DM - kapitola 233

Kapitola 233 – Nové loviště

Tady Satou. V onlinových hrách jako MMO bylo skutečným vzrušením pátrat po lákavých lovištích. Ačkoli jak výměna informací na internetu v dnešní době rostla, ta radost trvala jen několik dní po updatu.



Když všichni spali v labyrintové vile, šel jsem zpět do vily zkontrolovat situaci, ale nebylo tam nic, co by stálo za zmínku. Zdálo se, že se děti krásně uzdravovaly. Výživové doplňky jsem dal Miteruně.

Jelikož se Miteruna zeptala na navštívenky, rozhodl jsem se je poslat nejen lidem v tomto městě, ale také paní Nině v baronství Muno. Chtěl jsem navštívenky poslat i svým známým ve vévodském hlavním městě a Bollhartu, ale jelikož to bylo příliš mnoho lidí, budu je muset napsat, až budu mít trochu volno.

Řekl jsem jí, že se vrátím zase zítra ráno a zamířil jsem zpět do labyrintu.

Zeptala se mě, kam jdu, ale mlhavě jsem odpověděl něco v tom smyslu, že zařídit nějakou maličkost. Během čajových dýchánků ve vévodském hlavním městě jsem slyšel, že takové výmluvy obvykle používali mladí šlechtici, když šli na návštěvu k ženě, a tak jsem to napodobil.




„Nové loviště?”

„Jo, pokud to takhle půjde dál, nepřátelé v této oblasti pravděpodobně zítra vyhynou. Podle mapy mi přijde dobrá oblast 74 nebo 109. V oblasti 74 jsou obojživelníci a plazi a 109 má hmyz.”

„Oboj-živel-níci?”

„Co to je za netvora nanodesu?”

„Obojživelníci jsou jako žáby. Plazi jsou asi hadi a ještěrky.”

V oblasti 69, co přiléhala k oblasti 109, byli kohoutoještěři. Tito netvoři měli vysoký level, dokonce tam byl jeden v levelu 50. A zdálo se, že v oblasti 77, co sousedila s oblastí 74, byli baziliškové ve vysokém levelu. Jak jsem se díval na tu trasu, v oblasti 74 a 109 bylo hodně netvorů pravděpodobně proto, že kohoutoještěři a baziliškové průzkumníky odrazovali. A tak nikam dál nešli.

„Mezi hmyzem je mnoho druhů netvorů, co mají tvrdý krunýř, takže bude nějakou chvilku trvat, než je porazíme. Myslím, že lepší bude jít do oblasti 74 s obojživelníky a plazy,” navrhla Liza se ztuhlou tváří.

Ale mě neuniklo, jak se jí zaleskly oči, když se doslechla o žabách. Vypadalo to, že i Pochi a Tama z toho měly radost. A nezdálo se, že by ostatní členky měly něco proti. Pokud se nepletu, na kohoutoještěry se vydala družina jménem Tesák požáru, takže pokud se vydáme do oblasti 74, také se jim vyhneme.

Vyberme si takovou trasu, kde narazíme na co nejméně průzkumníků. Pokud na nějakého narazíme, prostě se chopím Nany a vyletím Nebeskou jízdou ke stropu, a pravděpodobně nás tak nenajdou.




„Roh támhle~”

„Skrývají se netvoři nodesu.”

„Počkejte chvilku, zkontroluju okolí magií Pochopení prostoru— jsou tu tři Bludištní stonožky. Jedna je na stropě, takže dávejte pozor.”

„Osvětlím strop svou Světelnou kapkou, takže ji skol lukem, Mio. Dobře?”

„Hm.”

„Nano, vyprovokuj ji.”

„Vy stonožky! Nemyslete si, že jste tak skvělé jen proto, že máte hodně nohou. Tak prohlašuji!”

Nemyslel jsem si, že by si stonožky myslely něco takového.

Jednu ze dvou stonožek, co se objevily ze stínů kvůli Nanině provokaci, skolila Liza kopím. Hned poté jí Pochi svým krátkým magickým mečem odsekla hlavu.

Lulu osvětlila stonožku, co byla na stropě. A šíp, co Mia vystřelila svým malým lukem, pronikl mezerou mezi krunýřem stonožky. Lulu ve volné ruce držela magickou pistoli, zručně střílela na úpatí stonožčiných nohou.

Lulu ve své ostrostřelbě celkem pokročila.

Nana zablokovala stonožku, co se na nás řítila, svým štítem. Stonožka živě vyšplhala po velkém štítu, co do ní narazil, a snažila se zaútočit, ale Nana jí ze spodu probodla hlavu svým velkým mečem.

Navíc Nana odříkala Rozkazové slovo [Trhnout] k aktivaci zvláštní funkce magického meče, což stonožce hlavu protrhlo.

Toto Trhnout byla nová funkce, s kterou jsem zrovna experimentoval. Na povrch meče jsem aplikoval tenkou membránu moci, co praskla po Rozkazovém slově. Jelikož samotná ta erupce neměla moc velkou moc, tu membránu jsem vytvořil u jemných vláken, abych zvýšil smrtonosnost a aby se vlákna protrhala do těla nepřátel. V porovnání se Skořápkou se zdálo, že se to dalo použít v méně situacích. Neboť když byl nepřítel měkký, bylo lepší ho prostě normálně přeseknout mečem.

Jediný, kdo se boje se stonožkami neúčastnil, byla Tama. Ta se zabývala goblinním vrahem, co se plížil zezadu. Tento netvor byl demigoblin typu vraha, co se v úzkých chodbách plížil zezadu ze stínů. A pokud si člověk nedával pozor, překvapivě na něj zaútočil. I když byli akorát v levelu 3 až 5, zdálo se, že 30% smrtí průzkumníků za rok způsobovali právě tito goblini vrahové.

„Hádám, že to je zhruba Bílý 7 Rumělka 3? Jen zřídka tu jsou magická jádra rudého řádu jako v oblasti 17, co?” stěžovala si Arisa, zatímco si Světelnou kapkou svítila na jádra stonožek.

Z dosavadních zkušeností se zdálo, že čím byl netvor starší, tím tmavší měl barvu magického jádra. A zdálo se, že čím vyšší měli level, tím větší bylo magické jádro.




Po cestě v jisté síni v oblasti 1-2-21 jsme náhodou narazili na družinu slečen Giny a Heliony, co bojovaly s Vojenskými kudlankami.

Vojenské kudlanky byli slabí netvoři, co byli zhruba v levelu 13-18.

Ačkoli jsem řekl, že to byla síň, byly tam různé zvýšeniny a ze stropu také visely přepážky podobné závěsům, takže tam byla špatná viditelnost. Zdálo se, že ty přepážky, co jsem tu a tam viděl v síních a chodbách, byly zbytky pavučin, co nastřádaly prach.

Zdálo se, že si nás všiml i ten člověk, co byl vůdce družiny. Ale také se zdálo, že neměl v úmyslu s námi navázat kontakt, pokud se nepřiblížíme.

Ty dívky byly ve družině o 10 lidech. Čtyři byli v pancířovém brnění, dva v částečném kovovém brnění a zbylí čtyři v koženém brnění.

Slečna Gina používala místo toho dřívějšího cepu dlouhé kopí a útočila na netvora zpoza těžkého obrněnce. Zdálo se, že to byla slečna Heliona. Zdálo se, že byla zraněná, neboť kolem paže měla ovázaný obvaz.

Byl s nimi jediný mág, co sem tam úplně zezadu vystřelil ohnivou střelu. Měl jsem pocit, že ty ohnivé střely často zasáhly jeho spojence místo netvorů, ale to jsem si určitě jenom představoval. A i to pošklebování byly určitě jenom halucinace.

„Ugh, ten ohnivý mág je strašný. Tu střelu namířil na záda štítonoše v předním voji.”

„Souhlasím. Ten mág je nebezpečný pyroman, tak to hodnotím.”

Jelikož bojovali jenom s jedním protivníkem, měli by být schopní vyhrát, ale kdyby narazili na hodně netvorů, bylo by to nebezpečné.

Pokračovali jsme dál, aniž bychom na ně zavolali, a přidali se ke zvířecím dívkám, co šly napřed k východu.

„Snadné vítězství~?”

„Nanodesu!”

„Pane, nasbíraly jsme magická jádra.”

„Děkuju. Tak pojďme.”

Přijal jsem od Lizy tři magická jádra Vojenských kudlanek. Požádal jsem ty tři, aby šly napřed a vyhladily malou skupinku Vojenských kudlanek, co přicházely z chodby. Jelikož Pochi měla na tváři mělké seknutí, vyléčil jsem ji Aqua léčením.

Ostatky Vojenských kudlanek vyjma magických jader jsem vložil do stejné složky v Inventáři, neboť se mi mohly na něco hodit. Také jsem to mohl uložit do Arisiny prostorové magie Garáž, ale jelikož to spotřebovávalo velké množství magické moci, prozatím jsme to nepoužívali.

V této oblasti 21 bylo hodně netvorů kudlankovitého a kobylkového typu.

Zdálo se, že se na nich dalo pěkně vydělat. V každé síni v této oblasti tábořily větší družiny.

Jak jsem je při průchodu kolem pozoroval, zdálo se, že žádná družina nebojovala v plné síle. Vždycky měli nějaké zálohy, co nebojovaly.

Myslel jsem si, že to byla bezpečná pojistka, ale poté, co mě varovali, jsem si uvědomil, že se měli na pozoru před něčím jiným než netvoři. Pravděpodobně to nebylo jen kvůli ztraceným zlodějům, ale také průzkumníkům, co by měli být jejich spojenci. Mohly tu být špatně vychované průzkumnické družiny, co jim ze strany ukradli netvora poté, co ho po mnoha těžkostech porazili.




V hlavní chodbě, co vedla od oblasti, kde se momentálně nacházeli slečna Gina a ostatní, jsme objevili tělo, co pojídali netvoři.

Vystřelil jsem Krátké omráčení, abych ty netvory dostal z toho těla. A Arisina Ohnivá střela sežehla Bludištní šváby. Evidentně to byl snadno hořlavý netvor.

To tělo, které švábovití netvoři pojídali, byl jeden z lidí, co se s námi v Západní gildě pohádali. Jeden z přátel toho muže jménem Besso. Vlasy zemřelého a bronzový štítek, co Liza sebrala, jsem uložil do Inventáře.

„Blé, možná na něj zaútočili zezadu, když utíkal.”

„Souhlas. Doporučuju, aby se na to děti nedívaly.”

Cestou dál touto chodbou byla křižovatka, nalevo byl Besso a jeden jeho kamarád a napravo byla síň, kde byla velká družina o 20 lidech. Ta družina bojovala s hejnem netvorů, kterých bylo dvakrát víc než jich. Byli mezi nimi dva lidé z Nádherných Křídel a také družina tří zvířecích lidí z toho incidentu s pronásledováním mravenců.

Zdálo se, že Besso a jeho přítel prchal, aniž by je pronásledoval nějaký netvor.

Těm dvěma zbývalo asi jenom 20% HP, ale jelikož se zdálo, že měli nekalou povahu, pravděpodobně přežijí.

Spíš než tohle mě zaujalo složení té družiny o 20 lidech. Pět ústředních členů bylo zhruba v levelu 15-18, ale ostatních 15 bylo v levelu 5 až 10. V boji s netvory v této oblasti se na ně tak nějak nedalo spolehnout.

Prostě řečeno to bylo absurdní. Dokonce i ten šváb, kterého Arisa zrovna bez námahy porazila, byl v levelu 12.

Nechtěl jsem nechat známé na pospas smrti a naše členky pravděpodobně vyhrají bez zranění, takže jim do toho asi skočíme.

Také mě napadlo, že bych to mohl vymýtit z dálky, ale rozhodl jsem se, že tentokrát nechám všechny bojovat.

Nepřemýšlel jsem o tom, že bychom se měli přestat snažit o nenápadnost, ale poté, co nás gildmistrová povýšila na štítek z rudého železa, jsme byli už tak dost nápadní. Když před ostatními průzkumníky ukážeme své schopnosti, okolí to pravděpodobně uzná dříve a budeme mít méně potíží.

Jelikož se zkazky o mé skutečné síle nerozšíří, naštěstí si lidé budou myslet, že jsem neschopný šlechtic, co je obklopen silnými vazaly. A místo toho se stanu terčem výhrůžek a únosu. Možná by bylo pěkné nechat se naschvál unést, aby mě pak Pochi a Tama mohly zachránit.




„Satou, rozcestí.”

„Jo, napravo je 20 průzkumníků, co bojuje s těmi dřívějšími švábovitými netvory.”

„Takže bychom měli jít rovně?”

Obvykle jsem nechal Lizu nebo Arisu, aby se na základě Miina hlášení samy rozhodly, ale tentokrát jsem o plánu rozhodl já. Neboť na tom závisely životy lidí.

„Ne, jsou tam moji známí a pokud je necháme být, netvoři je vyhladí, takže je pojďme zachránit.”

„Nevadí to?” zeptala se Arisa, neboť jsem se nechoval jako obvykle.

A tak jsem všem řekl, co jsem si zrovna teď myslel. Bylo mi záhadou, že nejenom Arisa, ale i ostatní členky byly nadšené, že by se dostaly do situace, kdy by mě zachránily před únosci.

Když tohle pominu, jelikož všechny souhlasily, pokročili jsme na rozcestí doprava.

„A kdo jsou ti známí?”

„Je to družina žen a zvířecích lidí z toho incidentu s mravenci.”

„Hej, počkej, nevadí mi jim pomoct, ale nevyvěšuj nějaké podivné prapory, dobrá?”

Taková drzost.

„Vzpomínám si. Ti sprostí lidé, co pána objímali, že?”

Pročpak Lulu vypadala tak nějak temně?




Dorazili jsme do síně. Velitel družiny byl možná kompetentní, neboť neměli žádné mrtvé navzdory tomu, že družina byla v jasné nevýhodě.

Ale netvoři už je zahnali do kouta v jedné části síně.

Byli v dost krizové situaci, že kdyby zemřel byť jen jeden člen družiny, všechny by je vyhladili.

Takže omlouvám se, že to vypadá, jako kdybychom čekali, až na nás přijde řada, ale nechť jízda začne.

-----------------------------------------------

~ Kdyby si někdo nepamatoval, tak Satou (a Nana) je v labyrintu vlastně "ilegálně". Hlavním vchodem tam nevešel, takže ho taky nesmí nikdo vidět. ~

Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>