ICDS - kapitola 37

Kapitola 37 – Ode dneška jsem oficiálním průzkumníkem (7)

| Získali jste 10.000 zlatých. Rovnoměrně se rozdělí mezi členy družiny. Získal jsi 1.667 zlatých. | 

Jak jsem se díval na seznam odměn, neměl jsem slov. Mohlo to být ještě horší?! 

Ačkoli jsem čas od času měl smůlu, dneska to bylo až moc. Bylo to kvůli Renově hloupému počínání uprostřed? Protože mě zajímalo, jaké léčivo Ještěří rytíř dává, nemohl jsem si pomoct a byl jsem zklamaný. Nakonec jsem si vzal Stříbrné kopí Ještěřího rytíře. 

Měl jsem v úmyslu vyměnit Glévu Lorda orků. Nemohl jsem ji dál týrat. Bylo na čase používat kopí, co se hodilo k mému levelu. 

KY - kapitola 33

Kapitola 33 – Rezignace v táboře

„Hmm? Ehmm? Tohle...”

Lapis bručela vedle dobrodruhů, co zakládali tábor.

Před ní byl kočí Shaynina vozu a dobrodruzi, co v něm jeli, položení na velké přikrývce. Všichni byli v bezvědomí, ale šklebili se.

Lapis oznámila, že jako kněžka měla lékařské zkušenosti, a prohlédla je, ale soudě podle jejího výrazu a zvuků, co vycházely z jejích úst, Loren usoudil, že situace nebyla dobrá.

Podle zbraně, co si Loren nesl, všichni věřili, že byl celkem silný.

ICDS - kapitola 36

Kapitola 36 – Ode dneška jsem oficiální průzkumník (6)

Ještěří rytíř zařval a bodl svým kopím ke mně. Než se jeho kopí mohlo mého těla dotknout, vykryl jsem ho glévou. Jeho kopí vyletělo do vzduchu a jelikož nebyl schopen vystát mou sílu, jeho sevření povolilo. Použil jsem svou glévu a rychle ho odstrčil. 

Popsat všechno tohle nějakou chvíli zabere, ale ve skutečnosti se to stalo během sekundy. Ačkoli jsem nebyl slabý, v přímé výměně síly jsem se Ještěřímu rytíři nemohl rovnat. Musel jsem se spolehnout na své techniky. 

„To není možné, Pán podlaží upustil zbraň!” 

„Taky jsem to viděl, tak mě přestaň třást za krk!” 

ICDS - kapitola 35

Kapitola 35 – Ode dneška jsem oficiálním průzkumníkem (5)

Vždycky jsem přemýšlel, proč o mé přezdívce Korunní princ vědělo tolik lidí. Když se Mastifordová dostala přes 50. podlaží a na Zemi se vytvořil komunikační kanál pro průzkumníky kobky, konečně jsem pochopil proč. 

Všechno to začalo na 5. podlaží. Za ty 3 léta, co jsem zůstal a lovil Lorda orků, se rychle rozšířilo, že někdo ostatním pomáhá snadno projít 5. podlažím. Tehdy jsem dostal tu přezdívku, Korunní princ. 

Lidé, co se s mou pomocí dostali přes 5. podlaží, o mě museli mluvit v komunikačních kanálech pro průzkumníky kobky jejich kontinentu. A přesně takhle mě lidé na 10. podlaží mohli poznat. 

„No vážně, to je porušení mého soukromí,” zamumlal jsem znaveným hlasem, zatímco jsem si potvrdil, že se moje družina naplnila na maximum, jakmile jsem ji vytvořil. 

ICDS - kapitola 34

Kapitola 34 – Ode dneška jsem oficiální průzkumník (4)

Univerzita byla nudná. Tak moc se to od střední nelišilo. Hlavně jsem od začátku neměl žádná očekávání. Byl jsem průzkumník kobky. Moje jeviště byla kobka a ne škola. 

Ale jako člen společnosti a obyvatel Koreje jsem musel být ve společenském postavení vhodném mému věku. Dokonce ani se svou 20+ inteligencí jsem těmhle věcem moc nerozuměl. 

Matka věděla, že jsem průzkumník kobky jako otec a že jsem tedy mohl vydělávat stejně jako on. Ale i tak trvala na tom, že budu chodit na vysokou, protože to bylo „v tomhle věku”. 

Tenhle způsob přemýšlení mi přišel... falešný. Bylo to dělat něco jen tak naoko. Možná že tohle bylo to, co společnost drželo nad hladinou. Obzvláště teď, když byl svět po zjevení netvorů a Osvícených vzhůru nohama. 

ICDS - kapitola 33

Kapitola 33 – Ode dneška jsem oficiální průzkumník (3)

Existovaly techniky vyvinuté na principu využití útočníkovy energie proti němu. To bylo jiujitsu. Boj s kopím bylo bojové umění, které protivníka poranilo bez ohledu na to, jestli měla hlava kopí čepel nebo ne. A tak se v mé rodině předávaly i techniky jiujitsu na neutralizování nepřítele, aniž bychom ho zranili. 

Po pravdě řečeno to byla upravená verze japonského juda, a proto to mělo mnoho podobností. Ačkoli to vzalo formy i z několika dalších bojových umění, judo byl základ. 

I když se pomocí jiujitsu dal protivník neutralizovat bez zranění, to samozřejmě platilo na gymnastických žíněnkách. Pokud někdo nezkušený zakusil přehoz přes bok nebo přes rameno s dopadem na beton, bezpochyby by si zlomil záda a páteř a přišel o život. Naštěstí jsem se tím teď nemusel trápit. 

KY - kapitola 32

Kapitola 32 – Abnormalita po odjezdu

Loren ještě nikdy nedělal práci týkající se doprovodu.

Věřil, že najmout si doprovod bylo něco, co obvykle dělali bohatí lidé nebo lidé vysokého postavení.

Nebyl si jistý, jestli to tak bylo, ale chápal to tak, že takoví lidé by si nikdy nenajali žoldnéře, co byli většinu času od přírody násilní a drsní.

Kvůli tomu si nebyl jistý, jak celá ta věc s doprovodem fungovala, a myslel si, že Shaynu strčí do vozu a zbytek ho obklopí. Ale když spatřil tři vozy, uvědomil si, že jeho předpoklad nebyl správný.

ICDS - kapitola 32

Kapitola 32 – Ode dneška jsem oficiální průzkumník (2)

Věřil jsem Lorettiným slovům, stál jsem před dveřmi k Pánu 20. podlaží a ignoroval jsem doporučení, abych si našel družinu. Položil jsem ruku na dveře, ale brzy ji zase sundal. Nezáleželo na tom, že Loretta řekla, že Ještěří rytíř byl snadný. Kdybych šel dovnitř naslepo, mohl bych čelit stejné situaci jako s Pánem orků před 4 lety. 

Místo toho jsem někomu poslal zprávu. Naštěstí byl v kobce. 

„Ellosi.” 

ICDS - kapitola 31

Kapitola 31 – Ode dneška jsem oficiální průzkumník (1)

Jelikož už jsem získal profesi Elementalisty, zapomněl jsem na ně. Strčil jsem si ty kapesní hodinky do inventáře a nikdy se na ně nepodíval. Ale když si pomyslím, že to dopadne takhle. Ty nejlepší pocity vzešly z nečekaných zisků jako vždycky. 

Ale důležitější bylo, že to byla vedlejší profese. Na rozdíl od profese Elementalisty mi nedala žádné úžasné schopnosti, co by změnily můj způsob boje. Takhle řečeno by bylo divné, kdyby se moje profese změnila z Elementalisty na něco jiného. Být schopen použít Válečný pokřik Lorda orků, Nářek mstivého ducha a ostatní techniky z vybavení, aniž bych si musel vybavení obléknout, bylo rozhodně výhodné. 

ICDS - kapitola 30

Kapitola 30 – Slyším tvůj hlas (7)

„Jdu na to, Živelná bouře!” 

Vykřikl jsem jméno, co mi najednou vytanulo na mysli, a bodl jsem kopím ovinutým obrovskou živelnou bouří. Můj smysl pro jména byl jako obvykle celkem prostý. 


| Kritický úder! | 


„Kuaaaak!” 

„Kigik, kuak!” 

KY - kapitola 31

Kapitola 31 – Setkání po nárůstu

Zakázka od gildy byla vzít Shaynu Lonbaltearovou zpět do městského státu Hanza.

Jakmile se Loren a Lapis vrátili z nakupování všeho, co potřebovali, Jack poslal zprávu, že se druhého dne v gildě pořádala schůzka s jinými dobrodruhy, co se k zakázce přidají.

Lorenův dluh u Lapis se celkem dost zvýšil.

Nové kožené brnění stálo patnáct stříbrných.

Černý plášť, co mu Lapis doporučila koupit, stál pět zlatých.

Zbraň, co mu Lapis našla, stála patnáct zlatých.

ICDS - kapitola 29

Kapitola 29 – Slyším tvůj hlas (6)

[Jů, elementál blesku!] 

[To je poprvé, co nějakého vidím!] 

[Taková kráska. Ukradla mi srdce.] 

[Srdce... Zloděj?] 

[Ach, je to Elementalistův smluvený elementál!] 

Slyšel jsem brebentění elementálů všude kolem mě. Jejich zářivé duše rozsvěcovaly svět způsobem, co jsem ještě nikdy neviděl. Ta vznešená scenérie mě naprosto očarovala a vzala mi slova. 

ICDS - kapitola 28

Kapitola 28 – Slyším tvůj hlas (5)

Obloha byla zbarvená do černa. Pod tou umělou oblohou nesvítil ani paprsek světla. Kobka, co spolkla všechny, co ji vyzvali na souboj, otevřela ústa, jako kdyby hledala další kořist. A z nich byly pořád slyšet výkřiky mrtvých a cítit pach krve. 

[Synu, jsi připravený?] 

Držel kopí dlouhé přes 3 metry a ohlédl se zpět na mě. Byl Hrdina veterán, Hrdina lidské rasy. Nejenom on, ale všichni, co se shromáždili, aby tu kobku porazili, byli stejní. 

[Ano.] 

KY - kapitola 30

Kapitola 30 – Nakupování po ránu

Druhého dne.

Loren otevřel oči a potřásl hlavou, zbavil se tak alkoholu a ospalosti.

Na stole bylo vyskládaných celkem dost lahví a naproti němu byl Jack, naprosto mimo s tváří přitisknutou ke stolu.

Loren se snažil vzpomenout, co se stalo předešlou noc, a zabořil hlavu do dlaní, jak si vzpomněl, jak Jack neustále mlel o tom, jak byl zamilovaný.

ICDS - kapitola 27

Kapitola 27 – Slyším tvůj hlas (4)

Nebrečela. Ani když její zemi stihla zkáza, ani když se její svět zhroutil, ani když její sestru odvlekl Démonický lord, ani když císař a císařovna spáchali sebevraždu.

Jako korunní princezna a poslední přeživší člen Říše stála vzpřímeně až do konce.

[Vrátím se vzít si zpět, co je moje!]

[Moje rozkošná korunní princezno, jaká škoda, že musíš odejít. Budu čekat na den, kdy tě znovu spatřím,] zašeptal Démonický lord s prohnaným výrazem dívce v mém náručí a pak se podíval na mě a řekl: [Spasiteli, Hrdino. Z jakého důvodu jsi přišel na tento padlý svět?] 

ICDS - kapitola 26

Kapitola 26 – Slyším tvůj hlas (3)

Pokud bych se s ní zapletl, ostatní by mohli přijít na to, že jsem uživatel schopností. A ještě horší by bylo, že by mohli přijít na to, že jsem průzkumník kobky. Hm, pořád jsem nemohl uvěřit, že jsem Su YeEun řekl, že jsem průzkumník kobky. Co jsem si myslel? Mohl jsem jenom doufat, že nezaprodá člověka, co jí zachránil život.

„Kang Shine. Kang Shine.”

„Jo, ahoj.”

Snažil jsem se znovu otočit, ale tentokrát mě chytila za paži.