DM - kapitola 213

Kapitola 213 – Rybaření

„Co to děláš nodesu?”

„Hmyz~?”

Pochi a Tama mi nakukovaly přes ramena, zatímco jsem vyráběl jeden nástroj.

„Tomuhle se říká muška.”

„Chlupatá housenka~?”

„Není to hmyz nodesu?”

„Je to umělá návnada, co se jeví jako hmyz, aby se na něj chytila ryba.”

Pravděpodobně to vlastně nechápaly, ale Pochi a Tama si založily ruce na hrudi a přikyvovaly s „aha~” a „nanodesu”.

Jelikož jsem ji zrovna dokončil, vzal jsem ty dvě s sebou k vodní ploše nedaleko.

Ve vodních plochách bylo na tomto světě hodně ryb a to se nevztahovalo jenom na les Borenan. Jenom vodní plochy na území barona Muna neměly ryby.

Vyrobit prut byla jedna věc, ale vyrobit naviják bylo příliš komplikované, takže jsem měl jenom jednu sadu rybářského náčiní. Zamával jsem muškou na konci prutu a silně jsem ji vrhl na zamýšlené místo.

Zdálo se, že tam bylo spoustu zvědavých ryb. Zakously se do mušky, jen co přistála na hladině.

„Napoprvé~?”

„Ú-úžasné nodesu! Už se zakously nodesu. Muška je odborník nanodesu.”

Tama byla nonšalantně šťastná. Naopak Pochi byla až příliš vzrušená, mávala kolem sebe rukama a zakoktávala se.

Tentokrát jsem upravil vlasec na normální délku a pokusil jsem se hodit mušku do vody. Chvilku jsem ji tam nechal a chytila se další ryba se stejnou velkou tlamou, co vypadala jako pstruh. Ale stejně takhle jednoduše chytit 50 cm dlouhé ryby, i snadné rybaření mělo své limity.

Během pouhých tři minut, kdy jsem nechal Pochi a Tamu čekat, jsem jim dal improvizované rybářské pruty a umělé návnady.

„Tak to zkuste.”

„Plnou rychlostí vpřed~?”

„Budu se snažit ze všech sil nodesu!”

Nakonec jsme do večera nachytali více než 100 ryb jen s menšími příhodami. Jako že se Pochin prut zamotal do jehličnatého stromu nebo že až příliš velká ryba stáhla Tamu do jezírka.

Pár ryb, co se nám do nádrže nevešlo, uteklo, ale stejně jsme jich měli spoustu.

„Rybí festival~?”

„Budeme mít dneska rybu nanodesu?”

„Musíme z ryb odstranit bahno. Je mi to líto, ale dneska budeme mít velrybí maso jako obvykle.”

Velrybí maso bylo vskutku lahodné, ale začínalo se mi přece jenom trochu zajídat.

„S tím není žádný problém nodesu! Velrybí maso mám ráda stejně jako Theodora nanodesu!” (?)

„Karaage~? Řízky?”

Neustále jsme měli smažené jídlo a zrovna včera jsme měli steaky. Rád bych si dal nějakou zeleninu, takže by asi bylo pěkné mít nějaký jiný chod.

„Takže jelikož to není tak dobrá kombinace jako hamburgský steak, co kdybychom si dali sukiyaki?”

„Profesor Hamburg je všemocný nanodesu!”

„Sukiyaki suki~”

„Samozřejmě mám také ráda velkého boha sukiyaki nanodesu.”

A tak k večeři budeme mít i sukiyaki.

Za několik dní jsem ty dnešní ryby uvařil. Pochi se téměř rozplakala, neboť tam bylo mnoho malých kostí, ale jelikož jí Lulu trpělivě naučila, jak ty malé kosti vytáhnout, snědla to všechno a nic nenechala.

Takže co bychom měli dělat zítra?
-----------------------------------------------


~ A to byla poslední kapitola v 9. knížce. ~

~ Jako obvykle bude následovat malá (relativně) přestávka, kdy se bude rozplývat, jak jsem pokročila... ❀◝(⁰▿⁰)◜❀❀◝(⁰▿⁰)◜❀❀◝(⁰▿⁰)◜❀  A snad někdy v blízké budoucnosti můžete očekávat i zkompletovanou celou knížku v epub a pdf. ~



Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>