Část 10
Často mě nazývali Smrtící dračí princeznou.
To bylo vlastně jméno mé Shikigami, ale lidé trvali na tom, že tak budou oslovovat mě. Bez ohledu na to, kolikrát jsem je opravila.
Uznávám, že to 'byl' symbol mé moci a byla to chytlavá přezdívka, co se snadno šířila.
Bylo to moje jméno. Byl to symbol, co se týkal mého těla.
Bylo to něco, co jsem nemohla ztratit. Jasně to podporovalo samotnou mou existenci. Dalo mi to moc, co jsem potřebovala k přežití v tom podsvětí. Byl to základ.
Ale...
„...Au, to bolí.”
„?!”
Když mě sponzor najednou slyšel promluvit, zdálo se, že ho to skutečně šokovalo. Zdálo se, že se v něčem stále mýlil. A já ho mohla snadno oddělat, zatímco byl stále pomýlený. Ale rozhodla jsem se, že to neudělám. Místo toho jsem se rozhodla, že jeho strach znásobím.
Přece jenom zničil Smrtící dračí princeznu. Každý by byl naštvaný, kdyby mu někdo dal další otravný úkol, co musel udělat.
„Ne, ne. Nebolel mě zásah kulkou. Jen jsem si zranila nohu, když jsem uskočila stranou. Předpokládám, že cvičení na zahřátí je vážně tak důležité, jak říkají. Kvůli téhle bolesti na to nezapomenu.”
„Cože...?”
„Ne, ne. Jakmile útok jednou selhal, nepomůže ti se o to znovu pokoušet. Z téhle vzdálenosti mě nezasáhneš, ani kdybys střílel ostošest.”
„Cože?! Ale já ti sebral moc, co tě činila výjimečnou!! Vzal jsem ti Smrtící dračí princeznu!!”
Ozývaly se opakované výstřely.
Ale to bylo celé.
Nic z toho nezasáhlo svůj cíl. Nebylo možné, aby ho zasáhly. Pokud bych nezvládla zmatek takové úrovně, nebylo možné, abych přežila v podsvětí, byla schopná pracovat na volné noze a přijímat zakázky od Hyakki Yakou.
Říkalo se, že kdo se se mnou setká, zemře.
Musela jsem přemýšlet, jestli někteří lidé vážně chápali, co to znamenalo.
„Co se to děje? To Smrtící dračí princezna unikla bez zranění?!”
Zaslechla jsem něco, co znělo jako malý zvoneček. Musela to být ta samá anti-youkaiová zbraň. Ale já akorát potřásla hlavou. Pokud se v této fázi stále bál Smrtící dračí princezny, pak se mýlil v něčem velmi zásadním. A Sunekosuri by byl v maléru, kdyby tu zbraň používal až příliš.
„Ne. Smrtící dračí princeznu to vskutku poničilo. Proto jsem tak naštvaná.”
„Takže!! Takže jak to, že...?!”
„Ta Shikigami je vskutku užitečná. Je to zdroj mé moci. Ale nepoužívám ji tak, jak si zdánlivě myslíš. Nezkombinovala jsem ji tak, abych tím vytvářela podivné fenomény. Chápeš?” zeptala jsem se. Měla jsem pocit, že ta postava za světlem kroutila hlavou. „Hyakki Yakou je organizace vytvořená k tomu, aby vyvrátila přijímanou ideu, že se youkai nedají kontrolovat lidskými prostředky. Já od nich přijímám zakázky a pracuji za podobné ideály jako oni. Jednoduše řečeno pracujeme na tom, abychom překonali strach z youkai.”
„Ale... ale!! Ale proto jsi čerpala moc ze Smrtící dračí princezny, ne?!”
„To není jediný způsob, jak je překonat.” Sevřela jsem pravou ruku a znovu ji otevřela. „Můžeš jim dát pěstí lidskou rukou. Chvilku popřemýšlej o tom, jakáé kritéria bys potřeboval, abys Youkai porazil úderem pěstí. Zcela modifikuješ, rozvineš a přestavíš lidské tělo, aby ta kritéria získalo. Není to jiný způsob, jak je překonat?”
…...................................................
'Ach jo.'
Vypadalo to, že ta pravda, co jsem mu řekla, byla tak vzdálená jeho rozsahu přemýšlení, že na pár sekund přestal přemýšlet. Ale na tom nezáleželo. Pokračovala jsem ve své zábavě.
„Smrtící dračí princeznu, co jsi zničil, jsme připravili jako modelový případ. Byl to hypotetický nepřítel, co jsme připravili za předpokladu, že se dokážu vypořádat s většinou jakýchkoli situací, pokud to dokážu porazit. Bylo třeba, abych důkladně modifikovala vlastní tělo, abych Smrtící dračí princeznu porazila jen svým vlastním tělem. Teď už chápeš, že nejsem člověk, kterého může zabít pouhá kulka?”
Proto jsem z 80% prohrála, pokud jsem se musela spolehnout na pistoli. A ze 100%, pokud jsem se musela spolehnout přímo na Smrtící dračí princeznu. Přece jenom bych musela klesnout do naprosto beznadějného stavu, abych se musela spolehnout na tu paranormální moc, co byla jasně slabší než já.
„Jsi šílená...” zamumlala postava.
Místo toho, aby se zeptal, jak jsem to udělala, okamžitě přeskočil k tomu, co mě k tomu motivovalo.
Pokud byla tohle jeho představa posledního odporu, byl mnohem patetičtější, než jsem si myslela.
„Jsi šílená!! Jsi naprosto šílená!! Vytvořila sis tělo, co je silnější než Youkai, abys překonala Youkai? To... to není žádné jejich překonávání!! Akorát jsi ze sebe stvořila ještě většího netvora než Youkai!! Akorát jsi vytvořila ještě větší temnotu!!”
„Pravda. Lidé jsou také druh netvora. Copak jsi to neslyšel?”
Protáhla jsem si krk, až mi v něm křuplo, a pak jsem se pomalu blížila k tomu hlupákovi, co vstoupil do temnoty bez ničeho kromě baterky.
Sponzor se pokusil ustoupit vzad, jako kdyby si konečně uvědomil nebezpečí, ale bylo příliš pozdě.
„Takže. Jsem silnější než Smrtící dračí princezna. Jsem tak navržená, takže to je rozhodně fakt. Takže co zmůžeš s takovým netvorem?”
Už byl v temnotě.
Neudělal do ní jen pouhý krok; už ho naprosto pohltila.
ďakujem opäť.
OdpovědětVymazat