------------------------------------

SP v držení 16

【Luk lv24】

【Jestřábí zrak lv33】

【Nárůst rychlosti lv19】

【Odhalení lv16】

【Magické nadání lv35】

【Magická moc lv34】

【Čarovné umění lv10】

【Řemeslné znalosti lv23】

【Krocení lv1】

【Vaření lv7】

Neaktivní:

【Syntéza lv24】

【Nadání zemského živlu lv7】

【Alchymie lv27】

【Dávkování lv10】

【Zručnost lv26】

【Plavání lv8】

---------------------------------------------

-----------------------------------------------


~ Ohitashi je chod z blanšírovaného (tedy krátce povařené a prudce zchlazené) špenátu (nebo jiné listové zeleniny) ochucené sójovou omáčkou. ~



Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>