pondělí 30. října 2017

DM - kapitola 41


Kapitola 41 – Noc před odjezdem


Tady Satou. Mám rád jak legitimní obchody, tak ty v šedé zóně.

Ale zaplacená rande si odpustím, takový Satou.




Vzal jsem Arisu k vozu. Po cestě jsem v nálevně potkal Marthu, ale nevypadá nijak zvlášť plaše a nabídla mi jídlo. Jelikož mám v plánu najíst se venku s Lizou a ostatními, odmítl jsem to.

Když jsme se dostali na dvůr, kde stál vůz, čekaly tam čtyři dívky a působily znuděně. Když si mě Liza všimla, předstoupila jako zástupce.

„Pane, můžeme naložit zavazadla?”

„Hm... zítra, jelikož budeme vyzvedávat další náklad z kupecké gildy, naložíme je zítra. Ale pokud je necháme tady, budeme tím obtěžovat paní hostinskou, co?”

Jak jsem o tom pořád přemýšlel, Arisa zašeptala: „Dejme je do mého uložiště. Nemyslíš si, že to tam bude bezpečnější?”

„Teď tu jsou jenom lidi, co známe, takže na tom asi nesejde.”

Zaúkoloval jsem dívky, aby zavazadla prozatím nakupila do vozu.

Tři malé dívky skočily do vozu, aby náklad přejímaly. Jelikož Pochi a Tama mají sílu srovnatelnou s dvěma velkými dospělými, zlehka přijímaly těžké soudky naloženého jídla. Vypadá to jako nějaké magické představení.

Arisa a Lulu to uvnitř rovnaly.

Není třeba říkat, že já a Liza jsme měli na starost nakládání zavazadel. Jelikož je škoda na těžkou práci nosit drahé oblečení, převlékl jsem se do obyčejného oděvu. Je to prostá lněná tunika.

Když jsme to dokončili, řekl jsem dívkám vyjma Arisy, aby do 3 malých soudků nanosily vodu. Do jednoho malého soudku se vejde 6 litrů vody.

„Vážně Lulu nemusíš vyjímat. Mluvila jsem s ní o svém Uložišti, víš?”

Bál jsem se, že by se se zvířecími dívkami pustil někdo do křížku, kdyby šly samy, a tak jsem požádal Lulu, aby šla s nimi.

„Pro teď si to naložené jídlo rozdělíme napůl. Já ponesu magické nástroje. Hrací karty pravděpodobně nikdo neukradne, takže je dáme do vozu. A čerstvé jídlo pro Lizu a ostatní necháme na pokoji.”

„Dobře~” řekla Arisa zlehka, zatímco si ukládala naložené jídlo do Uložiště. Já jsem si také uložil stejné množství.

Naložené potraviny jsou sušené maso, pečený černý chléb, smažené fazole a sušené sladké brambory.

Kromě toho máme ve vacích pšeničnou mouku, kořenovou zeleninu, kamennou sůl a různé jiné potraviny. Jelikož po listové zelenině by nás s největší pravděpodobností bolelo břicho, zdá se, že žádné nekoupily.

Tohle jsem si všiml po vší té práci, ale...

„Rád bych měl nějaké košíky nebo krabice na třídění.”

„Jo, pravda. Taky bych chtěla něco na vycpání. Pokud to necháme jen tak, nádobí bude rachotit, jak se bude vůz třást.”

„Taky chci tenká lanka.”

„Lanka? Ach, na sušení prádla, co?”

„Myslím, že tlusté lano by bylo dobré,” navrhla Liza, co se zrovna vrátila s vodou.

Neumím si představit, na co to použije.

„Na odkrvení kořisti během cesty.”

Správně, potřebujeme lano na svázání lupičů, co se možná objeví.

„Ty jsi takový lidumil~ Lupiči jsou skrz naskrz na nic a jenom ostatním ubližují. Je lepší jim z úkrytů vybrat poklady a pak je vyhladit. Řekla to dokonce i ta slavná lovkyně zlodějů, víš~”

Co to je za známou? Takže existuje člověk, co se proslavil něčím takovým, to je ale nebezpečný svět.

„Nic jiného nám nechybí?”

Pochi zvedla ruku a postavila se na špičky. To ji naučila Arisa?

„Ano, Pochi. Copak?”

„Stoličku! Chci jednu nodesu~”

Když jsem se jí na to dopodrobna přeptal, zdá se, že když pomáhala s péčí o koně, používala stoličku. Překypovala nadšením se během cesty starat o koně. Je vážně spolehlivá.

Tama taky zvedla ruku stejným způsobem a řekla: „Kartáč~?” Jak měla ruku zvednutou, nervózně se kroutila, je to roztomilé. Zdá se, že chce nástroj na kartáčování koní a na čištění jejich kopyt.

Nástroje na péči o koně, úplně jsem na to zapomněl.

Taky Lulu bojácně zvedla ruku. „...E-ehm.” Stačilo, aby řekla jenom tohle, a byla jasně rudá.

Přemýšlím, jestli to je něco tak trapného? Podíval jsem se na Arisu... na oplátku na mě mrkla. Co jsi z éry Showa!

„J-já chci valchu a vědro.”

Vážně je to tak trapné? Mám je v inventáři, takže jsem na to zapomněl, ale vážně to je nutnost.

„Pokud by to šlo, já chci zrcadlo! Nevadí, ani když to bude zrcátko do ruky.”

„Ariso, jsi příliš marnotratná,” varovala Liza Arisu pevně. Je nezvyklé, aby Liza vyjádřila svůj názor před tím, než se rozhodnu.

Přemýšlím, jestli jsou zrcadla na tomto světě drahá? To mi připomíná, nemyslím si, že bych někde viděl výrobky ze skla. Ale jsem si jistý, že tu jsou zrcadla z leštěných kovů.

„Taky bych ho rád použil, pokud nebude moc drahé, koupíme ho.”

„Hurá.”

Arisa vypadala nezvykle nefalšovaně šťastně. Lulu se taky usmívala. Liza neměla žádné námitky, protože to bylo moje rozhodnutí. Pochi a Tama... nezdá se, že by tomu rozuměly.

Rozhodli jsem se, že až já půjdu zítra vyzvednout zboží z gildy, jich pět půjde koupit věci, o kterých jsme zrovna diskutovali.

Když jsme se převlékli, šli jsme se spolu najíst.

Ten den jsme povečeřeli u stánku nedaleko hostince Monzen. Jelikož jsme každý den jedli maso, objednal jsem řídkou polévku a chléb ze sójových bobů.

Jelikož Pochi a Tama vypadaly při jídle smutně, objednal jsem čtyři porce masových špízů. Tak nějak Liza vypadala nejšťastněji... ale pokud jsou šťastné, je to v pořádku.





Jelikož jsem po cestě do hostince potkal Yosagua, co se zrovna vrátil z práce, rozhodli jsme se pokročit v našem plánu z předchozího dne.

Arisa říkala: „I když máš mě, ty nevěrníku~”

Ale řekl jsem Lize, aby ji jako pytel brambor odnesla zpět do hostince.

„Nevadí to?”

„Ne, je něco jako mladší sestra. Ale ona sama si myslí, že je můj opatrovník.”

Východní čtvrť je nacpaná jako včera.

Yosagu, co žvýkal špíz ze stánku, zdravil dívky, co se shlukovaly pod vnějším osvětlením, zatímco jsme pokračovali davem.

Když jsem se ho zeptal, jestli to jsou jeho známé, odpověděl mi: „To jsou kurtizány.” Obvykle v hostincích pracují jako číšnice a kurtizány v jednom, ale zdá se, že během dražby otroků si hledaly zákazníky venku.

Podle AR mělo hodně z nich techniku [Sexuální techniky]. ...Ale trochu jsem nervózní z toho, že hodně z nich mělo na liště zvláštních stavů různé pohlavní nemoci. Většina byla ve stavu [Inkubační doba], ale skoro 60% už na nějakou nemoc trpělo.

Přemýšlím, jestli se to nedá vyléčit magií?

Dorazili jsme do čtvrti rudých světel a chvilku šli. Nad obchody visely kovové tabulky magického světla a osvětlovaly je lacině vyhlížejícím světlem.

Většina nevěstinců byly dvoupatrové budovy s verandami na druhém podlaží.

Na verandách byly seřazené kurtizány v drahém oblečení s velkým výstřihem a snažily se nalákat hosty.

Když jsem se podíval, zvedly si sukně, odhalily svoje holé nohy a pak mi poslaly polibek. Bylo to tak u každého podniku, zajímavé.

Počet lidí, co mají [Sexuální techniky], vzrostl a úměrně s tím počet lidí s [Pohlavní nemoc (inkubační doba)] klesl zhruba o 30%. Jak se dalo čekat, nebyl tu nikdo, kdo by měl [Pohlavní nemoc (nemocný)].

„Mladý pane, tady je ten podnik. Pojďme rychle dovnitř.”

Yosagu mě vtáhl dovnitř. Tenhle podnik se zdál vytříbený, na verandě nebyly žádné dívky, co by nalákávaly hosty.

Když jsem vešel, vysoko na druhém patře podél chodby byly nainstalované verandy. Zlehka jsem zamával na dívku, co jsem viděl zvenčí.

Podlaha byla z holého dřeva, ale byla dobře naleštěná. Bylo to zhruba 30 metrů široké? Byla tam kamna, dveře a schodiště do druhého patra. Nalevo a napravo byly čtyři místnosti zakryté látkou.

„Vítejte do seryuuské pobočky Podmanivé vily.”

Ze zadních dveří vyšla žena k padesátce a pozdravila nás svým pronikavým hlasem. Měla na sobě růžové šaty s přemírou volánků, ale její tuk byl příliš nápadný. Její oděv vypadal, že co nevidět praskne ve švech.

Pod vedením té ženy jsme šli do jedné oddělené místnosti.

Zdá se, že tohle je místnost pro hosty, co čekají na děvčata, jelikož by bylo trapné, kdybyste se v nevěstinci setkali se známým. Ta obézní vedoucí vážně ví, jak na to.

Uvnitř byla pohovka a tři mramorové stolky nízké kvality. Stranou stála zhruba desetiletá dívka jako služka.

„S dovolením.” Dívka položila přede mě a Yosagua malý zelený kalíšek na saké. V něm byla průhledná tekutina. Podle vůně to je destilovaný likér.

Podle AR byly ty šálky z nefritu. Ta tekutina uvnitř bylo saké z Shigy. Je to silný destilát s 50% obsahem alkoholu vyrobený z pšenice.

„Ku~ výborné!” Yosagu ten likér vypil v dobré náladě.

Zdá se, že když tu byl naposledy, zapomněl si své saké vypít.

Tahle dívka nalévá saké, hm?

Ze zdvořilosti jsem jednou usrkl. Rozhodně chutnalo dobře. Je to jako whisky, ale místo jantarové barvy bylo průhledné. Přemýšlím, jestli je proces výroby jiný?

Než Yosagu vypil svůj třetí šálek, vedoucí přišla s pěti dívkami.

Ta první je nejkrásnější s blonďatými vlasy a modrýma očima. S malou tváří, úzkým obočím a velkýma očima s pevnou vůlí. S lepkavě vyhlížejícími rty. S velkými prsy, co vypadaly, že každou chvilku vypadnou z výstřihu. S největší pravděpodobností je to nejoblíbenější dívka tohoto podniku. Je jí 18 let.

Druhá a třetí jsou dvojčata. Jsou to nádherné dívky s černými vlasy a černýma očima. Jejich nejnápadnějším rysem je jejich západní, nebo spíš francouzský styl. Jedna z nich má menší prsa než druhá, ale i tak je to kolem C košíčku. Zdá se, že je hodně lidí, co tráví noc s oběma naráz. Samozřejmě se platí za dvě dívky. Je jim 16 let.

Čtvrtá je žena s povadlýma očima. Se špinavě blond vlasy a rezavě hnědýma očima. Obočí má tlusté, je to něžná, konejšivá žena. Prsa má největší. Zdá se, že hodně jejích zákazníků se vrací. Její hlas zní příjemně, je uklidňující na poslech. Je jí 21 let, je nejstarší v podniku.

Pátá je dívka s červenými vlasy a rezavě hnědýma očima. V porovnání s ostatními dívkami bledne, ale tváří se nejkrásněji. Působí živě nebo spíš kouzelně a celkově eroticky. Prsa má průměrná, ale pořád je to kolem D košíčku. Pro mě je to dost, abych řekl, že to jsou velká prsa. 20 let. Je to jediná dívka v tomhle podniku, co nemá techniku [Sexuální techniky].

Všechny měly na sobě tenké jednodílné šaty, co jim obepínaly kůži a působily eroticky.

Oblast hrudi a břicha byla průhledná, nemůžu si pomoct a utrousil jsem: „Dobrá práce.”

„Kterou dívku si vyberete?” zeptala se vedoucí.

Yosagu se mě zeptal pohledem.

„Neváhej a vyber si, která se ti líbí,” řekl jsem a on si vážně bez váhání vybral tu nejkrásnější.

Taky jsem na ni měl spadeno, ale stáhnu se.

Yosagu jedním lokem vypil alkohol, co mu zbýval v šálku, a odešel spolu s tou dívkou. Zdá se, že druhé patro je pro hosty, aby si užili.

Byl jsem trochu ztracený, ale nakonec jsem si vybral pátou dívku.

V pokoji pro hosty byla jenom postel, ale byla čistá a dobře voněla, takže jsem si nestěžoval. Když jsem vešel do pokoje, dívka si honem sundala oblečení a předvedla mi své tělo. Užívám si ten pocit PRSOU vyproštěných z šatů, ten pocit, kdy je potěžkávám v rukou. Je to přesně ten festival PRSOU. Kdo to byl, co řekl, že PRSA obsahují mužský sen?

Objal jsem ji kolem pasu a padli jsme na postel. Po dlouhé době je to tělo vyspělé ženy, takže si dávám na čas a opatrně si to užívám ...různými způsoby.

Ačkoli jelikož dívka reagovala dobře, bezděky jsem jí poskytl příliš velký servis. Takhle si nejsem jistý, kdo touží po kom. Užili jsme si to až do půlnoci. Uprostřed odpadla kvůli přílišnému potěšení, takže jsem přestal.

>[Získána technika Sexuální techniky]

>[Získána technika Zamilovaná slůvka]

>[Získána technika Svádění]

Evidentně má tohle tělo příliš velkou vytrvalost, partnerka se mnou nedokázala srovnat krok. Použil jsem jejích prsou, kterých jsem si dostatečně užil, jako polštáře a odporoučel se do světa snů.
-----------------------------------------------

7 komentářů: