sobota 11. prosince 2021

DM - kapitola 252


Kapitola 252 – Muž v černém oděvu (3)


Tady Satou. Falešná jména působila dojmem něčeho, co používali tajemní zloději nebo podvodníci, prostě takoví zločinci. Možná to bylo tím, že když jste žili upřímně, neměli jste příležitost použít falešné jméno. Ačkoli pseudonym a umělecké jméno byly také taková jména. Ale měli jste z nich naprosto jiný dojem.



„Pane Kuro, všech 262 ztracených loupežníků jsme odvedli do průzkumnické gildy. Volá tě gildmistrová.”

„Aha, hned tam půjdu.”

Zatímco jsem kývl na hlášení velitelky, prošel jsem Chodbou smrti k Labyrintovému městu. Velitelka byla 27-letá žena jménem Sumina. Byla to intenzivní agresivní žena s rudými vlasy, hustým obočím a plnými rty. Nemohl jsem ji nazvat kráskou, ale měla záhadné kouzlo.

Spolu s ní jsem šel do kanceláře gildmistra v Západní gildě. Jakmile gildmistrová spatřila mou tvář, nakázala slečně velitelce, aby odešla z místnosti.

„Jak jsem si myslela, jsi to ty, co?”

„He, když si pomyslím, že ta žhářská stará ženská je gildmistrová. Když používáš maggi, trochu víc mysli na to, kde jsi.”

„Hleď si svého.”

Mluvil jsem s gildmistrovou jako Kuro, s arogantním přístupem.

„Dostal jsi toho Sokela z vězení, ne? Myslím, že bych tě jako gildmistrová měla hned tady a teď zatknout, co ty na to?”

„Už by těch zbytečných rozumových hříček stačilo. Chráním toho chlápka na bezpečném místě. Chci ho vyslechnout, ale osobně ti ho doručím, pokud dokážeš poskytnout bezpečné místo, co ho ochrání před vrahy nebo traviči, co si najali jeho příbuzní.”

Gildmistrovou polekal můj neohrožený a hrdý přístup. Upřímně řečeno jsem sira Sokela chránil jen proto, že jsem nechtěl, aby můj známý zbytečně zemřel. Pokud za něj chce gildmistrová přijmout zodpovědnost, s radostí jí ho předám.

„Kdo za tebou stojí?”

„Můj pán je meč nebes.”

„Hou, nemyslela jsem si, že odpovíš. Když si pomyslím, že za tebou stojí královská rodina.”

Ne, chtěl jsem říct, že jsem byl podřízený Nanashiho, ale zdálo se, že si to špatně vyložila.

„Takže jsi pokořil všechny políčka, kde se pěstovala Ďábelská droga?”

„Jo, nespálil jsem je, protože jsem chtěl vylákat ty, co za tím stojí, ale pustil jsem všechny lidi, co tam pracovali.”

„Vážně jsi všechny ty lidi zachránil ty, co? Ale nezdá se, že by mezi nimi byl někdo s technikou Alchymie nebo Mísení?”

„Techniku Alchymie nikdo nemá. Lidi s technikou Mísení jsem umístil na řádné místo.”

Gildmistrová vypadala po mé odpovědi spokojeně. Dovedu si představit, že si to špatně vyložila, ale neměl jsem v úmyslu ji opravovat.

„A máš v plánu nějakou dobu zůstat v Labyrintovém městě?”

„Ne, původně jsem sem přišel na žádost mého známého, abych se postaral o člena jeho klanu, co se stal ztraceným loupežníkem. Prozatím budu v Královském hlavním městě, ačkoli se sem v brzké budoucnosti zase vrátím.”

„Aha. Ze své moci ministra labyrintových zdrojů bych ti ráda udělila medaili.”

„Zbytečné,” řekl jsem a odešel jsem z kanceláře gildmistrové. Slečně velitelce, co čekala venku a vypadala utrápeně, jsem řekl, že to je v pořádku. A zamířil jsem do gildovní pokladnice vyzvednout si odměnu. Bylo to téměř 400 zlatých. Bylo to zhruba tolik jako dva Rudamanové.

Slečně velitelce a ostatním průzkumníkům jsem dal po jedné zlatce. A zbytek jsem předal Porině, kterou jsem zaúkoloval, aby koupila tu volnou parcelu.




„Tifalizo, přidej mi nová jména.”

„Dobře, jaké jméno bys rád?”

Požádal jsem tu dívku s nečitelným pokojným pohledem, aby mi přidala pár slavným jmen ze Země.

„Pane, i když ti přidám několik jmen, všechny kromě toho posledního budou k ničemu, nevadí ti to?”

„Ach, nevadí,” řekl jsem.

A ona pak klidným, tichým hlasem odříkala zaříkadlo pojmenování: „■■ Jmenný řád. Trismegistus.”

Podrobnosti jsem zapomněl, ale Trismegistus by mělo být jméno slavného alchymisty.

Tifaliza skončila s pojmenováním, ale naklonila hlavu ke straně a působila zmateně.

„Pane, omlouvám se. To pojmenování se možná nepovedlo,” řekla, aniž by působila, že by ji to trápilo.

Abych to zkontroloval, otevřel jsem menu. V kolonce Směny zůstalo opravdu jméno Kuro. Pro jistotu jsem si vybral i kolonku Stav a tam se jméno Trismegistus řádně přidalo.

„Když jméno dal někdo mocný, nedá se přepsat,” vysvětlila Tifaliza podmínku, kdy může pojmenování selhat. Ačkoli skutečný důvod neznala.

To jméno Kuro mi dal Černý drak Heiron, takže se s tím nedalo nic dělat.

„Nevadí, ani že to selhalo, přidej mi další jméno.”

„Ano, když to pán říká...”

V jejích slovech byl malý náznak, jako že s tím nebyla spokojená, ale okamžitě se vzchopila a mechanicky pokračovala v přejmenovávání. Zatímco jsem jí během toho procesu doplňoval manu Přenosem magické moci, přidala mi zhruba 10 jmen.

Takže teď co se týkalo budoucnosti Tifalizy a Nell—

„Vy dvě, máte něco, co byste chtěly dělat?”

„Pokud by to šlo, ráda bych se dozvěděla, jestli se rodičům v mém rodném městě vede dobře.”

Tak mě tak napadá, že jejich rodný kraj zničil démon, co?

„Velmi dobře, nemůžu se teleportovat do hrabství Lesseu, ale zkontroluju to.”

Vyslechl jsem si jména, level a charakteristiku Tifaliziných rodičů. Vypadalo to, že její rodiče prodali do otroctví spolu s ní. Co se týkalo Nell, zdálo se, že ji k rodnému kraji nic nepoutalo, neboť její příbuzní zemřeli.

„Nemáš nic, co bys chtěla udělat, Nell?”

„Správněssu. Prosím, přestaň s tím polovičatým zabíjením a rychle mě obejmissu.”

Byla to agresivní žena jako Arisa, co?

„Co, jsi frustrovaná?”

„Já, tak to není ssuyo? Jsem skutečná panna ssu.”

„Za dva, tři roky vás osvobodím, takže si do té doby budeš muset vystačit sama.”

Vypadalo to, že byla nervózní, protože nevěděla, kdy její pán bude chtít její tělo.

Stejně bych ji do toho nenutil. Pokud budu chtít obejmout ženu, prostě si zajdu do nevěstince. Ačkoli to tak výmluvně neřeknu.

„Hodláš nás osvobodit? Pokud se nemýlím, my dvě bychom měly mít cenu kolem 30 zlatých. Nikdy jsem neslyšela o nikom, kdo osvobozuje tak drahé otroky.”

„Já jsem slyšela historku o člověkovi, co propouští otroky, kterým je přes 50 nebo 60 ssu. Ale kdybych se k tomu měla vyjádřit, spíš se jich takhle zbavuje ssu.”

To bylo tak nezvyklé? Myslím, že ten otrokář ve městě Seryuu říkal to samé.

Nezdálo se, že by Nell a Tifaliza chtěly udělat něco konkrétního. Řekly, že pokud už musí něco zmínit, chtěly by práci.

„No, když najdete něco, co chcete dělat, prostě to řekněte. Do té doby studujte magii z této knihy. Tifalizo, pokud něco nebudeš vědět, zeptej se Nell, ať tě poučí.”

„Ano, pane.”

„Rozumím ssu. Tifo, udělám z tebe plnohodnotného uživatele kouzel ssuyo!”

Hm, dobrá odpověď.

Dal jsem Nell základní knihy k Přírodní magii, Vodní magii a Zemní magii a Tifalize základní knihu k Životní magii. Nejvíc by mi udělalo radost, kdyby se Tifaliza tu magii naučila, ale nebylo to tak, že bych toho očekával nějak moc. Dřív nebo později ty dvě vezmu na power-levelování, takže tohle byly přípravy.

Takže nechal jsem tam Nell, co hned začala se svou přednáškou, a teleportoval jsem se na okraj města Furusau.




Odtamtud jsem Bleskovou jízdou letěl k hrabství Lesseu.

Zahlédl jsem, jak netvor, co vypadal jako drak, mával s královskou armádou.

Byl to obrovský netvor jménem Křiklavý krtek. Měl křídla podobná drakům, rozpolcený ocas a na hlavě měl pestrobarevný límec. Jelikož byl v levelu 47, působil celkem působivě.

To byl ten drak, co blokoval silnici?

Bylo mi líto, že jsem jim kradl práci, ale proměnil jsem se do podoby Nanashiho s fialovými vlasy a eliminoval jsem ho z nebe pomocí Claiomh Solais. Ta blokáda silnice by teď měla pominout.

Po cestě jsem nainstaloval několik vyřezávaných destiček k teleportaci. Jednu vyřezávanou destičku jsem nainstaloval také na okraj města v hrabství Zettsu, co sousedilo s hrabstvím Lesseu. Ve městě v hrabství Zettsu jsem spatřil někoho nečekaného, ale jelikož jsem se s tou osobou nemohl setkat jako Satou, budu čekat na další příležitost. Pravděpodobně se setkáme v Labyrintovém městě nebo v Královském hlavním městě.

Toho dne jsem dorazil do hrabství Lesseu, ale bohužel se zdálo, že tam nebyl nikdo jako Tifalizini rodiče. Nebylo o tom pochyb, neboť jsem to prohledal na mapě. Také jsem prohledal tři přilehlá hrabství a dvě sousední království, ale ti dotyční lidé tam neexistovali.

Byl jsem z toho v mírné depresi, ale jelikož jsem s pátráním skončil, teleportoval jsem se do Labyrintového města.

Tifalize jsem řekl pravdu a ona zamumlala „moc děkuju” a vrátila se do svého pokoje. Dneska ji nechám plakat, jak jen bude chtít.

Její rozveselení jsem nechal na Nell a vrátil jsem se zpět do vily.




„Vítej~”

Když jsem vyšel ze dveří do sklepa, našla mě Tama. O chviličku později sem přispěchala i Pochi.

„Dneska je festival lasagní a pečeného sýra nanodesu!”

Hoo, to znělo pěkně.

Nechal jsem Pochi viset mi na paži, zatímco jsem rukou podpíral Tamu, co mi šplhala po těle.

„Vítej zpět.”

„Ale, vítej zpět. Viděla jsem to~ Pán dělal okázalé věci, co obvykle neděláš.”

„Jsem zpět. Nikdo to se mnou nebude spojovat, i když udělám něco tak okázalého, ne?”

Posadil jsem se vedle Miy a Arisy, co odpočívaly v obývacím pokoji. Než se mi Mia mohla vrhnout na klín, Tama mi rychle slezla z ramene podél krku a přistála mi na klíně. Pochi si s Tamou vyměnila místo a vyšplhala se mi na rameno.

„Mwu.”

„Rezervováno~?”

Ale nikdy jsem žádnou rezervaci nepřijal.

„Takže dneska jsi téměř všechno vyřídil?”

„Z větší části jo. Teď už asi zbývá jen eliminovat hlavního viníka, co stojí za sirem Sokelem, a zabezpečit metodu, jak zařídit, aby se otroci, co zůstali v Břečťanové vile, dokázali uživit?”

Přál jsem si, aby s tím prvním udělalo něco království, ale pokud to nedokáží vyřešit do Královské konference, bez zábran do toho zasáhnu.

Vyslechl jsem si Lizino hlášení ohledně pozorování tréninku dětí, zatímco jsme v jídelně jedli horké lasagne, co připravila Lulu.

„Jelikož tam bylo mnoho zbrklých dětí, Iruna a Jenna zakoušely horké chvilky. Ode dneška budou bydlet ve stanu na cvičišti spolu s dětmi.”

„Aha, měl bych jim přinést nějaké skřítčí víno na večerní popíjení.”

Vypadalo to, že i Miteruna přísně trénovala služebné v učení. Vesele mi nahlásily, jak se s Lulu a ostatními během volna pomocí kartiček učily písmena a pomocí magické káči magickou kontrolu.

Takže už to bylo nějakou dobu, od zítřka půjdeme se všemi do labyrintu na vylevelování.
-----------------------------------------------

 


5 komentářů: