ICDS - kapitola 9

Kapitola 9 – Svět se stal kobkou (2)

„Lorde orků! Bojuj se mnou!”

„Chwiiiik!”

Počáteční rozmístění čtrnácti orkských podřízených bylo omezené. Jakmile jsem vstoupil do místnosti, uvědomil jsem si, ve kterém vzorci byli, a vyrazil k orkovi nejblíže ke mně.

Kvůli Válečnému pokřiku bylo nemožné zabít Lorda orků a ignorovat přitom jeho podřízené. A tak jste se museli rychle postarat o podřízené. Útoky Lorda orků bolely vždycky, ale když použil Válečný pokřik, když byl sám, jeho obrana také klesla o 50%. A proto bylo nezbytné zabít jeho podřízené.

„Kuwaaak!”

„Chwiik!”

„Člověk!”

„Rychlý!”

Teď jsem těm chudákům orkům mohl useknout hlavu jen tím, že jsem sekl svou zbraní. Byla to jedna z výhod toho, že jsem používal glévu. Mohl jsem jí bodat, ale když se použil k seku, byla mocnější. A Gléva Lorda orků byla navíc předmět vzácného řádu. Byla jiná než dřevěné kopí.

„Kuaaa!”

Když Lord orků viděl, že jeho podřízení padají jako mouchy, protáhl si záda a zařval. Používal Válečný pokřik! Ale já už zabil více než polovinu orků.

„Nebudeš mít šanci!”

Ještě jednoho, ještě jednoho! Tělo se mi pohybovalo přesně, jak jsem vypočítal. Rychle jsem odsekával hlavy orků jako rolník, co sklízel úrodu. S mírným bonusem v rychlosti z Bot Lorda orků se to zdálo ještě snazší. Když Lord orků konečně dokončil svůj Válečný pokřik, v místnosti nezůstali žádní orčtí podřízení.


| Lord orků použil Válečný pokřik! Zbavil se všech účinků negativních stavů. Protože v dosahu nejsou žádní jeho podřízení, jeho útočná síla vzrostla o 100% a jeho obrana klesla o 50%. Dočasně je ve stavu super-brnění. |


„Kuaaaa! Ty se opovažuješ!”

„Tuhle hlášku jsem už slyšel tisíckrát!”

Bez váhání jsem vyrazil proti super-obrněnému Lordu orků. Znal jsem útočné vzorce Lorda orků jako vlastní boty. Už jsem to zažil tolikrát, že mě to skoro nudilo. Po pravdě řečeno ten boj skončil, už když jsem skolil všechny orcké podřízené.

Netvor v super-brnění ignoroval všechny příchozí útoky a zaměřil se na vlastní útočení. Ale mělo to své nevýhody. Protože jste se vůbec nezastavili, někdy jste skončili s větší újmou.

V důsledku bylo mnohem snazší uštědřit kritický úder, který způsoboval více než dvojnásobek obvyklé újmy a někdy dokonce zranil permanentně. Pro Lorda orků v super-brnění bylo samozřejmě snazší uštědřit kritickou újmu, ale prostě jste se nesměli nechat praštit.

Jako teď!

„Haaap!”

„Kuaaak!”


| Kritický úder! Uštědřil jsi smrtelný úder! |


Jak jsem se koulel po zemi, abych se vyhnul jeho útoku, máchl jsem svou glévou a přesekl mu Achillovu šlachu. Ale byl ve svém super-brnění, takže stejně razil kupředu. V důsledku čehož se jeho zranění jenom zhoršilo. Když jeho stav super-brnění skončí, bude čelit nepředstavitelné bolesti.

„ČLOVĚĚĚĚĚK!”

„I když mi to neřekneš, nebesa i má roztomilá sestřička ví, že jsem člověk!”

Lord orků si to neustále razil kupředu kvůli super-brnění a já jsem na něj neustále zezadu útočil svou glévou. Když Lord orků narazil do stěny a zastavil se, sekl jsem mu po zádech a odskočil vzad.

„Živý neunikneš!”

Tady to bylo! Lord orků pozvedl svou glévu a se zvoněním se kolem ní začala shromažďovat černá mana. Byla to technika, kterou jsem mu záviděl vždycky, když jsem ji viděl! Výpad ostřím! Už jsem zjistil, jak dlouho trvalo, než se nabila, a všechny úhly a směry. Sklouzl jsem stranou, snadno jsem se tomu vyhnul. Pak jsem využil té malé mezery, kterou ukázal po Výpadu ostřím, a bodl jsem ho do břicha.

„Kuaaak!”

„Ups, to bylo těsné.”

Vzdálil jsem se od Lorda orků, co sebou nahodile házel. Od začátku bitvy uplynulo už aspoň 10 minut, ale Lord orků se stále zdál zdravý, jak neustále řval. Pokud byl ve hrách a kobce nějaký rozdíl, byla to měrka HP. Bez ohledu na to, jak moc jsem si to přál, neviděl jsem, kolik HP nepřátelským netvorům zbývalo.

„UMŘI, ČLOVĚČEEEE!”

Po Výpadu ostřím tu bylo nahodilé mlácení. Máchal pažemi a nohama všude možně a všechno kolem naprosto zdemoloval. Tahle technika měla mocné vibrace a údery, které snadno rozhodily i dobře organizované družiny. Dokonce ani po téměř tisíci bojích jsem na tento útok nedokázal najít dobré řešení. Kdybych se k němu přiblížil teď a snažil se zaútočit, mohl bych kvůli jediné chybě zemřít. Když byl Lord orků také ve stavu super-brnění, ta způsobená škoda se nedala popsat slovy. Přesně tak to bylo teď.

„UMŘIIII!”

„Skočil bys buldozeru pod kola, protože ti to někdo řekl?”

„UMŘIIII!”

„Dobrá, dobrá, zabiju tě, jen chvilku počkej.”

Naštěstí nebylo tak těžké se tomu vyhnout. Když sebou začal házet, musel jsem jen neustále utíkat dozadu. Pokud mě pronásledoval, musel jsem jen ustupovat do kruhu. Protože místnost byla celkem velká, nebylo to tak těžké. Navíc když tahle fáze skončila, stál na místě a chvíli oddechoval.

Tohle byla nejlepší šance na protiútok.

„UMŘIIII!”

Nevšímal jsem si toho, že jsem si z něj kvůli jeho řeči před chvílí utahoval, a vyrazil jsem k Lordu orků, co křičel pořád to samé. V rukách jsem měl Glévu Lorda orků. Mým cílem bylo... jeho stehno!

Křup!

„Kuaaaak!”

„Dobrá, prošlo to!”

Stav super-brnění už skončil. Lord orků od bolesti upustil zbraň a ovinul si rukama stehno. Když Lord orků utržil zranění přesahující určitý práh, upustil zbraň. Tohle byla další skvělá šance k útoku. Celý natěšený jsem svou glévou bodl do druhého stehna.


| Kritický úder! |


Se štěstím se mi dokonce podařil kritický úder! Když Lord orků utrpěl obrovskou újmu během chvíle, kdy upustil zbraň, prostě na místě padl. Pak omdlel a zůstal dlouho v bezvědomí. Vyhrál jsem. Tahle bitva byla moje!

„Haaaaap!”

Zamířil jsem glévou na hrdlo Lorda orků, co bylo v pro mě dokonalé výšce. Ačkoli jsem ho nemohl probodnout, způsobil jsem mu zranění. Samozřejmě bych se nespokojil jen s jedním útokem. Bodl jsem ho ještě několikrát. A pak vytryskl silný proud krve.

Byl jsem příliš natěšený? Zapomněl jsem se ovládat a bodl jsem ho ještě jednou do hrdla. Tehdy Lord orků otevřel oči.

„Kuaaaaa!”


| Lord orků použil Válečný pokřik! Zbavilo ho to účinků všech negativních stavů. Jelikož v dosahu nejsou žádní orčtí podřízení, útočná síla Lorda orků vzrostla o 100% a obrana se snížila o 50%. Dočasně je ve stavu super-brnění. |


„Zatraceně! Kuk!”

Máchl svou pěstí a praštil mě. Stačilo jenom to a odletěl jsem dozadu a moje HP strašně kleslo. Naštěstí jsem nenarazil do zdi a jenom jsem spadl na zem.


| Tvoje HP kleslo pod 30%. Urgentně potřebuješ ošetřit. |

„Agh, zatraceně...!”

Přišel jsem o příliš mnoho krve příliš rychle, na chvíli jsem se nemohl hýbat. Když pominu tu bolest, co jsem cítil, bez kompletního brnění Lorda orků bych rozhodně umřel.

„UMŘIIII!”

Řítil se ke mně! Poslal jsem sílu do kolen a vstal. Nohy se mi třásly. Nebylo snadné strávit újmu z jeho pěsti.

„ČLOVĚČE, TOHLE JE KONEC!”

„Kuk!”

Spěšně jsem z inventáře vytáhl lektvar a vypil ho. Jakmile se moje HP trochu zotaví, bude snazší se hýbat. Ale ta zpráva, co jsem dostal, nebyla ta, co jsem očekával.


| Použil jsi Lektvar síly. Po dobu 15 sekund se ti síla zvedne o 10 bodů. |


„Zatraceně!”

Zdálo se, že mu budu muset čelit přímo. Už jsem neměl čas vypít HP lektvar a nohy jsem neměl plně zotavené. Dařilo se jim jen stát na zemi.

Ačkoli tohle nebylo to, co jsem měl v plánu...

Pevně jsem sevřel glévu a podíval se kupředu. Lord orků se ke mně řítil v přímé lince, oči mu rudě žhnuly. Oči mu hořely láskou a gléva v jeho rukách byla plná vášně. Bylo to vskutku to nejhorší vyznání lásky.

„Fuu... udělám tohle.”

Neshlížej na mé umění s kopím jen proto, že je jenom ve středním řádu. To, co jsem se naučil, se nedalo popsat řády jako nízký nebo střední. Byla to technika, co se předávala od mých předků. Stále v ní přebýval jejich dech! Rychlejší než blesk, silnější než drak, větší než hora Tai a jemnější než oceán! Tohle bylo...

„UMŘI!”

„UMŘI!”

No, nemělo to něco tak trapného jako název! Jak jsem přemýšlel o zbytečnostech, zatímco se ke mně blížil Lord orků, bodl jsem svou glévou směrem k hrudi Lorda orků. Pokud přežije tohle, pak umřu já!

Puk!

Slyšel jsem zvuk. Můj útok rozhodně zasáhl cíl. Otázkou bylo, jestli zemřel nebo ne. Protože jsem měl zavřené oči, neviděl jsem, jestli byl mrtvý nebo jestli jsem měl co nevidět umřít já. V mžiku všechno utichlo, jako kdyby zmizely všechny zvuky na světě. Bylo to, jako když uprostřed noci vypnete televizi.

Pomalu jsem otevřel oči.

„Hiik!”

Tvář Lorda orků byla přímo přede mnou. Když jsem vytáhl glévu a ustoupil, Lord orků s ducnutím spadl. Mrkl jsem. Tohle... mohlo by to být?

...Uspěl jsem?


| Velké dosažení! Sám jsi porazil Pána podlaží, Lorda orků! Úžasné! |

| Získal jsi titul Zabiják Lorda orků. Všechny hodnoty statu se permanentně zvýší o 1 bod. Tento účinek přetrvává, i když je titul neaktivovaný. |

| Dostal ses do Bronzového řádu 6. Blahopřejeme. |

| Sám jsi porazil Lorda orků. Získal jsi zvláštní odměnu, Nárameník Lorda orků. |

| Získal jsi 1.000 zlatých. |

| Vyber si odměnu. |
-----------------------------------------------


~ A odměna bude... to se dozvíme příště! ~


Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>