překlady od Tadomi: DM

Kapitola 254 – Trénink (2)

Tady Satou. Na tomto světě nebyl žádný maximální level. Ale bylo mnoho lidí, co si mylně mysleli, že růst měl svůj limit, neboť počet EXP potřebný na další level exponenciálně narůstal.

Nešli jsme do obvykle Oblasti 74, ale do Oblasti 69, kde byli ještěrokohouti, a do sousední Oblasti 109, kde byl hmyzí ráj, a Oblasti 104, co byla doupětem vodních netvorů.

Nejprve jsme šli do Oblasti 69. Tak mě tak napadá, copak se asi stalo s členy Tesáků Požáru, co šli ulovit pár ještěrokohoutů?

Z Oblasti 74 do Oblasti 69 jsem Miu nesl v náručí jako princeznu a nezapletl jsem se do téměř žádné bitvy. Napadlo mě, že bych ji pustil na zem, ale zdálo se, že ji moje rychlost pohybu celkem poděsila, neboť se mě nechtěla pustit.

„R-rychlé, víš? Tohle je příliš rychlé, ano? Přehnaná rychlost způsobuje nehody, je to nebezpečné, víš?”

Mia zvedla ukazovák a byla hovorná, jako když se opila a přišla za mnou. Celkem dost ji to muselo poděsit. Když jsem se upřímně omluvil, odpustila mi obvyklým „odpuštěno”.

„Kamenná socha.”

„Ach, podle toho, jak to vypadá, to pravděpodobně bude průzkumník.”

Tu kamennou sochu ozobávala bytost podobná kuřeti, co bylo velké jako poník. Podle AR to bylo ještěrokohoutí štěně. Pravděpodobně mládě ještěrokohoutů. Level to mělo zhruba 20.

Zdálo se, že se ještěrokohouti živili svou zkamenělou kořistí, neboť se jich hodně shromažďovalo na stromech a u netvorů, co zkameněli. V této síni byli ještěrokohoutí štěňata v levelu 10 až 20, dospělí ještěrokohouti v levelu 25 až 35 a párek obrovkých ještěrokohoutů v levelu 55+.

Než jsem začal Miu levelovat, magií Omráčení jsem rozprášil to ještěrokohoutí štěně a sebral jsem tu kamennou sochu.

„Mio, máš kouzlo, co ovlivňuje širou oblast?”

„Hm, Bouře.”

Předal jsem Miě hůlku ze stromu světa a ona pak začala zaříkávat. Tato hůlka měla nejlepší výkon, co se rozšíření oblasti působení týče. Síň zaplnila Miina duchovní magie a ublížila ještěrokohoutům. Jen jedno kouzlo a Miino HP kleslo o 30%.

Většinu ještěrokohoutích štěňat to vyhladilo, zatímco zbytek umíral. Použil jsem Flexibilní meče, abych ještěrokohoutům podřezal krk a uložil je do inventáře. Někteří ještěrokohouti byli měkcí, snadno je dokázaly přeseknout i křehké Flexibilní meče. Když jsem ještěrokohouty ukládal, spatřil jsem, jak z nich létaly stvoření podobná blechám.

Blížil se Ještěrokohoutí král a královna, jejich kroky se rozléhaly.

„Satou.”

„Ach, hned je vyhladím.”

Podřízl jsem tomu párku ještěrokohoutů, které kvůli masakru jejich rodiny spaloval hněv, krk a uložil je do inventáře. Když jsem je uložil do inventáře, všude kolem byly rozeseté blechy velikosti koťat, a tak jsem je vyhladil Plamennou bouří. Když se plamen dostal ke stropu, došlo k výbuchu.

Cože?

Okamžitě jsem Miu ochránil svým pláštěm a evakuoval se k východu.

„Mwu, horko.”

„Ach, promiň. Omezil jsem moc, ale zdá se, že u stropu se nahromadil hořlavý plyn.”

Jestlipak to také byla nějaká past?

V rohu místnosti bylo místo, co se podobalo tůňce téru. Hladina té tůňky probublávala, odtamtud pravděpodobně unikal ten plyn.

V místnosti bylo pár obrovských ještěrokohoutích vajec, ale ta dřívější exploze je rozbila.

Na místě, kde jsme porazili ty obrovské ještěrokohouty, se objevila truhla s pokladem.

Slyšel jsem, že se v labyrintu na místě, kde člověk porazí netvory, mohou vzácně objevit truhly s pokladem, ale tohle je poprvé, co jsem to viděl. Ta v démonickém labyrintu byl přece jenom mimik.

Jelikož na té truhle s pokladem byla past zkamenění, evakuoval jsem Miu a pak tu past odstranil. Když jsem tu past zrušil, všiml jsem si, že jsem ji mohl z dálky otevřít Magickou rukou, no, to uvědomění přišlo příliš pozdě.

V truhle byly peníze a šperky a také různé magické předměty.

Byla tam jen jedna zbraň, a to krátký meč, ale byl vyrobený ze stříbra a dokázal vyvolat magii. Byl celkem dobrý. A také tam bylo množství kovů, co mělo hodnotu tak 8 až 9 zlatých.

Co se týkalo těch magických předmětů, byl tam Zvonek na odpuzování hmyzu a tři Zápalné tyčinky. Jelikož vypadaly použitě, musela to být upomínka na průzkumníky, co v labyrintu přišli o život.

Mezi těmi šperky byly přimíchané magické katalyzátory, pár malých ohnivých kamenů a kameny blesku. Ačkoli to bylo poprvé, co jsem to viděl, jejich názvy se často vyskytovaly v receptech na magické nástroje. Byl to materiál, co se používal na výrobu magických nástrojů pro vojenské užití jménem Ohnivé hůlky a Bleskové hůlky.

Krátký meč jsem předal Miě a zbytek jsem uložil do inventáře.

Poté jsme zevrubně vyhladili čtyři z pěti síní s ještěrokohouty a Miin level vzrostl o 4 levely. Arisa by se pravděpodobně vztekala, kdybych řekl, že to trvalo 30 minut.

Mezi ještěrokohouty bylo několik jedinců, kteří byli relativně silnější, a navíc jsme získali combo bonus za to, že jsme eliminovali všechny ještěrokohouty naráz. O tomto bonusu, co zvyšoval EXP a co jako by vypadl ze hry, jsem se doslechl od Koshina, když jsem pil s průzkumníky. Říkalo se, že když člověk porazí hodně netvorů během krátkého časového údobí, člověk tu moc, z které vzniká levelování – pravděpodobně body EXP – z poražených netvorů vstřebá soustředěně. A má to lepší efektivitu.

Takže když tohle pominu, jelikož Mia kvůli tomu náhlému vylevelování vypadala liknavě, nainstaloval jsem tu vyřezávanou destičku, abychom se sem mohli vrátit, a pak jsme šli zpět do vily. Mia snědla pár sladkostí a napila se vody a pak jsem ji nechal spát na posteli. Poté jsem se rozhodl, že budu pokračovat ve výrobě vybavení pro Pochi a ostatní.

Neměl jsem v plánu vyrobit něco příliš originálního. Chtěl jsem vyrobit krátký meč s mechanismem, co pomocí magické čepele prodlouží čepel meče. Pravděpodobně toho můžu dosáhnout nepatrnou modifikací nynějšího okruhu Skořápky.

Tak mě tak napadá, možná by bylo dobré vyrobit i bičový meč jako Carrion nebo Galean, o kterém se Arisa zmínila. Kdyby to byl skutečný meč, trápila by mě jeho síla, ale jelikož čepel bude z magické moci, vypadalo to proveditelně. Zkusme to udělat.

Dál jsem vymýšlel návrhy nejenom na Pochin meč, ale také na nové vybavení pro Tamu a ostatní, dokud se Mia neprobere. Při vymýšlení nové magie pro Lulu jsem narazil na těžkosti, ale pokud použiju magickou hlaveň, mohl bych zvýšit rychlost střelby u kulí.

Poté, co jsme až do večeře důkladně vyhlazovali netvory v Oblastech 109 a 104, Mia vylevelovala na level 37. Bylo v plánu ji vylevelovat na level 40, ale vodní netvoři dávali málo EXP a level se jí celkem nezvýšil.

Během třetí přestávky jsem propátral chodbu, co vedla z hloubi Oblasti 104 do střední vrstvy. Vypadalo to, že kromě vchodu v Oblasti 1 jste mohli do střední vrstvy sestoupit v Oblasti 66 a v Oblasti 104. Zdálo se, že ta střední vrstva, do které se dalo sestoupit těmito třemi přístupy, nebyla propojená, takže bych tam musel sestoupit z Oblasti 66. Ve střední vrstvě, do které se dá sestoupit z Oblasti 1, jsou tři družiny průzkumníků v levelu 30-47. Dvě ty skupiny měly každá kolem 10 lidí, zatímco ta poslední skupina měla kolem 70 lidí.

Netvoři ve střední vrstvě měli v porovnání s netvory v horní vrstvě zhruba 10 levelů navíc, ale co se počtu týče, bylo jich méně než v horní vrstvě. Konkrétně netvorů ve střední vrstvě, kam se dá dostat z Oblasti 1, bylo celkem málo. Na rozdíl od netvorů v horní vrstvě mnoho z těch ve střední vrstvě umělo použít magii. A téměř v každé Oblasti mezi nimi existoval netvor, co dokázal použít magii typu Okamžité smrti. Až se do střední vrstvy vydáme na levelování, bylo by nebezpečné, kdybychom nezlikvidovali ty netvory s útoky Okamžité smrti.

Jakmile jsme do určité míry splnili náš cíl, vrátili jsme se do vily. Do malé místnosti ve střední vrstvě jsem už samozřejmě umístil vyřezávanou destičku pro případ, že bychom to potřebovali.

„Satou.”

„Och, probrala ses, co? Už je skoro čas na večeři, takže se vraťme do lesa Borenan.”

Jelikož na nás všichni čekali.

„Mwu.”

„Arisa a ostatní budou trénovat přinejmenším 3 až 4 dny, takže prostě můžeme pokračovat zítra.”

Vzal jsem s sebou Miu, co měla nafouklé tváře, a návazně jsem se teleportoval do lesa Borenan.

„Jsem zpět.”

„V-vítej zpět!”

„Jsem tu a vítej, Aze.”

„Hm, Aze.”

V obývacím pokoji ve stromovém domě byly Arisa a Aze. Podle toho, jak měla Arisa před sebou otevřenou magickou knihu, Aze pravděpodobně odpovídala na otázky, co měla.

„Vypadá to, že se pěkně učíš.”

„Uch~hhhhhhmmmm?! Hej, počkat, Mio, co jsi provedla?”

Samozřejmě si zvedla level.

„Ale? Vážně ses pilně snažila, Mio.”

„Hm.”

Aze, co nevěděla, jaký level měla Mia před půl dnem, reagovala normálně. Ale Arisa věděla, že za půl dne vylevelovala o 10 levelů, a tak s překvapeným výrazem zaječela. Byla mírně hlučná.

„Vyhladili jsme ještěrokohouty a štíří oblast hlouběji a pak taky vodní netvory nedaleko. Na lektvar tělesné výživy můžu použít jenom štíry, ale ještěrokohouti a ryby vypadají celkem lahodně, víš?”

„Kuh, takový podvod, když se ve vší vážnosti vrhneš na power-levelování!”

Level se touhle metodou zvýší, ale nezvládneš tak metody boje.

Mia se beztak účastnila skutečných bojů s Arisou a ostatními, takže takováhle úprava levelu by měla být v pořádku.

„Ech? Káva?”

Když jsem Arise předložil šálek s kávou, přijala ho s překvapeným výrazem. Z inventáře jsem vytáhl další šálek a dal ho Aze. Cítil jsem se trochu uličnicky, a tak jsem nevytáhl cukřenku ani nálevku s mlékem.

„Správně. Tady máš, Aze.”

„Hee, to voní pěkně. Barvu to má tmavší než čaj, je to dobré?”

„Ano, vždycky jsem to pil v práci.”

Jelikož byl šálek horký, Aze si nechala sklouznout rukávy do dlaní a pak šálek zvedla. Byla to technika, jak se vypořádat s šálkem bez ouška. Aze přiblížila tvář blíž k páře, co stoupala z šálku, a vychutnávala si tu vůni. Ach, chtěl jsem se stát tím šálkem. Aby se nepopálila, foukala do šálku, ale přehnala to a padly na ní mdloby.

Tahle osoba byla jako vždy roztomilá.

„Uu, je to příliš hořké, to nevypiju.”

„To je ale dítě. Tato hořkost je skutečným potěšením kávy.”

Poté, co jsem si dostatečně užil uslzenou Aze, jsem vytáhl kávu naředěnou mlékem a oslazenou cukrem, co se dala snadno pít. Zákusek ke kávě jsem nevytáhl, neboť bylo před večeří, ale jelikož jí to nové kafe chutnalo, vesele ho pila a řekla: „Tohle snesu.”

„T-tohle je dívčí moc o 530 tisících, co... Aze, jak strašlivé.”

Arisa byla Arisa, nevěděl jsem, co to říkala.

Po jídle jsem vytáhl čokoládové parfety, ale jeden z nich byl z nějakého důvodu neoblíbený. Řádně jsem dal na dno kukuřičné lupínky, na ně vanilkovou zmrzlinu a pak spoustu šlehačky a čokoládové polevy. Navíc jsem přidal i čokoládu a plátky banánu.

„Kuh, nedokážu to sníst, i když to je můj čokoládový pohár ze snu. Takže tohle je past Komei!”

Udělal jsem na tom Komei. Bohužel se zdálo, že si toho Arisa nevšimla, neboť nijak nezareagovala.

„Lahohoda~?”

„Hořlahoda.”

„Je to trochu hořké, sladké a studené, ale je to nejsilnější, i když je to studené nanodesu!”

Uklidni se, Pochi.

Nana a Liza také vyjádřily svůj dojem, ale bylo to jen „sladké”. Když Tama a Mia vyjádřily své krátké dojmy, daly si to s velkým potěšením. Lulu už ochutnala při zkušebním testování, takže teď z toho neměla žádné dojmy.

Jenom Arisa, co během večeře snědla až moc, sténala před čokoládovým pohárem. I když jsem ji před večeří varoval, že bude dezert, a tak aby se moc nepřejídala, udělala si celé kolečko masového, rybího a zeleninového chodu. Arisa to se slzami v očích vzdala po prvním soustu. Ale stejně mi jí bylo líto, a tak jí zítra ráno udělám nový. Zbylý pohár dám asi skřítkům, co sem nakukovali jako orlové.

Zatímco jsem pil kávu, ukusoval jsem zákusek. V ústech se mi šířila ta mírně hořká chuť čokoládového prášku. Bylo to jako nepovedená ručně vyráběná čokoláda, co se vidí jen o Valentýnu. Přece jenom to musím ještě víc vylepšit.

V obklopení sladké vůně vanilky a roztomilé vůně čokolády noc v Borenanu pokročila.

-----------------------------------------------

~ Tak jen aby bylo jasné, jakékoli přídavky DO kávy jsou nejvyšší možná herese... přídavky KE kávě jsou nutností. ~

~ Komei = nemám nejmenší ponětí, co tím chtěl autor říci. Komei je jedno císařské období v 19. století, ale že by byla Arisa až tak stará? Anebo postava z Naruta a z One Piece. Jelikož jsem ani jedno neviděla, nevím, jakou by to mohlo mít souvislost (krčím rameny). ~

~ A když už je řeč o kávě, posílám poděkování za hrníček kávy pro: Bori a Anonymní. ~

----> A když jsou ty Vánoce, pokračujme k dalšímu dárečku.

Hlavní stránka novely
Seznam postav