čtvrtek 27. července 2017

DM - kapitola 27


Kapitola 27 – Japonec na jiném světě


Tady Satou. Ten typický Japonec, co je tak šťastný, když v cizí zemi potká jiného Japonce, polevil v ostražitosti, takový Satou.

Jelikož mluvíme stejnou řečí a jelikož je náš žebříček hodnot a logický základ podobný, ulevilo se mi.




„Přesněji řečeno, Tachibana Arisa jako bývalá Japonka, co se znovu zrodila v království Kubooku se vzpomínkami na svůj minulý život. Taky jsi reinkarnovaný? Ne, podle těch černých vlasů jsi povolaný hrdina, ne? Satou?”

Na AR se nezobrazuje, jestli je původně Japonka, nebo její skutečné jméno, Tachibana Arisa. Jelikož ani v mé statistice se nezobrazuje, že jsem bývalý Japonec Suzuki Ichirou, je to to samé?

„Co se děje? Proč jsi zmlkl? Jsi druhý Japonec, co jsem potkala.”

Když jsem zaslechl její slova, obrátil jsem pohled k Lulu, co spala na druhé posteli.

„Lulu je jiná, víš? Zdá se, že její pradědeček byl Japonec, i když jsem se s ním nikdy nepotkala. Atavismus je krutá věc. Kdyby se narodila v Japonsku, mohl z ní být idol.”

„Tvoje magie mysli—”

„Ne.”

Použila magii mysli, aby Lulu vypadala ošklivě. Na to jsem pomyslel, ale ona to popřela.

„Na tomhle světě je jiný smysl pro krásu. Myslí si, že lidi s plochou tváří, tenkými rty, barevnou kůží a malou prdelkou není ideál. Má toho dost. Ačkoli díky tomu o nás nejevilo zájem moc kupců.”

Model krásy se mění s časem a místem, co... to je smůla.

„Takže Satou, jsi reinkarnovaný člověk nebo povolaný člověk?”

„Je na to nějaká definice?”

Mám mluvit upřímně nebo to držet v tajnosti?

Je to uživatel magie mysli, který se mi neváhal vnutit, ale taky je to nepochybně nápověda. Pokud na to přijde, můžu jí prostě rozkázat, aby o tom s ostatními nemluvila.

„Reinkarnovaný člověk je člověk, co na svém předchozím světě zemřel a pak se zrodil na tomto. Povolaný člověk je člověk, kterého silou unesli z jeho světa na tento. Například hrdina je povolaný člověk.”

I když to bylo vysvětlení zabarvené předsudky, já nejsem ani jedno, co?

„Reinkarnovaný člověk se vždycky narodí jako dítě?”

„Existuje legenda, kdy se zrodí už jako dospělý, ale na tomto světě se reinkarnovaný člověk vždycky zrodí jako dítě.”

Je o tom velmi přesvědčená. Když jsem si to zkusil potvrdit.

„Reinkarnovaní lidé se o tom dozví při reinkarnaci přímo od boha.”

Takže se potkají s bohem? Kdyby člověk řekl něco takového v Japonsku, pochybovali by o jeho zdravém rozumu.

„Zachovají si povolaní lidé svůj původní vzhled? Jako oděv, majetek a postavu.”

„Zdá se, že povolanému člověku zůstane oděv. A postava samozřejmě taky.”

Takže mají i stejnou postavu, ale já jsem omládl, proč?

„To jsi od někoho slyšela?”

„Řekl mi to hrdina z říše Saga, nemyslím si, že by to bylo nesprávné. Neboť jediný, kdo dokáže povolávat hrdiny z jiného světa, je říše Saga.”

Takže když půjdu do říše Saga, budu moct najít cestu zpět domů? Nesmím zapomenout to později zkontrolovat.

„Aha, ale já nejsem ani jedno. Po práci jsem si zdříml a když jsem se vzbudil, už jsem byl v pustině.”

„Neviděl jsi boha?”

„Ne.”

Arisa si založila ruce na hrudi a zamručela. Už se do něčeho obleč.

„Tak ses dostal na povolávací místo, když jsi přišel na tento svět?”

„Ne, v té pustině jsem byl jediný.”

„Tak jsi byl od začátku ve vysokém levelu? Nebo měl nekonečnou magickou moc? Nebo spoustu zajímavých technik?”

„Na začátku jsem měl level 1, MP jsem měl jenom 10. Taky jsem neměl žádné techniky.”

...Ne, měl jsem Zvláštní schopnost. Jako Meteorický déšť.

„Co to je, nemožná hra?”

Ups, soucítila se mnou, co mám dělat, když na to přijde?

„Ale tady nejde o mě, ale o tebe. Řekni mi všechny svoje techniky. A i nadání a schopnosti. Jen abys věděla, tohle je rozkaz.”

„Řeknu ti to i bez rozkazu, víš. Tak zaprvé, magie mysli v levelu 5. Nejsem já celkem dobrá? Všechny technické body, co jsem dostala po narození jsem zasvětila téhle technice.”

Jelikož to znělo divně, zkontroloval jsem to. Na jeden level každé techniky je třeba 2~12 technických bodů, průměrně 7 bodů. Na levelování technik není třeba 1 bod, ale různý počet dle každé techniky. Zdá se, že počet požadovaných bodů také s levelem roste.

Jsem zvláštní případ nebo tam je nějaká zvláštní podmínka?

„Vlastní statistika je technika na kontrolu vlastní statistiky. Je to podrobnější než Yamatův kámen. Nejdůležitější funkcí téhle techniky je to, že se můžu rozhodnout, které technice udělím technické body, když vyleveluju.”

Podle toho, co říká, si může vybrat, které technice přidělí body. Zdá se, že to je technika, co má každý reinkarnovaný a povolaný člověk.

Myslel jsem si, že to je stejná zvláštní schopnost, co mi umožňuje se snadno učit techniky, ale místo toho je to její podřadná verze...

Co se týče normální populace, zdá se, že je možné, aby si zapamatovali svoje techniky v závislosti na svém tréninku.

„Kontrola statistiky je technika, kterou vidím statistiky ostatních lidí. Přijde to vhod~ Bylo by lepší, kdyby to byla Analýza, ale neměla jsem dost privilegovaných bodů.”

Zdá se, že to je technika, co má stejný efekt jako Yamatův kámen.

Podobné techniky jsou [Kontrola zbraní], [Kontrola brnění], [Ověření drahokamu], [Ověření mince], [Ověření rostliny] apod. A technika, co to v sobě všechno zahrnuje, je [Analýza].

Privilegované body jsou body, které jí bůh dal, když se reinkarnovala, to řekla.

„Skrýt techniky je technika, co se používá na skrytí vlastních technik. Jakmile ji použiješ, při použití Analýzy nebo Yamatova kamene se až do zrušení ukáže [žádná technika].”

Moje AR ukazuje [neznámé techniky], což znamená, že to je z jiného odvětví než Analýza, ne?

„Truhla je přesně to, co název napovídá. Je to stejné skladiště, co je obvykle ve hře. I když není stejná jako nekonečné uložiště, co mají hrdinové. Počet uložených předmětů je omezený, ale vyruší objem a tíhu, je to vážně praktické~”

Podle toho, co mi řekla, je počet předmětů omezený na 100. A dá se tam uložit až 100 kusů stejného předmětu. U věcí, co mají neurčitý tvar jako voda, se to počítá na litry.

Můj inventář se víc podobá nekonečnému uložišti, kdybych to musel srovnat.

Po téhle promluvě Arisa řekla: „Trochu mi vyschlo v krku.” Pak teatrálně máchla rukou vodorovně a odříkala „Truhlo, otevři se”.

Před ní se otevřela černá díra, ona pak do ní sáhla a vytáhla džbán, z kterého se přímo napila. Její tvář z profilu vypadá vítězoslavně. Voda jí stékala po puse a vykreslovala na její nahé hrudi linky. Vypadalo to nepřístojně eroticky. Jak stará je tahle dívka na duchu?

„Alespoň použij hrnek,” řekl jsem jí, ale zdá se, že vyndání a založení věcí vyžaduje magickou moc, takže se to snaží minimalizovat. To také funguje trochu jinak než můj inventář. Když dopila, chtěla džbán založit zpět, takže jsem ji nechal. Jak to mám říct, kdyby to viděl nezainteresovaný člověk, vypadalo by to, jako že zakládá věci do černé truhly.

>[Získána technika Truhla]

Nepotřebuju takovou podřadnou verzi Inventáře...

Spíš než tohle nám zbývá [Nikdy se nevzdávej] a [Overboost]. Chci vědět, která z těch dvou technik jí umožnila překonat 300 levelů rozdílu.

„Fufufun, co ty na to, nejsem úžasná? Otrok má jen stěží kdy tolik technik!”

„Nemáš ještě další?”

„Ugh,” povadla. „Ach jo, ty jsi vážně nenasyta~”. Přitom nabubřele zvedla ruce nad hlavu.

Hranu dlaně jsem jí spustil na hlavu.

„Jsem proti násilí! Ostatní jsou unikátní schopnosti, mám dokonce dvě!”

Úžasné, co? A jelikož začala znovu pózovat, hrubě jsem ji hladil po vlasech. „Rozcucháš mě~” I když řekla tohle, vypadá trochu šťastně.

„Dokonce ani Lulu o těch schopnostech neví. Jedna se jmenuje Overboost. Když použiju všechno své MP a staminu, účinek jednoho útoku se znásobí? Je to přesně taková ta schopnost, co se hodí pro hrdinku~”

Dělo na jedno použití, co?

„Ta druhá je Nikdy se nevzdávej. Je to moc se nikdy nevzdat bez ohledu na to, jak mocný nepřítel je! Konkrétně řečeno, bez ohledu na to, jak velký je rozdíl v levelu nebo v obraně, útok nebo magie udeří s 10% pravděpodobností! Není to skvělý~”

„Ale můžu ji použít jenom třikrát. Jakmile všechny pokusy vypotřebuju, obnovuje se to jedenkrát za měsíc. Jelikož moje magie na tebe vážně nepůsobila, využila jsem všechny tři pokusy.”

To pravděpodobně kvůli téhle schopnosti jsem se dostal pod vliv její magie. V protokolu mám spoustu zápisů typu [odoláno ~ magii], takže o tom není pochyb.

To je ale nepříjemná technika. Měl bych být rád, že není nepřítel, co?

Tohle jsem si vyslechl později, ale zdá se, že i když se ta technika aktivuje, proti nepříteli, co má naprostou odolnost, je to zbytečné. Například základní Vodní střela je neefektivní proti Velkému vodnímu duchu, co je imunní vůči vodní magii.





„Chci si potvrdit několik věcí.”

„Jen do toho~”

„Jak jsi použila magii mysli bez zaříkávání?”

„Ehm~m, je to skrytá funkce Vlastní statistiky. Jakmile si magii zapamatuju, můžu magii aktivovat jen tím, že v duchu přečtu poslední řádek Slovního rozkazu.”

Čekal jsem něco..., ale je to pamatování. Vážně musím zaříkadlo aspoň jednou úspěšně odříkat. Vážně neexistuje nějaká zkratka...

„Není to náhodou tak, že nedokážeš používat magii?”

„Nedaří se mi řádně odříkat kouzlo...”

Jo, není to lež. Dokážu použít dvě kouzla, ale to je zvláštní případ.

„To je pravda, co~ Taky jsem se chtěla vzdát, když jsem slyšela zaříkadla ostatních. Nakonec se mi to podařilo za rok a půl.”

„Správně, já to zkoušel jenom dva dny, i když to vlastně byly jenom dvě hodiny.”

„Co, to je příliš krátce~ Kdyby se to dalo zvládnout za takovou chvilku, bylo by víc mágů.”

Jelikož začíná být chladno, při řeči mě objala, ale já ji od sebe odtrhl. Spadla z postele a já na ni hodil její oblečení a přikrývku.

„Zapomněl jsem se zeptat. Kdo je ten první Japonec, co jsi potkala?”

„Řádně mi říkej jménem, Arisa~”

„Odpověz mi, Ariso.”

Arisa se nepřirozeně odmlčela a řekla: „To byl hrdina z říše Saga, Hayato Masaki.”
----------------------------------------------

5 komentářů: