DM - kapitola 4

Kapitola 4 – Opuštěná vesnice, techniky a ztracený

„Zdravím, tady Suzuki. Jsem tak opuštěný, že na tu samotu možná zemřu.”

Skutečně a opravdu chci společníka.

Když jsem došel k silnici, ztratil jsem se po trase; od té doby už je to 7 dní a ještě jsem pořád nedorazil k lidskému obydlí.

Když už jsme u toho, nějak jsem získal tyhle techniky: [Sprint], [3D manévry], [Skok], [Zpěv], [Táboření] a [Praní prádla].

Ale ty techniky zůstávají zašedlé, protože jsem jim nepřidělil žádné body.

Zdá se, že [Sprint], [3D manévry] a [Skok] jsem se naučil po tom druhém meteorickém roji, ale kvůli zmatku jsem to přehlédl.

Když jsem si hrál s pistolí, mapa mi překážela, takže jsem ji spolu s protokolem změnil na ikony a pak jsem si něčeho všiml. V protokolu je to označené jako místo s postelí s nebesy, ale...

Není to tábořiště? Namítl jsem sám.





Osmého dne jsem na širé mapě našel něco jako vesnici.

Sprintoval jsem k vesnici. Ale podle mapy tam není nikdo živý. Jestlipak se šli ukrýt nebo je to zničilo? Ne, pokud se šli skrýt, tak už by se měli vrátit, vždyť už je to celý týden.

Zanedlouho jsem došel na křižovatku vedoucí k vesnici.

Vedle silnice stál hrubý směrník. Běžný sloupek vysoký 1,5 metru zaražený do země. Cíl je tam napsaný něčím jako inkoust.

„Nepřečtu to...”

Je tam něco napsáno, ale já to vůbec nepřečtu. Přinejmenším je to jiné než všechny jazyky, co znám z reálného světa. Ve skutečnosti to vypadá jako nějaké fiktivní písmo ze hry.

Nechal jsem mapu na maximálním zvětšení, aby se ukázala široká oblast.

Zatímco jsem byl mírně naštvaný, že nejsem schopen přečíst tu dlouho očekávanou nápovědu, udeřil jsem do křižovatky na mapě. Tenhle počin nemá žádný konkrétní smysl, ale zdá se, že to je přímý zásah.

„[Vítá vás vesnice Enikei], [město Seryuu, 32km], [do království Kazo 105km]; dokážu to přečíst!... Nebo spíš je to v japonštině!”

Nad mapou se nakupila vyskakovací okýnka, každé bylo napsané v japonštině. Tohle je účinek Průzkumu celé mapy? Ať žije oportunismus.

Prozatím se zdá, že nejblíže odtud je město Seryuu, ale je to příliš prosté.

Po celé téhle době pojďme nejdřív do vesnice. Vím, že tam nikdo není, ale pokud bych rovnou vyrazil dál, mám pocit, že bych prohrál!

Mohl by tam být nějaký skrytý quest! Pokud je tohle můj sen, tak tam nějaký musí být!!!

Zhruba za 5 minut už na obzoru na druhé straně pole vidím vesnici. Mezi úzkými cestami se rozprostírají pole, co vypadají, jako by byla už rok opuštěná. Je to svět plevele.

Dokonce i z dálky dokážu poznat, že je hodně domů shořelých.

Všechny domy mají jedno společné; střechu mají naprosto spálenou.

Když to posoudím podle lokace, zdá se, že to je [Vesnice opuštěná po útoku draků].

Neleží tu žádné kosti, ale mnoho věcí jako košíky na sklizeň, dřevěné motyky a různé zemědělské nástroje, jako kdyby je lidé spěšně odhodili.

Jak jsem zíral na rozházené nářadí, i když je přehnané nazývat to odhalením, dostal jsem jeden nápad.

„Pokud jsem z praní prádla získal techniku praní prádla, možná něco získám, když zkopu trochu pole?”

Vzal jsem motyku a ryl s ní do půdy.

>[Získána technika Obdělávání]

>[Získána technika Zemědělství]

Jak se dalo čekat, objevilo se to v protokolu. Ačkoli jsem nečekal, že vyskočí Obdělávání.

Abych se zlepšil, vyzkouším hodně dalších věcí.

Najednou jsem vykopal něco, co mezi tím plevelem vypadalo jako zelenina.

>[Získána technika Sklizeň]

Je to celkem zábava.

Ale i tak, je to snadný mód, co?

Když už jsme u toho, co je tohle za zeleninu. Je to špenát nebo komatsuma? (Pozn.: komatsuma = listová zelenina, něco jako špenát; lat. Brassica rapa)

Zíral jsem na to a popisek říká: [Tráva Hisaya, listová zelenina. Jen zřídka se jí syrová, obvykle se zpracovává jako koření nebo se nakládá.] To vyskočilo nad zeleninou.

Jo, je to praktické, jasný? Zdá se, že tohle je jiná funkce než průzkum mapy.

Jen tak mimochodem jsem zkusil vytáhnout plevel.

>[Získána technika Plení]

Neposekal jsem to, jen jsem ho vytáhl.

Zašel jsem dovnitř něčeho, co vypadalo jako větrolam, vytáhl jsem sekyru a porazil vhodný strom.

>[Získána technika Kácení]

Copak bude jako další? Mám chuť vyzkoušet pár nápadů.

Motykou jsem na zem napsal matematickou rovnici. [1+1=2], tak.

>[Získána technika Aritmetika]

Fufu, pokud je tohle OK, tak [E=mc2]

>[Získána technika Ztracená vědomost]

Slavná teorie relativity je ztracená vědomost?

Radši bych měl získat techniku létání nebo něco takového...

Tentokrát napíšu jen pár nahodilých znaků v japonštině.

>[Získána technika Malování]

Pan Malíř by se vztekal.

Jako další jsem střídavě psal ox, takže to vypadá jako dětská hra.

>[Získána technika Hra]

To funguje cokoli?

Začal jsem zkoušet jednu věc za druhou.

Nožem jsem zkusil ořezat ohořelé dřevo zezadu na domu do tvaru hůlky.

>[Získána technika Tesařina]

>[Získána technika Výroba zbraní]

Navíc jsem tu hůlku obalil kůží, co jsem vytáhl z inventáře.

>[Získána technika Kožešnictví]

Vyrobil jsem si provizorní koště a zametl si jím pod nohama.

>[Získána technika Úklid]

Dochází mi materiál. Když jsem se snažil najít víc materiálu, objevil jsem hřbitov se svatyní místního bůžka.

Jelikož jsem vyrostl na venkově, bezděky jsem spojil ruce, jako kdybych se modlil za svou babičku.

Obětoval jsem trochu sušeného masa a vylil trochu saké.

>[Získána technika Modlitba]

>[Získán titul: Oddaný věřící]

Ehm, neměl jsem v úmyslu získat techniku, ale...

Už mi došel materiál, začalo mě nudit získávat techniky, pojďme z vesnice pryč.

Jak jsem odcházel na silnici, zrovna zapadalo slunce.

Podle směrníku kráčím směrem k městu Seryuu. Když si moje oči zvykly na měsíční světlo, sprintoval jsem temnotou po silnici.

Když se začal blížit úsvit, široká mapa mi ukázala celé město Seryuu. Samozřejmě na rozdíl od vesnice Enikei je tam hodně lidí.

„Konečně, konečně civilizace~~~” vykřikl jsem, zatímco jsem se chvěl vzrušením nad tím, že se konečně setkám s lidmi.

...Tohle je tak dlouhý sen. Nemyslíte?
-------------------------------------------------

~ A příště konečně civilizace a nové postavy! ~

<Předchozí>...<Následující>