DM - kapitola 195

Kapitola 195 – Pátrání ve vévodském hlavním městě

Tady Satou. Někdy jsem vídal úžasné městské legendy, kde se hlavní postavy příběhu nebo historky probudily vedle neznámé osoby opačného pohlaví, co spala nedaleko, ale v reálu se mi to nikdy nepřihodilo. Ale na jiném světě to byla běžná podívaná...


Cítil jsem na tváři měkkou senzaci, přišlo mi škoda se teď vzbudit. Ach, blaho. Ale tahle senzace nebyla Nana a Lulu je neměla tak velké. Neříkejte mi, že sem vnikla Aialize?

V případě, že by to bylo to poslední, by bylo zlé, kdybych se brzy nevzbudil, a tak jsem z té dřímoty unikl. He? Tuhle místnost neznám.

Polovinu zorného pole mi zaobíralo jemné tělo ovinuté v nebělené bavlně a v druhé půlce se odrážel neznámý nábytek v úzké místnosti. V tom mdlém pachu potu jsem cítil pach levného alkoholu.

Správně, teď jsem si vzpomněl.

„Sestři! Je ráno.”

„Rychle se vzbuď. Mám hlad~”

„Umírám hlady nano~”

Zlehka jsem těm malým dětem, co vznikly do místnosti, mávl.

Ups, špatná volba. Když se dveře otevřely, měl jsem se přitisknout ke stropu a aktivovat skrývací techniky.

„Jé~ Futsuna si přivedla mladého muže~”

„Mami, sestři je rozjívená!”

„Hele, uděláš si z Futsuny nevěstu?”

Děti hlučely jako včelí úl, do kterého někdo píchl.

Některé ty poznámky mě trochu trápily, takže jsem jen pro jistotu zkontroloval svůj oděv a tělo. Jo, v bezpečí. Jenom jsme spolu spali. Jelikož jsem cestoval s Arisou, přišlo mi divné, že se stalo normou se takhle kontrolovat.

Včera jsem uprostřed noci proklouzl do vévodského hlavního města, ale bylo příliš pozdě, takže nebyl otevřený žádný hostinec. Ve vévodském hlavním městě jsem měl hodně známých, ale bylo by ode mě nevychované je najednou navštívit uprostřed noci, a tak jelikož se nedalo nic dělat, jsem – ano, zdráhavě – šel hledat postel v nočním městě, ale—

I když to měl být zábavný noční život, nečekaně jsem se zapletl do malé hádky.

Byla to jen obyčejná hádka v nočním městě. Zločinecká skupina jménem Šedý Netopýr vydírala kvůli stánku kouzelnici po 25 let věku s mírně velkým poprsím. To bylo celé. Hodlali ji sexuálně napadnout, neboť nechtěla zaplatit poplatek, a tak jsem se do toho vložil, neboť jsem to nemohl nechat jen tak. Ta kouzelnice byla Futsuna.

Navedl jsem zločineckou skupinu k hlídkující stráži nedaleko a když byli blízko, rychle jsem se s nimi vypořádal Magickou rukou. Zdálo se, že členy té zločinecké skupiny, co se pokusili napadnout stráže, vsadili do vězení.

Někteří se snažili utéct, ale jelikož jsem jim chytil nohy Magickou rukou, zdálo se, že polapili všechny.

Zatímco jsem tu zločineckou skupinu naváděl, udržoval jsem velmi úzkou vzdálenost, takže Futsuna omdlela hned poté, co stráže pomohli. S tím se nedalo nic dělat, a tak jsem ji donesl do jejího domu v obytném komplexu, ale narazil jsem na prostitutky, co se zdály jako její známé. Zdálo se, že zrovna skončily s prací a vracely se domů.

A pak když si z Futsuny s humorem dělaly srandu, jsem jim řekl, že jsem jí zachránil před vydíráním Šedého Netopýra. A Futsuna jim řekla, že stráže ty chlápky zatkli. A pak ty prostitutky začaly jásat. Zdálo se, že Šedý Netopýr byla banda budižkničemů, co vyžívali z prostitutek.

Původně je vedl jeden slušný chlap, ale zranili ho během řádění démona, ke kterému došlo v centru města, než jsem dorazil do vévodského hlavního města. Takže jeho vliv klesl a Šedý Netopýr si začal dělat, co chtěl.

Každopádně začala párty na oslavu vyhlazení Šedého Netopýra a vznikla z toho celonoční pitka. Já jsem se opít nemohl, takže to slečny prostitutky rozpálilo a přiměli mě pít levný alkohol ve velkém množství, zatímco se ke mně tiskly. Bylo absurdní ten alkohol byť jen srovnávat s tím, co jsem pil s černým drakem, ale z nějakého důvodu mi to chutnalo. Byla to vážně zábavná slavnost.

Trochu mě trápily finance těch žen, jelikož jsme vypili celkem dost alkoholu. Bylo by ode mě neurvalé, kdybych jim dal peníze na výdaje za alkohol. Hádal jsem, že dám do vhodného soudku alkohol z Shigy a později jim ho dám.

Vyklouzl jsem z Futsunina objetí, jejíž měkké tělo mi objímalo hlavu, a vstal jsem z postele.

Nohou jsem šlápl na něco měkkého. Jelikož jsem slyšel tichý hlas „ahn”, shlédl jsem. Slečny prostitutky, co se mnou pily, byly pohřbené pod prázdnými lahvemi alkoholu.

Omluvil jsem se Futsunině matce za tu včerejší pitku. Potají jsem použil magii Tajné pole, takže mělo být ticho, ale měl bych se tu pár slovy omluvit. Odpustila mi se slovy, že to bylo jako obvykle, a taky hláškou: „Pokud ti nevadí žena ve středním věku, co se vdává pozdě, vycházej s ní dobře.” A zasmála se. E~hm, Futsuna se nedala nazývat kráskou, ale vypadala jednoduše roztomile, se svou nenalíčenou tváří a rudými vlasy po ramena. Mělo by být pár mužů, co se do ní v duchu zamilují.

Poté, co jsem si dal polévku z řas a zrní, co připravila Futsunina matka, jsem odešel z obytného komplexu, v kterém jsem strávil noc.




Takže prvně musím zajít do svitkařské dílny vikomta Shimena.

Ve vedlejší uličce jsem se převlékl, zastavil jsem si drožku nedaleko velké zdi a jel jsem do svitkařské dílny.

„Pane rytíři! Vrátil ses rychleji, než jsme mysleli.”

„Ano, mám pár absurdních věcí, co bych potřeboval, abys udělala, Natalino.”

S Natalinou jsem zašel do salónku v dílně a šel jsem rovnou k věci.

Přišel jsem sem, abych je požádal, aby udělali nové magické svitky k vymýcení medúz a k výrobě věcí v elfské domovině. Bylo to osm základních magií a čtyři mírně pokročilé. Navíc jsem upřímně požádal, aby ze skladu přinesli různé typy [Vyhnout se netvorům], což byla přírodní magie. Byla mezi nimi magie [Vyhnout se mořským savcům], takže jsem čekal, že to bude fungovat na medúzy.

„H~m, tyto dvě prostorové magie z těch dvanácti svitků nepůjde. Není tu nikdo, kdo dokáže použít takhle pokročilou prostorovou magii. Dříve jsme tu někoho takového měli, ale pozvali ho, aby se stal učitelem na akademii v královském hlavním městě.”

Hoo, takže to nebylo tak, že by tu nikdo nebyl, co? Ale přemýšlel jsem, jestli bylo v pořádku, že takhle prozrazovala technologii na výrobu svitků.

„Není možné toho člověka požádat o pomoc?”

„Ta dívka nebude spolupracovat, dokud ji to nezaujme. Dokonce i teď by měla zanedbávat svou učitelskou povinnost, říká se o ní, že ve spánku udělá svatý meč, co překoná Gjallahorn.”

Natalina si velkolepě a konsternovaně povzdechla.

Hm, výrobce svatých mečů, co? Tak to jsem přemýšlel, jestli bych k výměně mohl použít dračí prášek?

„Můžu získat spolupráci toho výzkumníka, pokud výměnou nabídnu tento materiál?”

Zatímco jsem mluvil, položil jsem na stůl flakón.

„A to je?”

„Dračí prášek.”

„Chápeš ty důsledky?”

To mi připomnělo, že v království Shiga bylo přísně tajné, že dračí prášek byl materiál na výrobu svatého meče. Pilně pracuj, techniko Pokerová tváři.

„Bohužel podrobnosti neznám. Kdysi dávno mi známý řekl, že pokud se kdy dostanu k dračímu prášku, mám ho zanést do královského hlavního města. Když jsem se zeptal na důvod, řekl mi jenom, že to má co dělat se svatými meči.”

Po dlouhé odmlce mi zářně pomohla technika Klam. Jedna po druhé mi na mysl tanuly běžné historky.

„Já ti něco povím, pane rytíři. Nemluv s tak bezohledným člověkem, dobře? Pokud si nebudeš dávat pozor, mohla by se na tebe upřít pozornost nějakých nebezpečných lidí v království,” varovala mě Natalina, zatímco otevřela flakón s dračím práškem a zkontrolovala obsah.

Tento dračí prášek byl z úlomků šupin černého draka Heirona. Samotná šupina je sama o sobě velká, ale když se z ní udělá prášek, objem se ještě navýší. Z úlomků, co zdánlivě tvořily jednu šupinu, jsem vyrobil 120 flakónů. Pokud se nepletu, jeden flakón by měl mít cenu zhruba 10 zlatých, takže to bylo celkem jmění.

Vlastnosti dračího prášku se lišily dle toho, jestli byl z obvodu, povrchu nebo vnitřku šupiny. Dračí prášek, co jsem vytáhl, jsem vyrobil z vláken vnitřní šupiny, z kterého bylo největší množství prášku.

Samozřejmě jsem si nezapomněl změnit jméno na Nanashi, když jsem ten dračí prášek vyráběl.

„Hej ty, služebná! Zavolej sem starého Janga. Řekni mu, aby přišel, pokud chce dostat šanci zanalyzovat dračí prášek vysokého řádu!” řekla příliš vzrušená Natalina služebné, co mi přišla doplnit čaj. A služebná odešla z místnosti.

„Pane rytíři! Kde jsi to sehnal! Ne, to nemyslím. Máš jenom jeden takový flakón? Máš tu část vláken, ještě než z toho vznikl prášek?”

Byla příliš vzrušená, ztrácela schopnost mluvit.

Nasbíral jsem mnoho ulomených šupin a poškozené jsem vytřídil, měl jsem tři. Ale na co je hodlala použít?

„Ta vláknitá část?”

„Jo, v knížce v královské knihovně jsem četla o muži, co vyrobil svitek s pokročilou magií. Zdálo se, že ten muž před 150 lety v Labyrintovém městě použil na psaní štětec z vousků. To byl ale zbrklý člověk. Zdálo se, že ten vous, po kterém se sháněl, byl z nižšího draka. Ale i tak byl příliš tlustý, aby se dal použít na štětec na psaní. Zeptal jsem se, jestli toho nižšího draka porazili, ale Natalina s hořkým úsměvem odpověděla, že ho dokázali akorát zahnat.

Nicméně stejně získali hodně šupin a bylo to dostatečně výdělečné, že členové družiny, co tehdy také pracovali v magické dílně jménem Břečťanová Vila, si mohli založit základnu v Labyrintovém městě.

Ale zpět k historce. Kvůli tomu si Natalina myslela, že materiál na štětec na psaní byl možná přece jenom z vláken vousů. Zakřičela ke stropu, že tehdy nevyráběla svitky, a tak to ignorovala. Uklidni se.

Ve skutečnosti ten elf, co byl tehdy vůdcem, z vláken vzatých ze šupin vyrobil živoucí figuríny s velkou mocí. Chtěl jsem se s tím elfem setkat, měl jsem pocit, že spolu budeme vycházet.

Vypadalo to, že jsem ztratil šanci vytáhnout z inventáře dračí vousky. Nebo spíš dračí vlákna.

„K-kde to je, Natalino! Nejlepší dračí prášek je tohleeeee!”

Rychlostí, která se nehodila k jeho obéznímu tělu, si vedoucí dílny Jang vzal ze stolu dračí prášek a zíral na něj. Pravděpodobně ho kontroloval svou technikou Kontrola předmětu.

„Aach! Aaaach! Nepochybně to je vysoký řád. Je to dračí prášek vyrobený z šupiny skutečného draka, a k tomu starého draka, není to z něčeho takového jako nižší drak. Není tohle ten přízračný předmět, co se objevil jen jednou před 40 lety ve městě Seryuu! Unununu, výrobce neznám. Není pochyb o tom, že to vyrobil velmi zručný alchymista! Natalino!”

Myslel jsem si, že to byl mnohem klidnější člověk, ale byl celkem zajímavý. Hodil se na to být Natalininým nadřízeným.

„Pane rytíři, b-byl bys tak laskavý a poskytl nám to?! Byl bys, že?!”

Jangovy krví podlité oči byly děsivé. Ach, neprskej po mě.

V tom případě požádám o něco trochu absurdního.

„Pokud mi splníte mou absurdní žádost, co jsem předtím řekl Natalině, tak vám to dám.”

„Cože?! Jsi si jistý? Ne, jsi si jistý, že? S touhle starou ženskou si dělej, co chceš. Ano, výměnou za tuhle hruď jako prkno— gwowaa.”

Natalina, co nedokázala snést jeho sexuálně obtěžující poznámky, tělem odvrhla Janga. Omdlel, ale Natalina se pravděpodobně držela zkrátka. Kdyby ho udeřila ve vší vážnosti, Jang by měl v břiše větrný tunel.

„Jinými slovy pokud ty dřívější svitky dokážeme dokončit v co možná nejkratším čase, že?”

„Ano.”

Natalina se smála s masožravým úsměvem, jako kdyby spatřila kořist.

Díky účinkům Pokerové tváře mě její úsměv nepohltil a uspěl jsem ve vyjednávání. Natalina se snažila získat další flakón dračího prášku pro výzkumníka v královském hlavním městě.

Ale nebudu váhat vyrobit dračí štětec na psaní, pokud se vážně dá použít na výrobu pokročilých magických svitků. Zeptám se elfů, jestli je v elfí domovině někdo, kdo ho dokáže vyrobit.



Poté, co jsem dokončil své záležitosti ve svitkařské dílně a pozdravil se s Hayunou a ostatními, jsem se vrátil vyřídit svůj původní účel. Včera v noci jsem se pokusil vyhledat si na mapě nakládanou zeleninu podobně jako krátké rohy, ale nenašel jsem to. Muselo se to jmenovat jinak.

Jako svou poslední zbývající naději jsem šel navštívit vrchního kuchaře na vévodském hradě.
-----------------------------------------------



Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>