čtvrtek 8. dubna 2021

ICDS - kapitola 130


Kapitola 130 – Tým Revival (4)


Po sprše jsem se oblékl a šel do vestibulu, kde jsem u stolu viděl o samotě sedět Hwayu a pít. Pila whiskey. Protože jsem měl pocit, že mi ještě neuschly vlasy, napadlo mě, že si sundám masku, abych si je usušil, ale pak mě překvapilo, když jsem ji spatřil.

„Co tady děláš tak brzy po ránu?!”

„Někdo mě včera v noci nechal čekat, a tak tu po ránu piju, abych si to vynahradila.”

„Co, už jsem ti řekl, že budu venku lovit.”

„Nemyslela jsem si, že tam zůstaneš celou noc. Víš, jak bylo těžké přimět jít holky spát? Taky jsem byla s YeEun. Vážně jsem si nemyslela, že budeš lovit wyverny celou noc...”

Hwaya trucovala. S pokrčením ramen jsem se omluvil a posadil jsem se na druhou stranu stolu.

Hwaya, co na mě upřeně zírala, se pak zeptala: „Chci vidět tvoji tvář. Chci vědět, jak se tváříš.”

„Ne.”

„Podle toho, jak jsi silný, se pravděpodobně můžeš ukázat... Pořád se bojíš?”

Po Hwayině provokativním úsměvu jsem si odfrkl a napil jsem se z lahve whiskey. Moje posílené tělo na alkohol jen stěží reagovalo. Odložil jsem lahev a odpověděl jsem: „Na provokace neskočím.”

„Jak hrubé. Ukradl jsi mi pití. A navíc jsi zbabělec.”

„Takže kvůli čemu piješ sama na místě, kde tě všichni vidí?”

Po mé otázce se Hwaya široce usmála a poslala mi zprávu.

[Nemyslela jsem si, že bych to mohla říct, když jsem byla s ostatními. Chtěla jsem ti to říct včera v noci, ale nechal jsi mě čekat.]

[Jo, jo. Už jsem se omluvil. Takže co to je? Ciara Kenexová?]

[Ne, Palludia.]

„Uk.”

Oči Hwaye podivně zářily.

[Ta holka je divná. Včera jsi to nevysvětlil. Co má za problém? Proč je tebou tak posedlá? Už nějakou dobu jsem neviděla dívku jako ona.]

[Takže existují lidé jako ona?]

[To je něco jiného. Na tom světě, kam jsi šel jako Dimenzionální žoldnéř, se něco stalo? Začala být taková, protože svět padl? Co se stalo?]

[Hm, promiň. To je tajemství.]

[Hej.]

[Promiň, ale nemyslím si, že bych ti to měl říct. Nebo komukoli jinému.]

„...Hu.”

Hwaya si povzdechla. Pozvedla skleničku, aby se napila, ale uvědomila si, že byla prázdná. Natáhla se pro láhev s whiskey, ale já ji vzal, než se jí chopila.

„Nemáš tak silnou konstituci. Přestaň, než se opiješ. Chceš vůbec pít něco, z čeho jsem přímo pil?”

„Jsi celkem dobrý...” Hwaya si znovu povzdechla a dala od sklínky ruce pryč. „Dobrá, přestanu pít. Promiň. Neměla jsem se tě zeptat tak najednou. Jen jsem se cítila netrpělivě, což se mi nepodobá. Jen to bylo naprosto nečekané, takže mě to překvapilo.”

„Je k tomu důvod, tak se to snaž pochopit.”

„Jo, zkusím to, i když se mi to pravděpodobně nepovede.”

„Jaká upřímnost.”

Usmál jsem se.

Hwaya se také usmála a pokračovala: „To stačí, ne?”

„Jo.”

[Ani Ciara Kenexová?]

[...Ne.]

Hwaya na mě chvíli zírala, ale brzy to s úsměvem vzdala.

[Dobrá, budu ti věřit. Taky jsem váhala, jelikož by se to zkomplikovalo, kdyby do toho zasáhli Kenexové. A navíc pokud budeš mít nepřítele, kterého nebudeš moct zvládnout, pochybuju, že by ti někdo z Kenexů mohl pomoct.]

[O tomhle jsi ve skutečnosti chtěla mluvit, ne?]

„O obojím. Oboje je pro mě důležité. Každopádně je pojďme vzbudit a pojďme na snídani. Mám hlad,” odpověděla Hwaya nonšalantně a odešla.

Zatímco jsem se díval na její záda, pomyslel jsem si, že byl zázrak, že jsem ji poznal.

Jakmile Ludia otevřela oči, skočila mi na paži, ale jelikož se musela převléct, s Hwayinou a YeEuninou pomocí jsem ji ze sebe sundal. Jak to takhle dál pokračovalo, doufal jsem, že její symptomy pomalu vymizí. Jakmile se převlékla, znovu se mi přitiskla k paži, takže jsem o tom tak nějak pochyboval. Po snídani jsme šli rovnou k Plošné kobce. Nebyl jsem nijak zvlášť unavený a ani moji společníci ne.

„Shine, já neumím létat ve vzduchu jako ty, takže co mám dělat?”

„To uvidíš, až se tam dostaneme. A taky si dávej pozor, ať mi neříkáš jménem. Pokud bude třeba, použij systém zpráv z kobky.”

Já wyverny dokázal lovit sám, ale většina fyzických bojovníků to nedokázala. Většina Osvícených rozesetých po Plošné kobce byli členové amerického Strážce. Sledovali a hlásili i ty nejmenší změny v kobce. Když sestoupili wyverni, zavolali nedaleké družiny a ulovili je spolu.

Lidé, co wyverny lovili aktivněji, měli vždycky útočníky na dálku a na blízko. Nejdřív je útokem z dálky přilákali k sobě a pak s nimi nechali bojovat bojovníky na blízko. Ale jelikož se zdálo, že wyverni spolu byli schopní komunikovat, pokud měli smůlu, museli bojovat s dvěma wyverny naráz. A tak většina družin nelovila sama a místo toho spolupracovali s uživateli schopností z jiných zemí.

Ale někteří uživatelé schopností se vzdali země a bojovali s wyverny na nebi. K tomu používali helikoptéry.

„Není to nebezpečnější?”

„Říká se tomu útočná helikoptéra, ale jo, zní to nebezpečněji.”

Jakmile helikoptéru zasáhnou plameny wyvernů, stane se z ní akorát změť šrotu. Dokonce ani útočné helikoptéry vyrobené z materiálu z netvorů za účelem jejich lovu nedokázaly dlouho odolat plamenům wyvernů. Pokud wyvern do helikoptéry narazil hlavou, poškrábal ji nebo se do ní zakousl, šla k zemi rychleji.

A tak když se s wyvernem bojovalo v helikoptéře, družina musela sestávat z ideálních členů. Jeden útočník na dálku, jeden uživatel obranné magie na ochranu helikoptéry před útoky wyvernů a jeden útočník na blízko, kdo byl schopný manévrovat tak, aby skočil na wyverna, připravil ho o život a pak zase skočil zpět do bezpečí. Jelikož to trvalo, bylo lepší mít dva útočníky na blízko.

„Jsou takové týmy?”

„Co můžu tak říct, jeden nebo dva. Většina ostatních bojuje na zemi metodou, o které jsem vám řekl.”

Kdo uvidí, uvěří. Nebo tak se to říkalo. Na obloze Plošné kobky jsme jasně viděli letět dvě helikoptéry a bojovat s wyverny. Nemohl jsem říct, že byli rychlí, ale byli aspoň rychlejší než družiny na zemi, co mohli akorát čekat, až za nimi wyverni přijdou. Samozřejmě byli nesrovnatelně pomalejší než já včera v noci. A navíc jakmile udělají chybu, helikoptéra se zřítí. Slyšel jsem, že helikoptéry vyrobené z materiálu z netvorů stály přes 150 miliard wonů, takže jedna taková musela zabít aspoň 60 wyvernů, aby si na sebe vydělala... Ačkoli to nebyla tak úplně pravda, protože mohli mít štěstí a najít ve wyvernech Manový kámen. Ten přece jenom stál kolem 10 miliard wonů.

Jelikož i řád S měl takové těžkosti s wyverny bojovat, nebylo divu, že tak dlouho trvalo Wyverní hnízdo pokořit. Nejprve používali mnohé metody, aby wyverny lovili snadněji, ale wyverni mechanická zařízení rozbili a magická zařízení se zase rozbila kvůli vysoké manové odolnosti wyvernů. Nakonec uživatelům schopností nezbývalo nic jiného, než to udělat sami. Ačkoli jsem to sám nezažil, když jsem pomyslel na všechny ty hrdé ořádované, co měli potíže lovit wyverny, nemohl jsem si pomoct a bylo mi jich líto.

„Měli by existovat další, co dokážou použít ledové schody. Nebo možná větrné schody.”

„Většina ledových nebo větrných uživatelů schopností v řádu S nebo výše jsou bojovníci na dálku. Není možné, aby vyletěli na oblohu a ohrozili se.”

„Nemůžou letět spolu s útočníky na blízko?”

„Až by jim došla mana, spadli by a zabili se!” zakřičela Hwaya a zastavila tak mou drzou představivost. A pak když se chvíli dívala, jak lidé lovili wyverny, se zeptala: „Můžeme si pronajmout helikoptéru?”

„Není to kolo, víš?”

„Je to možné.”

„Uhuk?!”

Když jsem se otočil, byl tam John Smith. Odpověděl s přátelským úsměvem: „Přišel jsem si promluvit o průměrné ceně wyvernů a těch, co jste se rozhodl prodat. Jelikož jste se ptali na něco, na co jsem mohl odpovědět, odpověděl jsem.”

„D-díky. Začněme s těmi wyverny.”

„Ano. Po pravdě řečeno wyvernové mají různou velikost a kvalitu kůže. Většina kůží byla v dokonalém stavu, ačkoli to samé nemůžu říct o jejich hlavách. Jste vskutku úžasný. Jelikož velikost wyvernů má vliv na jejich cenu, budete muset vybrat ty, co chcete prodat, pane Hřmící rytíři.”

Pak jsme šli na místo, kde byli wyverni, co jsem včera v noci ulovil. Velcí wyvernové, co byli přes 20 metrů dlouzí, byli na hromadě jeden na druhém. Byla to pěkná podívaná. Kvůli té hoře wyverních mrtvol se k nám nedostalo sluneční světlo.

„Tohle všechno jsi ulovil sám...?!” vykřikla YeEun překvapeně.

„Něco takového jsem čekala, ale...” promluvila Hwaya s omráčeným výrazem.

„Těch deset, co jste se nám rozhodl dát, jsme vybrali z nejlevnějších wyvernů. Pokud vás to zajímá, můžeme je přinést zpět a ukázat vám je. Co myslíte?”

„Ne, to je v pohodě. Nemusíte je znovu přesouvat.”

„A většina jejich hlav navíc vybuchla. Pokud jste získal nějaký Manový kámen, rádi bychom ho také odkoupili.”

„Omlouvám se, ale ty mám k vlastnímu použití.”

Prodejem wyverních mrtvol stejně dostanu víc než dost peněz. Pokud byli ochotní za wyverní těla a Manové kameny zaplatit takovou sumu, znamenalo to, že pro ně měli vhodné využití. A v takovém případě budou mít vysokou cenu i v kobce. Nejdřív jsem si chtěl převzít Manové kameny a wyverní těla. Možná budu brzy muset zajít za Linem.

20 wyvernů jsem na místě prodal za více než 60 miliard wonů. Jelikož jsem neměl žádný účet pro uživatele schopností kromě toho pod jménem Yeon Hwawu, vytvořili mi účet s 60 miliardami wonů. Takhle řečeno jsem nevěděl, kde všechny ty peníze utratit. Možná bych si měl bazén v Marianině zahradě naplnit krevetovými krekry...

A navíc jsme si útočnou helikoptéru mohli pronajmout zdarma. Když jsem slyšel, že to stálo 130 milionů dolarů, trochu jsem se zdráhal.

„No, pokud s tím bude nějaký problém, můžu ji prostě koupit.”

„Nepodceňuj moji bariéru.”

Za Hwayina a Ludiina dvojitého útoku jsem nastoupil do helikoptéry. YeEun, co 100 milionů wonů považovala za obrovskou sumu, se chvěla a se zamračením nastoupila. Když teď byla uživatel schopností vysokého řádu, věděl jsem, že se její smysl pro peníze nakonec změní. Svým způsobem to bylo smutné.

„Taky bychom měli náš tým pojmenovat!”

Jakmile helikoptéra vzlétla, YeEun udělala tento vzrušený návrh. Zdálo se, že i Ludia s tím souhlasila. Zdálo se, že byla posedlá vytvářením si konexí s lidmi.

Překvapivé bylo, že to podporovala i Hwaya.

„Správně, dobře to rozvíjí pocit kamarádství a ostatní se tak dozví, kdo jsme.”

„Jsou tu nějaké jiné slavné družiny?”

„Samozřejmě. Názvy týmů v rámci Strážce se často objevují v masmédiích a to samé platí o Křídlu svobody. Nezávislým týmům se platí podle toho, jak jsou slavní a ne podle řádu jejich členů.”

[Shine, vážně by ses měl o ostatní víc zajímat.]

„Máš pravdu, ale to je jen proto, že se zajímám jen o lidi, co jsou pro mě důležití,” uznal jsem, co mi YeEun poslala zprávou.

Pak Hwaya máchla svou holí, co držela, na mé čelo. Já to samozřejmě vykryl rukama.

„Neměl bys být tak hrdý, hlupáku. Pokud budeš dál žít jako dítě, budeš mrtvý, než se vůbec naděješ.”

„Vím, že to je problém... ale nemám moc volného času.”

Každý den stoupat kobkou, chodit na univerzitu a trénink... Poslední dobou jsem byl obzvláště zaneprázdněný. Měl jsem své výmluvy, ale vážně bych si měl rozšířit obzory, jak Hwaya řekla...

Když jsem ukázal známky kajícnosti, Hwaya svou hůl stáhla.

„Revival,” oznámila Ludia. „Musí to být Revival.”

„Revival? To je nečekané. Proč?”

[To je gilda, co založil.]

[Gilda?! Shine, ty jsi založil gildu? Nepotřebuješ k tomu vilu?!]

[No, jo. Jednu mám, takže jsem toho využil a založil jsem gildu.]

[Chci se přidat! Chci do Shinovy gildy!]

[Myslel jsem, že to řekneš. Jen do toho. Pokud tě odmítnu, pravděpodobně budeš brečet.]

„Hurá!”

YeEun v helikoptéře skákala radostí. Jelikož pilot neslyšel naše zprávy, pravděpodobně mu podivný tok naší konverzace přišel výstřední. Naopak Hwaya šťastně nevypadala.

[Pokud to je gilda v První kobce, pak se nemůžu přidat...! Ne, počkat, to já jsem měla vytvořit gildu... Ale nemám vilu!]

[Hm... Správně, promiň, Hwayo.]

[Ne, určitě se stanu průzkumníkem První kobky. Kuk, jelikož nemám vilu, budu muset vstoupit do tvé gildy... Kuuk!]

„Takže název týmu bude Revival.”

Hwaya vypadala nešťastně, že nemohla být gildmistrem, ale stejně souhlasila s názvem týmu. Naučila ses, jak spolknout svou pýchu. Dospěla jsi, Hwayo...!

[Můžeme z tebe udělat velitele týmu, Hwayo.]

[Ne, to je v pohodě. Vypadalo by to divně, kdybych byla velitel. Navíc členy jsi shromáždil ty, takže bys měl být velitel ty. Ale pokud mi kdy dáš postavení gildmistra, stanu se i velitelem týmu!]

Nemyslím si, že k tomu dojde... Popřemýšlel jsem o tom a uvědomil si, že to byl Hwayin způsob, jak mě uznala za vůdce. Svým způsobem se dala snadno uvést do rozpaků.

A přesně takhle se z nás stal tým Revival. Když jsme s pocitem kamarádství zakřičeli hurá, pilot helikoptéry najednou zakřičel: „Přímo na nás letí wyvern!”

Řekni nám to dřív!

„Ach Mitare! Ach Zemi!”

Ludia kolem helikoptéry rychle vytvořila bariéru. Wyvern, co se objevil před helikoptérou, začal chrlit oheň. Ale nedokázal proniknout Ludiinou bariérou. Ve vzteku se snažil použít fyzické útoky, neboť složil křídla a letěl k helikoptéře. Ačkoli Ludia řekla, že to bude v pořádku, trochu mě trápilo, jestli ta bariéra dokáže vydržet wyvernův útok. Připravil jsem se okamžitě vyskočit z helikoptéry.

Ale než se wyvern mohl přiblížit k helikoptéře, ozval se zvuk kulometu podobný tomu, co jsem slyšel ve filmech. Spolu s tím se z wyverna stalo řešeto. Aniž by wyvern zařval, padl k zemi. Udivilo mě to.

„...Střelná zbraň? Proti netvoru?”

„Už dřív jsem o tom slyšela. Měl by to být...”

Když Hwaya vzhlédla, zatímco šeptala překvapeným hlasem, spatřili jsme, že se k nám blížila helikoptéra. Byla stejná jako ta naše, ale černě zářila. A kulometu, co byl přidělaný pod helikoptérou, se navíc kouřilo, jako kdyby zrovna vystřelil. Byl jsem si jistý, že to byl ten kulomet, co wyverna zabil.

...Ale jak? Střelné zbraně by neměly být schopné wyverny zabít. Nebo vůbec většinu netvorů s manou! Zatímco jsem se snažil vymyslet, jak to bylo možné, okno černé helikoptéry se otevřelo a mladý muž vystrčil hlavu ven. Měl černou pleť a černé vlasy a bílé zuby, co mu na slunci zářily. Jeho úsměv byl obzvláště okouzlující.

Hey, guys! Nezapomeňte mi po přistání koupit panáka!”

To bylo moje první setkání s americkým řádem SS. Leonem Pepperem.
-----------------------------------------------

Autorova poznámka:

Američan Leon Pepper řádu SS, objevil se! Pokud jste si řekli: „Hej, řekl jsi, že střelnými zbraněmi se netvoři zabít nedají!” Můžu říct akorát tohle: „On je výjimka!” Těšte se na to, až zjistíte, co má za schopnost a co se stane.

PS – Hey, guys! To bylo v angličtině. Proč? Aby mu to přidalo na charakteru! Proto... 
-----------------------------------------------

~ Jej, nová postava! A je to chlap! Příště nějaké to info o Leonovi, taky nějaké to navazování přátelství a velký zvrat v Plošné kobce! ~


4 komentáře: